Luke 6
1 Kiba lumbu ki saba, Yesu wuviokila mu tsola yi ble. Minlonguki miandi mivela makundi ayi midia mawu.
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Bafalisi bankaka bayuvula: —Bila mbi lulembo vangila mambu makanduku mu lumbu ki saba e?
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
3 Yesu wubavutudila: —Lutengi ko mambu Davidi kavanga mu thangu niandi ayi bakundi bandibaba mu nzala e?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 Niandi wukota mu nzo Nzambi, wubonga mapha matambuku kuidi Nzambi ayi wudia mawu; wukabudila batu bobo baba yandi, ka diambu ko, kasia ba ko minsua bila banganga Nzambi kaka ziba minsua mu dia mawu.
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 Buna wubuela tuba diaka: —Muana mutu niandi Pfumu yi lumbu ki saba.
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
6 Mu lumbu kinkaka ki saba, Yesu wukota mu nzo yi lukutukunu ayi wutona longa. Muna muba mutu wumosi wuba koko ku lubakala kusioka.
Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 Minlongi mi mina ayi Bafalisi basunga Yesu mu tala kani wulendakumbelusa mu lumbu ki saba mu diambu babaka bila kioki balenda kumfundila.
I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
8 Vayi Yesu bu kazaba mayindu mawu, buna wukamba mutu wuba koko kusioka: —Telama, yiza va ntuala batu boso! Mutu beni wutelama. Wuyiza vana.
Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
9 Buna Yesu wuba kamba: —Kiuvu kidi yama ki kuluyuvula: minsua midi mu vanga mambotevoti mambimbi mu lumbu ki saba e? Minsua midi mu vukisa luzingu voti mu kuluvonda e?
Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
10 Buna wuzungisa thalu andi kuidi batu boso baba vana bosi wukamba mutu beni: —Nonuna koko kuaku. Mutu beni wunonuna koko ayi koko kuandi kubeluka.
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
11 Minlongi mi mina ayi Bafalisi bafuema ngolo ayi bayuvasana bawu na bawu mu zaba diambu mbi balenda vangila Yesu.
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 Muna bilumbu beni, Yesu wuyenda ku mbata mongo mu diambu di sambila. Builu bumvimba kasambidila.
I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 Buisi buna bu kia, buna wutela minlonguki miandi ayi wusobula va khatitsikꞌawu kumi mi miodi. Wuba vana dizina di bamvuala.
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
14 Mazina mawu mawu mama: Simoni wuka bieka Piela ayi khombꞌandi Andele; Zaki, Yowani, Filipi, Balitelemi
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 Matayi, Toma, Zaki muana Alife, Zimoni wuba mu dingumba di ba Zeloti,
Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 Yuda muana zaki ayi Yuda Isikalioti, mutu wumvakula.
Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
17 Bu kaba kuluka mongo va kimosi ayi bawu Yesu wutelama va ndimba. Minlonguki miandi miwombo miba vana va kimosi ayi nkangu wuwombo wu batu baba mu zunga kioso ki Yuda, ki Yelusalemi, mu mala ma Tile ayi Sidoni momo madi mu yenda nzadi.
I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 Baboso bayiza mu diambu di banwa ayi babelusu mu bimbevo biawu. Bobo bayamusu kuidi ziphevi zimbimbi babeluka.
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 Baboso batomba kunsimba bila lulendo lutotukila mu niandi luba lubelusa batu boso.
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 Buna Yesu wutala minlonguki miandi ayi wuba kamba: —Khini kuidi beno minsukama bila beno luvuidi Kipfumu ki Nzambi.
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 Khini kuidi beno luidi buabu mu nzala bila luela yukutusu. Khini kuidi beno lulembu didi buabu bila luela seva.
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 Khini kuidi beno mu thangu bela ku lulenda, bu bela ku luloza, bu bela ku lufinga, bu bela ku lukuka, bu bela manga mazinga meno banga mazina mambimbi mu diambu di Muana Mutu.
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
23 Mu lumbu kina buna luela mona khini ayi luela dumuka mu diambu di khini bila mfutu eno widi wunneni mu diyilu. Bila buawu bobo kuandi bakulu bawu bayamisila mimbikudi.
Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 Vayi mabienga kuidi beno zimvuama bila lukitambudidi yeno mbombolo.
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 Mabienga kuidi beno luidi bayukuta buabu bila luela mona nzala. Mabienga kuidi beno lulembu sevi buabu bila luela ba mu kaniki ayi luela dila.
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 Mabienga kuidi beno batu boso bu bela kuluniemisa bila buawu bobobakulu bawu bavangila mimbikudi mi luvunu.
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 —Vayi kuidi beno lunwa, ndikulukamba: luzola bambeni zienu; luvangila mambote bobo bakululendanga;
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 Lusakumuna bobo bakulusinganga; lusambidila bobo bakuluvangilanga mambu mambimbi.
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 Enati mutu wuzubidi mbata mu luvenga lumosi, buela ntambika luvenga lunkaka. Enati mutu wuzionini yunga kiaku, buna kadi ku nkandika kaziona kikhutu kiaku.
A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 Vana kuidi woso mutu wukulomba. Enati mutu wuzionini bima biaku, buna kadi kunlomba diaka biawu.
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
31 Mambu momo lutidi baluvangila, mawu mamveno lufueti vangila bankaka.
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 Enati lunzolanga kaka bobo bakuluzolanga buna mbi lumbaka e? Bila bankua masumu, mamvawu, beta zola bobo baku bazolanga.
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 Enati lumvangila mamboti kuidi bobo bakuluvangilanga kaka mambote, buna mbi lumbaka? Bila bankua masumu mamvawu beta bu vanga.
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí.
34 Enati lueta devisa kaka bobo balenda kuluvutudila, buna mbi lumbaka e? Bila bankua masumu mamvawu beta devisa bankua masumu yawu muingi baba vutudila.
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 Vayi beno bika luzola bambeni zienu, luba vangila mambote ayi ludevisa mu kambu ba mayindu keni bela kuluvutudila. Buna mfutu eno welaba wunneni, luela ba bana ba Nzambi yizangama bila niandi veka widi wumbote kuidi bobo bazabanga ko vutula matondo ayi kuidi batu bambimbi.
Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Bika luba batu bambote banga dise dieno widi wumbote.
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 —Lubika sambisa tala mamveno luedi sambusu. Lubika zengila batu nkanu tala mamveno luedi zengulu nkanu. Lulemvukila badienu muingi mamveno balulemvukila.
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 Luvananga buna mamveno bela kuluvana. Bela kuluvana kuku kifuana, kuku kikomana, kinikunu ayi kinsapuka bila bela kulutezila luelo luela dedakana banga lolo lutezila.
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
39 Yesu wubuela bakamba diaka nongo yayi: —A buevi, phofo wulenda nata phofo yandi e? Buna bawu buadi balenda bua mu dibulu e?
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 Nlonguki kasi viatuka ko nyiyisi andi vayi bu kameni kubuku bu mbote, buna boso kalenda dedakana banga nyiyisi andi.
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 Bila mbi wuntadila kiti kidi mu diesu di khombꞌaku vayi ngeyo vekawukadi mona tunga yidi mu diesu diaku e?
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 Voti, buevi wulenda kambila khombꞌaku ti: “A khomba bika ndibotula kiti kidi mu diesu diaku!” vayi ngeyo veka wukadi mona tunga yidi mu diesu diaku e? Mutu wu mayuya! Botula nteti tunga yidi mu diesu diaku buna bosi mawumona bumboti mu botula kidi kidi mu diesu di khombꞌaku.
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 —Bila kuisi ko nti wumbote wela buta makundi mambimbi ayi nti wumbimbi wulendi buta makundi mambote ko.
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 Bila banzabilanga nti mu makundi mandi. Bila balendi vela ko makundima figi mu nti wu zitsendi ayi balendi vela ko makundi ma vinu mu nti wu zitsolokoto.
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
45 Mutu wumbote wuntotulanga mambote momo mambanga mu kiuka kimboteki ntimꞌandi. Mutu wumbimbi wuntotulanga mambimbi mambanga mu kiuka kimbimbi ki ntimꞌandi bila mutu wuntubanga mambu momo mafulukidi mu ntimꞌandi.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 —Bila mbi lukuthedilanga “Pfumu, Pfumu” vayi lukadi vanga mambu momo ndilembu lukambi e?
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 Ndieka kulumonisa buevi budedikinini woso mutu wowo wunkuiza kuidiminu, wulembu wi mambu ndilembu tubi ayi wulembu kumasadila.
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48 Niandi dedikini banga mutu wowo wutunga nzo. Wutimuna fondasio yimula ayi wutungila yawu va yilu matadi. Khuka yi nlangu bu yiyiza, yiyiza lumbama muna nzo beni ayi yisia yinikuna ko bila yitungu va yilu matadi.
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 Vayi woso wulembu wi mambu mama ayi wunkambu sadila mambu beni dedikini banga mutu wutunga nzoꞌandi va mbata ntoto mu kambu fondasio. Khuka yi nlangu bu yiyiza lumbama mu nzo beni, yawu yitumbu bua, mfuilu yi nzo beni yiba yinneni.
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
