诗篇 104
1 我的心哪，你要称颂耶和华！ 耶和华—我的 神啊，你为至大！ 你以尊荣威严为衣服，
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 披上亮光，如披外袍， 铺张穹苍，如铺幔子，
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 在水中立楼阁的栋梁， 用云彩为车辇， 借着风的翅膀而行，
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 以风为使者， 以火焰为仆役，
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 将地立在根基上， 使地永不动摇。
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 你用深水遮盖地面，犹如衣裳； 诸水高过山岭。
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 你的斥责一发，水便奔逃； 你的雷声一发，水便奔流。
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 诸山升上，诸谷沉下， 归你为它所安定之地。
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 你定了界限，使水不能过去， 不再转回遮盖地面。
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 耶和华使泉源涌在山谷， 流在山间，
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 使野地的走兽有水喝， 野驴得解其渴。
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 天上的飞鸟在水旁住宿， 在树枝上啼叫。
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 他从楼阁中浇灌山岭； 因他作为的功效，地就丰足。
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 他使草生长，给六畜吃， 使菜蔬发长，供给人用， 使人从地里能得食物，
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 又得酒能悦人心， 得油能润人面， 得粮能养人心。
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 佳美的树木，就是黎巴嫩的香柏树， 是耶和华所栽种的，都满了汁浆。
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 雀鸟在其上搭窝； 至于鹤，松树是它的房屋。
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 高山为野山羊的住所； 岩石为沙番的藏处。
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 你安置月亮为定节令； 日头自知沉落。
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 你造黑暗为夜， 林中的百兽就都爬出来。
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 少壮狮子吼叫，要抓食， 向 神寻求食物。
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 日头一出，兽便躲避， 卧在洞里。
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 人出去做工， 劳碌直到晚上。
Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 耶和华啊，你所造的何其多！ 都是你用智慧造成的； 遍地满了你的丰富。
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 那里有海，又大又广； 其中有无数的动物， 大小活物都有。
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 那里有船行走， 有你所造的鳄鱼游泳在其中。
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 这都仰望你按时给它食物。
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 你给它们，它们便拾起来； 你张手，它们饱得美食。
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 你掩面，它们便惊惶； 你收回它们的气，它们就死亡，归于尘土。
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 你发出你的灵，它们便受造； 你使地面更换为新。
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 愿耶和华的荣耀存到永远！ 愿耶和华喜悦自己所造的！
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 他看地，地便震动； 他摸山，山就冒烟。
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 我要一生向耶和华唱诗！ 我还活的时候，要向我 神歌颂！
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 愿他以我的默念为甘甜！ 我要因耶和华欢喜！
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 愿罪人从世上消灭！ 愿恶人归于无有！ 我的心哪，要称颂耶和华！ 你们要赞美耶和华！
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
