Jan 16

1 Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.

Tenho-vos dito estas coisas, para que vos não escandalizeis.

2 Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.

Expulsar-vos-ão das sinagogas; vem mesmo a hora em que qualquer que vos matar cuidará fazer um serviço a Deus.

3 A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.

E estas coisas vos farão, porquanto não conheceram ao Pai nem a mim.

4 Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já předpověděl vám. Tohoť pak jsem vám s počátku nemluvil, nebo jsem byl s vámi.

Mas tenho-vos dito isto, a fim de que, quando chegar aquela hora, vos lembreis de que já vo-lo tinha dito; mas eu não vos disse isto desde o princípio, porquanto estava convosco.

5 Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?

E agora vou para aquele que me enviou: e nenhum de vós me pergunta: Para onde vais?

6 Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.

Antes, porque vos tenho dito estas coisas, o vosso coração se encheu de tristeza.

7 Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.

Porém digo-vos a verdade, que vos convém que eu vá: porque, se eu não for, o Consolador não virá para vós; mas, se eu for, enviar-vo-lo-ei.

8 A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.

E, quando ele vier, convencerá o mundo do pecado, e da justiça e do juízo.

9 Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne.

Do pecado, porque não crêem em mim;

10 A z spravedlnosti, proto že jdu k Otci, a již více neuzříte mne.

Da justiça, porque vou para meu Pai, e não me vereis mais;

11 Z soudu pak, proto že kníže tohoto světa již jest odsouzeno.

E do juízo, porque já o príncipe deste mundo está julgado.

12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.

Ainda tenho muitas coisas que vos dizer, mas vós não as podeis suportar agora,

13 Když pak přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.

Porém, quando vier aquele espírito de verdade, ele vos guiará em toda a verdade; porque não falará de si mesmo, mas falará tudo o que tiver ouvido, e vos anunciará as coisas que hão de vir

14 Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.

Ele me glorificará, porque há de receber do que é meu, e vo-lo há de anunciar.

15 Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.

Tudo quanto o Pai tem é meu; por isso vos disse que há de receber do que é meu e vo-lo há de anunciar.

16 Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.

Um pouco, e não me vereis; e outra vez um pouco, e ver-me-eis; porquanto vou para o Pai.

17 I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?

Então alguns dos seus discípulos disseram uns para os outros: Que é isto que nos diz? Um pouco, e não me vereis; e outra vez um pouco, e ver-me-eis; e; porquanto vou para o Pai?

18 Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.

Diziam pois: Que quer dizer isto: Um pouco? não sabemos o que diz.

19 I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?

Conheceu pois Jesus que lho queriam interrogar, e disse-lhes: indagais entre vós acerca disto que disse: Um pouco, e não me vereis, e outra vez um pouco, e ver-me-eis?

20 Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.

Na verdade, na verdade vos digo que vós chorareis e vos lamentareis, e o mundo se alegrará, e vós estareis tristes; mas a vossa tristeza se converterá em alegria.

21 Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí děťátko, již nepamatuje na ssoužení, pro radost, proto že se narodil člověk na svět.

A mulher, quando está para dar à luz, sente tristeza, porque é chegada a sua hora; mas depois de ter dado à luz a criança já se não lembra da aflição, pelo prazer de haver nascido um homem no mundo

22 Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.

Assim também vós agora, na verdade, tendes tristeza; mas outra vez vos verei, e o vosso coração se alegrará, e a vossa alegria ninguém vo-la tirará.

23 A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.

E naquele dia nada me perguntareis. Na verdade, na verdade vos digo que tudo quanto pedirdes a meu Pai, em meu nome, ele vo-lo há de dar.

24 Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.

Até agora nada pedistes em meu nome; pedi, e recebereis, para que o vosso gozo se cumpra.

25 Toto v příslovích mluvil jsem vám, ale přijdeť hodina, když více nebudu v příslovích mluviti vám, nýbrž zjevně o Otci zvěstovati budu vám.

Disse-vos estas coisas por parábolas: chega, porém, a hora em que vos não falarei mais por parábolas, mas abertamente vos falarei acerca do Pai.

26 V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.

Naquele dia pedireis em meu nome, e não vos digo que eu rogarei por vós ao Pai,

27 Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.

Pois o mesmo Pai vos ama; porque vós me amastes, e crestes que saí de Deus.

28 Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.

Saí do Pai, e vim ao mundo: outra vez deixo o mundo, e vou para o Pai.

29 Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.

Disseram-lhe os seus discípulos: Eis que agora falas abertamente, e não dizes parábola alguma.

30 Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.

Agora conhecemos que sabes todas as coisas, e não as míster de que alguém te interrogue. Por isso cremos que saíste de Deus.

31 Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte?

Respondeu-lhes Jesus: credes agora?

32 Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.

Eis que chega a hora, e já se aproxima, em que vós sereis dispersos cada um para sua parte, e me deixareis só; mas não estou só, porque o Pai está comigo.

33 Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě ssoužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.

Tenho-vos dito estas coisas, para que em mim tenhais paz; no mundo tereis aflição, mas tende bom ânimo, eu venci o mundo.