< 约伯记 22 >
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 你为人公义,岂叫全能者喜悦呢? 你行为完全,岂能使他得利呢?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 因你无故强取弟兄的物为当头, 剥去贫寒人的衣服。
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 困乏的人,你没有给他水喝; 饥饿的人,你没有给他食物。
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 你说: 神知道什么? 他岂能看透幽暗施行审判呢?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 他们未到死期,忽然除灭; 根基毁坏,好像被江河冲去。
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 他们向 神说:离开我们吧! 又说:全能者能把我们怎么样呢?
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 哪知 神以美物充满他们的房屋; 但恶人所谋定的离我好远。
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 义人看见他们的结局就欢喜; 无辜的人嗤笑他们,
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 说:那起来攻击我们的果然被剪除, 其余的都被火烧灭。
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 你当领受他口中的教训, 将他的言语存在心里。
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 你若归向全能者,从你帐棚中远除不义, 就必得建立。
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 要将你的珍宝丢在尘土里, 将俄斐的黄金丢在溪河石头之间;
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 你定意要做何事,必然给你成就; 亮光也必照耀你的路。
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 人使你降卑,你仍可说:必得高升; 谦卑的人, 神必然拯救。
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 人非无辜, 神且要搭救他; 他因你手中清洁,必蒙拯救。
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.