Matouš 27
1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
Tang atⱪandila, pütün bax kaⱨinlar bilǝn hǝlⱪ aⱪsaⱪalliri Əysani ɵlümgǝ mǝⱨkum ⱪildurux üqün mǝsliⱨǝtlǝxti.
2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
Ular uni baƣlap apirip, waliy Pontius Pilatusⱪa tapxurup bǝrdi.
3 Tedy vida Jidáš zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
Uningƣa satⱪunluⱪ ⱪilƣan Yǝⱨuda uning ɵlümgǝ ⱨɵküm ⱪilinƣanliⱪini kɵrüp, bu ixlarƣa puxayman ⱪildi wǝ bax kaⱨinlar bilǝn aⱪsaⱪallarƣa ottuz kümüx tǝnggini ⱪayturup berip:
4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
— Mǝn bigunaⱨ bir janning ⱪeni tɵkülüxkǝ satⱪunluⱪ ⱪilip gunaⱨ ɵtküzdüm, — dedi. Buningƣa bizning nemǝ karimiz? Ɵz ixingni bil! — deyixti ular.
5 A povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
Yǝⱨuda kümüx tǝnggilǝrni ibadǝthanining iqigǝ qɵriwǝtti wǝ u yǝrdin ketip, talaƣa qiⱪip, esilip ɵlüwaldi.
6 Přední kněží pak vzavše ty stříbrné, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
Bax kaⱨinlar kümüx tǝnggilǝrni yiƣiwelip: — Bu hun tɵlümi bolƣan [tǝnggilǝrdur], ularni ibadǝthanining hǝzinisigǝ ⱪoyux ⱨaram, — deyixti.
7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
Ular ɵzara mǝsliⱨǝtlixip, bu pullar bilǝn yaⱪa yurtluⱪlarƣa yǝrlik bolsun dǝp, sapalqining bir parqǝ etizliⱪini setiwaldi.
8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
Xunga bu yǝr ⱨazirƣiqǝ «ⱪanliⱪ etiz» dǝp atilip kǝlmǝktǝ.
9 A tehdy naplnilo se povědění proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
Xu ix bilǝn Yǝrǝmiya pǝyƣǝmbǝr tǝripidin burun eytilƣan munu bexarǝt ǝmǝlgǝ axuruldi: — «Israil hǝlⱪi uning üqün baⱨalap bekitkǝn baⱨasini, Yǝni ottuz kümüx tǝnggini ular elixti,
10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
Wǝ Pǝrwǝrdigar manga kɵrsǝtkǝndǝk, Sapalqining etizini setiwelixⱪa hǝjlǝxti».
11 Ježíš pak stál před vládařem. I otázal se ho vládař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Ježíš pak řekl jemu: Ty pravíš.
Əmdi Əysa waliyning aldiƣa turƣuzuldi. Waliy uningdin: — Sǝn Yǝⱨudiylarning padixaⱨimu? — dǝp soridi. Eytⱪiningdǝk, — dedi Əysa.
12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
Lekin bax kaⱨinlar wǝ aⱪsaⱪallar uning üstidin ǝrz-xikayǝt ⱪilƣanda, u bir eƣizmu jawab bǝrmidi.
13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Buning bilǝn Pilatus uningƣa: — Ularning sening üstüngdin ⱪilƣan xunqǝ kɵp xikayǝtlirini anglimaywatamsǝn? — dedi.
14 Ale neodpověděl jemu ani k jednomu slovu, tak že se vládař velmi divil.
Biraⱪ u [Pilatusⱪa] jawabǝn [xikayǝtlǝrning] birsigimu jawab bǝrmidi. Waliy buningƣa intayin ⱨǝyran ⱪaldi.
15 Měl pak obyčej vládař v svátek propouštěti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
Ⱨǝr ⱪetimliⱪ [ɵtüp ketix] ⱨeytida, waliyning halayiⱪ tǝlǝp ⱪilƣan bir mǝⱨbusni ularƣa ⱪoyup berix aditi bar idi.
16 I měli v ten čas vězně znamenitého, kterýž sloul Barabáš.
Əyni waⱪitta, [rimliⱪlarning] Barabbas isimlik atiⱪi qiⱪⱪan bir mǝⱨbusi [zindanda] idi.
17 Protož když se lidé sešli, řekl jim Pilát: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabáše-li, čili Ježíše, kterýž slove Kristus?
Halayiⱪ jǝm bolƣanda, Pilatus ulardin: — Kimni silǝrgǝ ⱪoyup beriximni halaysilǝr? Barabbasnimu yaki Mǝsiⱨ dǝp atalƣan Əysanimu? — dǝp soridi
18 Nebo věděl, že jej z závisti vydali.
(qünki u [bax kaⱨin ⱪatarliⱪlarning] ⱨǝsǝthorluⱪi tüpǝylidin uni tutup bǝrgǝnlikini bilǝtti).
19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
Pilatus «soraⱪ tǝhti»dǝ olturƣanda, ayali uningƣa adǝm ǝwǝtip: — U ⱨǝⱪⱪaniy kixining ixiƣa arilaxmiƣin. Qünki tünügün keqǝ uning sǝwǝbidin qüxümdǝ kɵp azab qǝktim, — dǝp hǝwǝr yǝtküzdi.
20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabáše, Ježíše pak aby zahubili.
Lekin bax kaⱨinlar wǝ aⱪsaⱪallar bolsa halayiⱪni maⱪul ⱪilip, Barabbasni ⱪoyup berixni wǝ Əysani yoⱪitixni tǝlǝp ⱪildurdi.
21 I odpověděv vládař, řekl jim: Kterého chcete z těch dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabáše.
Waliy jawabǝn ulardin yǝnǝ: — Silǝrgǝ bu ikkisining ⱪaysisini ⱪoyup beriximni halaysilǝr? — dǝp soridi. Barabbasni, — deyixti ular.
22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, kterýž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
Pilatus ǝmdi: — Undaⱪ bolsa, Mǝsiⱨ dǝp atalƣan Əysani ⱪandaⱪ bir tǝrǝp ⱪilay? — dedi. Ⱨǝmmǝylǝn: — U krestlǝnsun! — deyixti.
23 Vládař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více křičeli, řkouce: Ukřižován buď.
Pilatus: — Nemixⱪa? U zadi nemǝ yamanliⱪ ɵtküzüptu? — dǝp soridi. Biraⱪ ular tehimu ⱪattiⱪ warⱪirixip: U krestlǝnsun! — dǝp turuwelixti.
24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
Pilatus sɵzliwerixning biⱨudǝ ikǝnlikini, bǝlki buning orniƣa malimanqiliⱪ qiⱪidiƣanliⱪini kɵrüp, su elip, kɵpqilikning aldida ⱪolini yuƣaq: — Bu ⱨǝⱪⱪaniy adǝmning ⱪeniƣa mǝn jawabkar ǝmǝsmǝn, buningƣa ɵzünglar mǝs’ul bolunglar! — dedi.
25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše dítky.
Pütün hǝlⱪ jawabǝn: — Uning ⱪeni bizning üstimizgǝ wǝ balilirimizning üstigǝ qüxsun! — deyixti.
26 Tedy propustil jim Barabáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
Buning bilǝn Pilatus Barabbasni ularƣa qiⱪirip bǝrdi. Əysani bolsa ⱪattiⱪ ⱪamqilatⱪandin keyin, krestlǝxkǝ [lǝxkǝrlirigǝ] tapxurdi.
27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do rathouzu, shromáždili k němu všecku rotu.
Andin waliyning lǝxkǝrliri Əysani uning ordisiƣa elip kirip, pütün lǝxkǝrlǝr topini bu yǝrgǝ uning ǝtrapiƣa yiƣdi.
28 A svlékše jej, přioděli ho pláštěm brunátným.
Ular Əysani yalingaqlap, uqisiƣa pǝrǝng rǝnglik ton kiydürüxti.
29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
Tikǝnlik xahqilarni ɵrüp bir taj yasap, bexiƣa kiydürdi wǝ ong ⱪoliƣa bir ⱪomuxni tutⱪuzdi. Andin uning aldiƣa tizlinip: «Yaxiƣayla, Yǝⱨudiylarning padixaⱨi!» dǝp mazaⱪ ⱪilixti.
30 A plijíce na něho, brali tu třtinu a bili jej v hlavu.
Uningƣa tükürüxti, ⱪomuxni elip uning bexiƣa uruxti.
31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
Uni xundaⱪ mazaⱪ ⱪilƣandin keyin, tonni saldurup, uqisiƣa ɵz kiyimlirini kiydürdi wǝ krestlǝx üqün elip mengixti.
32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
Ular taxⱪiriƣa qiⱪⱪinida, Kurini xǝⱨirilik Simon isimlik bir kixini uqritip, uni tutup kelip Əysaning krestini uningƣa mǝjburiy kɵtürgüzdi.
33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgota, to jest popravné místo,
Ular Golgota, yǝni «Bax sɵngǝk» degǝn yǝrgǝ kǝlgǝndǝ,
34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv, nechtěl píti.
[Əysaƣa] iqix üqün kǝkrǝ süyi arilaxturulƣan aqqiⱪ xarab bǝrdi; lekin u uni tetip baⱪⱪandin keyin, iqkili unimidi.
35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce los, aby se naplnilo povědění proroka: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
Lǝxkǝrlǝr uni krestligǝndin keyin, qǝk taxlixip kiyimlirini ɵzara bɵlüxüwaldi.
36 A sedíce, ostříhali ho tu.
Andin u yǝrdǝ olturup uningƣa kɵzǝtqilik ⱪildi.
37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
Ular uning bexining yuⱪiri tǝripigǝ «Bu Əysa, Yǝⱨudiylarning padixaⱨidur» dǝp yezilƣan xikayǝtnamǝ tahtiyini bekitti.
38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
[Əysa] bilǝn tǝng ikki ⱪaraⱪqimu krestkǝ mihlanƣan bolup, biri ong tǝripidǝ, yǝnǝ biri sol tǝripidǝ idi.
39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali se jemu, ukřivujíce hlav svých.
Bu yǝrdin ɵtkǝnlǝr baxlirini qayⱪixip, uni ⱨaⱪarǝtlǝp:
40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám a ve třech dnech vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sstupiž s kříže.
— Ⱪeni, sǝn ibadǝthanini buzup taxlap, üq kün iqidǝ ⱪaytidin yasap qiⱪidiƣan adǝm, ǝmdi ɵzüngni ⱪutⱪuzǝ! Hudaning Oƣli bolsang, kresttin qüxüp baⱪⱪina! — deyixti.
41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákonníky a staršími, pravili:
Bax kaⱨinlarmu, Tǝwrat ustazliri wǝ aⱪsaⱪallar bilǝn birgǝ uni mǝshirǝ ⱪilip:
42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Izraelský, nech ať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
— Baxⱪilarni ⱪutⱪuzuptikǝn, ɵzini ⱪutⱪuzalmaydu. U Israilning padixaⱨimix! Əmdi kresttin qüxüp baⱪsunqu, andin uningƣa etiⱪad ⱪilimiz.
43 Doufalť v Boha, nech ať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
U Hudaƣa tayanƣan! Huda uni ǝzizlisǝ, ⱨazir ⱪutⱪuzup baⱪⱪay! Qünki u: «Mǝn Hudaning Oƣli» degǝnidi, — deyixti.
44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
Uning bilǝn tǝng krestlǝngǝn ⱪaraⱪqilarmu uni xundaⱪ ⱨaⱪarǝtlǝxti.
45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší zemi až do hodiny deváté.
Əmdi künning altinqi saitidin toⱪⱪuzinqi saitigiqǝ pütkül zeminni ⱪarangƣuluⱪ basti.
46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
Toⱪⱪuzinqi saǝtlǝrdǝ Əysa yuⱪiri awazda: «Eli, eli, lǝma sawaⱪtani?» yǝni «Hudayim, Hudayim, meni nemixⱪa taxliwǝtting?» dǝp ⱪattiⱪ nida ⱪildi.
47 A někteří z těch, kteříž tu stáli, slyšíce, pravili: Eliáše volá tento.
U yǝrdǝ turƣanlarning bǝziliri buni anglap: Bu adǝm Ilyas [pǝyƣǝmbǝr]gǝ murajiǝt ⱪiliwatidu, — deyixti.
48 A hned jeden z nich běžev, a vzav hubu, naplnil ji octem, a vloživ na tresť, napájel ho.
Ularning iqidin birǝylǝn dǝrⱨal yügürüp berip bir parqǝ bulutni ǝkelip, uni aqqiⱪ xarabⱪa qilap, ⱪomuxning uqiƣa selip uningƣa iqküzüp ⱪoydi.
49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
Biraⱪ baxⱪilar: — Tohta! Ⱪarap baⱪayli, Ilyas [pǝyƣǝmbǝr] kelip uni ⱪutⱪuzup ⱪalarmikin? — deyixti.
50 Ježíš pak opět zvolav hlasem velikým, vypustil duši.
Əysa yuⱪiri awaz bilǝn yǝnǝ bir warⱪiridi-dǝ, roⱨini ⱪoyuwǝtti.
51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla, a skálé se pukalo,
Wǝ mana, xu dǝⱪiⱪidǝ ibadǝthanining [iqkiri] pǝrdisi yuⱪiridin tɵwǝngǝ ikki parqǝ bɵlüp yirtildi. Yǝr-zemin tǝwrinip, taxlar yerilip,
52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala.
Ⱪǝbrilǝr eqildi (U tirilgǝndin keyin, [ɵlümdǝ] uhlawatⱪan nurƣun muⱪǝddǝs bǝndilǝrning tǝnlirimu tirildi; ular ⱪǝbrilǝrdin qiⱪti wǝ muⱪǝddǝs xǝⱨǝrgǝ kirip, u yǝrdǝ nurƣun kixilǝrgǝ kɵründi).
53 A vyšedše z hrobů po vzkříšení jeho, přišli do svatého města, a ukázali se mnohým.
54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním ostříhali Ježíše, vidouce země třesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
Əmdi Əysani kɵzǝt ⱪiliwatⱪan yüzbexi ⱨǝm yenidiki lǝxkǝrlǝr yǝrning tǝwrixini wǝ baxⱪa yüz bǝrgǝn ⱨadisilǝrni kɵrüp, intayin ⱪorⱪuxup: — U ⱨǝⱪiⱪǝtǝn Hudaning Oƣli ikǝn! — deyixti.
55 Byly také tu ženy mnohé, z daleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
U yǝrdǝ yǝnǝ bu ixlarƣa yiraⱪtin ⱪarap turƣan nurƣun ayallarmu bar idi. Ular ǝslidǝ Əysaning hizmitidǝ bolup, Galiliyǝdin uningƣa ǝgixip kǝlgǝnidi.
56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
Ularning arisida Magdalliⱪ Mǝryǝm, Yaⱪup bilǝn Yüsüpning anisi Mǝryǝm, Zǝbǝdiyning oƣullirining anisimu bar idi.
57 A když byl večer, přišel člověk bohatý z Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
Kǝqⱪurun, Arimatiyaliⱪ Yüsüp isimlik bir bay kǝldi. Umu Əysaning muhlisliridin idi.
58 Ten předstoupil před Piláta, a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
U Pilatusning aldiƣa berip, Əysaning jǝsitini tǝlǝp ⱪildi. Pilatus jǝsǝtni uningƣa tapxuruxⱪa ǝmr ⱪildi.
59 A vzav tělo Jozef, obvinul je v plátno čisté.
Yüsüp jǝsǝtni elip, pakiz kanap rǝht bilǝn orap kepǝnlidi
60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
wǝ uni ɵzi üqün ⱪiyada oydurƣan yengi ⱪǝbrisigǝ ⱪoydi. Andin ⱪǝbrining aƣziƣa yoƣan bir taxni domilitip ⱪoyup, ketip ⱪaldi
61 A byla tu Maria Magdaléna, a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
(xu qaƣda Magdalliⱪ Mǝryǝm bilǝn yǝnǝ bir Mǝryǝmmu u yǝrdǝ, ⱪǝbrining udulida olturatti).
62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
Əmdi ǝtisi, yǝni «Tǝyyarlax küni» ɵtkǝndin keyin, bax kaⱨinlar bilǝn Pǝrisiylǝr jǝm boluxup Pilatusning aldiƣa kelip:
63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
— Janabliri, ⱨeliⱪi aldamqining ⱨayat waⱪtida: «Mǝn ɵlüp üqinqi küni tirilimǝn» degini esimizdǝ bar.
64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
Xuning üqün, ⱪǝbri üqinqi künigiqǝ mǝⱨkǝm ⱪoƣdilixi üqün ǝmr bǝrgǝysiz. Undaⱪ ⱪilinmisa, muhlisliri kelip jǝsǝtni oƣrilap ketip, andin hǝlⱪⱪǝ: «U ɵlümdin tirildi» deyixi mumkin. Bundaⱪ aldamqiliⱪ aldinⱪisidinmu bǝttǝr bolidu, — deyixti.
65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
Pilatus ularƣa: — Bir guruppa kɵzǝtqi lǝxkǝrni silǝrgǝ tapxurdum. Ⱪǝbrini ⱪurbinglarning yetixiqǝ mǝⱨkǝm ⱪoƣdanglar, — dedi.
66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Xuning bilǝn ular [kɵzǝtqi lǝxkǝrlǝr] bilǝn billǝ berip, taxni peqǝtlǝp, ⱪǝbrini muⱨapizǝt astiƣa ⱪoydi.
