< Matouš 15 >
1 A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákonníci a farizeové, řkouce:
THEN came to Jesus scribes and Pharisees from Jerusalem, saying,
2 Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
Why do thy disciples transgress the tradition of the elders? for they wash not their hands when they eat bread?
3 A on odpovídaje, řekl jim: Proč i vy přestupujete přikázaní Boží pro ustanovení svá?
And he answering said to them, And why do you transgress the command of God, by your tradition?
4 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
For God commanded, saying “Honour thy father and thy mother:” and, He that curseth father or mother, let him surely die.
5 Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar jest to, čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo. A neuctil by otce svého neb mateře své.
But ye say, If any man declare to his father or mother, This is a devoted gift, which else might have been employed by me for thy advantage;
6 I zlehčili jste přikázaní Boží pro své ustanovení.
then he shall not with it honour his father and mother: so have ye vacated the command of God by your tradition.
7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
Ye hypocrites, well hath Isaiah prophesied concerning you, saying,
8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými, a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
This people draweth nigh to me with their mouths, and honoureth me with the lips, but their heart is far distant from me.
9 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení přikázaní lidských.
But in vain do they worship me, teaching doctrines the commandments of men.
10 A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
And he called to him the multitude, and said unto them, Hear, and understand:
11 Ne to, což vchází v ústa, poškvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poškvrňuje člověka.
not that which goeth into the mouth defileth a man; but what cometh out of the mouth, that defileth the man.
12 Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
Then his disciples approaching, said to him, Knowest thou how offended the Pharisees were at hearing that speech?
13 A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj ten nebeský, vykořeněno bude.
Then he answered and said, Every plant which my heavenly Father hath not planted shall be rooted up.
14 Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých. Povede-liť pak slepý slepého, oba v jámu upadnou.
Leave them to themselves: they are blind leaders of the blind. But if the blind lead the blind, they will both fall into the pit.
15 I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
Then Peter answering said unto him, Explain to us this parable.
16 Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
And Jesus said, Are ye also to this time destitute of intelligence?
17 Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde, a vypouští se ven?
Do ye not observe, that every thing which entereth into the mouth passeth into the belly, and is ejected into the vault?
18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poškvrňují člověka.
But the things which go forth out of the mouth, come out of the heart, and they are the things which defile a man:
19 Z srdce zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
for out of the heart proceed wicked reasonings, murders, adulteries, whoredoms, thefts, false testimonies, blasphemies:
20 Tyť jsou věci poškvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť nepoškvrňuje člověka.
these are the things which defile a man: but to eat with unwashed hands doth not defile a man.
21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
And going forth thence, Jesus retired into the coasts of Tyre and Sidon.
22 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala, řkuci jemu: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
And lo! a woman of Canaan coming out of these coasts, cried aloud, saying to him, Have mercy on me, Lord, Son of David: my daughter is a grievous demoniac.
23 On pak neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Odbuď ji, neboť volá za námi.
But he replied not a word to her. Then his disciples came and intreated him, saying, Send her away; for she is crying aloud after us.
24 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
But he said in reply, I am not sent, save only to the lost sheep of the house of Israel.
25 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
Then she came, and worshiped him, saying, Lord, help me!
26 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
But he answering said, It is not proper to take the children’s bread and throw it to the dogs.
27 A ona řekla: Takť jest, Pane. A však štěňátka jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
And she said, True, Lord: yet even the dogs eat of the crumbs which fall from their master’s table.
28 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
Then Jesus answering said unto her, O woman, great is thy faith! be it unto thee even as thou desirest. And her daughter was cured from that hour.
29 A odšed odtud Ježíš, šel k moři Galilejskému, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
And departing thence, Jesus went to the sea-side of Galilee; and ascending a mountain, he sat down there.
30 I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on je uzdravoval,
And great multitudes came to him, bringing with them the lame, blind, dumb, cripples, and many others, and cast them down at the feet of Jesus; and he cured them all:
31 Tak že se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
insomuch that the multitude marvelled when they saw the dumb speaking, the cripples sound, the lame walking, and the blind restored to sight: and they glorified the God of Israel.
32 Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu. Nebo již tři dni trvají se mnou, a nemají, co by jedli; a propustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
Then Jesus calling his disciples, said, I have compassion on the multitude, for they have now continued with me three days, and have not any thing to eat: and send them away fasting I will not, lest they faint on the road.
33 I řkou mu učedlníci jeho: Kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
And his disciples said unto him, Whence can we in the wilderness have loaves enough to satisfy the cravings of so great a multitude?
34 I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm, a málo rybiček.
And Jesus said unto them, How many loaves have ye? And they said, Seven, and a few small fishes.
35 I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
And he commanded the multitude to sit down on the ground.
36 A vzav těch sedm chlebů a ty ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, učedlníci pak zástupu.
And taking the seven loaves and the fishes, he gave thanks, and brake, and gave to his disciples, and the disciples to the multitude.
37 I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
And they did all eat, and were filled: and took up a superabundance of fragments seven baskets full.
38 Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů, kromě žen a dětí.
And they that had eaten were four thousand men, besides women and children.
39 A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.
And dismissing the multitudes he went on board a vessel, and came into the coasts of Magdala.