< Lukáš 1 >

1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
Tendo pois muitos empreendido pôr em ordem a narração das coisas que entre nós se cumpriram,
2 Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
Segundo nos transmitiram os mesmos que as viram desde o princípio, e foram ministros da palavra,
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
Pareceu-me também a mim conveniente escreve-las a ti, ó excelente Theophilo, por sua ordem, havendo-me já informado minuciosamente de tudo desde o princípio;
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Para que conheças a certeza das coisas de que já estás informado.
5 Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Existiu, no tempo de Herodes, rei da Judeia, um sacerdote chamado Zacarias, da ordem de Abias, e cuja mulher era das filhas de Aarão; e o seu nome era Isabel.
6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
E eram ambos justos perante Deus, andando sem repreensão em todos os mandamentos e preceitos do Senhor.
7 A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
E não tinham filhos, porquanto Isabel era estéril, e ambos eram avançados em idade.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
E aconteceu que, exercendo ele o sacerdócio diante de Deus, na ordem da sua turma,
9 Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Segundo o costume sacerdotal, coube-lhe em sorte entrar no templo do Senhor a oferecer o incenso.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
E toda a multidão do povo estava fora, orando à hora do incenso,
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
E um anjo do Senhor lhe apareceu, posto em pé, à direita do altar do incenso.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
E Zacarias, vendo-o, turbou-se, e caiu temor sobre ele.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Mas o anjo lhe disse: Zacarias, não temas, porque a tua oração foi ouvida, e Isabel, tua mulher, dará à luz um filho, e lhe porás o nome de João;
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
E terás prazer e alegria, e muitos se alegrarão no seu nascimento;
15 Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Porque será grande diante do Senhor, e não beberá vinho, nem bebida forte, e será cheio do Espírito Santo, até desde o ventre de sua mãe;
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
E converterá muitos dos filhos de Israel ao Senhor seu Deus;
17 Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
E irá adiante dele no espírito e virtude de Elias, para converter os corações dos pais aos filhos, e os rebeldes à prudência dos justos; para preparar ao Senhor um povo bem disposto.
18 I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Disse então Zacarias ao anjo: Como conhecerei isto? pois eu já sou velho, e minha mulher avançada em idade.
19 I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
E, respondendo o anjo, disse-lhe: Eu sou Gabriel, que assisto diante de Deus, e fui enviado a falar-te e dar-te estas alegres novas;
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
E eis que ficarás mudo, e não poderás falar até ao dia em que estas coisas aconteçam; porquanto não creeste nas minhas palavras, que a seu tempo se hão de cumprir
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
E o povo estava esperando a Zacarias, e maravilhavam-se de que tanto se demorasse no templo.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
E, saindo ele, não lhes podia falar; e entenderam que tinha visto alguma visão no templo. E falava por acenos, e ficou mudo.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
E sucedeu que, terminados os dias do seu ministério, voltou para sua casa.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
E depois daqueles dias Isabel, sua mulher, concebeu, e por cinco meses se ocultou, dizendo:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Porque isto me fez o Senhor, nos dias em que atentou em mim, para destruir o meu opróbrio entre os homens.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
E, no sexto mes, foi o anjo Gabriel enviado por Deus a uma cidade da Galiléia, chamada Nazareth,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
A uma virgem desposada com um varão, cujo nome era José, da casa de David; e o nome da virgem era Maria.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
E, entrando o anjo aonde ela estava, disse: Salve, agraciada; o Senhor é contigo: bendita tu entre as mulheres.
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
E, vendo-o ela, turbou-se muito das suas palavras, e considerava que saudação seria esta.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Disse-lhe então o anjo: Maria, não temas, porque achaste graça diante de Deus;
31 A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
E eis que em teu ventre conceberás, e darás à luz um filho, e pôr-lhe-as o nome de Jesus.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Este será grande, e será chamado filho do altíssimo; e o Senhor Deus lhe dará o trono de David, seu pai;
33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
E reinará eternamente na casa de Jacob, e o seu reino não terá fim. (aiōn g165)
34 I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
E disse Maria ao anjo: Como se fará isto? pois não conheço varão.
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
E, respondendo o anjo, disse-lhe: Descerá sobre ti o Espírito Santo, e a virtude do altíssimo te cobrirá com a sua sombra; pelo que também o Santo, que de ti há de nascer, será chamado Filho de Deus.
36 A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
E eis que também Isabel, tua prima, concebeu um filho em sua velhice; e é este o sexto mês para aquela que era chamada estéril;
37 Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
Porque para Deus nada será impossível.
38 I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
Disse então Maria: Eis aqui a serva do Senhor; cumpra-se em mim segundo a tua palavra. E o anjo ausentou-se dela.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
E naqueles dias, levantando-se Maria, foi apressada às montanhas, a uma cidade de Juda,
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
E entrou em casa de Zacarias, e saudou a Isabel.
41 I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
E aconteceu que, ao ouvir Isabel a saudação de Maria, a criancinha saltou no seu ventre; e Isabel foi cheia do Espírito Santo,
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
E exclamou com grande voz, e disse: bendita tu entre as mulheres, e bendito o fruto do teu ventre.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
E de onde me provém isto a mim, que a mãe do meu Senhor venha a mim?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Pois eis que, ao chegar aos meus ouvidos a voz da tua saudação, a criancinha saltou de alegria no meu ventre;
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
E benaventurada a que creu, pois hão de cumprir-se as coisas que da parte do Senhor lhe foram ditas.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Disse então Maria: A minha alma engrandece ao Senhor,
47 A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
E o meu espírito se alegra em Deus meu Salvador;
48 Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Porque atentou na baixeza de sua serva; pois eis que desde agora todas as gerações me chamarão benaventurada:
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Porque me fez grandes coisas o Poderoso; e santo é o seu nome.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
E a sua misericórdia é de geração em geração sobre os que o temem.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Com o seu braço obrou valorosamente: dissipou os soberbos no pensamento de seus corações.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Depôs dos tronos os poderosos, e elevou os humildes.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Encheu de bens os famintos, e despediu vazios os ricos.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Auxiliou a Israel seu servo, recordando-se da sua misericórdia;
55 Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn g165)
Como falou a nossos pais, a Abraão e à sua posteridade, para sempre. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
E Maria ficou com ela quase três meses, e depois voltou para sua casa.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
E completou-se para Isabel o tempo de dar à luz, e teve um filho.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
E os seus vizinhos e parentes ouviram que tinha Deus usado para com ela de grande misericórdia, e alegraram-se com ela.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
E aconteceu que, ao oitavo dia, vieram circuncidar o menino, e lhe chamavam Zacarias, do nome de seu pai.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
E, respondendo sua mãe, disse: Não, porém será chamado João.
61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
E disseram-lhe: ninguém há na tua parentela que se chame por este nome.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
E perguntaram por acenos ao pai como queria que lhe chamassem.
63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
E, pedindo ele uma taboinha de escrever, escreveu, dizendo: O seu nome é João. E todos se maravilharam.
64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
E logo a boca se lhe abriu, e a língua se lhe soltou; e falava, louvando a Deus.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
E veio temor sobre todos os seus circunvizinhos, e em todas as montanhas da Judeia foram divulgadas todas estas coisas.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
E todos os que as ouviam as conservavam em seus corações, dizendo: Quem será pois este menino? E a mão do Senhor estava com ele.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
E Zacarias, seu pai, foi cheio do Espírito Santo, e profetizou, dizendo:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
Bendito o Senhor Deus de Israel, porque visitou e remiu o seu povo,
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
E nos levantou uma salvação poderosa na casa de David seu servo,
70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
Como falou pela boca dos seus santos profetas, desde o princípio do mundo; (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Que nos livraria dos nossos inimigos e da mão de todos os que nos aborrecem;
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Para manifestar misericórdia a nossos pais, e lembrar-se do seu santo concerto,
73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
E do juramento que jurou a Abraão nosso pai,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
De conceder-nos que, libertados da mão de nossos inimigos, o serviríamos sem temor,
75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
Em santidade e justiça perante ele, todos os dias da nossa vida.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
E tu, ó menino, serás chamado profeta do altíssimo, porque as de ir adiante da face do Senhor, a preparar os seus caminhos;
77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Para dar ao seu povo conhecimento da salvação, na remissão dos seus pecados;
78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
Pelas entranhas da misericórdia do nosso Deus, com que o Oriente do alto nos visitou;
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
Para alumiar aos que estão assentados em trevas e sombra de morte; a fim de dirigir os nossos pés pelo caminho da paz.
80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
E o menino crescia, e se robustecia em espírito. E esteve nos desertos até ao dia em que havia de mostrar-se a Israel.

< Lukáš 1 >