Romans 9
1 Mambu ndituba mu Klisto madi makiedika ayi ndikadi vuna. Mayindu mama ma ntima meti kuthelimina kimbangi mu Pheve Yinlongo:
Ach, Izraeli! Ach, můj národe! Kéž bys i ty našel cestu ke Kristu! Trápím se a naříkám pro tebe dnem i nocí.
2 ti kiadi kingolo kidi yama ayi phasi yika yilendi suka ko yidi yama mu ntima.
3 Bila minu veka nditomba singu kuidi Nzambi ayi vambana ayi Klisto mu diambu di bakhomba ziama, bibutu biama bi dikanda.
Život bych za tebe dal, kdyby tě to mohlo zachránit. Kristus ví, že nepřeháním, Božímu Duchu nelze nic předstírat. Tolik jsi toho od Boha dostal, a přesto nechceš poslouchat!
4 Bawu badi basi Iseli, bobo bakitulu bana bandi ayi bavuidi nkembo, zinguizani, dikaba di tambula Mina; tsambudulu yi kiedika ayi zitsila;
Za vlastní děti vás přijal, slavně vás vedl dějinami k ještě slavnější budoucnosti, dal vám své zákony, abyste v životě nemuseli tápat, naučil vás, jak ho máte uctívat, dal vám úžasné sliby,
5 bawu bavuidi bakulu. Mu kimutu, Klisto wutotukila mu bawu: Niandi wunyadila bima bioso. Nzambi niandi wunsakumunanga mu zithangu zioso. Amen. (aiōn g165)
slavné vůdce jste měli mezi praotci a nejslavnější – Kristus, věčný Bůh a Vládce – se jako člověk také narodil z vaší krve. A toho jste se zřekli! (aiōn g165)
6 Bika sia ti mambu ma Nzambi mabedoso bila baboso batotukila mu Iseli basiko basi Iseli.
Boží slovo však platit nepřestalo: Izraelci nejsou všichni, kdo odvozují svůj rodokmen od Abrahama nebo Jákoba – Izraele. I když jsou to potomci Abrahamovi, měl Bůh na mysli pouze Izáka, když Sáře sliboval syna. To znamená, že ne všichni z Abrahama jsou Božími dětmi, ale jenom ti, kteří se narodili na základě Božího slibu.
7 Bobuawu, babo badi mu nkuna Abalahami basi ko bana bandi. Bila Nzambi wukamba Abalahami: Mu Isaki kaka muela totukila nkunꞌaku.
8 Bu dinsundula ti: bika sia ti bana bobo babutukila mu kinsuni bawu bana ba Nzambi, vayi bobo babutukila mu tsila bawu bantangulungu bana ba nkuna.
9 Bila mambu mama madi mambu ma tsila: Mu tsungi yayi ndiela kuiza ayi Sala wela buta muana wu bakala.
10 Bika sia ti mambu momo kaka vayi buawu bobo mu Lebeka, mutu wowo wubutulu bitsimba kuidi dise dimosi, nkulu eto Isaki.
Také o synech, které měl Izák se svou ženou Rebekou,
11 Bila tuamina bitsimba bibutuka ayi buna bavengi ko kadi diambu dimosi di mboti voti di mbimbi mu diambu di dedikisa tsobodolo yi Nzambi; bika sia ti mu diambu di mavanga vayi mu diambu di mutu wowo wutela;
rozhodl Bůh ještě před jejich narozením. Oznámil, že starší z nich bude sloužit mladšímu. Když tak Bůh určil jejich vzájemné postavení ještě před tím, než se o to mohli osobně nějak zasloužit, zdůraznil tím, že má právo rozhodovat o lidech naprosto svobodně,
12 niandi bakamba ti: nleki wela yadila nkulutu.
bez ohledu na jejich záslužné skutky. Proto mohl také říci, jak stojí jinde v Bibli: „Dal jsem přednost Jákobovi před Ezauem.“
13 Banga bu disonimina: minu ndizola Yakobi ayi ndilenda Esawu.
14 Buna mbi tutuba e? Nzambi kasi wusonga ko e? Nana buawu ko.
Můžeme z toho usuzovat, že je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne!
15 Bila niandi wukamba Moyize: Minu ndiela monina kiadi woso mutu thidi mona kiadi. Ayi ndiela vangila mamboti kuidi woso thidi vangila mamboti.
Mojžíšovi přece řekl: „Projevím svou přízeň komu chci a slituji se nad kým chci.“
16 Momo masi ko mu diambu di luzolo lu mutu voti mu diambu di zingolo zi mutu vayi madi mu diambu di Nzambi wummonanga batu kiadi.
Nikomu tím není povinen, nikdo na to nemá nárok. Je to jen jeho milost, když to učiní. Faraónovi, jak sám říká, propůjčil jeho postavení proto, aby na něm ukázal svou moc a aby rozšířil svůj věhlas po celé zemi. Tak tedy žádným sebevětším úsilím, nýbrž z pouhé Boží milosti jsou lidé to, co jsou.
17 Bila mu masonoko Nzambi wukamba Falawo ti: Mu bila kioki minu nditotula muingi ndimonisa lulendo luama mu ngeyo; muingi dizina diama diyamukusu va ntoto wumvimba.
18 Diawu niandi weti mona kiadi woso mutu katidi mona kiadi ayi weta kitula mfua matu woso mutu wu kazodidi.
19 Buna ngeyo wela kukhamba: bila mbi kakidi tubidilanga e? Bila nani wulenda kakidila luzolo luandi e?
Možná někdo namítne: Proč nám tedy Bůh ještě pořád něco vytýká, když se nic nemůže dít proti jeho vůli?
20 Mutu, ngeyo widi nani mu findana ziphaka ayi Nzambi e? Kima kivangu kilenda tuba kuidi mutu wuvanga kiawu ti: “Bila mbiwuphangila buabu e?”
Ale člověče, kdo ty vlastně jsi, že si troufáš přít se s Bohem? Říká snad výrobek svému tvůrci: Proč jsi mne udělal zrovna takhle?
21 Mbumbi kasi ko minsua mu vanga mu tuma tumosi nzungu yi nzitusu ayi yinkaka yikambulu nzitusu e?
Copak se hrnčíř ptá hlíny, zda z ní má udělat vázu nebo mísu?
22 Buna mbi wulenda tuba enati Nzambi, bu kazola monisa nganzi andi ayi monisa lulendo luandi, wuvibidila mu thangu yinda zinzungu zituma zi nganzi zikubuku mu bivusu e?
Nemohl i Bůh ukázat nejen svou pravomoc trestat, ale i svou shovívavost s lidmi zralými k potrestání?
23 Bosi mbi diaka wulenda tuba enati Nzamni wuvanga buawu mu diambu di monisa kimvuama ki nkemboꞌandi mu zinzungu zituma zi kiadi zikakubika tona thama mu diambu di nkembo e?
Nemá právo projevit svou dobrotu k lidem, které zahrnul milosrdenstvím a určil pro věčnou slávu?
24 Bila beto katela, bika sia ti muidi Bayuda kaka vayi ayi mu Bapakanu.
Podobně povolal i nás, a to nejen židy nebo členy církve, ale i jiné,
25 Banga bu katubila mu nkanda Oze: Bobo basia ba batu bama ko, ndiela ku batedila “batu bama” Nketo wowo wusia ba kiluzolo kiama ko, ndiela kuntedila kiluzolo.
jak naznačuje prorok Ozeáš: „Nazvu svým lidem ty, k nimž jsem se nechtěl znát, vyhnané zase zavolám nazpět.
26 Va buangu kioki baba kambila ti: “beno luisi batu bama ko” vana bela ku batedila: “bana ba Nzambi yi moyo.”
Kdo předtím slyšeli mé slovo odsouzení, budou ujištěni, že je přijímám za své syny.“
27 Ezayi wutuba mu diambu di Iseli ti: Enati thalu yi bana ba Iseli yilenda dedakana banga nzielo yi mbu, ndambu yela siala yawu kaka yela vuka.
O Izraeli říká Izajáš: „Kdyby jich bylo jak mořského písku, jen hrstka se jich zachrání.
28 Bila mu nsualu ayi mu bufuana Pfumu kela zengila mambu va ntoto.
Bez odkladu a do písmene splní Bůh své slovo na zemi.“
29 Banga Ezayi bu katuama tuba: Enati Pfumu yi minkangu mi masodi kasia kutubikila ndambu wu nkuna wu batu ko, nganu tudedakana banga basi Sodoma; nganu tuba banga basi Ngomola.
A už dříve předvídá: „Kdyby nebyl nebeský vládce ten zbytek lidu nezachoval, byli bychom jak Sodoma zpustli a Gomoře se podobali.“
30 A diambu mbi tutuba e? Bapakanu, bankambu kuawu landakananga busonga babakudi busonga; busonga bobo buntotukilanga mu minu.
Co tu vidíme? Že ti, kdo k izraelskému náboženství nepatřili a o bezúhonnost před Bohem nijak neusilovali, ti ji dosáhli na základě víry.
31 Vayi Iseli bu kalandakana Mina mu diambu di ba wusonga kasia tula ku Mina beni ko.
A ti, kdo spoléhali na svou příslušnost k vyvoleným a na plnění náboženských předpisů, vyšli naprázdno.
32 Bila mbi e? Bila Iseli kasia kumilandikinina ko mu minu vayi mu mavanga. Babumina thutu mu ditadi,
Proč to? Protože se domnívali, že si Boha nakloní okázalou zbožností místo upřímnou vírou. Na tom ztroskotali,
33 banga bu masonimina: Tala, minu thudidi ditadi mu Sioni ditadi di mbumina batu thutu ayi ditadi dinneni di mbuisa batu;
zcela podle slov Izajášových: „Hle, na Sijón kladu kámen úrazu, o něj se mnohý z vás rozbije. Kdo se mne však vírou uchopí, ten žádnou škodu neutrpí.“
