Matthew 18
1 Muna thangu yina, minlonguki miyiza kuidi Yesu ayi minyuvula: —Buna nani lutidi munneni mu Kipfumu ki Diyilu e?
Tehdy Ježíše obstoupili jeho učedníci a ptali se ho: „Kdo z lidí je v nebeském království nejpřednější?“
2 Yesu wutumisa muana lezi, wuntelimisa va khatitsikꞌawu
Zavolal malé dítě, postavil je mezi ně
3 ayi vutuba: —Bukiedika ndikulukamba enati lukadi balula mavanga ayi enati lukadi kituka banga bana balezi, lulendi kota ko mu Kipfumu ki Diyilu.
a řekl: „Dobře mne poslouchejte: Půjde-li vám o přední místa, do Božího království se vůbec nedostanete.
4 Diawu woso mutu wowo wukukikulula banga muana wawu, buna niandi lutidi munneni mu Kipfumu ki Diyilu.
Ujišťuji vás, že jen s pokornou myslí dítěte tam můžete vejít a něco znamenat.
5 Ayi woso mutu wowo wunyakulu muana lezi wuphila yayi mu dizina diama, minu kuandi kayakudi.
Kdo si umí vážit takového nepatrného člověka, prokazuje tím úctu mně.
6 Woso mutu wumbuisa mu masumu wumosi mu bana balezi bobo bakunguilukilanga, bulutidi mboti bankanga ditadi dinneni diodi beti nikina zitheti mu tsingu bosi bandiamisa ku tsi mbu.
Na kom by ztroskotala víra jednoho z těchto maličkých ve mne, tomu by bylo lépe, kdyby ho hodili do moře s mlýnským kamenem na krku.
7 A nga mabienga va nza mu diambu di ziphila-phila zi mambu momo meti buisa batu mu masumu! Mambu beni mafueti kaka kuiza vayi mabienga kuidi mutu wowo wuntonisanga mawu.
Běda světu, že se tu dějí věci, pro které člověk ztrácí víru. Pokušení jsou sice nevyhnutelná, ale běda tomu, kdo je působí. Neváhej odložit všechno, co tě odvádí od Boha.
8 Enati koko kuaku voti kulu kuaku kulembo buisi mu masumu buna mboti mu zenga kuawu ayi loza kuawu thama. Bila mboti wukota ku luzingu ayi koko kuzengo voti kulu kuzengo ayi mu lozo ku mbazu yika yizimanga ko ayi mioko miodi miduka voti malu muadi maduka. (aiōnios g166)
I kdyby to měla být tvá ruka nebo noha, raději ji utni a zahoď. Lépe je vkulhat do Božího království než skočit oběma nohama do záhuby. (aiōnios g166)
9 Enati dieso diaku dieta kubuisa mu masumu, dovula diawu ayi loza diawu ku thama! Bila bulutidi mboti mu kota ku luzingu mu kambu dieso ayi lozo ku mbazu yi bulungi ayi meso muadi maduka. (Geenna g1067)
A kdyby tě tvé oko svádělo ke zlému, zbav se ho! Je lepší získat věčný život jednooký než přijít s oběma očima do věčného zatracení. (Geenna g1067)
10 Lukeba Lubika lenza kani muana wumosi mu bana balezi baba bila ndikulukamba zimbasi ziawu ku Diyilu zintelamanga mu zi thangu zioso va ntuala zizi ki Dise diama diodi widi ku Diyilu.
Dejte pozor, abyste nepohrdli ani tím nejprostším člověkem. Věřte tomu, každý z nich má anděla, který ho stále zastupuje před Bohem.
11 [Bila Muana Mutu wuyiza mu vukisa batu bobo bazimbala.]
Přišel jsem zachránit ztracené.
12 Buevi lumbanza e? Enati mutu beki khama yi mamemi vayi dimosi dizimbidi, buna kalendi bika ko luvua ayi divua di mamemi mankaka va mbata mongo mu kuenda tombi diodi dizimbidi e?
Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se ztratí, co myslíte, že takový člověk udělá? Nenechá těch devadesát devět na pastvině a nepůjde hledat tu ztracenou?
13 Enati mueni diawu, bukiedika ndikulukamba, makamona khini mu diambu di dimemi dina viokila khini yoyi kadi mu luvua ayi vua lu mamemi momo makambu zimbala.
A když ji najde, má z ní větší radost než z těch devadesáti devíti, které mu zůstaly.
14 Phila yimosi ayi Dise dieno didi ku Diyilu, kakadi zola ti muana wumosi mu bana balezi baba kazimbala.
A právě tak můj Otec nechce, aby sebenepatrnější člověk zahynul.
15 Enati khombꞌaku vengi mbimbi, yenda wuntala ngeyo veka ayi nkambi mbimbi yi kavengi va beno veka buadi. Enati wuwilukidi, buna vutudi khombꞌaku mu nzila yimboti.
Proviní-li se proti tobě někdo z věřících, vyhledej ho a promluv si s ním mezi čtyřma očima. Přizná-li svoji chybu, udělal sis z nepřítele znovu bratra.
16 Vayi enati kakadi wilukila, buna bonga mutu wumosi voti batu buadi mu diambu mamo mantubu makindusu mu kimbangi ki batu buadi voti ki batu batatu.
Bude-li neústupný, přizvi ještě jednoho nebo dva z věřících, aby byli svědky rozhovoru.
17 Enati, kakadi wila batu beni, buna kamba mambu beni kuidi dibundu. Enati mengi kuandi wila dibundu, buna wuntalanga; banga Pakanu ayi mfutisi wu phaku.
Když si ani tak nedá říci, pověz to shromáždění věřících. Když neuposlechne ani je, ať je vyloučen.
18 Bukiedika ndikulukamba ti mamo luela kanga vava ntoto, mela kangama ku Diyilu ayi mamo luela nianguna va ntoto mela niangunu ku Diyilu.
Mějte přitom na mysli, že co rozhodnete zde na zemi, bude platit i v nebi.
19 Ndikulukamba diaka enati batu buadi mu beno vava ntoto bawizini mu lomba dioso kuandi diambu, buna Dise diama diodi widi ku Diyilu wela kuba vana diawu.
A také platí: spojí-li se dva z vás k modlitbám za jakoukoliv záležitost, nebeský Otec je vyslyší.
20 Bila vana vakutikini batu buadi voti batu batatu mu dizina diama, minu ndidi va khatitsikꞌawu.
Tam, kde se už dva nebo tři sejdou, aby jednali podle mé vůle, tam jsem já s nimi.“
21 Piela wufikama vaba Yesu, wunyuvula: —A Pfumu! Zikhumbu zikua mbeki bu lemvukila khombꞌama wukuphangilanga mambu mambimbi e? Tsambuadi di zikhumbu kaka e?
Potom mu Petr položil otázku: „Pane, když se proti mně můj bližní opakovaně prohřešuje, kolikrát mu mám odpustit? Sedmkrát?“
22 Yesu wumvutudila: —Nana, ndikadi kukamba ti tsambuadi di zikhumbu kaka vayi nate lusambudi lu zikhumbu bunda tsambuadi.
Ježíš mu odpověděl: „Ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.
23 Diawu Kipfumu ki Diyilu kidedikini banga ntinu wuzola tanga bima biandi ayi bisadi biandi.
Pán Bůh s námi jedná jako král, který se rozhodl provést vyúčtování se svými podřízenými.
24 Buna katona tanga bima biandi, bannatina kisadi kimosi kiba pholo andi yi kumi di mili di bitalanta.
Mezi prvními mu přivedli jednoho, který měl u něj miliónový dluh.
25 Vayi bu kasia nunga ko futa; diawu pfumuꞌandi katumina ti bansumbisa niandi veka ayi nketoꞌandi ayi bana bandi ayi bima biandi bioso muingi pholo andi yifutama.
Ten muž však neměl na zaplacení. Král tedy nařídil, aby ho s celou rodinou prodali do otroctví, rozprodali jeho majetek, a tak uhradili dluh.
26 Vayi kisadi beni kifukama va malu mandi ayi kinleba: “Bika wumvibidila! Mandifuta pholoꞌaku yoso!”
On však před králem padl na kolena a prosil ho: ‚Pane, měj se mnou trpělivost a já všechno zaplatím!‘
27 Pfumu wu kisadi kioki wummona kiadi, wunyekula ayi wunlemvukila pholoꞌandi yoso.
Králi bylo líto toho člověka, propustil ho a dokonce mu celý dluh odpustil.
28 Kisadi beni bu katotuka, wudengana nkundi andi, muisi kisalu yandi; wundeva khama yimosi yi zidenali. Niandi wumbuila ayi wumfieta va dinga ayi wunkamba: “futa pholoꞌama”.
Sotva však ten muž vyšel od krále, potkal člověka, který mu dlužil nepatrnou částku. Popadl ho a křičel: ‚Hned mi vrať, co jsi dlužen!‘
29 Nkundi andi wu kisalu wufukama ayi wunleba: “Bika wumvibidila! Mandifuta pholoꞌku.”
Ten chudák si před něj klekl a zoufale ho prosil: ‚Měj strpení a já ti zaplatím!‘
30 Vayi wumanga vibidila, wuyenda kunkangisa nate kamanisa futa pholo yoso.
Ale věřitel stál na svém a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí.
31 Bakundi ba kisalu bankaka bamona kiadi kiwombo bu bamona bu viokila mambu moso. Diawu bayenda kambila pfumu kisalu mambu moso bu mabela.
Svědky té události to pobouřilo a šli to oznámit králi.
32 Buna Pfumu beni wutumisa kisadi beni, wunkamba: “Widi kisadi kimbimbi! Minu ndilemvukila pholo yoso bila wundeba ngolo.
Ten si předvolal nemilosrdného věřitele a řekl mu: ‚Ty ničemo! Jak velký dluh jsem ti odpustil, když jsi mne prosil!
33 A bila mbi wusi monina ko khombꞌaku kiadi, banga bobo minu ndimueniningi kiadi e?”
A tys nemohl odpustit svému druhovi tak směšnou částku?‘
34 Pfumu wufuema buwombo ayi wunyekula mu mioko mi batu bobo banyamisanga batu nate kela manisa futa pholoꞌandi yoso.
A rozhněvaný král jej potom dal zavřít, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatí.
35 Buawu bobo buela kuluvangila Dise diama didi ku Diyilu enati kadika mutu mu beno mengi lemvukila khombꞌandi mu ntima wukiedika.
Tak bude jednat můj nebeský Otec s vámi, jestliže nebudete ochotně odpouštět druhým.“
