Makuh 12
1 Acunüng Jesuh naw msuimcäpnak am ami veia ngthu pyen lü, “Khyang mat naw capyit nglin lü, ngvawng lü, capyittui msawihnak vai khui co lü, ngängnak vaia im sa lü, lokbi he üng jah khah lü, a im ceh ta lü kdunglawngki.
Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
2 Capyit kbih kcün üng capyit ngvawng ngängki hea veia a m'ya mat capyitkthei a yah vai la khaia a tüih.
A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
3 Capyit ngängki he naw m'ya cun man u lü kpaiki he naw a jünga ami tüih be.
Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
4 Acunüng capyit ngvawng mah naw a m'ya akce ami veia a tüih be; acun pi a lu kpai u lü, am hmuhtheh phyakia pawh u lü, ami tüih be.
I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
5 Acunüng ngvawng mah naw akce ami veia tüih be tü se, ani cun hnim u lü, acunkba bäa akce he pi avang jah kpai u lü, avang ami jah hnim.
I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
6 A tüih vai mat däng awmki cun amäta jawngnak leng lenga a capa mat dänga kyaki. Anghnua a capa cun ngvawng kngängea veia a tüih. ‘Hina ka capa ta leisawng khai hea ngsingki ni’ a ti.
Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
7 Cunsepi capyit ngvawng ngängki he naw, ‘Hin hin ngvawng maha capa va ni kbak. Law ua, mi hnim u lü, a khawh mi ka na vai’ tia pyen u lü,
Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
8 acunkba manki he naw hnim u lü capyit ngvawng kpunga ami tawnin.
Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
9 Acunüng capyit ngvawng mah naw i ti law khai? Ngvawng mah law lü ngvawng ngängki he jah hnim lü capyit ngvawng cun akce he üng jah pe khai.
Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
10 ‘Sawngsaki he naw ami yawka lung cun, avana kthaka kyäp law be säihki ni.
Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
11 Ahin cun Bawipa pawha kyaki; ihlawka mi ma kyühkse vaia kyaki ni’ ti hin cangcim üng am nami kheh khawiki aw?” a ti.
Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
12 Acunüng Judah mkhawng he naw amimi a jah pyennaka msuimcäpnak ni ti ksing u lü man khai hea ami bü. Cunsepi khyang he jah kyüh u lü yawk u lü ami cehtak.
I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
13 Pharise avang he la Heroda khyang üngka he ngthähnak am Jesuh man khai hea Jesuha veia ami jah tüih.
Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
14 A veia law u lü, “Saja aw, nang cun u pi am na cäinaki, khyang naw hawkba a ning ngaih pi am cäi na lü, khyanga hmai am teng lü, nghnicima phäha Pamhnama ngthungtak ngjak hlü na jah mtheiki ti kami ksingki. Romah Sangpuxang üng ngcawn pet vai hin mi thum üng nglawiki aw? Pet vai aw am pet vai aw?” jah mtheha ami ti.
Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
15 Jesuh naw ami hleihlaknak jah ksing lü, “Ivaia nami na mhnüteiki he ni? Denarih ngui na pe law ua, teng vang,” a ti.
On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
16 Denarih ngui mat a veia lawpüi u se Jesuh naw, “Hin hin ua müihmai la ua ngming ni?” ti se amimi naw, “Empero” ami ti.
A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
17 Acunüng Jesuh naw jah msang lü, “Emperoa ka Empero üng pe u lü, Mhnama ka Mhnam üng pe ua,” ti se, Ami van cäi lawki he.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
18 Acunüng Saduke he avang thihnak üngka naw thawhnak be am ve tikie Jesuha veia law u lü,
Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
19 “Saja aw, Mosi naw mi phäha thum a yuknak üng, ‘Khyang naw am ca lü a khyu a thih tak üng a na naw a ktaia cangsawn am düt khaia, acuna hmeinu cun a khäm be vai a ti.’
Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
20 Bena khyüh awmki he; axüngvai he säih khyumahki am ca mah lü thiki.
I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
21 Acunüng anghngihnak naw nghnumi a khäm be ani pi am ca lü thiki. Akthumnak naw acunkba bäa khämki naw am ca lü a thihtak.
A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
22 Acukba ami van naw ami khäm be; ami khyüh am ca u lü thiki he. Anghnua nghnumi pi thiki.
A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
23 Thikie thawhnak bea mhmüp üng ami thawh law be üng nghnumi cun ua khyua kya khai ni, ami khyüh naw ami khyunaka kyaki,” ami ti.
Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
24 Jesuh naw jah msang lü, “Ihlawka nami hmaki he! Ise am nami ksing ni tia kyaküng, Mhnama johit la cangcim am nami ksinga phäha kyaki.
A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
25 Akthi he ami thawh law be üng khankhawngsä hea kba law khai he, ngkhyunglanak am ve be ti khai.
Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
26 Thihnak üngka naw thawh bea mawnglam: Pamhnam naw Mosi üng, ‘Kei Abrahama Mhnam, Isaka Mhnam, Jakopa Mhnama ka kyaki’ tia a mtheh cen, Mosia cauk üng kpyap meiha a däinaka manwg ng’yuki am nami khe khawiki he aw?
O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
27 Mhnam cun akthi hea Mhnama am kya, akxüng hea Mhnama kyaki. Aktäa am ngtäikia ngai kyu ve uki,” a ti.
Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
28 Ami ngcuhnak ngjaki thum jah mtheiki mat awmki. Jesuh naw Saduke he akdawa jah msangki ti hmu lü ngthäh khaia a veia lawki naw, “Ia ngthupet ni aktung säih?” tia a kthäh law.
Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
29 Jesuh naw msang lü, “Ngthupet he üngka aktung säih cun, ‘Aw Isarel ngaia! Bawipa mi Pamhnam mat däng ni mi Bawipaakya ve.
A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
30 Bawipa na Pamhnam cun na mlungmthin, na xünnak, na ksingnak la na kyannak avan am na jawngnak vai’ tia kyaki.
Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
31 Anghngihnak cun: ‘Na impeiloceng namät na jawngnaka kba na jawngnak vai’ tia kyaki. Ahina thea kyäp bawkia ngthupet akce i am ve ti,” a ti.
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
32 Acunüng thum jah mtheiki naw, “Saja aw, pyen thei veki! na kcang pyen veki, Bawipa däng ni Mhnama akya ve, Ania thea Mhnam akce am ve.
I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
33 Nghngicim naw a mlungmthin, a ksingnak la a kyannak avan am Mhnam a jawngnak vaia kyaki; acunüng a impeiloceng, amät a jawngnaka kba a jawngnak vai. Xüngkseie la akce he am Mhnama veia ngkengnak pawha kthaka a mtheh ngjak hin daw bawki ni,” ti lü a pyen.
A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
34 Thum jah mtheiki naw mcei ye lü msang beki ti Jesuh naw ksing lü, “Nang naw Pamhnama khaw am thuk na veki,” a ti. Acun käna u naw i pi am kthäh dat u.
A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
35 Jesuh naw temple k’uma a jah mthei k’um üng jah kthäh lü, “Mesijah cun Davita mjükphyüi ni tia thum jah mtheiki he naw ihawkba ami ti thei ni?
I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
36 Ngmüimkhya Ngcim naw pyensak se, Davit amät naw pi pyen lü: ‘Bawipa naw ka Bawipa veia: Na ye he na khawkunga ka jah tak law vei däa, ka kpat da ngawa’ a ti ni?
Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
37 Davit amät ye naw, ‘Bawipa’; tia a khü hin ihawkba a mjükphyüia kya khai ni?” a ti. Acunüng khyang khawjah naw jekyai u lü ami ngaih.
Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
38 Acukba a jah mthei k’um üng Jesuh naw, “Thum jah mtheiki he jah cäiei na ua, suisak akkyu suisa u lü ami ngtaw hü vai jawngnaki he, jawituknaka khyang hea jah mhlünmtai vai ngaihki he.
I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
39 Sinakoka ngawhnak akdaw säih ja buh pawhnaka hmün akdaw säih ngjahlüki he.
A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
40 Hmeinu hea khawhthem ei aw u lü, khyang hleihlaknak vaia aksoa ktaiyüki he. Ahin he naw mkhuimkhanak khamei däm khai he,” a ti.
Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
41 Jesuh cun khawhthem ami petnaka peia ngaw lü, khyang he naw ihawkba khawhthem pung k’uma ami ktawk jah tengki. Aktäa bawimangki he naw ngui khawjah ktawki he.
A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
42 Acunüng hmeinu m'yenkse mat naw law lü, tangka ajawca nghngih a ktawk law.
A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
43 Acunüng Jesuh naw axüisaw he atänga jah khü lü, “Akcanga ka ning jah mthehki, hina hmeinu m'yenkse naw pung üng akdäm bawk pe ve.
I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
44 Peki he ami van naw ami taka ngui kpawih üngka va peki he; Cunsepi hina hmeinu naw a m'yenksenak üngka a xünnak vaia a takca avan pe ve,” a ti.
Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
