< Ngsäea Khut 10 >
1 Acunüng, Ketarih khawa Konelih ngming naki Romah cetca keptin veki, acun cun Itali yekap ngvai ami ti.
V Césareji žil římský setník Kornélius, který sloužil u takzvaného Italského pluku.
2 Ani cun Pamhnam üng hlimtui lü, a ima vekie ami van naw Pamhnam kyühkie, mpyenkseki Judah khyange jah petmsawt lü aktäa ktaiyüki.
Tento voják s celou svojí rodinou uvěřil v jediného Boha. Podporoval chudé a pravidelně se modlíval.
3 Acuna, mhnüp mülam naji kthum bang üng, Pamhnama khankhawngsä mat law lü, “Konelih aw” ti lü ngkhü lawki cun angsing hmumkthehnak a hmuh.
Při odpolední modlitbě, která se konala ve tři hodiny, uviděl, jak k němu přichází Boží posel, a uslyšel oslovení: „Kornélie!“
4 Acunüng, Konelih naw a kyühnak am bükteng lü, “Bawipa aw, ini?” a ti. Acunüng, ani naw, “Na ktaiyünak ja na petmsawte naw Pamhnam jesak se, Pamhnam naw na ktaiyünak ning msang khaia kyaki.
Setník na něj ustrašeně zíral a zeptal se: „Co tě ke mně přivádí, Pane?“Anděl mu řekl: „Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti.
5 “Tuhkbäih Jukpei mlüha khyang ja tüih lü khyang mat Sihmon Pita ngming naki jah khüsaka;
Pošli své sluhy do Joppe a pozvi k sobě Šimona zvaného Petr.
6 savun pyangkia Sihmona veia kaiki ni, a im cun mliktui peia veki ni” a ti.
Bydlí v domě koželuha Šimona u moře. Petr ti poví, co máš dělat.“
7 Acunüng, ngthuheipüikia khankhawngsä a ceh be ja, Konelih naw a mpya üngka nghngih ja, anglätse khüikie üngka Pamhnam üpnaki yekap mat khü lü;
Potom anděl odešel. Kornélius si hned zavolal dva ze svých sluhů a jednoho oddaného vojáka ze své stráže.
8 ngthu a jah mtheh päng üng Jukpei mlüha a jah tüih.
Vysvětlil jim, co se stalo, a poslal je do Joppe.
9 Angawi üng, ami ceh lam mlüh pei ami pha law hlü üng, Pita cun ktaiyü khaia im mkhyuma kaiki.
Druhého dne v poledne, když se Kornéliovi poslové blížili k městu, byl Petr na ploché střeše domu, aby se tu mohl v klidu modlit.
10 A ei naw mcawi law se, bu ei law hlüki; cunsepi, a ei vai ami pawh k'um üng Mhnama mdannak a hmuh.
Dostal velký hlad, a zatímco mu připravovali jídlo, spatřil zvláštní vidění.
11 Khankhaw nghmawng law lü jihnua mäiha kphyüa kitmaki mdeka kya lawse a hmuh.
Jako by se nebe otevřelo a někdo k němu spouštěl plachtu uvázanou za čtyři rohy.
12 Acuna k'uma, khawmdek üng ngvak hükiea khisa avan ja khankhawa khae naküt vekie.
V té plachtě byla všelijaká zvířata, čtvernožci, plazi i ptáci.
13 A veia kthai pha lawki cun, “Pita aw, tho law; ja hnim lü jah eia” a ti.
Vtom uslyšel hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“
14 Acunsepi, Pita naw, “Bawipa aw, acukba am kya; am ngcimcaiki ja mtüikheh i am ei khawi veng” a ti.
Petr odpověděl: „Kdepak, Pane, zásadně nejím, co je podle tvého zákona nečisté.“
15 Acunüng, Khana kthai naw anghnginaka, “Pamhnam naw a ngcimsak päng nang naw am ngcimcaiki käh tia” a ti.
Ale hlas se ozval znovu: „Neodtahuj se od toho, co Bůh pokládá za čisté!“
16 Acukba cia kthum vei ngdang law lü; acunüng acuna jiha mäih cun khankhawa a ju jäh law be.
Tak se to opakovalo třikrát a nakonec byla plachta vytažena do nebe.
17 Pita naw mdannak a hmuh cun asuilam am ksing lü ana ve k'um üng, Koneliha a tüiha khyange naw Sihmona a im ngthäh law u lü mkawt peia ngdüi lawki he.
Petr byl zaražený tím viděním a přemýšlel, co mu to má říci. Kornéliovi poslové mezitím nalezli dům Šimona koželuha a stáli před vraty.
18 Sihmon Pita ngmingnaki khin cun, acua a pha ja am a pha ngpyang u lü ami ju kthäh.
Dotazovali se, zda tam bydlí Šimon zvaný též Petr.
19 Acunüng, Pita naw mdannak a hmu cun, a ngaikyu hui üng, Ngmüimkhya Ngcim naw a veia, “Ngaia, khyang kthum naw ning sui hü ve u.
Petrovi, který ještě přemýšlel o tom vidění, ujasnil Boží Duch: „Ti muži, co tě hledají, jsou sice pohané,
20 Acunakyase, tho law lü ju kyuma, käh cücawn lü jah läka; anini cun keia jah tüih law ni” a ti.
ale ty sejdi dolů a bez rozpaků se vyprav s nimi. Já jsem je k tobě poslal.“
21 Acunüng, Pita cun, acunea veia kyum lü ami veia, “Nami sui hü hin kei ni; ia phäha nami lawki ni?” a ti.
Petr tedy sestoupil dolů a řekl jim: „To jsem já, koho hledáte. Proč jste přišli?“
22 Amimi naw, “Konelih, yekap ngvai, khyang kdaw, Pamhnam kyühki, Judah khyange naküt üng ngming dawnak yaki naw a ima nang ning khü lü na ngthu pyen ngai khaia, Pamhnama khankhawngsä mat naw a mtheha kyaki” ami ti.
Odpověděli: „Posílá nás římský setník Kornélius, spravedlivý muž, který ctí Boha a má dobrou pověst mezi všemi Izraelci. Zjevil se mu totiž anděl a dal mu pokyn, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvoje poselství.“
23 Pita naw, acuna khyange cun im k'uma ja luhpüi lü a jah khinnak. A ngawia Pita cun tho law lü ami veia cit se, Jukpei mlüha ka, jumeikie avange pi a veia cit hngakie.
Petr uvedl ty muže dovnitř a oni u něho přenocovali.
24 Angawi be kce üng, Ketarih mlüha phakie. Acuia, Konelih naw a khyange ja a püie ja khü lü, anini cun ami jah na k'äih.
Nazítří se Petr s několika bratřími z Joppe vypravil s nimi. Dalšího dne dorazili do Césareje, kde už je očekával Kornélius. K setkání s Petrem sezval své příbuzné a dobré přátele.
25 Pita a pha law üng, Konelih naw ana dokham lü a khaw kunga mbawki.
Když Petr vcházel do jeho domu, Kornélius mu vyšel naproti, klekl si před ním a hluboce se mu poklonil.
26 Acunsepi, Pita naw ani cun mtho lü, “Ngdüia, kei pi nghngicima ni ka kya ve” a ti.
Petr ho však pozvedl se slovy: „Vstaň, já jsem také jen člověk.“
27 A veia a ngthuhei maha va lut lü khyang khawha ana ve se a hmu.
A v přátelském rozhovoru šli spolu dovnitř, kde Petr uviděl to shromáždění.
28 Ami veia, “Judah khyang naw khyangmjükce ngkhawtpüi lü ami veia a ceh hü vai käh nglawiki tia nami ksingki; acunsepi, ‘U pi am ngcim, phyawksak ve’ käh ka ti vaia, Pamhnam naw na mtheh pängki ni.
Oslovil je: „Vy jistě víte, že jako žid bych sem neměl chodit a že máme zakázáno přátelit se s lidmi jiného původu. Ale Bůh mi ukázal, že nemám žádného člověka považovat za poskvrněného nebo nečistého.
29 Acunakyase, na na khü law ja, käh dam lü ka lawkia kyaki. Acunakyase ka ning jah kthäh khai, “Ia phäha nami na khü lawki ni?” a ti.
Poslechl jsem proto bez rozpaků vašeho pozvání a tady mě máte. Jen chci vědět, proč jste mě pozvali.“
30 Konelih naw, “Ahin kcün mhnüp kthum anghjawk üng, ka ima naji kthum üng ka ktaiyü k'um üng; khyang mat suisak bawk suisa lü, ka maa ngdüi lawki naw,
Kornélius vysvětloval: „Před třemi dny jsem držel půst až do tří hodin a pak jsem se tady doma modlil. Najednou přede mnou stál muž v běloskvoucím rouchu
31 ‘Konelih aw, na ktaiyünak Pamhnam naw ngja ve, na petmsawt ja na bilawh naküt pi Pamhnam naw ksing ve.
a oslovil mne: ‚Kornélie, Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti.
32 Acunakyase, Jukpei mlüha khyang tüi lü Sihmon, Pita ami ti cun, na veia khüa; ani cun mliktui pei, savun pyangki Sihmona ima kaiki ni’ a ti.
Pošli do Joppe a pozvi k sobě Šimona řečeného Petr. Bydlí u moře v domě koželuha Šimona. Má pro tebe důležité zprávy.‘
33 Acunakyase, na veia khyang angxita ka tüih lawa kyaki; na law hin daw ve. Acunakyase, Bawipa naw ngthu aning mtheh naküt ngai khaia, atuh Pamhnama hmuha kami van hin üng kami veki” a ti.
Tak jsem tedy pro tebe hned poslal a jsem rád, žes mi vyhověl. Všichni, co jsme tady, věříme v jediného Boha a tvá slova přijmeme jako jeho vzkaz.“
34 Pita naw pyen lü, “Pamhnam naw, khyang naküt atänga jah mceiki tia akcanga ka ksingki;
Petr k nim promluvil: „Teď jsem tedy přesvědčen, že Bůh nedělá mezi lidmi rozdílu
35 acunsepi, au pi amät hjawkhah lü akdaw pawhkia khyang mjü naküt cun mkhawihnga lü jah dokhamki.
a že je mu milý člověk z kteréhokoliv národa, když ho ctí a jedná správně.
36 “Ani naw, acuna ngthu cun nami ksingki, acun hin Jesuh Khritaw üngkhyüh dim’yenaka thangkdaw Isarel veia a peta kyaki. ‘Jesuh cun khyang naküta Bawia kyaki’ tia nami ksingki.
Izraelcům svěřil své poselství, radostnou zprávu, že nastává věk smíření ve jménu Ježíše Krista, Pána všech.
37 Johan naw Baptican khamnaka mawng ngthu a pyen käna, Kalile üngkhyüh cutei lü Isarel khaw naküt üng ngthu ngthang hükia münkse bilawhnake cun nangmi naw pi nami ksingki;
Snad už víte, jaké události začaly v Galileji a pak se rozšířily i do Judska. Nejprve Jan hlásal pokání a křtil.
38 Nazaret Jesuha mawng ta ania khana Pamhnam naw Ngmüimkhya Ngcim ja johit am a besak; ani cun Pamhnama veia vekia kyase, khyanga khana akdaw pawh lü khawyaia jah khuimkhae naküt jah mdaw be lü cit hüki.
Potom Ježíše z Nazaretu vybavil Bůh zvláštní mocí a svatým Duchem. Všude, kam přišel, pomáhal a uzdravoval všechny, které sužoval ďábel. Bůh se k němu přiznával
39 Judahea khaw ja Jerusalem mlüh a jah bilawh naküt kami saksinaki; ani cun kutlamktung üng taih u lü, ami hnim.
a my můžeme dosvědčit jeho činy v zemi Židů i v Jeruzalémě. A přesto ho tam popravili na kříži!
40 Pamhnam naw amhnüp thum üng mtho be lü a ngdangsak,
Bůh však Ježíše třetího dne vzkřísil a my jsme se s ním opět setkávali.
41 acunsepi, khyang naküta veia am kya lü, keimie kami saksi khaia Pamhnam naw a jah xü, thihnak üngkhyüh a thawh be käna amät am atänga eiaw yüm khaia a jah mtheh ni.
Neukázal se všem lidem, ale jenom nám, které si vybral za svědky zmrtvýchvstání. Dokonce jsme s ním po jeho vzkříšení jedli a pili.
42 Acuna Bawipa cun akthie ja akxüng hea khana ngthumkhyah khaia Pamhnam naw a mcawna kyaki tia, khyangea veia sang hü khaiea, jah ksing hüsak khaiea, Pamhnam naw ngthu a jah pet.
Dostali jsme příkaz, abychom všem hlásali a dosvědčovali, že toho Ježíše Bůh ustanovil soudcem nad živými i mrtvými.
43 A u pi, ani jumeiki naküt, a ngminga phäha a mkhyekatnak mhlätnak yah khai tia, ania mawng cun sahmae naküt naw ami sang khawi ni” a ti.
Na něho se vztahují sliby, které vyřizovali proroci: každému, kdo v něho uvěří, odpustí Bůh hříchy.“
44 Pita naw acuna ngthu a pyen hui üng, ngthu ngjakie naküta khana, Ngmüimkhya Ngcim pha lawki.
Petr ještě nedomluvil a Duch svatý již sestoupil na všechny posluchače.
45 Pitaa veia law hngakie Judah jumeiki khyange naw, khyangmjükceea khana pi Pamhnam naw Ngmüimkhya Ngcim a pha lawsak hmu u lü cäikie.
Petrovi průvodci, kteří byli židé obráceni ke Kristu, žasli, že dar Ducha svatého dostávají nyní i lidé pohanského původu.
46 Käh ksinga ngthu am ngthuhei u lü Pamhnam mhlünmtai u se, ami jah ksinga phäha kyaki. Acunüng, Pita naw jah msang lü,
Vždyť je slyšeli, jak mluví zvláštními jazyky a chválí Boha. Petr jim řekl:
47 “Hine, mimi mäiha Ngmüimkhya Ngcim yah hngakie cun tui üng Baptican am khan khaiea, u naw a jah khyawh ni?” ti lü,
„Copak jim můžeme odepřít křest, když jim Bůh dal svého Ducha jako nám?“
48 Jesuh Khritawa ngming am Baptican khan khaiea a jah mtheh. Acun käna Pita cun ami veia asäng ve khaia ami nghuinak.
A dal pokyn, aby noví věřící byli pokřtěni ve jméno Ježíše Krista. Na jejich prosbu tam pak ještě několik dní zůstal.