< Job 23 >

1 Ìgbà náà ni Jobu sì dáhùn wí pé,
Y respondió Job, y dijo:
2 “Àní lónìí ni ọ̀ràn mi korò; ọwọ́ mí sì wúwo sí ìkérora mi.
Hoy también hablaré con amargura; que es más grave mi llaga que mi gemido.
3 Háà! èmi ìbá mọ ibi tí èmí ìbá wá Ọlọ́run rí, kí èmí kí ó tọ̀ ọ́ lọ sí ibùgbé rẹ̀!
¡Quién me diera el saber dónde hallar a Dios! Yo iría hasta su silla.
4 Èmi ìbá sì to ọ̀ràn náà níwájú rẹ̀, ẹnu mi ìbá sì kún fún àròyé.
Ordenaría juicio delante de él, y llenaría mi boca de argumentos.
5 Èmi ìbá sì mọ ọ̀rọ̀ tí òun ìbá fi dá mi lóhùn; òye ohun tí ìbáwí a sì yé mi.
Yo sabría lo que él me respondería, y entendería lo que me dijese.
6 Yóò ha fi agbára ńlá bá mi wíjọ́ bí? Àgbẹdọ̀, kìkì pé òun yóò sì kíyèsi mi.
¿Por ventura pleitearía conmigo con grandeza de fuerza? No; antes él la pondría en mí.
7 Níbẹ̀ ni olódodo le è bá a wíjọ́, níwájú rẹ̀ bẹ́ẹ̀ ni èmi yóò sì bọ́ ni ọwọ́ onídàájọ́ mi láéláé.
Allí el recto disputaría con él; y escaparía para siempre del que me condena.
8 “Sì wò ó, bí èmi bá lọ sí iwájú, òun kò sí níbẹ̀, àti sí ẹ̀yìn, èmi kò sì rí òye rẹ̀.
He aquí yo iré al oriente, y no lo hallaré; y al occidente, y no lo percibiré.
9 Ni apá òsì bí ó bá ṣiṣẹ́ níbẹ̀, èmi kò rí i, ó fi ara rẹ̀ pamọ́ ni apá ọ̀tún, tí èmi kò le è rí i.
Si al norte él obrare, yo no lo veré; al mediodía se esconderá, y no lo veré.
10 Ṣùgbọ́n òun mọ ọ̀nà tí èmi ń tọ̀, nígbà tí ó bá dán mí wò, èmi yóò jáde bí wúrà.
Mas él conoció mi camino; me probó, y salí como oro.
11 Ẹsẹ̀ mí ti tẹ̀lé ipasẹ̀ ìrìn rẹ̀; ọ̀nà rẹ̀ ni mo ti kíyèsi, tí ń kò sì yà kúrò.
Mis pies tomaron su rastro; guardé su camino, y no me aparté.
12 Bẹ́ẹ̀ ni èmi kò padà sẹ́yìn kúrò nínú òfin ẹnu rẹ̀, èmi sì pa ọ̀rọ̀ ẹnu rẹ̀ mọ́ ju oúnjẹ òòjọ́ lọ.
Del mandamiento de sus labios nunca me separé; guardé las palabras de su boca más que mi comida.
13 “Ṣùgbọ́n onínú kan ni òun, ta ni yóò sì yí i padà? Èyí tí ọkàn rẹ̀ sì ti fẹ́, èyí náà ní í ṣe.
Pero si él se determina en una cosa, ¿quién lo apartará? Su alma deseó, e hizo.
14 Nítòótọ́ ohun tí a ti yàn fún mi ní í ṣe; ọ̀pọ̀lọpọ̀ irú ohun bẹ́ẹ̀ ni ó wà ní ọwọ́ rẹ̀.
Por tanto él acabará lo que me es necesario; y muchas cosas como éstas hay en él.
15 Nítorí náà ni ara kò ṣe rọ̀ mí níwájú rẹ̀; nígbà tí mo bá rò ó, ẹ̀rù a bà mi.
Por lo cual yo me espantaré delante de su rostro; consideraré, y lo temeré.
16 Nítorí pé Ọlọ́run ti pá mi ní àyà, Olódùmarè sì ń dààmú mi.
Dios ha enternecido mi corazón, y el Omnipotente me ha espantado.
17 Nítorí tí a kò tí ì ké mi kúrò níwájú òkùnkùn, bẹ́ẹ̀ ni kò pa òkùnkùn biribiri mọ́ kúrò níwájú mi.
¿Por qué no fui yo cortado delante de las tinieblas, y cubrió con oscuridad mi rostro?

< Job 23 >