< 約伯記 19 >
Tedy odpověděv Job, řekl:
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 我因委曲呼叫,卻不蒙應允; 我呼求,卻不得公斷。
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 上帝用籬笆攔住我的道路,使我不得經過; 又使我的路徑黑暗。
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 他在四圍攻擊我,我便歸於死亡, 將我的指望如樹拔出來。
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 他的軍旅一齊上來, 修築戰路攻擊我, 在我帳棚的四圍安營。
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 他把我的弟兄隔在遠處, 使我所認識的全然與我生疏。
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 在我家寄居的, 和我的使女都以我為外人; 我在他們眼中看為外邦人。
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 我口的氣味,我妻子厭惡; 我的懇求,我同胞也憎嫌。
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 連小孩子也藐視我; 我若起來,他們都嘲笑我。
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 我的密友都憎惡我; 我平日所愛的人向我翻臉。
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 我朋友啊,可憐我!可憐我! 因為上帝的手攻擊我。
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 你們為甚麼彷彿上帝逼迫我, 吃我的肉還以為不足呢?
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 我這皮肉滅絕之後, 我必在肉體之外得見上帝。
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 我自己要見他, 親眼要看他,並不像外人。 我的心腸在我裏面消滅了!
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 你們若說:我們逼迫他要何等地重呢? 惹事的根乃在乎他;
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 你們就當懼怕刀劍; 因為忿怒惹動刀劍的刑罰, 使你們知道有報應。
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.