Ngsäea Khut 28
1 Tui pei cun akdima kami pek käna, khaw kawng cun Malitah ngming nakia kami ksing law.
A tak zachováni jsouce, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
2 Khaw a lü, khaw sik se, acuna khyang jah mhlänakie. Khaw a lü khaw sik se, khawmahe naw mei tik u lü kami van jah na dokie.
Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
3 Pawluh naw thing pawk mkhäm lü, mei am a tih üng ngling law se, kphyu lut lawki naw, a kut cui lü a ven law.
A když Pavel sebral drahně roždí a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.
4 Khyange naw, kphyu cun hmu u lü, “Hina khyang hin, khyang hnimkia kya kung ve, tui üng lät sepi, Phu sui beki naw a xüng vai am ti ve” ami ti.
A když uzřeli lidé toho ostrovu, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni k druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; neb ač z moře vyšel, však pomsta Boží nedá jemu živu býti.
5 Acunsepi, Pawluh ia am thawn lü kphyu cun mei üng a khyak.
Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.
6 Amimi naw cun, a pumsa hngawh ta ngphyüng law se, thi lü kyu law khaia ami ngai; acunüng pi khawvei ami k’ä ih käna ia pi am veki tia ami ksing üng, ami mlung nglat se, “mhnama kya ve” ami ti law.
Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše myšlení své, pravili, že jest on bůh.
7 Acuna hnün peia, acuna lai ka nakia ngvai säih, Puhbalih ngming naki naw ja je na lü, mhnüp kthum a ja khinnak.
Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius, kterýžto přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.
8 Acua Puhbaliha pa mhnatei lü a khawn pi msawi se a ihnaka veki. Pawluh a veia lut lü, a khana a kut mtaihki naw, ktaiyü pe se mya be.
I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vzložil na něj ruce a uzdravil jej.
9 Acukba a thawn law ja, acuna kyawn üngka khyange am myaki law u se a jah mdaw be.
A když se to stalo, tedy i jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.
10 Acunee naw, aktäa letsawng ami jah pet; mlawnga khana kami hlükaw naküt cun ami jah pet.
Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli nám na lodí toho, čehož potřebí bylo.
11 Khya kthum Aleksandria mlüh üngkhyüh mlawng “Mhnam Ngphi” ngming naki am kami ceh käna, khawsik khyaa kyase Malta kami awmki.
A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, majici za erb Kastora a Polluxa.
12 Sarakuh mlüha pha u lü, acua mhnüp kthum kami awmki.
A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.
13 Acuna mlüh üngka naw cit u lü Rekon mlüh kami phaki. Angawi üng, cum khawkhi law se, mhnüp nghngihnak üng Pawtajolih mlüh kami phaki.
A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.
14 Acua jumeikie jah hmu u lü, ami veia mhnüp khyüh kami ve khaw ami jah nghuinak. Acukba cu Romah mlüh da kami lawki.
Kdežto nalezli jsme bratří, kteříž nás prosili, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme šli k Římu.
15 Romaha veki jumeikie naw kami mawng ksing u se, acun üngka naw, Apijah jawihtuknaka hnüna khyüh thukia law u lü, khina kainak hnün kthuma venak cäpa jah na do lawki he. Pawluh naw jah hmu se Pamhnam je na lü a ktha ve lawki.
Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréžto uzřev Pavel, poděkoval Bohu a počal býti dobré mysli.
16 Romaha kami pha üng, Pawluh cun yekap mat naw k'äih lü amät ami vesak.
A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.
17 Amhnüp kthum käna Pawluh naw, ngnama Judah ngvaie cun jah khü lü ngkhyumkie. Ami ngkhäm law üng Pawluh naw ami veia, “Ka püi Isarele aw, mi khyange ja mi pupaea thum am ka jah lümkanki, cunsepi, thawng üng na khyum u lü Jerusalem üngka naw Romahe kut üng ami na mhjum ni.
I stalo se po třech dnech, svolal Pavel muže přední z Židů. A když se sešli, řekl k nim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa, z Jeruzaléma vydán jsem v ruce Římanům,
18 Romah khyange naw na kthäh u lü, thihnak vai hlawka ka bilawh i am hmu u se, ami na hlät be vai ami täng kyaw.
Kteříž vyslyševše mne, chtěli mne propustiti, protože žádné viny hodné smrti na mně nebylo.
19 Cunsepi, Judah khyange naw am täng u lü, Empero Sangpuxanga veia ka ngdang khaia amthuia ami na pawh. Ka khyange cun am jah mkatei veng.
Ale když Židé tomu odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co národ svůj žalovati.
20 Acunakyase, nangmi ning ja hmu lü, nami veia ngthueipüi vaia ka ning jah khü ni. Isarele naw ami äpei khyanga phäh kei hin mthiyüi am ami khih ni” a ti.
A protož z té příčiny povolal jsem vás, žádostiv jsa viděti vás a s vámi promluviti; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem.
21 Amimi naw a veia, “Na mawngma Judah hne üngka naw ca am ami yahki, mi khyang u pi hia law lü na khana am dawki mawng cun pi am pyen law u.
A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psaní neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval nám, aneb mluvil co zlého o tobě.
22 Acunsepi, na ngpüinak mawng cun hnün naküta khyange naw ksekhanakie kyase na cungaih cun keimi naw pi kami ngai hlükie ni” ami ti.
Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.
23 Acunüng khaw mhnüp tamkie. Acuna mhnüp a pha law üng Pawluh venak ima khyang khawha lawki he. Angawi lam üngkhyü tünei lü mü vei cäpa Pamhnama khyawng pe cun Mosia Thum ja sahmaea yuknak üngka Jesuha mawng khe lü khyange cun a jah ksingsak vaia jah mthehki.
A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimžto s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z Zákona Mojžíšova a Proroků, od jitra až do večera.
24 Avang naw a ngthu pyen jum u se, avange naw am jum u.
A někteří uvěřili tomu, což Pavel vypravoval, někteří pak nevěřili.
25 Acunüng, käh ngkhawt law u se, Pawluh naw ngthu mat a pyen käna cit bekie. A ngthu pyen cun hina kyaki; “Ngmüimkhya Ngcim naw sahma Hesajah üngkhyüh nami pupae veia a pyen hin ihlawka cangki ni,
A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo: Jistě žeť jest dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,
26 ‘Hina khyangea veia cit lü va pyena, akcanga nami ngai khai, acunsepi a suilam am ksing u. Akcanga bükteng u lü pi, am hmuh thei u,
Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte.
27 ‘isetiakyaküng ami mlung nghmüp lü ami nghnga pi kdenkie lü ami mik pi kbawmkie. Acukba käh thawn lü ami mik naw hmu lü ami nghnga naw pi ngjak khai kyaw. Ami mlung pi ksing u lü kei da nglat law lü ka jah myasak khai ti lü Pamhnam naw a ti.”
Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
28 Acunakyase, Pamhnama küikyannaka ngthu cun Khyangmjükceea veia jah tha lü ami naw cungai khaie” akpäihnak a ti.
Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
29 Acuna ngthu a pyen päng ja, Judahe amimät naw ngcuh u lü cit bekie.
A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou mnohé hádky.
30 Pawluh cun kum nghngih acua amät im ngvat lü, a veia lawki he naküt cun akdawa jah dokhamki.
Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,
31 Pamhnama khyawngpe ja Bawia Jesuh Khritawa mawng cun lingnak am sangkhapki.
Káže o království Božím a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.
