< Jonah 3 >

1 Ọ̀rọ̀ Olúwa sì tọ Jona wá nígbà kejì wí pé:
A palavra de Yahweh veio a Jonah pela segunda vez, dizendo,
2 “Dìde lọ sí Ninefe, ìlú ńlá a nì, kí o sì kéde sí i, ìkéde tí mo sọ fún ọ.”
“Levanta-te, vai a Nínive, aquela grande cidade, e prega a ela a mensagem que eu te dou”.
3 Jona sì dìde ó lọ sí Ninefe gẹ́gẹ́ bí ọ̀rọ̀ Olúwa. Ninefe jẹ́ ìlú títóbi gidigidi, ó tó ìrìn ọjọ́ mẹ́ta.
Então Jonas se levantou, e foi para Níniveh, de acordo com a palavra de Javé. Agora Nínive era uma cidade extremamente grande, com três dias de viagem de travessia.
4 Jona sì bẹ̀rẹ̀ sí wọ ìlú náà lọ ní ìrìn ọjọ́ kan, ó sì ń kéde, ó sì wí pé, “Níwọ́n ogójì ọjọ́ sí i, a ó bi Ninefe wó.”
Jonas começou a entrar na cidade por um dia de viagem, e gritou, e disse: “Em quarenta dias, Nínive será derrubada”!
5 Àwọn ènìyàn Ninefe sì gba Ọlọ́run gbọ́. Wọ́n sì kéde àwẹ̀, gbogbo wọ́n sì wọ aṣọ ọ̀fọ̀, bẹ̀rẹ̀ láti orí ọmọdé títí dé orí àgbà wọn.
O povo de Nínive acreditava em Deus; e proclamavam um jejum e vestiam pano de saco, desde seu maior até seu menor.
6 Ọ̀rọ̀ náà sì dé ọ̀dọ̀ ọba Ninefe, ó sì dìde kúrò lórí ìtẹ́ rẹ̀, ó sì bọ́ aṣọ ìgúnwà rẹ̀ kúrò lára rẹ̀, ó sì da aṣọ ọ̀fọ̀ bora, ó sì jókòó nínú eérú.
A notícia chegou ao rei de Nínive, e ele se levantou de seu trono, tirou seu manto real, cobriu-se de pano de saco e sentou-se em cinzas.
7 Nígbà náà ní ó kéde rẹ̀ ni Ninefe pé, “Kí a la Ninefe já nípa àṣẹ ọba, àti àwọn àgbàgbà rẹ̀ pé: “Má ṣe jẹ́ kí ènìyàn, tàbí ẹranko, ọ̀wọ́ ẹran tàbí agbo ẹran, tọ́ ohunkóhun wò, má jẹ́ kí wọn jẹ tàbí mu omi.
Ele fez uma proclamação e publicou através de Nínive pelo decreto do rei e seus nobres, dizendo: “Que nem homem nem animal, nem gado nem rebanho, provem nada; que não se alimentem, nem bebam água;
8 Ṣùgbọ́n jẹ́ kí ènìyàn àti ẹranko da aṣọ ọ̀fọ̀ bo ara, kí wọn sì kígbe kíkan sí Ọlọ́run, sì jẹ́ kí wọn yípadà, olúkúlùkù kúrò ní ọ̀nà ibi rẹ̀ àti kúrò ní ìwà ìpa tí ó wà lọ́wọ́ wọn.
mas que se cubram de saco, tanto homem quanto animal, e que chorem poderosamente a Deus”. Sim, deixe-os desviar todos de seu mau caminho e da violência que está em suas mãos.
9 Ta ni ó lè mọ̀ bí Ọlọ́run yóò yípadà kí ó sì ronúpìwàdà, kí ó sì yípadà kúrò ní ìbínú gbígbóná rẹ̀, kí àwa má ṣègbé?”
Quem sabe se Deus não se voltará e cederá, e se afastará de sua raiva feroz, para que não pereçamos?”.
10 Ọlọ́run sì rí ìṣe wọn pé wọ́n yípadà kúrò ní ọ̀nà ibi wọn, Ọlọ́run sì ronúpìwàdà ibi tí òun ti wí pé òun yóò ṣe sí wọn, òun kò sì ṣe e mọ́.
Deus viu suas obras, que eles se viraram de seu caminho maligno. Deus se arrependeu do desastre que disse que faria com eles, e não o fez.

< Jonah 3 >