< Proverbs 25 >

1 Wọ̀nyí ni àwọn òwe mìíràn tí Solomoni pa, tí àwọn ọkùnrin Hesekiah ọba Juda dà kọ.
Estes também são provérbios de Salomão, que os homens de Ezequias, rei de Judá, copiaram.
2 Ògo Ọlọ́run ní láti fi ọ̀rọ̀ kan pamọ́; láti rí ìdí ọ̀rọ̀ kan ni ògo àwọn ọba.
It é a glória de Deus para esconder uma coisa, mas a glória dos reis é a de procurar um assunto.
3 Bí ọ̀run ṣe ga tó tí ayé sì jì bẹ́ẹ̀ ni ó ṣòro láti mọ èrò ọkàn ọba.
Como os céus para a altura, e a terra para a profundidade, Assim, os corações dos reis são insondáveis.
4 Mú ìdàrọ́ kúrò lára fàdákà ohun èlò yóò sì jáde fún alágbẹ̀dẹ fàdákà.
Tirar a escória da prata, e o material sai para a refinaria.
5 Mú ènìyàn búburú kúrò níwájú ọba a ó sì fìdí ìtẹ́ rẹ múlẹ̀ nípasẹ̀ òdodo.
Tirar os ímpios da presença do rei, e seu trono será estabelecido em retidão.
6 Má ṣe gbé ara rẹ ga níwájú ọba, má sì ṣe jìjàdù ààyè láàrín àwọn ènìyàn pàtàkì,
Não se exalte na presença do rei, ou reivindicar um lugar entre os grandes homens;
7 ó sàn kí ó wí fún ọ pé, “Gòkè wá síyìn-ín,” ju wí pé kí ó dójútì ọ́ níwájú ènìyàn pàtàkì.
pois é melhor que lhe digam: “Venha até aqui”. do que ser colocado mais baixo na presença do príncipe, que seus olhos já viram.
8 Ohun tí o ti fi ojú ara rẹ rí má ṣe kánjú gbé e lọ sílé ẹjọ́ nítorí kí ni ìwọ yóò ṣe ní ìgbẹ̀yìn bí aládùúgbò rẹ bá dójútì ọ́?
Não seja apressado em apresentar queixa em tribunal. O que você vai fazer no final quando seu vizinho o envergonhar?
9 Bí o bá ń ṣe àwíjàre rẹ níwájú aládùúgbò rẹ, má ṣe tú àṣírí tí ẹlòmíràn ní lọ́dọ̀ rẹ,
Debate seu caso com seu vizinho, e não traia a confiança de outro,
10 àìṣe bẹ́ẹ̀ ẹni tí ó gbọ́ ọ le dójútì ọ́ orúkọ búburú tí ìwọ bá sì gba kì yóò tán láéláé.
para que quem o ouvir não o envergonhe, e sua má reputação nunca sai.
11 Ọ̀rọ̀ tí a sọ ní àkókò tí ó yẹ ó dàbí èso wúrà nínú àpẹẹrẹ fàdákà.
Uma palavra bem falada é como as maçãs de ouro em cenários de prata.
12 Bí i yẹtí wúrà tàbí ohun ọ̀ṣọ́ ti wúrà dáradára ni ìbáwí ọlọ́gbọ́n fún etí tí ó bá fetísílẹ̀.
Como um brinco de ouro e um ornamento de ouro fino, é um sábio reprovador para um ouvido obediente.
13 Bí títutù òjò yìnyín ní àsìkò ìkórè ni ìránṣẹ́ tí ó jẹ́ olóòtítọ́ sí àwọn tí ó rán an ó ń tu ọ̀gá rẹ̀ nínú.
Como o frio da neve na época da colheita, assim é um mensageiro fiel para aqueles que o enviam; pois ele refresca a alma de seus mestres.
14 Bí ojú ṣíṣú àti afẹ́fẹ́ láìsí òjò ni ènìyàn tí ń yangàn nípa ẹ̀bùn tí kò fún ni.
Como nuvens e vento sem chuva, assim é aquele que se vangloria de presentes de forma enganosa.
15 Nípa sùúrù a lè yí ọba lọ́kàn padà ahọ́n tí ń sọ̀rọ̀ rírọ̀ sí egungun.
Pela paciência, um governante é persuadido. Uma língua macia quebra o osso.
16 Bí ìwọ bá rí oyin, jẹ ẹ́ ní ìwọ̀nba bí o bá jẹ ẹ́ jù, ìwọ yóò sì bì í.
Você já encontrou mel? Coma o quanto for suficiente para você, para não comer demais e vomitá-lo.
17 Má ṣe máa lọ sí ilé aládùúgbò rẹ nígbà gbogbo tàbí kí ó máa lọ síbẹ̀ lálọ jù, yóò sì kórìíra rẹ.
Let seu pé raramente está na casa de seu vizinho, para que ele não se canse de você, e o odeie.
18 Bí ọ̀pá, idà tàbí ọ̀kọ̀ tí ó mú ni ènìyàn tí ó jẹ́rìí èké lòdì sí aládùúgbò rẹ̀.
Um homem que dá falso testemunho contra seu próximo é como um taco, uma espada ou uma flecha afiada.
19 Bí eyín tí ó bàjẹ́ tàbí ẹsẹ̀ tí ó rọ ni ìgbẹ́kẹ̀lé lórí aláìṣòótọ́ ní àsìkò ìdààmú.
Confiança em alguém infiel em tempo de problemas é como um dente ruim ou um pé coxo.
20 Bí ẹni tí ó bọ́ra kalẹ̀ ní ọjọ́ tí òtútù mú, tàbí, bí ọtí kíkan tí a dà sí ojú ọgbẹ́, ní ẹni tí ń kọ orin fún ẹni tí ọkàn rẹ̀ bàjẹ́.
Como alguém que tira uma peça de vestuário em tempo frio, ou vinagre em refrigerante, assim é aquele que canta canções com o coração pesado.
21 Bí ebi bá ń pa ọ̀tá rẹ, fún un ní oúnjẹ jẹ; bí òǹgbẹ bá ń gbẹ ẹ́, fún un ní omi mú.
Se seu inimigo estiver com fome, dê-lhe comida para comer. Se ele estiver com sede, dê-lhe água para beber;
22 Nípa ṣíṣe báyìí, ìwọ yóò wa ẹ̀yín iná lé e lórí Olúwa yóò sì san ọ ní ẹ̀san rẹ̀ fún ọ.
para você amontoará brasas de fogo em sua cabeça, e Yahweh irá recompensá-lo.
23 Bí afẹ́fẹ́ gúúsù ti í mú òjò wá, bí ahọ́n tí ń sọ̀rọ̀ ẹ̀yìn ṣe ń mú ojú ìbínú wá.
O vento do norte produz chuva; por isso, uma língua de trás traz uma cara de raiva.
24 Ó sàn láti gbé ní ibi igun kan lórí òrùlé ju láti bá aya oníjà gbé ilé pọ̀.
É melhor morar no canto do topo da casa do que compartilhar uma casa com uma mulher contenciosa.
25 Bí omi tútù sí ọkàn tí ń ṣe àárẹ̀ ni ìròyìn ayọ̀ láti ọ̀nà jíjìn.
Como água fria para uma alma sedenta, Assim são as boas notícias de um país distante.
26 Bí ìsun tí ó di àbàtà tàbí kànga tí omi rẹ̀ bàjẹ́ ni olódodo tí ó fi ààyè gba ènìyàn búburú.
Como uma fonte de lama e um poço poluído, assim é um homem justo que cede diante dos ímpios.
27 Kò dára láti jẹ oyin àjẹjù, bẹ́ẹ̀ ni kò pọ́n ni lé láti máa wá ọlá fún ara ẹni.
Não é bom comer muito mel, nem é uma honra buscar a própria honra.
28 Bí ìlú tí odi rẹ̀ ti wó lulẹ̀ ni ènìyàn tí kò le kó ara rẹ̀ ní ìjánu.
Como uma cidade quebrada e sem muros é um homem cujo espírito é sem restrições.

< Proverbs 25 >