箴言 3
1 我兒，不要忘了我的法律，該誠心恪守我的誡命，
Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 因為這樣能使你延年益壽，也能增加你的康寧。
Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 不要讓慈祥和忠實離棄你，要將她們繫在你的頸上，刻在你的心版上；
Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 這樣，你在天主和世人面前，必獲得寵幸和恩愛。
A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 你應全心信賴上主，總不要依賴自己的聰明；
Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 應步步體會上主，他必修平你的行徑。
Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 不要自作聰明，應敬畏上主，遠避邪惡；
Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 如此，你的身體必會康健，你的骨骼也會舒適。
Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 應以你的財物和一切初熟之物，去尊崇上主；
Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 這樣，你的倉廩必充滿糧食，你的榨酒池必盈溢新酒。
A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 我兒，不要輕視上主的懲戒，也不要厭惡他的譴責，
Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 因為上主譴責他所愛的，有如父親譴責他的愛子。
Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 尋得智慧和獲取睿智的人是有福的，
Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 因為賺得智慧勝於賺得銀錢；智慧的果實勝於純金。
Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 智慧比珍珠還要寶貴；凡你所貪求的，都不足以與她倫比。
Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 在她右邊是延年益壽，在她左邊是富貴榮華。
Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 她的道路是康樂之道，她的行徑是一片安寧。
Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 她為掌握她的人，是一株生命樹；凡堅持她的，必將納福。
Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 上主以智慧奠定了大地，以睿智堅定了高天；
Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 賴他的智識，深淵纔裂口噴水，雲彩纔降下甘露。
Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 我兒，你應保持明智和慎重，不要讓她們離開你的視線：
Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 二者應是你心靈的生命，是你頸項的華飾；
I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 這樣，你走路必感安全，你的腳不致絆倒。
Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 你若坐下，必無所恐懼；你若躺下，必睡得甘甜。
Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 你決不怕驟然而來的恐怖，也不怕惡人突然而至的摧殘，
Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 因為上主將要護佑你，使你的腳遠離陷阱。
Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 你若有能力作到，不要拒絕向有求於你的人行善；
Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 如果你能即刻作到，不要對你的近人說：「去! 明天再來，我纔給你。」
Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 幾時你的近人安心與你居住，你不應暗算他。
Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 若他人沒有加害你，你不應與他無端爭辯。
Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 不要羨慕強暴的人，更不要選擇他的任何行徑，
Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 因為上主厭惡乖戾的人，摯愛正直的人。
Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 上主詛咒惡人的住宅，祝福義人的寓所。
Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 上主嘲弄好愚弄的人，卻寵愛謙卑的人。
Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 智慧的人必承受尊榮，愚昧的人必蒙受羞辱。
Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.
