< Lukáš 1 >
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
Tendo pois muitos empreendido pôr em ordem a narração das coisas que entre nós se cumpriram,
2 Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
Segundo nos transmitiram os mesmos que as viram desde o princípio, e foram ministros da palavra,
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
Pareceu-me também a mim conveniente escreve-las a ti, ó excelente Theophilo, por sua ordem, havendo-me já informado minuciosamente de tudo desde o princípio;
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Para que conheças a certeza das coisas de que já estás informado.
5 Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Existiu, no tempo de Herodes, rei da Judeia, um sacerdote chamado Zacarias, da ordem de Abias, e cuja mulher era das filhas de Aarão; e o seu nome era Isabel.
6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
E eram ambos justos perante Deus, andando sem repreensão em todos os mandamentos e preceitos do Senhor.
7 A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
E não tinham filhos, porquanto Isabel era estéril, e ambos eram avançados em idade.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
E aconteceu que, exercendo ele o sacerdócio diante de Deus, na ordem da sua turma,
9 Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Segundo o costume sacerdotal, coube-lhe em sorte entrar no templo do Senhor a oferecer o incenso.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
E toda a multidão do povo estava fora, orando à hora do incenso,
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
E um anjo do Senhor lhe apareceu, posto em pé, à direita do altar do incenso.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
E Zacarias, vendo-o, turbou-se, e caiu temor sobre ele.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Mas o anjo lhe disse: Zacarias, não temas, porque a tua oração foi ouvida, e Isabel, tua mulher, dará à luz um filho, e lhe porás o nome de João;
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
E terás prazer e alegria, e muitos se alegrarão no seu nascimento;
15 Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Porque será grande diante do Senhor, e não beberá vinho, nem bebida forte, e será cheio do Espírito Santo, até desde o ventre de sua mãe;
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
E converterá muitos dos filhos de Israel ao Senhor seu Deus;
17 Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
E irá adiante dele no espírito e virtude de Elias, para converter os corações dos pais aos filhos, e os rebeldes à prudência dos justos; para preparar ao Senhor um povo bem disposto.
18 I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Disse então Zacarias ao anjo: Como conhecerei isto? pois eu já sou velho, e minha mulher avançada em idade.
19 I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
E, respondendo o anjo, disse-lhe: Eu sou Gabriel, que assisto diante de Deus, e fui enviado a falar-te e dar-te estas alegres novas;
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
E eis que ficarás mudo, e não poderás falar até ao dia em que estas coisas aconteçam; porquanto não creeste nas minhas palavras, que a seu tempo se hão de cumprir
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
E o povo estava esperando a Zacarias, e maravilhavam-se de que tanto se demorasse no templo.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
E, saindo ele, não lhes podia falar; e entenderam que tinha visto alguma visão no templo. E falava por acenos, e ficou mudo.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
E sucedeu que, terminados os dias do seu ministério, voltou para sua casa.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
E depois daqueles dias Isabel, sua mulher, concebeu, e por cinco meses se ocultou, dizendo:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Porque isto me fez o Senhor, nos dias em que atentou em mim, para destruir o meu opróbrio entre os homens.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
E, no sexto mes, foi o anjo Gabriel enviado por Deus a uma cidade da Galiléia, chamada Nazareth,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
A uma virgem desposada com um varão, cujo nome era José, da casa de David; e o nome da virgem era Maria.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
E, entrando o anjo aonde ela estava, disse: Salve, agraciada; o Senhor é contigo: bendita tu entre as mulheres.
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
E, vendo-o ela, turbou-se muito das suas palavras, e considerava que saudação seria esta.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Disse-lhe então o anjo: Maria, não temas, porque achaste graça diante de Deus;
31 A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
E eis que em teu ventre conceberás, e darás à luz um filho, e pôr-lhe-as o nome de Jesus.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Este será grande, e será chamado filho do altíssimo; e o Senhor Deus lhe dará o trono de David, seu pai;
33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn )
E reinará eternamente na casa de Jacob, e o seu reino não terá fim. (aiōn )
34 I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
E disse Maria ao anjo: Como se fará isto? pois não conheço varão.
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
E, respondendo o anjo, disse-lhe: Descerá sobre ti o Espírito Santo, e a virtude do altíssimo te cobrirá com a sua sombra; pelo que também o Santo, que de ti há de nascer, será chamado Filho de Deus.
36 A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
E eis que também Isabel, tua prima, concebeu um filho em sua velhice; e é este o sexto mês para aquela que era chamada estéril;
37 Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
Porque para Deus nada será impossível.
38 I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
Disse então Maria: Eis aqui a serva do Senhor; cumpra-se em mim segundo a tua palavra. E o anjo ausentou-se dela.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
E naqueles dias, levantando-se Maria, foi apressada às montanhas, a uma cidade de Juda,
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
E entrou em casa de Zacarias, e saudou a Isabel.
41 I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
E aconteceu que, ao ouvir Isabel a saudação de Maria, a criancinha saltou no seu ventre; e Isabel foi cheia do Espírito Santo,
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
E exclamou com grande voz, e disse: bendita tu entre as mulheres, e bendito o fruto do teu ventre.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
E de onde me provém isto a mim, que a mãe do meu Senhor venha a mim?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Pois eis que, ao chegar aos meus ouvidos a voz da tua saudação, a criancinha saltou de alegria no meu ventre;
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
E benaventurada a que creu, pois hão de cumprir-se as coisas que da parte do Senhor lhe foram ditas.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Disse então Maria: A minha alma engrandece ao Senhor,
47 A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
E o meu espírito se alegra em Deus meu Salvador;
48 Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Porque atentou na baixeza de sua serva; pois eis que desde agora todas as gerações me chamarão benaventurada:
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Porque me fez grandes coisas o Poderoso; e santo é o seu nome.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
E a sua misericórdia é de geração em geração sobre os que o temem.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Com o seu braço obrou valorosamente: dissipou os soberbos no pensamento de seus corações.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Depôs dos tronos os poderosos, e elevou os humildes.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Encheu de bens os famintos, e despediu vazios os ricos.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Auxiliou a Israel seu servo, recordando-se da sua misericórdia;
55 Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn )
Como falou a nossos pais, a Abraão e à sua posteridade, para sempre. (aiōn )
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
E Maria ficou com ela quase três meses, e depois voltou para sua casa.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
E completou-se para Isabel o tempo de dar à luz, e teve um filho.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
E os seus vizinhos e parentes ouviram que tinha Deus usado para com ela de grande misericórdia, e alegraram-se com ela.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
E aconteceu que, ao oitavo dia, vieram circuncidar o menino, e lhe chamavam Zacarias, do nome de seu pai.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
E, respondendo sua mãe, disse: Não, porém será chamado João.
61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
E disseram-lhe: ninguém há na tua parentela que se chame por este nome.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
E perguntaram por acenos ao pai como queria que lhe chamassem.
63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
E, pedindo ele uma taboinha de escrever, escreveu, dizendo: O seu nome é João. E todos se maravilharam.
64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
E logo a boca se lhe abriu, e a língua se lhe soltou; e falava, louvando a Deus.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
E veio temor sobre todos os seus circunvizinhos, e em todas as montanhas da Judeia foram divulgadas todas estas coisas.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
E todos os que as ouviam as conservavam em seus corações, dizendo: Quem será pois este menino? E a mão do Senhor estava com ele.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
E Zacarias, seu pai, foi cheio do Espírito Santo, e profetizou, dizendo:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
Bendito o Senhor Deus de Israel, porque visitou e remiu o seu povo,
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
E nos levantou uma salvação poderosa na casa de David seu servo,
70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn )
Como falou pela boca dos seus santos profetas, desde o princípio do mundo; (aiōn )
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Que nos livraria dos nossos inimigos e da mão de todos os que nos aborrecem;
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Para manifestar misericórdia a nossos pais, e lembrar-se do seu santo concerto,
73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
E do juramento que jurou a Abraão nosso pai,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
De conceder-nos que, libertados da mão de nossos inimigos, o serviríamos sem temor,
75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
Em santidade e justiça perante ele, todos os dias da nossa vida.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
E tu, ó menino, serás chamado profeta do altíssimo, porque as de ir adiante da face do Senhor, a preparar os seus caminhos;
77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Para dar ao seu povo conhecimento da salvação, na remissão dos seus pecados;
78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
Pelas entranhas da misericórdia do nosso Deus, com que o Oriente do alto nos visitou;
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
Para alumiar aos que estão assentados em trevas e sombra de morte; a fim de dirigir os nossos pés pelo caminho da paz.
80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
E o menino crescia, e se robustecia em espírito. E esteve nos desertos até ao dia em que havia de mostrar-se a Israel.