Mark 9
1 Ayi wubuela diaka: —Bukiedika ndikulukamba: batu bankaka badi vava balendi ba fuako nate bela mona Kipfumu ki Nzambi kinkuizila mu lulendo.
Někteří z vás, jak tu stojíte, se ještě dočkají mocných projevů Božího království.“
2 Bilumbu bisambanu bu bivioka, Yesu wubonga Piela, Zaki ayi Yowani, wuba nata va bawu veka, va lutengo, va mbata mongo wumosi wunda. Wukituka va ntualꞌawu;
Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vystoupili na vršek hory. Tam, daleko od lidí, se před očima učedníků stala s Ježíšem zvláštní proměna.
3 minledi miandi mitona lezama ayi mieka miphembi dio ve. Kuisi ko mutu va ntoto wumvimba beki buvedisila minledi muingi miba phembi yi phila yina
Jeho tvář ozářila nadpozemská sláva a oděv se skvěl oslnivou bělostí, nedosažitelnou lidskými prostředky. Tu uviděli dva muže, jak s Ježíšem rozmlouvají;
4 Tumbu zimbukila Eli ayi Moyize baba monikina; bansolula ayi Yesu.
byli to Elijáš a Mojžíš.
5 Buna Piela wukamba Yesu: —A Nlongi! Bulutidi mbote tukala kueto vava! Bika tutunga zinzozitatu zikapu: yimosi mu diambu diaku, yimosi mu diambu di Moyize, yimosi mu diambu di Eli.
Petr zvolal: „Mistře, jak je dobře, žes nás vzal s sebou! Hned vám třem postavíme přístřeší.“
6 Bukiedika kasia zaba ko diambu dituba bila bawu boso boma baba mona.
Ani si vzrušením neuvědomoval, co říká; tak byli tím viděním vyvedeni z míry.
7 Buna dituti dimosi dimonika ayi diba fuka. Mbembo yimosi yitotuka mu dituti beni, yiwakana: —Niandi, niawu muanꞌama wu luzolo, lunwila!
Vtom je všechny zahalil oblak a z něho se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“
8 Muna yina thangu, minlonguki bu mitala ku ndambu ayi ndambu misia buela mona Moyize ayi Eli ko vayi Yesu kaka wusiala yawu.
Když se mrak rozplynul, učedníci se rozhlédli, ale kromě Ježíše už nikoho neviděli.
9 Bu baba nengumuka mongo, Yesu wuba vana lutumunu ti babikakamba mambu mama bamueni kadi kuidi mutu wumosi nate Muana Mutu kelafuluka mu bafua.
Cestou dolů jim Ježíš přikázal, aby o té události nikomu nevyprávěli dříve, než vstane z mrtvých.
10 Balunda mambu beni vayi bayuvasana bawu yi bawu tsundu yi “fuluka mu bafua”.
Slíbili, že o tom zatím budou mlčet, ale vůbec nechápali, co myslel tím, že „vstane z mrtvých“.
11 Buna banyuvula: —A bila mbi minlongi mi Mina mieta tubila ti Eli kafueti tuama kuiza theti e?
„Proč učitelé zákona říkají, že dříve než Kristus musí znovu přijít prorok Elijáš?“otázali se Ježíše.
12 Yesu wuba vutudila: —Bukiedika Eli kafueti tuama kuiza ayi wela kubika mambu moso. Vayi bila mbi disonimina mu minkanda ti Muana Mutu wela mona ziphasi ziwombo ayi wela sekonono e?
„Ano, nejprve měl přijít Elijáš, aby dal vše do pořádku. A on také přišel a připravil mi cestu. Ovšem, jak je v Bibli předpověděno, naložili s ním, jak se jim zlíbilo. Ale všimněte si, že Písmo hovoří také o Synu člověka, jak musí velmi trpět a upadnout do opovržení.“
13 Vayi minu ndikulukamba ti Eli wuyiza vayi bamvangila mambu bosobubela luzolo luawu banga bu disonimina mu diambu diandi.
14 Buna batula kuba minlonguki; bamona nkangu wu batu wuba zungidila ayi milembo findana ziphaka ayi minlongi mi Mina.
Když sestoupili k ostatním učedníkům, našli je obklopené množstvím lidí; mezi nimi byli i učitelé zákona, kteří se s učedníky o něčem dohadovali.
15 Vana vawu nkangu wu batu buna wumona Yesu, wusimina ngolo. Buna batu boso bazawula mu diambu bamvana mbote.
Když však uviděli Ježíše, uctivě ztichli a šli mu naproti, aby ho uvítali.
16 Buna wuba yuvula: —A diambu mbi lulembo findinina yawu ziphaka e?
„O čem se dohadujete?“zeptal se jich.
17 Mutu wumosi wuba muna nkangu wumvutudila: —A Nlongi, ndinatiningi muanꞌama wu bakala widi pheve yi dibaba.
Z davu vystoupil jeden muž: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna; je posedlý démonem, který ho připravuje o řeč i sluch.
18 Mu kioso kuandi buangu Pheve yimbimba yawu kumbuila, yeti kuntutumuna ngolo ayi weti totula difulu mu munu; weti kueta meno, bosi nitu yifueti mana kangama. Khembi minlonguki miaku muingi mikuka pheve beni vayi misi nunga ko.
Kdykoliv se ho ten duch zmocní, svíjí se v křeči, skřípe zuby, z úst mu jde pěna a upadá do bezvědomí. Žádal jsem tvé učedníky, aby ho od toho osvobodili, ale nedokázali to.“
19 Yesu wuba vutudila: —Tsungi yikambulu minu! Zithangu zikua ndiela kadila yeno va kimosi e? Zithangu zikua ndiela buela kangila ntima mu bila kieno e? Lundatina niandi.
„Ach, vy lidé, “zvolal Ježíš, „jak dlouho bude trvat, než uvěříte? Jak dlouho vás budu ještě snášet a mít s vámi trpělivost? Přiveďte toho hocha ke mně!“
20 Bantuadila muana beni. Pheve yimbimbi bu yitumbu mona Yesu, yitutumuna muana beni; muana wulumbama va tsi; muana wumvindumuka va tsi. Difulu dieka ntotuka va munu.
Šli pro něj. Sotva se s však přiblížil k Ježíšovi, chlapec se svalil na zem a svíjel se s pěnou u úst.
21 Yesu wuyuvula dise diandi: —Tona thangu mbi katonina mona ziphasi ziazi e? Dise diandi divutula: —Tona mu bumuana buandi.
„Jak dlouho tím trpí?“otázal se Ježíš otce. „Už od malička.
22 Zikhumbu ziwombo Pheve beni yimbimbi yeti kunlumba ku mbazu voti mu nlangu muingi yimvonda. Enati wulenda vanga diambu, bunabika wutumona kiadi, wutusadisa!
Často byl ve smrtelném nebezpečí, protože ten démon jím smýkal do ohně i do vody. Jestliže je to možné, slituj se a pomoz!“
23 Yesu wumvutudila: —Enati wulenda! Mambu moso malenda vangama kuidi woso mutu wilukidi!
„Jestli je to možné?“podivil se Ježíš. „Všechno je možné pro toho, kdo věří.“
24 Vana vawu dise di muana diyamikina: —Nguilukidi, wutsadisa mu kambu kuama ku minu.
„Věřím, Pane, ale pomoz mi věřit víc!“zvolal otec se slzami v očích:
25 Yesu bu kamona ti nkangu wu batu wulundumuka, buna wutemina pheveyimbimbi ayi wutuba: —A Pheve yimbimbi yeti kanga mbembo ayi matu ma muana, minu ndikutumina: Totuka mu muana wawu ayi muisi ko thangu mu buela vutuka mu niandi.
Ježíš si všiml, že se sbíhají další lidé, a tak přikázal: „Duchu, který ovládáš jeho smysly, vyjdi z něho – jednou provždy!“
26 Pheve yimbimbi yiyamikina, yitutumuna muana beni, bosi yitotuka. Muana beni weka banga wufua. Diawu batu boso baba vana batubila: “Yimeni, fuidi.”
Mladík vykřikl, ještě jednou se zkroutil křečí a pak ztichl. Démon ho opustil. Hoch však zůstal ležet bez známek života. Davem proběhl šepot, že je mrtvý.
27 Vayi yesu wunsimba mu koko, wuntedimisa, bosi muana beni wutelama.
Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl jej a on se postavil.
28 Yesu bu kakota mu nzo, minlonguki miandi mieka kunyuvula va bawu veka: —A bila mbi beto tusi nunganga ko mu kuka pheve yoyo e?
Když pak Ježíš vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme toho démona nemohli vyhnat my?“
29 Yesu wuba vutudila: —Pheve yi phila yayi yeti totukila kaka mu lusambulu.
„Zde pomůže jen modlitba a půst, “odpověděl jim.
30 Babotuka muna zunga beni, baviokila ku Ngalili. Yesu kasia zola ko ti mutu ka buzaba
Když se odtamtud vydali na další cestu, procházeli Galileou, ale Ježíš si nepřál, aby se o něm lidé dozvěděli.
31 bila minlonguki miandi kaba longo; wuba kamba: —Muana Mutu wela yekolo mu mioko mi batu. Bela kumvonda. Vayi bilumbu bitatu bu biela vioka, wela fuluka mu bafua.
Chtěl mít čas pro své učedníky. Znovu je připravoval na to, že Syn člověka – totiž on sám – bude vydán na pospas lidem, kteří ho zabijí. Ale třetí den po smrti zase vstane k životu.
32 Vayi minlonguki misia sudika ko tsundu malongi beni, bosi boma miba mona mu kunyuvula biuvu.
Oni tomu sice stále nerozuměli, styděli se však zeptat se ho.
33 Batula ku Kafalinawumi. Yesu bu kaba muna nzo, buna wuba yuvula: —A mambu mbi lulembo findininanga ziphaka mu nzila e?
Potom se vrátili do Ježíšova příbytku v Kafarnaum. Tam se Ježíš zeptal svých učedníků, o čem se to cestou dohadovali.
34 Baboso baba dio sui! Bila bu baba mu nzila, bafindasana bawu nabawu ziphaka mu diambu di zaba nani muna badi lutidi munneni.
Oni však mlčeli. Přeli se totiž, kdo z nich je významnější.
35 Yesu wuvuanda, wutumisa Kumi mimvuala miodi ayi vuba kamba: —Enati mutu tidi ba wutheti, buna kaba wutsuka mu batu boso ayikaba kisadi ki batu boso.
Ježíš se posadil a shromáždil je kolem sebe. „Kdo chce být na prvním místě u mne, bude u lidí jako ten poslední a všem bude sloužit, “řekl.
36 Bosi wubonga muana lezi, wuntelimisa va khatitsikꞌawu. Buna kambonga mu mioko miandi bosi wuba kamba:
Pak k sobě zavolal malé děcko a vzal je před nimi do náruče se slovy:
37 —Woso wunyakula muana lezi wuphila yayi mu dizina diama, minu kuandi kayakudi. Ayi woso mutu wundiakudi buna bika sia ti minu kaka kayakudi vayi yakudi diaka mutu wowo wuthuma.
„Kdo se zastane takového dítěte a přijme ho v mém jménu, přijímá mne. Nepřijímá však jenom mne, ale i toho, který mne poslal.“
38 Bosi Yowani wunkamba: —Nlongi, tumueningi mutu wumosi wuntotula ziphevi zimbimbi mu dizinadiaku vayi tunkandikidingi bila katulandakananga ko.
„Mistře, “hlásil mu Jan, „viděli jsme člověka, který tvým jménem vyhání démony, a nebyl to nikdo z našich. Zakázali jsme mu to, když mezi nás nepatří.“
39 Yesu wumvutudila: —Lubika kunkandika, bila kuisi ko mutu weti vanga kumu mu dizinadiama ayi zimbukulu weka kuthubidila mambu mambimbi.
„Neměli jste mu bránit, “odpověděl Ježíš. „Vždyť přece žádný, kdo v mém jménu učiní zázrak, nemůže se hned po tom obrátit proti mně.
40 Bila woso wukambu bumbeni kuidi beto buna ku ndambu eto kadi.
Kdo není proti nám, je s námi.
41 Tala, bukiedika ndikulukamba: woso kuandi mutu wukuluvana banza ti kopoyi nlangu mu dizina diama bila luidi batu ba Klisto, kalendi zimbisa ko mfutu andi.
A kdyby vám někdo podal sklenici vody jen proto, že jste moji – říkám vám, nepřijde o svou odměnu.
42 Ayi wubuela tuba ti: —Woso mutu wumbuisa mu masumu wumosi mu bana balezi baba betikunguilukila, bulutidi mboti bankanga, mu tsingu, ditadi dinneni diodi beti nikina zitheti bosi banloza mu mbu.
Kdo by však připravil o víru někoho, kdo mi důvěřuje jako toto dítě, lépe by mu bylo uvázat mlýnský kámen na krk a hodit ho do moře.
43 Enati koko kuaku kulembo buisi mu masumu buna zenga kuawu bila mboti wukota mu luzingu ayi koko kumosi ayi kuenda ku bulungi, kuidi mbazuyizimanga ko ayi mioko miodi miduka. [ (Geenna g1067)
Svádí-li tě tvá ruka k činění zla, utni ji! Je pro tebe rozhodně lépe být bez ruky a mít jistotu, že budeš žít věčně, než mít obě ruce a jít do neuhasitelného ohně, odkud není vysvobození. (Geenna g1067)
44 Kuna zimvidi ziawu zilendi fua ko ayi mbazu yilendi zima ko.]
45 Enati kulu kuaku kulembo buisi mu masumu, buna zenga kuawu bilamboti wukota mu luzingu ayi kulu kumosi ayi mu lozo ku bulungi ayi malu muadi maduka. [ (Geenna g1067)
Podobně – svádí-li tě ke zlému tvá noha, zbav se jí. Je lépe být chromý a mít jistý věčný život, než s oběma nohama navěky zahynout. (Geenna g1067)
46 Kuna zimvidi ziawu zilendi fua ko ayi mbazu yilendi zima ko.]
47 Enati dieso diaku dieti kubuisa mu masumu, buna dovula diawu bila mboti wukota mu Kipfumu ki Nzambi ayi dieso dimosi ayi mu lozo ku bulungi ayi meso muadi maduka; (Geenna g1067)
A tak i oko: je-li původcem zla ve tvém životě, zbav se ho. Lépe je vejít do Božího království jednooký, než s oběma očima do věčného zahynutí. (Geenna g1067)
48 kuna zimvidi ziawu zilendi fua ko ayi mbazu yilendi zima ko.
49 Bila kadika mutu wela kitulu lueki mu mbazu banga tsalu bu yinkitudilanga bidia lueki.
Ke každé oběti patří sůl.
50 Tsalu kima kimboti vayi ti yisiedi ko lueki, buna buevi lulenda vutudila diakalueki luandi e? Diawu bika luba tsalu mu beno veka ayi zingilanganu mu ndembama beno na beno.
Sůl je dobrá věc. Ztratí-li však svou chuť a schopnost bránit rozkladu, čím ji nahradíte? Nebraňte se proto zkouškám a držte spolu.“
