Matouš 18

1 V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak jest největší v království nebeském?

AT that time came the disciples to Jesus, saying, Who is indeed the greatest in the kingdom of heaven?

2 A zavolav Ježíš pacholátka, postavil je u prostřed nich,

And Jesus calling a little boy, set him in the midst of them,

3 A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.

and said, Verily I say unto you, Except ye be changed and be as little children, ye shall in no wise enter into the kingdom of heaven.

4 Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest největší v království nebeském.

Whosoever therefore shall humble himself, as this little child, he shall be greatest in the kingdom of heaven.

5 A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá.

And whosoever shall receive one such little child in my name, receiveth me.

6 Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.

And whosoever shall cause one of these little ones, who believe in me, to stumble, it were better for him that a millstone was hung at his neck, and that he was sunk in the depth of the sea.

7 Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.

Wo to the world because of offences! for there is a necessity that offences come: nevertheless, wo to that man by whom the offence cometh!

8 Protož jestliže ruka tvá aneb noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému aneb bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do ohně věčného. (aiōnios g166)

If then thy hand, or thy foot, lead thee to offend, cut them off, and cast them from thee: for it were better for thee to enter into life, halting or maimed, than having two hands or two feet to be cast into the fire, which is eternal. (aiōnios g166)

9 A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Lépe jest tobě jednookému do života vjíti, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do pekelného ohně. (Geenna g1067)

And if thine eye lead thee to offend, pluck it out and cast it from thee, for it were better for thee to enter into life with one eye only, than having two eyes to be cast into hell-fire. (Geenna g1067)

10 Viztež, abyste nepotupovali žádného z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky hledí na tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest.

See that ye despise not one of these little ones, for I say unto you, That their angels in heaven continually behold the face of my Father who is in heaven.

11 Přišel zajisté Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.

For the Son of man is come to save that which was lost.

12 Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá těch devadesáti devíti, a jda na hory, nehledá té pobloudilé?

What think you? If a man have an hundred sheep, and one of them stray, doth he not leave the ninety and nine in the mountains, and go and seek that which had strayed?

13 A nahodí-liť mu se nalezti ji, amen pravím vám, že se raduje nad ní více, než nad těmi devadesáti devíti nepobloudilými.

And if he happen to find it, verily I say unto you, that he rejoiceth over it more than over the ninety and nine which never went astray.

14 Takť není vůle Otce vašeho, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto.

Even so it is not the will of your Father who is in heaven, that one of these little ones perish.

15 Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.

Now if thy brother sin against thee, go and reprove him between thyself and him alone; if he hear thee, thou hast gained thy brother.

16 Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě ještě jednoho aneb dva, aby v ústech dvou neb tří svědků stálo každé slovo.

But if he will not hear thee, take with thee one or two more, that by the mouth of two or three witnesses every word may be confirmed.

17 Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán.

But if he disregard them, inform the church: and if he disregard the church, let him be to thee as a heathen, or a publican.

18 Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.

Verily I say unto you, Whatsoever things ye shall bind on earth, shall be bound in heaven: and whatsoever things ye shall loose on earth shall be loosed in heaven.

19 Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského.

Again I say unto you, That if two of you are concurring upon earth, respecting any matter, which ye shall ask, it shall be done for them by my Father who is in heaven.

20 Nebo kdežkoli shromáždí se dva neb tři ve jménu mém, tuť jsem já u prostřed nich.

For where two or three are gathered together in my name, there am I in the midst of them.

21 Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmi-likrát?

Then Peter coming to him, said, Lord, how often shall my brother sin against me, and I forgive him? till seven times?

22 I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.

Jesus saith to him, I tell thee not until seven times, but unto seventy times seven.

23 A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými.

Therefore is the kingdom of heaven like unto a certain king who purposed to settle his account with his servants.

24 A když počal klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.

And when he began to make up the account, there was brought to him one debtor, ten thousand talents in arrear:

25 A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.

but not having wherewithal to pay, his lord ordered him to be sold, and his wife and his children, and all things whatsoever he possessed, and payment to be made.

26 Tedy padna služebník ten, klaněl se jemu, řka: Pane, poshověj mi, a všecko zaplatím tobě.

Then that servant falling prostrate, paid him the most profound homage, saying, Lord, have forbearance with me, and I will pay thee all.

27 I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil.

Then his lord, moved with compassion towards that servant, discharged him, and forgave him the debt.

28 Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.

But that servant going out, found one of his fellow-servants, who owed him a hundred denarii, and seizing, throttled him, saying, Pay me what thou owest.

29 Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všecko zaplatím tobě.

Then his fellow-servant fell at his feet, and besought him, saying, Have forbearance with me, and I will pay thee all.

30 On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu.

And he would not: but went and cast him into prison, till he should pay what he owed.

31 Vidouce pak spoluslužebníci jeho, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.

Then his fellow-servants, when they saw what was done, were exceedingly sorry, and came to their lord, and gave him an explicit account of all things that had passed.

32 Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.

Then his lord, calling him before him, said to him, Thou vile slave! all that debt I forgave thee, because thou besoughtest me:

33 Zdaliž i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?

and oughtest thou not to have had compassion on thy fellow-servant, even as I had pity on thee?

34 I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.

And his lord, incensed, delivered him up to the torturers, till he should pay all that he owed him.

35 Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí svých provinění jejich.

Even so also will my heavenly Father do to you, except ye forgive every one of you his brother, from your hearts, their trespasses.