Olcueih 11
1 Hlangthai palat kah cooi te BOEIPA kah tueilaehkoi tih, coilung a thuem te a kolonah la om.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Althanah ha pawk vaengah yah khaw thoeng, tedae cueihnah tah kodo nen ni ha pawk.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Aka thuem rhoek kah muelhtuetnah loh amamih te a mawt tih, hnukpoh rhoek kah a saveknah loh amamih te a rhoelrhak la a rhoelrhak sak.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 A thinpom khohnin ah tah a boeirhaeng nen khaw hoeikhang pawt vetih, duengnah long ni dueknah lamloh a huul eh.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Duengnah long tah a longpuei te cuemthuek la a dueng sak tih, halang te a a halangnah loh a cungku sak.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Aka dueng rhoek tah duengnah loh a huul tih, hnukpoh rhoek tah talnah loh a tuuk.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Halang hlang kah dueknah dongah ngaiuepnah khaw moelh tih, thahuem kah ngaiuepnah khaw tahah.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Aka dueng tah citcai lamkah khaw pumcum tih anih yueng la halang taengla a pawk pah.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Lailak kah a ka loh a hui a phae tih aka dueng kah mingnah rhangneh pumcum uh.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Aka dueng kah thennah dongah ni khorha loh sundaep thil tih halang a milh vaengah tamlung a lohuh.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Aka thuem rhoek kah yoethennah loh vangpuei a pomsang tih, halang kah a ka longtah a koengloeng.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Lungbuei aka talh loh a hui te a hnoel a rhoeng dae lungcuei hlang long tah hil a phah.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Caemtuh a caeh vaengah baecenol te a hliphen tih mueihla ah tangnah koila aka om long tah olka a tuem.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 A niing a tal dongah pilnam cungku tih, uentonah a yet nen ni loeihnah a om.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Kholong loh rhi a khang atah boethae loh thae a huet ni, Tedae kutyuh aka hnoel tah a pangtung uh.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Huta mikdaithen loh thangpomnah te a moem tih, hlanghaeng loh khuehtawn a koi ni.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Sitlohnah aka khueh hlang loh a hinglu khaw a phai dae muenying muenyang loh a pumsa a lawn khoeng.
Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Halang loh a honghi khaw thaphu la a saii tih, duengnah cangti aka tuh longtah oltak kutphu te a doe.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Duengnah tah hingnah la pawk tih, boethae aka hloem khaw a dueknah ham ni.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Lungbuei a voeldak tah BOEIPA kah a tueilaehkoi tih, cuemthuek longpuei tah a kolonah la om.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Kut sokah kut pataeng boethae a hmil moenih, tedae aka dueng kah tiingan tah loeih ni.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Sakthen nu khaw omih aka phaelh tah ok hnarhong dongkah sui hnaii banghui ni.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Aka dueng rhoek long tah a then ngaiuepnah bueng ni a ngaihlihnah tih halang rhoek long tah thinpom a khueh.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 A khueh duen te a tael tih koep a koei pah, hloh malcal khaw tloelnah la om sumsoek.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 yoethennah hinglu loh a doedan vetih, a tulcah dongah amah te khaw a suep van ni.
Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Cangpai aka hloh te namtu loh a tap tih aka hlah te tah a lu ah yoethennah loh a vuei.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 A then aka toem loh kolonah a tlap tih, boethae aka tlap tah amah a thoeng thil.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 A khuehtawn dongah aka pangtung tah cungku vetih aka dueng rhoek tah thinghnah bangla boe ni.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 A imkhui aka lawn tah khohli a pang vetih, aka ang khaw lungbuei aka cueih taengah sal la om ni.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Aka dueng kah a thaih tah hingnah thingkung la om tih, hinglu aka tuek ni aka cueih.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Aka dueng pataeng diklai dongah a thuung atah halang neh laihmu aisat te a thuung ni ta.
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
