Romans 7
1 A bakhomba, lusi zaba ko ti Mina mieti yadila mutu bu kalembo zingi e? Ndinyoluka kuidi batu bazebi Mina.
Milí, bratři, vy se přece dobře vyznáte v zákoně, a tak víte, že se vztahuje pouze na živého člověka.
2 Bila nketo, widi mu tsi minsua mi bakala widi wukangama mu mina kuidi bakala diandi bu dikidi zingi. Vayi enati bakala fuidi buna nketo beni niangukini mu mina mi bakala.
Podle zákona je například žena vázána věrností svému muži jen potud, dokud její muž žije.
3 Diawu bakala bu dilembo zingi, nket beni wela tedolo nkua kitsuza enati kuedidi bakala dinkaka. Vayi enati bakala beni difuidi, buna, kululu mu Mina beni ayi kalendi buela tedolo ko nkua kitsuza enati kuedidi bakala dinkaka.
Jestliže však manžel zemřel, závazek tím pro ženu skončil; když se tedy provdá za jiného, nikdo ji nemůže obžalovat z mnohomužství.
4 Diawu mamveno bakhomba ziama, beno mamveno lumana vondo va ntuala mina mu nitu yi Klisto mu diambu di luvuiwulu kuidi mutu wunkaka, mutu wowo wufuluka mu bafua muingi tubuta mimbutu mu diambu di Nzambi.
Tak i vaše podřízenost zákonu Kristovou smrtí skončila a vy teď náležíte jinému Pánu, totiž vzkříšenému Kristu, aby z vás měl užitek Bůh.
5 Bila bu tuba mu nsuni; zinzinunu zi masumu ziozi zitotukila mu Mina zisala mu binama bieto mu diambu di buta mimbutu minnatanga ku lufua.
Dokud jsme si žili po svém, ovládal nás hlad po zakázaném ovoci, touha po tom, co zákon zakazuje; tím jsme si vysloužili smrt.
6 Vayi buabu, tukulu ku tsi luyalu lu Mina, bu tuba bafua mu mina, miomi miba kutusimbidila muingi tusadila Nzambi mu tsadulu yimona mu lusadusu lu Pheve vayi bika mu tsadulu yikhulu lu tsi luyalu lu Mina.
Když jsme však s Kristem obrazně zemřeli, unikli jsme moci zákona. Nad naším nynějším životem už není nejvyšší autoritou mrtvá litera zákona, nýbrž Duch živého Krista.
7 Buna mbi tutuba e? Mina midi masumu e? Nana. Vayi ndizabila masumu mu diambu di Mina bila nganu ndisia zaba nzinunu ko enati Mina misia tuba ko ti wulendi zinina ko.
Tím však nechceme říci, že zákon není dobrý. Vždyť právě zákon nám říká, co je hřích. Kdyby zákon nezakazoval touhu po cizím vlastnictví, ani bych nevěděl, že je to něco špatného.
8 Vayi masumu bu mabaka diluaku mu nzila lutumunu, buna mabuta mu minu zinzinunu zioso, bila masumu madi mafua enati Mina mikambulu.
Na druhé straně však zákon také ukazuje, že existuje i zakázané ovoce, když říká: Nepožádáš. Tím podněcuje k silnější touze po zakázaném ovoci. A tak vidíme, že kdyby tu nebyl zákon, nebyl by tu ani hřích.
9 Vayi minu, mu thama ndizinga mu kambu Mina. Vayi lutumunu bu luyiza buna masumu mazinga
Příchodem zákona do mého života hřích začal existovat
10 ayi minu ndifua. Buna lutumunu lunnatanga ku luzingu, kuidi minu, luba banga luawu lunnata ku lufua.
a s hříchem přišla smrt. A tak se ukázalo, že Boží příkaz, který měl můj život chránit, způsobil vlastně jeho zkázu. Jakmile jsem chtěl jednat nezávisle na Bohu, byl ortel smrti zpečetěn.
11 Bila masumu bu mabaka diluaku maphuna mu nzila yi lutumunu ayi maphonda mu nzila yi lutumunu.
12 Mina midi minlongo ayi lutumunu luidi lunlongo, lusonga ayilumboti.
Nuže, byla to tedy ta dobrá a správná Boží přikázání, která zapříčinila moji smrt? Nikoliv ona, nýbrž neposlušnost, pýcha mého „já“přivolala na mou hlavu prostřednictvím dobrých přikázání rozsudek smrti a tím se odhalila jako skutečný nepřítel života.
13 Buna buevi diambu diodi di mboti dilenda bela tho yi lufuamu diambu diama e? Nana, buawu ko. Vayi Masumu, muingi mamonika masumu mandatina lufua mu nzila yi diambu di mboti ayi mu nzila yi lutumunu maluta monika bukiedika ti masumu.
14 Muaki tuzebi ti Mina midi mi kipheve vayi minu ndidi nkuakinsuni, ndisumbusu kuidi masumu.
Zákon, jak víme, pochází od Boha. My jsme však slabí lidé, jako otroci prodaní hříchu.
15 Bila ndizabanga ko mambu ndieti vanga, ndivanganga ko mambu momo ndieti zola ayi ndieta vanga mambu momo ndieti lenda.
I když víme, co je dobré a správné, a chceme se tím řídit, vyzní naše snaha často v pravý opak.
16 Enati ndieta vanga momo ndieta lenda buna ndilembo sudika ti Mina midi mimboti.
Třebaže dobrou vůli máme, neumíme ji proměnit v čin.
17 Buabu buna bika sia ti minu ndilembo vangi buawu vayi masumu madi mu minu.
Jako by v nás jednal kdosi jiný proti našemu lepšímu přesvědčení, takže Boží vůli neustále přestupujeme, ačkoliv ji rozumem schvalujeme. Čemu to nasvědčuje?
18 Bila nzebi ti kuisi ko diambu di mboti mu minu; bu dinsundula ti mu nitu ama. Luzolo luvangila mamboti luidi yama vayi ndisi ko lulendo luvangila mawu.
Ukazuje to, že uvnitř jsme ovládáni zákonem zla, který i naše nejlepší úmysly dovede převrátit ve špatné jednání. Na jedné straně tedy rozumem chceme sloužit Bohu a dobru, na druhé straně neustále podléháme zlu.
19 Bila ndivanganga ko mamboti momo thidi vayi ndieti vanga mambimbi momo ndieti lenda.
20 Enati ndilembo vangi mambu momo ndieti lenda buna bika sia ti minu ndilembo vangi mawu vayi masumu madi mu minu.
21 Buna mbueni Muina wawu mu minu: mu thangu thidi vanga mambu mamboti, mambimbi madi yama.
22 Bila ku tsi ama ntima, khini ndieti mona mu Mina mi Nzambi.
23 Vayi mina minkaka ndieti mona mu binama biama; mina miomi mieti nuanisa mina mi diela diama ayi mieti ku khitula mvika wu mina mi masumu madi mu binama biama.
24 Minu ndidi mutu wu mabienga! A nani wela ku khula mu nitu yayi yi lufua e?
Jak ubozí jsme my lidé! Což neexistuje vysvobození z tohoto nešťastného otroctví?
25 Matondo kuidi Nzambi mu Pfumu eto Yesu Klisto. Diawu minu veka, mu diela diama ndidi mvika wu Mina mi Nzambi vayi mu kinsuni ndidi mvika wu mina mi masumu.
Díky Bohu existuje. Je tu cesta, kterou nám otevřel Ježíš Kristus.
