< Lukáš 16 >
1 Pravil pak i učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
Titia Jisu chela khan ke koise, “Ekjon dhuni manu thakise aru tai laga ekjon imandar thakise, kintu tai malik laga poisa khorcha kori ase koi kene kunba pora malik ke koi dise.
2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vládařství svého, nebo již nebudeš moci déle vládnouti.
Titia dhuni manu taike mati kene hudise, ‘Eneka kotha khan tumi laga moi kele huni ase? Tumi ki kaam korise etu sob hisab kitab moike dibi, kelemane tumi etiya pora moi nimite kaam kori bole na paribo.’
3 I dí vládař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vládařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
Titia etu imandar tai nijorke koise, ‘Moi etiya ki koribo, moi laga malik pora kaam to moi pora loi lobole ase? Moi iman takot nai mati khundikena kaam kori bole aru moi bhik mangi bole sorom lage.
4 Vím, co učiním, aby, když budu zsazen z vládařství, přijali mne do svých domů.
Moi ki kori bole lage moi jane, jitia moike kaam pora ulai dibo, manu khan taikhan laga ghor te moike matibo.’
5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
Titia noukar pora jiman manu malik pora dhar loi kene thakise sobke tai matise, aru poila ekjon ke hudise, ‘Tumi moi laga malik ke kiman dibole ase?’
6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
Tai koise, ‘Moi eksoh botol oliv tel dibole ase.’ Titia tai koise, ‘Tumi laga hisab lobi aru joldi bohi kene yate pachas eneka likhibi.’
7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
Aru baki luwa dusra ke hudise, ‘Aru tumi kiman dibole ase?’ Tai koise, ‘Eksoh jola chawal.’ Taike koise, ‘etu hisab lobi, aru joldi pora likhibi assi dhan bosta.’
8 I pochválil ten pán vládaře toho nepravého, že opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, než synové světla v svých věcech. (aiōn )
Titia malik pora etu biya imandar jun chalaki pora kaam korise, taike bhal paise. Kilekoile, etu yug laga chokra khan to taikhan nijor yug laga chokra khan, jun khan jyoti laga ase, taikhan pora bhi bisi chalak ase. (aiōn )
9 I jáť pravím vám: Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do oněch věčných stanů. (aiōnios )
Moi tumikhan ke koi ase, paap laga dhun sompoti pora sathikhan bonai, aru jitia etu pora eku kaam nadiye, taikhan pora tumikhan ke kitia bhi khotom nohua jagate grohon kori lobo. (aiōnios )
10 Kdo jest věrný v mále, i ve mnoze věrný jest. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
Jun manu olop te bhi biswas hoi kene thake tai bisi te bhi eneka he thake, aru jun manu olop te bhi thoga baji kore tai bisi te bhi eneka he kore.
11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrni jste nebyli, spravedlivé kdo vám svěří?
Jodi tumikhan etu sapha nathaka dhun to bhal pora cholai kene rakhibo napare, tenehoile etu hosa dhun to tumikhan ke kun pora dibo?
12 A když jste v cizím věrni nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
Aru tumikhan dusra manu laga dhun to bhal kori kene nacholaile, titia tumi nijor laga dhun to kineka chola bo?
13 Žádný čeledín nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
Ekjon nokor pora duita malik laga kaam koribo na paribo, eneka korile tai ekjon ke ghin koribo aru ekjon ke morom koribo, aru nohoile ekjon ke chari kene dusra ke jai jabo. Tumikhan Isor aru dhun sompoti eke logote sewa kori bole na paribo.
14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
Aru jitia poisa morom kora Pharisee khan etu kotha khan hunise, taikhan Jisu uporte biya paise.
15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
Titia Jisu pora taikhan ke koise, “Tumikhan manu usorte nijorke bhal dikhai, kintu Isor he tumikhan laga mon to jane. Jun manu usorte dangor hobole bisare tai Isor usorte komjur hoijai.
16 Zákon a proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
Bhabobadi khan aru niyom khan John laga homoi tak he thakise. Etu homoi para Isor laga rajyo laga susamachar prochar hoise, aru sob manu etu janibo nimite joborjosti jaise.
17 Snázeť jest zajisté nebi i zemi pominouti, nežli v zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
Sorgo aru prithibi harabo nimite asan ase, kintu niyom te ki likhi kene ase, etu laga ekta chutu bhag bhi naharabo.
18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
Kun manu tai laga shadi maiki ke chari diye aru dusra maiki ke shadi kore, tai bebichari kaam korise, aru jun manu mota pora chari diya maiki logote shadi kore, tai bhi bebichari kaam kori ase.
19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
Aru ekjon dhuni manu thakise, tai daam begoni rong kapra aru bhal mihin kapra lagai kene thakise, aru hodai din khushi aru moja pora thake.
20 A byl jeden žebrák, jménem Lazar, kterýž ležel u vrat jeho vředovitý,
Kintu ekjon gorib manu Lazarus koi kene tai laga mukhyo diwar te thakise aru tai laga gaw pura te biya ghaw pora bhorta koi kene thake,
21 Žádaje nasycen býti těmi drobty, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
aru etu dhuni manu laga thali pora ki gire eitu khan khabole nimite rukhi thake. Kintu kutta khan bhi ahikena tai laga ghaw to chati thake.
22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
Etiya etu gorib manu to mori jaise, aru tai laga atma ke sorgodoth pora Abraham laga usorte loi jaise. Aru etu dhuni manu bhi mori jaise aru taike kobor te di dise,
23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs )
aru mora manu laga desh pora tai laga suku to uthaikene Abraham ke dikhise aru tai laga usorte Lazarus ke bohi thaka dikhise. (Hadēs )
24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
Titia etu dhuni manu kandi kene koise, ‘Baba Abraham, moi uporte morom koribi aru Lazarus ke yate pathai dibi, tai laga anguli pora hoilebi moike pani dikene jiba ke thanda kori dibole, kelemane moi etu jui te juli kene dukh pai ase.’
25 I řekl Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se těší, ale ty se mučíš.
Kintu Abraham pora koise, ‘Bacha, yaad koribi tumi laga jibon te sob bhal saman he paise, aru Lazarus to sob biya he paise. Kintu etiya tai yate aram pora ase, aru tumi dukh te ase.
26 A nad to nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani od onud k nám přejíti.
Etu sob to charikena, tumi aru amikhan majote ekta dangor khai ase, etu thaka pora manu yate pora tumi logote jabo na paribo aru taikhan bhi ta te pora yate ahibo na paribo.’
27 I řekl: Ale prosím tebe, otče, abys ho poslal do domu otce mého.
Titia dhuni manu koise, ‘Moi apnike anurodh kori ase, baba, apuni kunba ke moi laga baba ghor te pathai dibi-
28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
kele koile moi laga pans jon bhai ase, taikhan ke hoshiar kori dibi, taikhan bhi etu dukh khotom nohua jagate nahibo nimite.’
29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a proroky, nechť jich poslouchají.
Kintu Abraham koise, ‘Taikhan logote Moses pora likha aru dusra bhabobadi khan pora likha bhi ase; taikhan ke taikhan laga kotha hunibo dibi.’
30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel s nim, budou pokání činiti.
Kintu dhuni manu pora koise, ‘Nohoi Baba Abraham, kintu kunba mora pora uthi kene jaile he, taikhan mon ghura bo.’
31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
Kintu Abraham taike koise, ‘Jodi taikhan Moses pora likha aru dusra bhabobadi khan pora likha kotha mana nai koile, mora manu uthi jaile bhi taikhan mon naghurabo.’”