Matouš 28
1 Na skonání pak soboty, když již svitalo na první den toho téhodne, přišla Maria Magdaléna, a druhá Maria, aby pohleděly na hrob.
Xabat küni ɵtüp, ⱨǝptining birinqi küni tang atay degǝndǝ, Magdalliⱪ Mǝryǝm bilǝn yǝnǝ bir Mǝryǝm ⱪǝbrini kɵrüxkǝ kǝldi.
2 A aj, země třesení stalo se veliké. Nebo anděl Páně sstoupiv s nebe a přistoupiv, odvalil kámen ode dveří, a posadil se na něm.
Wǝ mana, yǝrlǝr tuyuⱪsiz ⱪattiⱪ tǝwrǝp kǝtti; qünki Pǝrwǝrdigarning bir pǝrixtisi asmandin qüxüp, [ⱪǝbrigǝ] berip, taxni bir qǝtkǝ domilitip, üstidǝ olturƣanidi.
3 A byl oblíčej jeho jako blesk, a roucho jeho bílé jako sníh.
Pǝrixtining ⱪiyapiti qaⱪmaⱪtǝk, kiyimliri ⱪardǝk ap’aⱪ idi.
4 A pro strach jeho zděsili se strážní, a učiněni jsou jako mrtví.
Kɵzǝtqilǝr uningdin xunqǝ ⱪorⱪuxtiki, titrixip, ɵlüktǝk ⱪetipla ⱪaldi.
5 I odpověděv anděl, řekl ženám: Nebojte se vy, neboť vím, že Ježíše ukřižovaného hledáte.
Pǝrixtǝ ayallarƣa ⱪarap: — Ⱪorⱪmanglar! Silǝrning krestlǝngǝn Əysani izdǝwatⱪininglarni bilimǝn.
6 Neníť ho tuto; nebo vstalť jest, jakož předpověděl. Poďte, vizte místo, kdež ležel Pán.
U bu yǝrdǝ ǝmǝs; u ɵzi eytⱪandǝk tirildürüldi. Kelinglar, Rǝb yatⱪan jayni kɵrünglar;
7 A rychle jdouce, povězte učedlníkům jeho, že vstal z mrtvých. A aj, předchází vás do Galilee, tam jej uzříte. Aj, pověděl jsem vám.
andin dǝrⱨal berip uning muhlisliriƣa: «U ɵlümdin tiriliptu. Wǝ mana, u silǝrdin awwal Galiliyǝgǝ baridikǝn, uni xu yǝrdǝ kɵridikǝnsilǝr» dǝnglar. Mana mǝn bularni silǝrgǝ eytip bǝrdim, — dedi.
8 I vyšedše rychle z hrobu s bázní a s radostí velikou, běžely, aby učedlníkům jeho zvěstovaly.
Xunga ayallar ⱨǝm ⱪorⱪunq ⱨǝm zor huxalliⱪ iqidǝ ⱪǝbridin dǝrⱨal ayrilip, uning muhlisliriƣa hǝwǝr berixkǝ yügürüxti.
9 Když pak šly zvěstovati učedlníkům jeho, aj, Ježíš potkal se s nimi, řka: Zdrávy buďte. A ony přistoupivše, chopily se noh jeho, a klaněly se jemu.
Ular muhlislirini hǝwǝrlǝndürüxkǝ mangƣanda, mana Əysa ularning aldiƣa qiⱪip: — Salam silǝrgǝ! — dedi. Ularmu aldiƣa berip, uning putiƣa esilip, uningƣa sǝjdǝ ⱪildi.
10 Tedy dí jim Ježíš: Nebojtež se. Jděte, zvěstujte bratřím mým, ať jdou do Galilee, a tamť mne uzří.
Andin Əysa ularƣa: — Ⱪorⱪmanglar! Berip ⱪerindaxlirimƣa: Galiliyǝgǝ beringlar, dǝp uⱪturunglar, ular meni xu yǝrdǝ kɵridu, — dedi.
11 Když pak ony odešly, aj, někteří z stráže přišedše do města, oznámili předním kněžím všecko, co se stalo.
Ayallar tehi yolda ketiwatⱪanda, mana kɵzǝtqilǝrning bǝziliri xǝⱨǝrgǝ kirip, bolƣan wǝⱪǝlǝrning ⱨǝmmisi toƣrisida bax kaⱨinlarƣa hǝwǝr ⱪildi.
12 Kteřížto shromáždivše se s staršími, a uradivše se, mnoho peněz dali žoldnéřům,
[Bax kaⱨinlar] aⱪsaⱪallar bilǝn bir yǝrgǝ yiƣilip mǝsliⱨǝtlǝxkǝndin keyin, lǝxkǝrlǝrgǝ bǝk kɵp pul berip:
13 Řkouce: pravte, že učedlníci jeho nočně přišedše, ukradli jej, když jsme my spali.
— Silǝr: «Uning muhlisliri keqisi kelip, biz uhlawatⱪanda uning jǝsitini oƣrilap ǝketiptu» — dǝnglar.
14 A uslyší-liť o tom hejtman, myť ho spokojíme, a vás bezpečny učiníme.
Əgǝr bu hǝwǝr waliyning ⱪuliⱪiƣa yetip ⱪalsa, biz uni ⱪayil ⱪilip silǝrni awariqiliktin saⱪlaymiz — dedi.
15 A oni vzavše peníze, učinili, jakž naučeni byli. I rozhlášeno jest slovo to u Židů až do dnešního dne.
Xundaⱪ ⱪilip, lǝxkǝrlǝr pulni aldi wǝ ɵzlirigǝ tapilanƣandǝk ⱪildi. Xuning bilǝn bu gǝp bügüngiqǝ Yǝⱨudiylar arisida tarⱪilip kǝlmǝktǝ.
16 Jedenácte pak učedlníků šli do Galilee na horu, kdež jim byl uložil Ježíš.
On bir muhlis Galiliyǝgǝ berip, Əysa ularƣa beⱪitkǝn taƣⱪa qiⱪixti.
17 A uzřevše ho, klaněli se jemu. Ale někteří pochybovali.
Ular uni kɵrginidǝ uningƣa sǝjdǝ ⱪilixti; lekin bǝziliri gumanlinip ⱪaldi.
18 A přistoupiv Ježíš, mluvil jim, řka: Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi.
Əysa ularning yeniƣa kelip, mundaⱪ dedi: — Ərxtǝ wǝ yǝr yüzidǝ barliⱪ ⱨoⱪuⱪ manga berildi.
19 Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého,
Xuning üqün, berip pütkül ǝllǝrni [ɵzümgǝ] muhlis ⱪilip yetixtürünglar, xundaⱪla ularni Ata, Oƣul wǝ Muⱪǝddǝs Roⱨning namiƣa tǝwǝ ⱪilip qɵmüldürüp,
