Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
智慧子聽父親的教訓； 褻慢人不聽責備。
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
人因口所結的果子，必享美福； 奸詐人必遭強暴。
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
謹守口的，得保生命； 大張嘴的，必致敗亡。
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
懶惰人羨慕，卻無所得； 殷勤人必得豐裕。
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
義人恨惡謊言； 惡人有臭名，且致慚愧。
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
行為正直的，有公義保守； 犯罪的，被邪惡傾覆。
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
假作富足的，卻一無所有； 裝作窮乏的，卻廣有財物。
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
人的資財是他生命的贖價； 窮乏人卻聽不見威嚇的話。
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
義人的光明亮； 惡人的燈要熄滅。
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
驕傲只啟爭競； 聽勸言的，卻有智慧。
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
不勞而得之財必然消耗； 勤勞積蓄的，必見加增。
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
所盼望的遲延未得，令人心憂； 所願意的臨到，卻是生命樹。
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
藐視訓言的，自取滅亡； 敬畏誡命的，必得善報。
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
智慧人的法則是生命的泉源， 可以使人離開死亡的網羅。
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
美好的聰明使人蒙恩； 奸詐人的道路崎嶇難行。
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
凡通達人都憑知識行事； 愚昧人張揚自己的愚昧。
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
奸惡的使者必陷在禍患裏； 忠信的使臣乃醫人的良藥。
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
棄絕管教的，必致貧受辱； 領受責備的，必得尊榮。
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
所欲的成就，心覺甘甜； 遠離惡事，為愚昧人所憎惡。
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
與智慧人同行的，必得智慧； 和愚昧人作伴的，必受虧損。
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
禍患追趕罪人； 義人必得善報。
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
善人給子孫遺留產業； 罪人為義人積存資財。
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
窮人耕種多得糧食， 但因不義，有消滅的。
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
不忍用杖打兒子的，是恨惡他； 疼愛兒子的，隨時管教。
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
義人吃得飽足； 惡人肚腹缺糧。
