Matthew 15
1 Bafalisi ayi minlongi mi mina baba ku Yelusalemi bayiza kuidi Yesu, banyuvula:
Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou:
2 —Bila mbi minlonguki miaku mikinzikilanga ko mambu ma bakulu e? Bila misukulanga ko mioko miawu tuamina midia.
„Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!“
3 Wuba wutudila: —A bosi beno, bila mbi kalu kinzikilanga ko Mina mi Nzambi mu diambu di kinzika mambu ma bakulu beno?
Ježíš jim na to odpověděl: „Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání?
4 Bila Nzambi wukamba: Kinzika dise diaku ayi ngudi aku ayi woso wunsinga dise diandi voti ngudi andi kafueti baka thumbudulu yi lufua.
Například – Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.‘
5 Vayi beno tala phila lueti tuba: Woso wukamba dise diandi voti ngudi andi ti: “Bima biabi biawu ndiedi kaveni vayi ndieka bitambika makaba kuidi Nzambi.”
Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.‘Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz.
6 Mutu vengi diambu diodi kasi kadi diambu dimosi ko kuidi dise diandi voti kuidi ngudi andi mu biobi kedi kamveni. Buna lueti vunzikisa mambu ma Nzambi ayi lueti balula mawu mu kikhulu kieno.
7 Batu ba mayuya! Ezayi wubikula bumboti mu diambu dieno bu katuba:
Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:
8 Batu baba mu tsongi zi bididi kaka beta kunzitisila, vayi mintima miawu thama midi ayi minu.
‚Tento lid říká, že mne ctí, ale jejich srdce je ode mne daleko.
9 Mu phamba kuandi balembo kutsambidila bila malongi balembo longi madi zithumunu zikubuku kuidi batu.
Jejich uctívání je bezcenné, protože vyučují svým vlastním zákonům místo Božím.‘“
10 Yesu wutumisa nkangu wu batu ayi wuba kamba: —Luwa ayi lusudika:
Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět:
11 Biobi binkotanga mu munu wu mutu bisumunanga mutu ko vayi biobi bintotukanga mu munu wu mutu biawu bieta sumuna mutu.
Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“
12 Bosi minlonguki mifikama va ndambu va kaba ayi minkamba: —Wukadi zaba ti mintima mi Bafalisi miluedi mu diambu di mambu maku?
Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“
13 Yesu wuba vutudila: —Kioso kunusu, kikambu kuna Dise diama di Diyilu, kiela vuzu.
On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo.
14 Lubabika! Badi baphofo zilembo nati baphofo bankaka. Enati phofo wulembo monisa phofo yandi nzila, bawu buadi bafueti tibuka mu dibulu!
Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“
15 Piela wubaka mbembo ayi wunkamba: —Wutu sudikisa nongo yoyo.
Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“
16 Bosi Yesu wuvutula: —Beno mamveno lukadi sudika e?
Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte?
17 Lukadi zaba ti bibioso binkotanga mu munu binkuendanga mu vumu bosi bintotukanga ku nganda e?
Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla?
18 Vayi mantotukanga mu munu wu mutu mu ntima meti ba ayi mawu meti sumuna mutu.
Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka.
19 Bila mu ntima muntotukilanga mayindu mambimbi vonda, kitsuza, kindumba, yiba, telimina batu kimbangi ki luvunu, finga.
Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy.
20 Mawu momo mambu mansumunanga mutu. Vayi enati mutu kakadi sukula mioko tuamina kadia, diodi dilendi kunsumuna ko.
To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“
21 Yesu bu kabotuka vana; wuyenda mu bizunga bi Tile ayi bi Sidoni.
Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje.
22 Zimbukila nketo wumosi, muisi Kana, wuba vuandanga muna bizunga beni wuyiza ku kaba ayi wuyamikina: —A Pfumu! Muana Davidi, wumboni kiadi! Pheve yimbimbi yilembo yamisa ngolo muanꞌama wu nketo.
Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“
23 Vayi Yesu kasi kumvutudila kadi diambu ko. Minlonguki mifikama va ndambu vaba Yesu ayi minleba: —Wunkuka, bila wulembo yamikina ngolo ku manima meto.
Ale on na to nic neříkal. Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“
24 Vayi niandi wuvutula: —Minu nditumu kaka kuidi mamemi ma Iseli momo mazimbala!
Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“
25 Vayi nketo beni wuyiza fukama va ntualꞌandi ayi wunkamba: —Pfumu, wutsadisa!
Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“
26 Buna wumvutudila: —Disi fuana ko mu bonga dipha di bana ayi lozila diawu zimbua.
„Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“řekl.
27 Nketo wunkamba: —Nyinga Pfumu! Vayi zimbua zieti dia bitsiedi-tsiedi biobi bieta bua ku tsi meza yi bapfumu bawu.
Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“
28 Buna Yesu wumvutudila: —E e nketo, minu kiaku kidi kinneni! Diawu bika buvangama boso butididi. Muna thangu yina kaka muanꞌandi wunketo wubeluka.
„Ženo, “řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“A od té chvíle byla její dcera zdravá.
29 Yesu wubotuka vana ayi wuyenda ku muenda mbu wu Ngalili, wukuma ku mongo ayi wuvuanda kuna.
Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera.
30 Nkangu wu batu bawombo bayiza ku kaba, banata batu bobo baba ntiudikanga, baphofo, mababa, batu babela malu ayi mioko ayi bambevo bankaka. Babatula va malu ma Yesu ayi wuba belusa.
Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval.
31 Nkangu woso wu batu wusimina bu wumona ti mababa matona yoluka, batu babela malu ayi mioko babeluka, batu bobo baba ntiudika batona diata bu mboti, baphofo zitona mona. Buna baboso bakembisa Nzambi yi Iseli.
Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.
32 Yesu wutumisa minlonguki miandi ayi wuba kamba: —Kiadi ndilembo moni nkangu wu batu baba, bila bilumbu bitatu bame vuandila yama ayi basiedi ko bidia. Ndikadi zola kuba vutula ayi nzalꞌawu bila balenda bua dibutu mu nzila.
Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“
33 Minlonguki mimvutudila: —Va buangu kikambulu batu tuidi, buna kuevi tulenda bakila mapha mafueni mu dikila nkangu wu batu wawu e?
Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“
34 Yesu wuba yuvula: —Mapha makua madi yeno? Bawu bavutula: —Tsambuadi yi mapha madi yeto ayi bina bi zimbizi zi nlangu!
„Kolik jídla máte s sebou?“zeptal se Ježíš. „Sedm chlebů a několik ryb, “odpověděli učedníci.
35 Buna wutumina batu boso bavuanda va tsi.
Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili.
36 Bosi wubonga tsambuadi yi mapha beni ayi zimbizi, wuvutula matondo, wubukuna mawu ayi wuvana mawu minlonguki miandi ayi miawu mikabudila nkangu wu batu.
Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným.
37 Baboso badia ayi bayukuta. Batota bitini biobi bisiala, biwesa tsambudi di bipani.
Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků.
38 Batu boso badia baba mili ya yi babakala, kadi tanga baketo ayi bana.
39 Yesu bu kavutula nkangu wu batu, wukuma mu nlungu ayi wuyenda mu zunga ki Mangadani.
Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.
