Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Wohl giebt es einen Fundort für das Silber, eine Stätte für das Gold, das man läutert.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Eisen wird aus dem Erdreiche geholt, und Gestein schmilzt man zu Erz.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Ein Ende hat man der Finsternis gemacht und bis zur äußersten Grenze durchforscht man das im tiefsten Dunkel verborgene Gestein.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Man bricht einen Schacht fern von den droben Wohnenden; vergessen von dem droben schreitenden Fuß, fern von den Menschen hangen, schweben sie.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Aus der Erde geht Brotkorn hervor, und ihr Tiefen werden wie mit Feuer umgewühlt.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Des Saphirs Fundstätte ist ihr Gestein, Goldstäubchen werden ihm zu teil.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Den Weg kennt nicht der Adler, noch erspäht ihn des Geiers Auge.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Nicht betreten ihn die stolzen Raubtiere, noch schreitet auf ihm der Leu.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
An den Kiesel legt man die Hand, wühlt von Grund aus die Berge um.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Durch die Felsen schlägt man Gänge, und allerlei Kostbares erschaut das Auge.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Die Wasseradern verbindet man, daß sie nicht thränen, und bringt Verborgenes ans Licht.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Die Weisheit aber, wo findet man sie, und wo ist der Fundort der Erkenntnis?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Kein Mensch kennt den Weg zu ihr, und sie ist nicht zu finden im Lande der Lebendigen.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Die Meerestiefe spricht: “In mir ist sie nicht!” und das Meer spricht: “Sie ist nicht bei mir!”
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Mit gediegenem Golde wird sie nicht erkauft, noch wird Silber dargewogen als ihr Preis.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Sie läßt sich nicht aufwiegen mit Ophirgold, mit kostbarem Schoham und Sapphir.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Gold und Glas kommen ihr nicht gleich, noch tauscht man sie ein für güldenes Geschirr.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Korallen und Krystall kommen nicht in Betracht, und der Besitz der Weisheit geht über Perlen.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Äthiopiens Topas kommt ihr nicht gleich, mit reinstem Golde wird sie nicht aufgewogen.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Die Weisheit also - woher kommt sie, und wo ist der Fundort der Erkenntnis?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Verhüllt ist sie vor den Augen aller Lebenden, auch den Vögeln unter dem Himmel ist sie verborgen.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Abgrund und Tod sprechen: “Wir haben mit unseren Ohren ein Gerücht von ihr gehört.”
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Gott kennt den Weg zu ihr und er weiß um ihren Fundort.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Denn er schaut bis zu der Erde Enden; was irgend unter dem Himmel ist, sieht er.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Als er des Windes Wucht abwog und dem Wasser sein Maß bestimmte,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
als er dem Regen sein Gesetz gab, und seinen Pfad dem Wasserstrahle,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
da sah er sie und machte sie kund, stellte sie hin und durchforschte sie.
28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Und zum Menschen sprach er: Siehe, Furcht des Herrn, das ist Weisheit, und das Böse meiden, ist Verstand!
