< 哥林多後書 12 >

1 必須誇耀──固然無益──我就來說說主的顯現和啟示。
A když jsem v tom chlubení (i když to k ničemu není), povím vám ještě o viděních a zjeveních od Pána.
2 我知道有一個在基督內的人,十四年前,被提到二層天上去──或在身內,我不知道或在身外,我也不知道,惟天主知道──
Před čtrnácti lety jsem byl ve vytržení vzat do nebe. Zdali to bylo vidění nebo skutečnost, to se mě neptejte. Jen Bůh by na to mohl odpovědět.
3 我知道這人──或在身內,或在身外外,我不知道──天主知道──
Ale tak či onak byl jsem v ráji
4 他被提到樂園裏去,聽到了不可言傳的話,是人不能說出的。
a slyšel jsem věci tak ohromující, že se to nedá vylíčit slovy, ani jinak vykreslit.
5 對這樣的人,我要誇耀;但為我自己,除了我的軟弱外,我沒有可誇耀火。
Takový zážitek, to už by byl nějaký důvod k vychloubání, ale raději o tom pomlčím a budu poukazovat spíš na svou slabost.
6 其實,既使我願意誇耀,我也不算是狂妄,因為我說的是實話;但是我絕口不談,免得有人估計我,超了他在我身上所見到的,或由我所聽到的。
Mohl bych se chlubit ještě jinými věcmi a nebyla by to chlouba neoprávněná, ale ať mě každý posuzuje jen podle toho, co v mém životě vidí a v mém poselství slyší.
7 免得我因那高超的啟示而過於高舉我自己,故在身體上給了我一根刺,就是撒殫的使者來拳擊我,免得我過於高舉我自己。
Bůh mi toho ukázal tolik, že mi musel přidat i jedno trápení, abych nezpyšněl: je to bolest, která mi jako satanův posel má stále připomínat, že jsem jen smrtelný lidský červíček.
8 關於這事,我曾三次求主使它脫離我;
Třikrát jsem Boha prosil, aby mě toho zbavil,
9 但主對我說:「有我的恩寵為你夠了,因為我的德能在軟弱中才全顯出來。」所以我甘 心情願誇耀我的軟弱,好叫基督的德能常在我身上。
ale on odmítl. „Jsem s tebou, víc nepotřebuješ, “odpověděl. „Moje moc vynikne tím víc, čím ty sám budeš slabší.“
10 為此,我為基督的緣故,喜歡在軟弱中,在淩辱中,在艱難中,在迫害中,在困苦中,因為我幾軟弱,正是我有能力的時候。
Nesu tedy svou nemoc rád a jsem hrdý na to, že právě na jejím pozadí se ve mně tak zřetelně prokazuje Kristova síla. Nevadí mi ani ta nemoc, ani příkoří, ani bída, pronásledování a jiné těžkosti, protože vším sloužím Kristově věci. A největší sílu dostávám tehdy, když jsem s vlastními silami u konce.
11 我成了狂妄的人,那是你們逼我的。本來我該受 的褒揚,因為縱然我不算什麼,卻一點也不在那些超等的宗徒以下。
Teď jsem se tedy představil opravdu jako dokonalý blázen. Ale sami jste mě k tomu přinutili. Vždyť to mělo být spíše vaší věcí, abyste se mě zastali! I když nic neznamenám, nejsem přece za těmi „veleapoštoly“nijak pozadu.
12 宗徒的記號,也在你們中間,以各種的堅忍,藉著徵兆、奇蹟和異能,真正實現了;
Když jsem byl mezi vámi, poskytl jsem vám dostatek důkazů, že mě poslal Bůh; trpělivě jsem mezi vámi konal to, co mi uložil, a nebyla to maličkost, nýbrž divy a zázraky.
13 其實除了我本人沒有連累過你們這件事外,你們有什麼不及別的教會之處呢﹖關於這個委曲,你們寬恕我罷!
Jen v jedné věci jsem vás proti křesťanům na jiných místech „zkrátil“: nežádal jsem vás o hmotnou podporu. Tuhle nespravedlnost mi tedy promiňte.
14 看,這已是第三次我預備好,到那裏去,我還是不連累你們,因為我所求的不是你們的東西,而你們自己;原來不是兒女應為父母積蓄,而是父母該為兒女積蓄。
Chystám se k vám už po třetí. Ani tentokrát od vás nic nežádám. Bez vašich peněz se mohu obejít – ale vás samých se vzdát nemohu. Ostatně rodiče mají živit děti a ne se od dětí nechat vydržovat – a vy jste moje děti.
15 至於我,我甘心情願為的靈魂付出一切,並將我自己也完全耗盡;難道我越多愛你們,就該少得你們的愛嗎﹖
Rád se pro vás zřeknu všeho, i sám sebe, jestli vám to prospěje; ale jak se zdá, projevy mé lásky nacházejí u vás odezvu spíše opačnou. I toto se prý u vás dá slyšet: „Ten Pavel se ale vyzná. Chytře to zařídí tak, aby se zdálo, že nás jeho návštěva nic nestojí, ale můžete si být jisti, že je to jen trik a že z nás peníze dostane jinak.“
16 是啊! 我沒有連累過你們,但我是出於狡滑,以詭計詐取了你們。
17 在我所打發到你們那裏去的人中,難道我曾藉著其中的一位,詐取了你們的便宜嗎﹖
Jak tedy, ptám se? Chtěl snad od vás něco některý z lidí, které jsem k vám poslal?
18 我曾請戈支了弟鐸,並打發了一位弟兄同去;難道弟鐸佔過你們的便宜嗎﹖我們行動來往,不具有一樣的心神,一樣的步伐嗎﹖
Těžil z vaší pohostinnosti Titus nebo někdo z jeho doprovodu? Neřídili se snad stejnými zásadami jako já? Tak vidíte! Jednáme v témž duchu, který řídí každý náš čin – ne k našemu, nýbrž k vašemu prospěchu.
19 到如今你們以為我是向你們申辯罷! 其實我們是在基督內當著天主的面說話;這一切,親愛的,都是為建樹你們,
Nemyslete si, že se tím snažím znovu se vemluvit do vaší přízně. Bůh je mi svědkem, že mi opravdu jde o vaše dobro, o váš duchovní růst – a ne o získávání výhod.
20 因為我怕我來到的時候,你們也見我不合於我所想望的,你們也見於我石合於所想望的:就是怕有爭端、嫉妒、憤怒、分裂、毀謗、挑唆、自大、紛亂;
Obávám se, až k vám zase přijdu, abych u vás nenašel věci, které nerad vidím. Vám by se pak nelíbilo, jaké důsledky bych z toho musel vyvodit. Nerad bych se shledal s hádkami a závistí, s urážlivostí a pomluvami, vzájemným osočováním, nadutostí a rozkolnictvím.
21 又怕我到的時候,我的天主再使我在你們前受委曲,為那許多從前犯了罪而不悔改他們所習行的不潔、淫亂和放蕩的人而慟哭。
Nechtěl bych zažít, aby mě Bůh před vámi tak pokořil, že bych musel plakat a naříkat nad některými, kteří místo toho, aby se v pokání odvrátili od svých poklesků, hřeší klidně dál a stále se oddávají nemravnosti a nezřízeným vášním.

< 哥林多後書 12 >