< 詩篇 67 >

1 一篇詩歌,交與伶長。用絲弦的樂器。 願上帝憐憫我們,賜福與我們, 用臉光照我們, (細拉)
Přednějšímu z kantorů na neginot, žalm k zpívání. Bože, smiluj se nad námi, a požehnej nám, zasvěť oblíčej svůj nad námi, (Sélah)
2 好叫世界得知你的道路, 萬國得知你的救恩。
Tak aby poznali na zemi cestu tvou, mezi všemi národy spasení tvé.
3 上帝啊,願列邦稱讚你! 願萬民都稱讚你!
I budou tě oslavovati národové, ó Bože, oslavovati tě budou všickni lidé.
4 願萬國都快樂歡呼; 因為你必按公正審判萬民, 引導世上的萬國。 (細拉)
Veseliti se a prozpěvovati budou národové; nebo ty souditi budeš lidi v pravosti, a národy spravovati budeš na zemi. (Sélah)
5 上帝啊,願列邦稱讚你! 願萬民都稱讚你!
I budou tě oslavovati národové, ó Bože, oslavovati tě budou všickni lidé.
6 地已經出了土產; 上帝-就是我們的上帝要賜福與我們。
Země také vydá úrodu svou. Požehnání svého uděliž nám Bůh, Bůh náš;
7 上帝要賜福與我們; 地的四極都要敬畏他!
Požehnej nás Bůh, a bojtež se jeho všecky končiny země.

< 詩篇 67 >