Jób 16
1 A odpovídaje Job, řekl:
And Job made answer and said,
2 Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
Such things have frequently come to my ears: you are comforters who only give trouble.
3 Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
May words which are like the wind be stopped? or what is troubling you to make answer to them?
4 Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
It would not be hard for me to say such things if your souls were in my soul's place; joining words together against you, and shaking my head at you:
5 Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
I might give you strength with my mouth, and not keep back the comfort of my lips.
6 Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
If I say what is in my mind, my pain becomes no less: and if I keep quiet, how much of it goes from me?
7 Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
But now he has overcome me with weariness and fear, and I am in the grip of all my trouble.
8 A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
It has come up as a witness against me, and the wasting of my flesh makes answer to my face.
9 Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
I am broken by his wrath, and his hate has gone after me; he has made his teeth sharp against me: my haters are looking on me with cruel eyes;
10 Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
Their mouths are open wide against me; the blows of his bitter words are falling on my face; all of them come together in a mass against me.
11 Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
God gives me over to the power of sinners, sending me violently into the hands of evil-doers.
12 Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
I was in comfort, but I have been broken up by his hands; he has taken me by the neck, shaking me to bits; he has put me up as a mark for his arrows.
13 Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
His bowmen come round about me; their arrows go through my body without mercy; my life is drained out on the earth.
14 Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
I am broken with wound after wound; he comes rushing on me like a man of war.
15 Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
I have made haircloth the clothing of my skin, and my horn is rolled in the dust.
16 Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
My face is red with weeping, and my eyes are becoming dark;
17 Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
Though my hands have done no violent acts, and my prayer is clean.
18 Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
O earth, let not my blood be covered, and let my cry have no resting-place!
19 Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
Even now my witness is in heaven, and the supporter of my cause is on high.
20 Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
My friends make sport of me; to God my eyes are weeping,
21 Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
So that he may give decision for a man in his cause with God, and between a son of man and his neighbour.
22 Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.
For in a short time I will take the journey from which I will not come back.
