Mark 9
1 Ayi wubuela diaka: —Bukiedika ndikulukamba: batu bankaka badi vava balendi ba fuako nate bela mona Kipfumu ki Nzambi kinkuizila mu lulendo.
I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
2 Bilumbu bisambanu bu bivioka, Yesu wubonga Piela, Zaki ayi Yowani, wuba nata va bawu veka, va lutengo, va mbata mongo wumosi wunda. Wukituka va ntualꞌawu;
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
3 minledi miandi mitona lezama ayi mieka miphembi dio ve. Kuisi ko mutu va ntoto wumvimba beki buvedisila minledi muingi miba phembi yi phila yina
A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže.
4 Tumbu zimbukila Eli ayi Moyize baba monikina; bansolula ayi Yesu.
I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
5 Buna Piela wukamba Yesu: —A Nlongi! Bulutidi mbote tukala kueto vava! Bika tutunga zinzozitatu zikapu: yimosi mu diambu diaku, yimosi mu diambu di Moyize, yimosi mu diambu di Eli.
A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
6 Bukiedika kasia zaba ko diambu dituba bila bawu boso boma baba mona.
Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
7 Buna dituti dimosi dimonika ayi diba fuka. Mbembo yimosi yitotuka mu dituti beni, yiwakana: —Niandi, niawu muanꞌama wu luzolo, lunwila!
I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
8 Muna yina thangu, minlonguki bu mitala ku ndambu ayi ndambu misia buela mona Moyize ayi Eli ko vayi Yesu kaka wusiala yawu.
A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
9 Bu baba nengumuka mongo, Yesu wuba vana lutumunu ti babikakamba mambu mama bamueni kadi kuidi mutu wumosi nate Muana Mutu kelafuluka mu bafua.
A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
10 Balunda mambu beni vayi bayuvasana bawu yi bawu tsundu yi “fuluka mu bafua”.
I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti?
11 Buna banyuvula: —A bila mbi minlongi mi Mina mieta tubila ti Eli kafueti tuama kuiza theti e?
I otázali se ho, řkouce: Což pak zákoníci praví, že Eliáš musí přijíti prve?
12 Yesu wuba vutudila: —Bukiedika Eli kafueti tuama kuiza ayi wela kubika mambu moso. Vayi bila mbi disonimina mu minkanda ti Muana Mutu wela mona ziphasi ziwombo ayi wela sekonono e?
On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti.
13 Vayi minu ndikulukamba ti Eli wuyiza vayi bamvangila mambu bosobubela luzolo luawu banga bu disonimina mu diambu diandi.
Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm.
14 Buna batula kuba minlonguki; bamona nkangu wu batu wuba zungidila ayi milembo findana ziphaka ayi minlongi mi Mina.
Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se hádají s nimi.
15 Vana vawu nkangu wu batu buna wumona Yesu, wusimina ngolo. Buna batu boso bazawula mu diambu bamvana mbote.
A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a sběhše se, přivítali ho.
16 Buna wuba yuvula: —A diambu mbi lulembo findinina yawu ziphaka e?
I otázal se zákoníků: Co se hádáte spolu?
17 Mutu wumosi wuba muna nkangu wumvutudila: —A Nlongi, ndinatiningi muanꞌama wu bakala widi pheve yi dibaba.
A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
18 Mu kioso kuandi buangu Pheve yimbimba yawu kumbuila, yeti kuntutumuna ngolo ayi weti totula difulu mu munu; weti kueta meno, bosi nitu yifueti mana kangama. Khembi minlonguki miaku muingi mikuka pheve beni vayi misi nunga ko.
Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli.
19 Yesu wuba vutudila: —Tsungi yikambulu minu! Zithangu zikua ndiela kadila yeno va kimosi e? Zithangu zikua ndiela buela kangila ntima mu bila kieno e? Lundatina niandi.
A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
20 Bantuadila muana beni. Pheve yimbimbi bu yitumbu mona Yesu, yitutumuna muana beni; muana wulumbama va tsi; muana wumvindumuka va tsi. Difulu dieka ntotuka va munu.
I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
21 Yesu wuyuvula dise diandi: —Tona thangu mbi katonina mona ziphasi ziazi e? Dise diandi divutula: —Tona mu bumuana buandi.
I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství.
22 Zikhumbu ziwombo Pheve beni yimbimbi yeti kunlumba ku mbazu voti mu nlangu muingi yimvonda. Enati wulenda vanga diambu, bunabika wutumona kiadi, wutusadisa!
A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
23 Yesu wumvutudila: —Enati wulenda! Mambu moso malenda vangama kuidi woso mutu wilukidi!
A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
24 Vana vawu dise di muana diyamikina: —Nguilukidi, wutsadisa mu kambu kuama ku minu.
A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
25 Yesu bu kamona ti nkangu wu batu wulundumuka, buna wutemina pheveyimbimbi ayi wutuba: —A Pheve yimbimbi yeti kanga mbembo ayi matu ma muana, minu ndikutumina: Totuka mu muana wawu ayi muisi ko thangu mu buela vutuka mu niandi.
Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
26 Pheve yimbimbi yiyamikina, yitutumuna muana beni, bosi yitotuka. Muana beni weka banga wufua. Diawu batu boso baba vana batubila: “Yimeni, fuidi.”
Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel.
27 Vayi yesu wunsimba mu koko, wuntedimisa, bosi muana beni wutelama.
Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.
28 Yesu bu kakota mu nzo, minlonguki miandi mieka kunyuvula va bawu veka: —A bila mbi beto tusi nunganga ko mu kuka pheve yoyo e?
A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci?
29 Yesu wuba vutudila: —Pheve yi phila yayi yeti totukila kaka mu lusambulu.
I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.
30 Babotuka muna zunga beni, baviokila ku Ngalili. Yesu kasia zola ko ti mutu ka buzaba
A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl.
31 bila minlonguki miandi kaba longo; wuba kamba: —Muana Mutu wela yekolo mu mioko mi batu. Bela kumvonda. Vayi bilumbu bitatu bu biela vioka, wela fuluka mu bafua.
Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.
32 Vayi minlonguki misia sudika ko tsundu malongi beni, bosi boma miba mona mu kunyuvula biuvu.
Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati.
33 Batula ku Kafalinawumi. Yesu bu kaba muna nzo, buna wuba yuvula: —A mambu mbi lulembo findininanga ziphaka mu nzila e?
I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
34 Baboso baba dio sui! Bila bu baba mu nzila, bafindasana bawu nabawu ziphaka mu diambu di zaba nani muna badi lutidi munneni.
A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
35 Yesu wuvuanda, wutumisa Kumi mimvuala miodi ayi vuba kamba: —Enati mutu tidi ba wutheti, buna kaba wutsuka mu batu boso ayikaba kisadi ki batu boso.
A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník.
36 Bosi wubonga muana lezi, wuntelimisa va khatitsikꞌawu. Buna kambonga mu mioko miandi bosi wuba kamba:
A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je na lokty své, řekl jim:
37 —Woso wunyakula muana lezi wuphila yayi mu dizina diama, minu kuandi kayakudi. Ayi woso mutu wundiakudi buna bika sia ti minu kaka kayakudi vayi yakudi diaka mutu wowo wuthuma.
Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
38 Bosi Yowani wunkamba: —Nlongi, tumueningi mutu wumosi wuntotula ziphevi zimbimbi mu dizinadiaku vayi tunkandikidingi bila katulandakananga ko.
I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme tam jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí.
39 Yesu wumvutudila: —Lubika kunkandika, bila kuisi ko mutu weti vanga kumu mu dizinadiama ayi zimbukulu weka kuthubidila mambu mambimbi.
Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně.
40 Bila woso wukambu bumbeni kuidi beto buna ku ndambu eto kadi.
Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
41 Tala, bukiedika ndikulukamba: woso kuandi mutu wukuluvana banza ti kopoyi nlangu mu dizina diama bila luidi batu ba Klisto, kalendi zimbisa ko mfutu andi.
Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
42 Ayi wubuela tuba ti: —Woso mutu wumbuisa mu masumu wumosi mu bana balezi baba betikunguilukila, bulutidi mboti bankanga, mu tsingu, ditadi dinneni diodi beti nikina zitheti bosi banloza mu mbu.
A kdožť by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
43 Enati koko kuaku kulembo buisi mu masumu buna zenga kuawu bila mboti wukota mu luzingu ayi koko kumosi ayi kuenda ku bulungi, kuidi mbazuyizimanga ko ayi mioko miodi miduka. [ (Geenna g1067)
A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
44 Kuna zimvidi ziawu zilendi fua ko ayi mbazu yilendi zima ko.]
Kdež červ jejich neumírá a oheň nehasne.
45 Enati kulu kuaku kulembo buisi mu masumu, buna zenga kuawu bilamboti wukota mu luzingu ayi kulu kumosi ayi mu lozo ku bulungi ayi malu muadi maduka. [ (Geenna g1067)
A pakli noha tvá horšila by tě, utniž ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
46 Kuna zimvidi ziawu zilendi fua ko ayi mbazu yilendi zima ko.]
Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
47 Enati dieso diaku dieti kubuisa mu masumu, buna dovula diawu bila mboti wukota mu Kipfumu ki Nzambi ayi dieso dimosi ayi mu lozo ku bulungi ayi meso muadi maduka; (Geenna g1067)
Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, (Geenna g1067)
48 kuna zimvidi ziawu zilendi fua ko ayi mbazu yilendi zima ko.
Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
49 Bila kadika mutu wela kitulu lueki mu mbazu banga tsalu bu yinkitudilanga bidia lueki.
Nebo každý člověk ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
50 Tsalu kima kimboti vayi ti yisiedi ko lueki, buna buevi lulenda vutudila diakalueki luandi e? Diawu bika luba tsalu mu beno veka ayi zingilanganu mu ndembama beno na beno.
Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.
