< Príslovia 19 >

1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Meglio un povero di condotta integra che un ricco di costumi perversi.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Lo zelo senza riflessione non è cosa buona, e chi va a passi frettolosi inciampa.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
La stoltezza intralcia il cammino dell'uomo e poi egli si adira contro il Signore.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Le ricchezze moltiplicano gli amici, ma il povero è abbandonato anche dall'amico che ha.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Il falso testimone non resterà impunito, chi diffonde menzogne non avrà scampo.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Molti sono gli adulatori dell'uomo generoso e tutti sono amici di chi fa doni.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Il povero è disprezzato dai suoi stessi fratelli, tanto più si allontanano da lui i suoi amici. Egli va in cerca di parole, ma non ci sono.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Chi acquista senno ama se stesso e chi agisce con prudenza trova fortuna.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Il falso testimone non resterà impunito, chi diffonde menzogne perirà.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Allo stolto non conviene una vita agiata, ancor meno a un servo comandare ai prìncipi.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
E' avvedutezza per l'uomo rimandare lo sdegno ed è sua gloria passar sopra alle offese.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Lo sdegno del re è simile al ruggito del leone e il suo favore è come la rugiada sull'erba.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Un figlio stolto è una calamità per il padre e i litigi della moglie sono come stillicidio incessante.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
La casa e il patrimonio si ereditano dai padri, ma una moglie assennata è dono del Signore.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
La pigrizia fa cadere in torpore, l'indolente patirà la fame.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Chi custodisce il comando custodisce se stesso, chi trascura la propria condotta morirà.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Chi fa la carità al povero fa un prestito al Signore che gli ripagherà la buona azione.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Correggi tuo figlio finché c'è speranza, ma non ti trasporti l'ira fino a ucciderlo.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Il violento deve essere punito, se lo risparmi, lo diventerà ancora di più.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Ascolta il consiglio e accetta la correzione, per essere saggio in avvenire.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Molte sono le idee nella mente dell'uomo, ma solo il disegno del Signore resta saldo.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Il pregio dell'uomo è la sua bontà, meglio un povero che un bugiardo.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
Il timore di Dio conduce alla vita e chi ne è pieno riposerà non visitato dalla sventura.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Il pigro tuffa la mano nel piatto, ma stenta persino a riportarla alla bocca.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Percuoti il beffardo e l'ingenuo diventerà accorto, rimprovera l'intelligente e imparerà la lezione.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Chi rovina il padre e fa fuggire la madre è un figlio disonorato e infame.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Figlio mio, cessa pure di ascoltare l'istruzione, se vuoi allontanarti dalle parole della sapienza.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Il testimone iniquo si beffa della giustizia e la bocca degli empi ingoia l'iniquità.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Per i beffardi sono pronte le verghe e il bastone per le spalle degli stolti.

< Príslovia 19 >