Ngsäea Khut 13
1 Antiok mlüha sangcime üngka, sahmae ja sajae vekie; acune cun Banabah, Simeon (Khyang le), (Kurinih) khawa ka Lucia, (Herod jah upnakia dä däm lawkia) Manin ja Sawluha kyakie.
Ve sboru v Antiochii bylo několik mužů, kterým Bůh dával zvláštní porozumění jeho pokynům i schopnost tlumočit je lidem. Byli to Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius z Kyrény, Manahen, který byl vychováván spolu s galilejským knížetem Herodem Antipou, a Saul.
2 Acunüng, Bawipaa khüibi bi u lü ami ei ami jeih k'um üng, Ngmüimkhya Ngcim naw, “Khutbi khai xawia ka jah mcawna Banabah ja Sawluh cun na jah phyäi hnga ua” a ti.
Ti se jednou připravovali postem a modlitbami na službu Bohu a dostali pokyn od Ducha svatého: „Vyšlete ze svého středu Barnabáše a Saula k práci, kterou jim chci svěřit!“
3 Ami ei jeih u lu ami ktaiyü law päng üng, ani khana ami kut mtaih u lü, ami ja tüih.
Znovu se tedy modlili a postili, pak jim požehnali pokládáním rukou a vyslali je na misii. Jako pomocník s nimi šel Jan Marek.
4 Ngmüimkhya Ngcim naw Banabahh ja Sawluh a jah tüihnak üng Selukih mlüha ju cit ni lü, acun üngka naw Kuparuh kawnga mlawng üng citki xawi.
Podle pokynů Ducha se vypravili do přístavu Seleukie a odtud se plavili na ostrov Kypr.
5 Acunüng, Salamih mlüha ani pha üng, Judahea sinakoka Pamhnama ngthu pyenki xawi; Johan ami tia Makuh pi jah kpüi khaia ani cehpüi.
Přistáli v městě Salamině a v židovských synagogách začali kázat o Kristu.
6 Acuna kyawn avan üng cit hü ni lü, Papos cäpa cit hüki xawi; acunüng Judah khyang mat sui khyaihki a ngming Bar Jesuh naw kei sahmaki tiki ani hmuh.
Prošli tak celým ostrovem až do Páfu.
7 Sekijah Pawluh cun Bar-Jesuh a nglawipüia kyaki. Sekijah Pawluh cun khyang kthema kya lü Papos kyawn upki kyaki. Ani naw Banabah ja Sawluh jah khü lü, Pamhnama ngthu ngai hlüki.
Tam sídlil římský místodržitel Sergius Paulus, vzdělaný muž, a ten k sobě pozval Barnabáše a Saula, aby od nich slyšel Boží zvěst.
8 Acunsepi, sui khyaihki Eluma (Krik ngminga kyaki) naw jah upki cun am jumei khaia, angsä xawi a jah mah.
U Sergia byl také židovský mág Barjezus, který se vydával za proroka. Říkalo se mu Elymas, to znamená čaroděj. Ten se teď tvrdě postavil proti Barnabášovi a Saulovi a snažil se ze všech sil, aby jim Sergius neuvěřil.
9 Sawluh naki Pawluh ami ti naw, Ngmüimkhya Ngcim am be lü, acuna Bar Jesuh cun büktengki naw,
Saul, nyní známější pod jménem Pavel, se v síle svatého Ducha podíval Barjezovi přímo do očí a řekl:
10 “Nang khawyaia ca ni, nang cun dawkyanaka ye ni, kpyüpyehnak naküt am na beki, Bawipaa ngthukcange hleihlaka nghlatsak khai na ktha naki!
„Tvoje jméno sice znamená ‚syn Ježíšův‘, ale ve skutečnosti jsi syn ďáblův, plný klamu a falše! Jsi nepřítel Boží pravdy a stojíš v cestě lidem, kteří hledají Boha.
11 “Tukbäih Bawipa kut na khana pha lawki tia ksinga, khawkdei käh na hmu khaia na mik mü khai” a ti. Acun ja Eluma cun nghmüp naw jin se, a kut kha hü lü kaih khai suiki.
On je však pánem i nad tebou. Na důkaz toho teď oslepneš a na čas neuvidíš ani slunce!“Barjezovi se skutečně setmělo před očima, tápal kolem sebe a hledal, kdo by mu podal ruku a vedl ho.
12 Acunüng, kyawn upki naw acun hmuh lü, Bawipa mawng mtheimthangnak cun müna lü aktäa kyühei lü jumeiki.
Když místodržitel viděl, co se stalo, uvěřil a dychtivě přijímal Ježíšovo učení.
13 Pawluh cun a ngkhahpüi xawi am, Papos üngka naw mlawng am cit u lü Pampulih hne Parkah mlüha pha u se, acunüng, Johan naki Makuh naw jah cehta lü, Jerusalem da nglat beki.
Z Páfu se Pavel a jeho průvodci plavili do Perge v Pamfylii. Jan Marek se však od nich odloučil a vrátil se odtud do Jeruzaléma.
14 Acunsepi, anini cun Parkah mlüh üngka naw cit laihlaih ni lü, Pisidih hne Antiok mlüh pha ni lü, acunüng, sabbath mhnüp üng sinakoka lut ni lü ngawki xawi.
Z Perge šli do Pisidiské Antiochie a zúčastnili se tam sobotní bohoslužby v synagoze.
15 Mosia Thume ja sahmaea cae ami khe law Päng üng, sinakok ngvaie naw, ani veia khyang tüih u lü, “Bena xawi aw, khyang nani jah mcäinak vaia ngthu a ve üng pyen nia” ami ti.
Když byly přečteny oddíly ze zákona a prorockých knih, vyzvali je představení synagogy: „Bratři, jestliže máte pro nás nějaké duchovní povzbuzení, ujměte se slova!“
16 Pawluh ngdüi law lü a kut säng lü, “Pamhnam kyühkia Isarele ja khyangmjükcee aw, ngai ua.
Tu vystoupil Pavel, naznačil obvyklým gestem, že bude hovořit, a začal: „Muži Izraele, i vy, jiného původu, kteří ctíte jediného Boha! Dobře poslouchejte!
17 Hina Isarel khyangmjüe Pamhnam naw, mi pupae jah xü lü, khina kba Egypt pea ami ve üng khyangmjü kdäma a pawh. Pamhnam naw a themnak am Egypt pe üngkhyüh a jah lawpüi be.
Bůh si vyvolil naše praotce a za pobytu v Egyptě dal jejich potomkům vyrůst ve veliký národ. Mocnými činy je pak z té otrokářské země vysvobodil.
18 Kum kphyükip khawkhyawng khawa a jah mcei.
Po čtyřicet let kočovali pouštěmi a Bůh se o ně pečlivě staral.
19 Kanan pea khyangmjü khyüh ja näng lü acun käna acuna pe cun Isarele am a jah kanaksak.
Potom jim podmanil všechny národy, které obývaly Kenaan a daroval tu zemi dědičně Izraeli.
20 Acun käna, sahma Samuilah am a ve law ham üng, kum phyakphyü ja mhmakip ngthumkhyahkie am a jah na pet law.
Po více než čtyři století jim Bůh vládl prostřednictvím moudrých vůdců, z nichž poslední byl prorok Samuel.
21 Acun käna sangpuxang mso u se, Benjamina mjü üngka Kisah a cakpa Sawluh ngming naki, khawkum kphyükip ami sangpuxang vaia Pamhnam naw a jah pet.
V jeho době zatoužili naši předkové po králi a Bůh jim tedy dal za krále Saula, syna Kíšova z kmene Benjamín. Vládl jim čtyřicet let.
22 Acun käna ani ksät lü Isarelea sangpuxang vaia Davit a mcawn be; Pamhnam naw cuna mawng cun ngsingsak lü, ‘Jisea cakpa, Davit, ka mlunga mäi mlung naki hmu veng, ani naw ka ngjakhlü naküt bi khai’ a ti.
Bůh se však od něho odvrátil a dal Izraeli za krále Davida, o němž řekl: ‚Vybral jsem si Davida, Jišajova syna. To je muž podle mých představ a bude se řídit mou vůlí.‘
23 Pamhnam naw khyütam a jah peta mäiha, Isarele jah küikyan khai Davita mjü üngka Jesuh a jah pet,
Slíbil také, že z Davidova rodu se narodí Vysvoboditel, a splnil to, když poslal Ježíše.
24 Jesuh naw khutbi, am a tünei law ham üng, Johan naw ami mkhyekatnak nglata u lü baptican ami khan vaia Isarel khyangea veia ngthu a pyen.
Před jeho příchodem hlásal Jan všem Izraelcům, aby se zřekli svých hříchů a dali se pokřtít.
25 Johana khut binak a päih law hlü üng, Johan naw, ‘U a nami na ngaiki ni? Kei nami ngäng ua am kya nawng. Acunsepi, ngai u, ka hnua law khai khyang ta, kei naw ania khawdawk suh pet khaia pi am nglawi veng’ a ti.
Ke konci své činnosti Jan říkal: ‚Nemyslete si, že já už jsem ten očekávaný! Ten přichází po mě a pro mne by byla příliš velká čest, kdybych mu směl třeba jen boty rozvázat.‘
26 Abrahama mjü üngka ka püi Isarel khyange ja, hin üng Pamhnam hjawkhah khyangmjükcee aw, hina küikyannaka ngthu cun mi veia a jah kbi lawa kyaki.
Bratři, kteří jste z Abrahamova národa, i vy ostatní, kteří spolu s námi ctíte jediného Boha, dnes vám přinášíme zvěst o spáse!
27 Jerusalem mlüha vekie ja ami ngvaie naw, Jesuh cun küikyanaka Bawia, am ami ksinga phäha ja sahmaea ngthu sabbath mhnüp naküt üng ami kheh cun am ami ksinga phäha, acuna ngthue cun Jesuh ami mkat üng kümbesakie.
Obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové však v Ježíšovi nerozeznali Spasitele. Odsoudili ho a nevědomky tak splnili, co o něm psali proroci, jak to čítáme každou sobotu.
28 A thihnak vai i am hmu u lüpi, Pilata veia hnim vaia msokie.
Neměli žádný důvod, aby ho vydali na smrt. Přesto však naléhali na Piláta, aby ho dal popravit.
29 Acunüng, a mawng sahmae naküt naw ami yuk, ami kümsak käna, kutlamktung üngka naw khya u lü lungdüa ami k’ut.
Ale i tak se uskutečnily doslova všechny předpovědi Písma. Ježíšovo tělo bylo sňato z kříže, pohřbeno,
30 Acunsepi, Pamhnam naw thihnak üngka naw a mthawh be.
ale Bůh jej vzkřísil z mrtvých!
31 Acun käna Kalile üngka naw, Jerusalema a jah cehpüi khyangea veia khaw mhnüp khawvei ngdang be se, acune cun atuh Isarel khyangea veia saksikiea kyakie.
Po řadu dní jej vídali jeho galilejští učedníci, kteří s ním přišli do Jeruzaléma. Ti to dosud osobně dosvědčují.
32 Keini naw pi, mi pupaea veia khyütam, thangkdaw ka ning jah mtheh lawki ni, acukba Pamhnam naw Jesuh a mthawh benak am, hina khyütam mi cae üng kümsakki, Salan anghnginak üng pi, ‘Nang ka ning cakpaa na kyaki; tungawi na paa ka kyaki’ tia ng’yuki.
I vám dnes zvěstujeme, že veliký slib, který Bůh dal našim předkům,
splnil nyní jejich potomkům a potvrdil ho Ježíšovým vzkříšením. Na něho se vztahují slova druhého žalmu: ‚Ty jsi můj syn, dávám ti dnes život.‘Bůh slíbil Davidovi, že jeho království bude věčné.
34 Ng’uh hnüna thukyawnaka käh cit khaia Pamhnam naw ani cun thihnak üngka naw a mthawh be vaia ngthu cun hikba a pyen, ‘Davita veia ngcimcaih lü ngsingkia dawkyanak cän nang üng ka ning pet khai’ a ti.
35 Acunakyase, Salan kce üng pi, ‘Sitihki na mpya a thukyaw vai am tängki’ a ti sih.
A David říká Bohu: ‚Nedopustíš, aby tvůj vyvolený podlehl smrti.‘To se ovšem netýkalo samého Davida, jenž splnil ve své době úkol, zemřel, byl pohřben a jeho tělo se rozpadlo v prach.
36 Davit pi, a xün k'um üng Pamhnama ngjakhlü bi a bi käna, thi se, a pupaea hlawnga k’ut u se, lungdüa kyaw pängki ni.
37 Acunsepi, Pamhnam naw thihnak üngkhyüh amthawh be cun acukba am kya.
Ta proroctví se vztahují na Krista, Davidova potomka, kterého Bůh vzkřísil, takže jeho tělo nepodlehlo zkáze.
38 Acunakyase, ka püi Isarele aw, acuna Bawi Jesuh üng mkhyekat mhlätnaka ngthu kami pyen law hin nami ksing vai hlüei veng. Mosi naw am a ning jah mhlät khawh mkhye üngkhyüh ani jumeiki avan cun jah mhlät khawhki.
Uvědomte si, bratři, co to pro vás znamená: Každému, kdo uvěří v Ježíše, odpouští Bůh všechny hříchy, a to i ty, které podle Mojžíšova zákona nemohly být odpuštěny.
39 Au pi ani jumeiki naküt cun Mosia thum naw, am a mhlät thei pi mhlät khai.
Dejte si však pozor, aby se na vás nesplnila prorocká předpověď:
40 Acunakyase, sahmae naw ami pyen cän nami khana käh apha law vaia mcei ua.
‚Jen se dobře dívejte, vy, kteří mnou opovrhujete. Zděste se, váš konec se blíží. Před vašimi zraky se děje něco velikého, druzí vám o tom svědčí, ale vy tomu nechcete věřit.‘“
41 Acun cun, ‘Hleihlakkie aw, bükteng ua, cäicing u lü thi ua; bi mat ka kpäng, acun cun khyang naw ning jah mtheh u sepi, nami xüna küt üng am jum uki” a ti.
42 Pawluh ja Banabah cun Sinakok üngka naw ani lu law be üng, khyange naw, acuna ngthu cun sabbath bekce üng pi ani pyen be vaia ami jah nghuinak.
Když vycházeli ze synagogy, posluchači prosili Pavla a Barnabáše, aby jim o tom všem znovu vyprávěli ještě další sobotu.
43 Ngkhämkie ami ngpyen be ja, Judahea ja Judah thuma ngpyawtkie khyangmjükcee naw Pawluh ja Banabah jah läk u se, Pamhnama bäkhäknak üng ami ve nglät vaia jah mcäiki xawi.
Mnozí židé i na židovskou víru obrácení pohané doprovázeli Pavla a Barnabáše. Ti s nimi hovořili a vedli je k tomu, aby se drželi Božího odpuštění.
44 Acunüng, sabbath betü üng, Bawipaa ngthu ngai khaiea, mlüh üngka avan lawki he.
Následující sobotu se shromáždilo skoro celé město, aby slyšelo hlásání Božího slova.
45 Acunsepi, Judahe naw khyange ami jah hmuh üng, aktäa jah cawkei u lü, Pawluha a ngthu pyen cun ngcuhpüi u lü ami ksenak.
Židé žárlili, že se sešlo tolik lidí, skákali Pavlovi do řeči, odporovali a posmívali se mu.
46 Acunüng, Pawluh ja Banabah naw ling ni lü, “Pamhnama ngthu nangmia veia pyen ma vaia kya kungki; acunsepi, mah u lü anglät xünnak am nami yah vaia nami pawha kya se, Pamhnama a jah ah mcäia mäiha khyangmjükceea veia ning jah nghlatak ve ning. (aiōnios g166)
Nakonec jim tedy Pavel s Barnabášem řekli: „Vy jste měli přednost, vám jsme měli vyřídit Boží slovo jako prvním. Protože je však odmítáte a vzdáváte se tak naděje na věčný život, obracíme se k pohanům. (aiōnios g166)
47 Acukba Bawipa naw ngthu a na pet cun, ‘Khawmdeka khütnak cäpa küikyanak na bi khaia, khyangmjükceea phäha akvaia ka ning mcawnki’ tia, kyaki” a ti.
Tak nám to Pán totiž přikázal: ‚Neste světlo pohanům a zvěstujte spásu všem lidem.‘“
48 Acunüng, khyangmjükcee naw acuna ngthu ami ngjak üng je u lü Bawipaa ngthu mhlünmtaikie; acunüng, angläta xüng khaia a xü naküt naw jumkie. (aiōnios g166)
Pohané z toho měli velkou radost a ze srdce děkovali Bohu za to, co od Pavla slyšeli. Ti, v nichž Bůh probudil touhu po věčném životě, uvěřili (aiōnios g166)
49 Bawipa ngthu cun acuna khaw avan üng ngthang päihki.
a Kristovo evangelium se šířilo v celém kraji.
50 Acunsepi, Judahe naw mlüh ngvaie ja Pamhnam hjawkhahki khyangmjükcee üngka nghnumie ami jah ksük. Ami naw Pawluh ja Banabah jah khuimkhasak u lü acuna khaw üngka naw ami jah ksät.
Židé, kteří Krista odmítli, však využili svého vlivu na urozené ženy, které se přiklonily k víře Izraele, a na městské úředníky. Vzbudili tak nepřátelství proti Pavlovi a Barnabášovi, až je vyhnali z kraje.
51 Acunüng, ngsä xawi naw ani khawpha üngka mput cun khawk hüt ni lü Ikonih khawa citki xawi.
Ti se rozhodli, že se nebudou svým odpůrcům vnucovat a odešli do Ikonia.
52 Antioka vekia jumeikie cun jekyainak ja Ngmüimkhya Ngcim am bekie.
Sbor v Antiochii však rozkvétal a Bůh tamějším věřícím dával radost a svého Ducha.
