Matthew 20
1 Kipfumu ki Diyilu kidedikini banga: —Pfumu yi ndima yitotuka mu nsuka-nsuka mu sonika bisadi bilenda sala mu ndimꞌandi yi vinu.
Když Bůh dává podíl na věčném životě, jedná jako vi nař, který časně najal dělníky k práci na své vinici
2 Wuwizana yawu mu denali kimosi mu lumbu kimosi ayi wuba fidisa ku ndimꞌandi yi vinu.
a dohodl se s nimi na denní mzdě ve výši jednoho stříbrňáku.
3 Wutotuka diaka mu thangu yi vua yi nsuka; wumona batu bankaka, bakambulu mu kisalu, buna batelimini va zandu.
Dopoledne šel opět okolo místa, kde se najímaly pracovní síly, a uviděl tam stát ještě jiné, kteří čekali na práci.
4 Wuba kamba: “Beno mamveno, yendanu lusala mu ndimꞌama yi vinu ayi mandi lufuta mfutu wufuana. Bawu mamvawu bayenda.”
Řekl jim tedy: ‚Jděte i vy na mou vinici a dostanete mzdu, která vám náleží.‘
5 Wutotuka diaka va midi bosi mu thangu yintatu yi masika. Bo buawu kavanga.
A oni šli. Potom šel znovu na to místo v poledne a opět odpoledne a najal další dělníky.
6 Mu thangu yintanu, mu masika, wutotuka ayi wumona diaka bankaka buna batelimini vana ayi wuba yuvula: “Bila mbi lutelimini vava lumbu kimvimba mu kambu sala kadi kima?”
K večeru tam uviděl postávat jiné a zeptal se jich: ‚Proč tu tak nečinně stojíte celý den?‘
7 Bavutula: “Bila kadi mutu kasi tusonika ko mu kisalu!” Wubakamba: “Beno mamveno, yendanu sadi ku ndimꞌama.”
‚Nikdo nás nenajal k práci, ‘odpověděli. On jim na to řekl: ‚Jděte také na mou vinici a dostanete spravedlivou mzdu.‘
8 Va masika pfumu yi ndima wukamba kapita kiandi: “Tela bisadi ayi wuba futa vayi tonina kuidi bobo baba batsuka mu sonama bosi wumanisina kuidi bobo baba batheti.”
Večer potom vinař nařídil svému správci: ‚Zavolej dělníky a zaplať jim za práci. Začni u těch, kteří přišli poslední.‘
9 Batu bobo basonama thangu yi ntanu yi masika batambula denali kimosi-kimosi mu kadika mutu.
Ti, kteří nastoupili do práce až večer, dostali po stříbrňáku.
10 Bosi batu bobo baba batheti mu sonama bu bayiza, babanzila ti bawu banluta vayi denali kimosi-kimosi kadika mutu kafutu,
Dělníci, kteří pracovali od rána, si mysleli, že dostanou víc. Dostali však stejnou mzdu.
11 Buna batambula kiawu, bafuemina pfumu yi ndima
Vzali ji, ale protestovali:
12 ayi bankamba: “Batu bobo sonikiningi kunzimunina, thangu yimosi kaka basadidi. Vayi wuba futidi phila yimosi ayi beto tusedi kisalu kingolo ayi ku tsi muini wungolo mu lumbu kimvimba.”
‚Ti, co přišli poslední, pracovali jenom hodinu a dostali stejně jako my, kteří jsme dřeli celý den v slunečním žáru!‘
13 Pfumu yi ndima wuvutula kuidi kisadi kimosi mu bawu: “A nkundi ama, ndisi kuvangila mbimbi ko! Tuisi wizananga yaku mu denali kimosi ko e?
Majitel vinice se obrátil k jednomu z nich a řekl: ‚Příteli, nekřivdím ti! Což jsme se předem nedohodli na denní mzdě?
14 Bonga mfutu aku ayi yenda kuaku. Minu thidi vana kuidi mutu wowo wutsuka phila yimosi banga ngeyo.
Dostal jsi svoje, a tak buď spokojený. Když chci zaplatit všem stejně, je to přece moje věc. Nebo chceš závidět, že jsem štědrý?‘
15 A buevi ndisi ko minsua mu vanga dioso thidi mu zimbongo ziama e? Voti kikhenene weka mona bu ndidi mutu wumboti.”
16 Buawu bobo buela bela batu batsuka batu batheti ayi batu batheti batu batsuka.
A tak poslední na tom budou jako první a první jako pos-lední.“
17 Yesu bu kaba nkuenda ku Yelusalemi; wubonga mu nzila kumi minlonguki miandi miodi va lutengo, wuba kamba:
Během cesty do Jeruzaléma si Ježíš vzal stranou svých dvanáct učedníků a mluvil s nimi o tom, co ho tam čeká:
18 —Lutala, tulembo yendi ku Yelusalemi, vayi kuna Muana Mutu kela yekodolo mu mioko mi bapfumu banganga Nzambi ayi kuidi Minlongi mi Mina. Bela kunzengila nkanu wu lufua
„Vstupujeme do Jeruzaléma, kde budu zrazen a vydán do rukou velekněžím a židovským právníkům. Ti mne odsoudí k smrti
19 ayi bela kunyekula mu mioko mi bapakanu muingi bansekinina, bambeta bikoti ayi bambanda va dikulusi. Bosi mu lumbu kintatu niandi wela fuluka.
a vydají Římanům, aby mě zesměšnili, zbičovali a ukřižovali. Třetího dne však vstanu opět k životu.“
20 Buna ngudi yi bana ba Zebede wuyiza kuidi Yesu va kimosi ayi bana bandi; wumfukimina ayi wunlomba diambu dimosi.
K Ježíšovi přišla Zebedeova manželka se svými syny Jakubem a Janem. Po uctivém pozdravu mu přednesla své přání: „Slib mi, že až se ujmeš vlády, dáš mým synům nejčestnější místa po svém boku.“
21 Yesu wuyuvula: —A mbi tidi e? Niandi wuvutula: —Bika bana bama baba babuadi bababakala bavuanda wumosi ku lubakala luaku ayi wumosi ku lumoso luaku mu Kipfumu kiaku.
22 Yesu wuba kamba: —Beno lusi zaba ko momo lunlomba. Buna beno lulenda nua mbungu yoyi ndiela nua? Bamvutudila: —Nyinga, tulenda kueto bu vanga!
Ale Ježíš na to řekl: „Nevíte, co chcete! Můžete pít z kalicha utrpení, který je připraven pro mne?“Oni odpověděli: „Můžeme!“
23 Yesu wuba kamba: —Bukiedika luela nua mbungu ama vayi mu diambu di vuanda va lubakala luama voti ku lumoso luama, diodi disi ko mu minsua miama bila bibuangu beni bidi mu diambu di batu bobo Dise diama kakubikila biawu.
Ježíš jim řekl: „Z mého kalicha pít budete, avšak čestná místa po mé pravici a levici neurčuji já, ale můj Otec.“
24 Thangu kumi di minlonguki minkaka miwa bobo, mifuemina bakhomba zina buadi.
Ostatních deset slyšelo tu rozmluvu a zlobili se na ty dva.
25 Yesu wuba tumisa bawu boso, wuba kamba: —Luzebi ti bapfumu ba Bapakanu zieti kuba yadila mu kingolo ayi batu bawu banneni beti kuba monisanga lulendo luawu.
Ale Ježíš je zavolal všechny k sobě a řekl: „Víte, že panovníci vládnou těm, kteří jsou jim podřízení, a kdo má moc, dává ji pociťovat ostatním.
26 Vayi buawu ko bulenda bela kuidi beno. Vayi woso mutu tidi ba wunneni mu beno bika kaba kisadi kieno.
Mezi vámi to však musí být jiné. Kdo chce být velký, ať je vaším služebníkem, a kdo chce být mezi vámi první, ať slouží bez nároku všem.
27 Woso tidi ba wutheti buna bika kaba mvika weno.
28 Bila Muana Mutu kasia kuiza ko muingi bansadila vayi wuyiza mu diambu di sadila batu ayi mu diambu di vana luzingu luandi mu diambu di kula batu bawombo.
Ani já jsem nepřišel, abych si dal sloužit, ale abych sloužil a obětoval svůj život jako výkupné za mnohé.“
29 Bu babika Yeliko, nkangu wu batu bawombo balandakana Yesu.
Když prošli Jerichem, táhl se za Ježíšem velký dav.
30 Baphofo buadi bavuanda mu yenda nzila, bu ziwa ti Yesu wulembo vioki buna zieka nyamikina: —Pfumu! Muana Davidi, wutumoni kiadi e!
Tam u cesty seděli dva slepci. Když uslyšeli, kdo jde kolem, začali křičet: „Pane, králi Izraele, smiluj se nad námi!“
31 Nkangu wu batu wuba temina muingi zibika biyoko vayi ziluta buela yamikina ngolo: —Pfumu! Muana Davidi, wutumona kiadi e!
Lidé z davu je okřikovali. Ale oni tím více volali: „Pane, králi Izraele, slituj se nad námi!“
32 Yesu wutelama; wuba tela ayi wuba yuvula: —A mbi lutidi ndiluvangila e?
Ježíš se zastavil zavolal je k sobě a zeptal se jich: „Co chcete, abych pro vás udělal?“
33 Zimvutudila: —Pfumu! Tutidi meso meto mazibuka!
Oni odpověděli: „Pane, chceme vidět!“
34 Yesu wuba mona kiadi, wusimba meso mawu. Muna ntangu beni yina kaka zitona mona ayi zinlandakana.
Ježíšovi jich bylo líto. Dotkl se jejich očí a oni v tom okamžiku prohlédli. Pak šli za Ježíšem.
