Luke 23
1 Batu boso batelama va kimosi ayi bannata kuidi Pilatu.
Celé shromáždění velerady povstalo a odvedli Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
2 Kuna bamfundila bu batuba ti: —Mutu wawu tummueni wulembo votikisa batu ba tsi eto. Niandi wubedi kuba kandikanga babika futa phaku kuidi Sezali ayiwubedi tubanga ti niandi Klisto (bu dinsundula ti ntinu).
Tam ho začali obviňovat: „Tento člověk rozvrací náš národ, nabádá, aby se neplatily daně císaři, a sám se vydává za krále poslaného od Boha.“
3 Buna Pilatu wunyuvula: —Ngeyo widi ntinu wu Bayuda e? Yesu wumvutudila: —Ngeyo weka tubidi buawu.
Pilát se Ježíše zeptal: „Ty jsi židovský král?“Ježíš řekl: „Chceš-li mne tak nazvat…“
4 Buna Pilatu wukamba bapfumu banganga Nzambi ayi nkangu wu batu ti: —Ndisi mona kadi diambu di mbimbi ko mu mutu wawu.
Pilát namítl žalobcům: „Nezdá se mi, že by se ten člověk provinil něčím závažným.“
5 Bawu baluta buela sindisila ti: —Niandi wutonisanga zikhindu mu malongi mandi momo kalonga mu Yuda dioso; bu katonina ku Ngalili nate kuaku.
Ale oni naléhali: „Jeho učení působí nepokoje v celém Judsku. Nejdříve to začalo v Galileji, ale už je toho i tady plno.“
6 Pilatu bu kawa ti bayolukila Ngalili, buna wuyuvula kani mutu wowo wuba muisi Ngalili.
Když to Pilát uslyšel, zeptal se, zda je Ježíš Galilejec.
7 Bu kawa ti wuba muisi zunga kiyadila Elode; buna wumfidisa kuidi Elode bila mu bilumbu bina, Elode buna widi ku Yelusalemi.
Přisvědčili; Pilát se toho chopil a poslal Ježíše k Herodovi, vládci Galileje, který byl právě o svátcích v Jeruzalémě.
8 Elode wumona khini bu kamona Yesu bila tona thama wuba tombanga diluaku di kummonina mu diambu di mambu mawombo kawa mu niandi; ayi wutula diana ti maka mona kumu kioki maka vanga.
Herodes tím byl nadšen, protože si už dávno přál Ježíše vidět. Mnoho o něm slyšel a doufal, že mu Ježíš předvede nějaký zázrak.
9 Buivu biwombo kanyuvula vayi Yesu kasia vutula kadi diambu dimosi ko.
Kladl mu řadu otázek, ale Ježíš na ně neodpovídal.
10 Vayi bapfumu banganga Nzambi ayi minlongi mi mina batelama vana ayi baba kumfunda ngolo.
Zato přítomní kněží a zákoníci se předháněli v obviňování.
11 Elode va kimosi ayi masodi mandi banlenza bansekinina bamvuikanledi wu kitoko; wumvutula kuidi Pilatu.
Herodes se od Ježíše pohrdavě odvrátil. Domluvil se se svými dvořany, že Ježíše zesměšní: dal ho obléci do bílého korunovačního roucha a tak ho poslal zpět k Pilátovi.
12 Pilatu ayi Elode bakituka bakundi tona mu lumbu kina bila batuama ba bambeni.
Tehdy se Herodes a Pilát spřátelili, ačkoliv předtím si nemohli přijít na jméno.
13 Pilatu wukutikisa bapfumu banganga Nzambi, bakulutu ba batu va kimosi ayi batu. Wuba kamba:
Pilát svolal přední kněze, členy velerady i lid
14 —Beno lundatiningi mutu wawu bu lumfundidingi ti niandi wulembu vukumuna batu. Vayi tala minu veka mbeni kunsambisa va meso meno ayi ndisi mona kadi diambu di mbimbi ko mu mutu wawu mu mambu momo lulembu mfundila.
a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka s obviněním, že pobuřuje lid proti Římu. Byli jste při tom, když jsem ho vyslýchal, a musíte mi dát za pravdu, že jsem ho neusvědčil ze žádného zločinu.
15 Elode mamvandi kasi mona diambu di mbimbi ko bila wutuvutudidi niandi. Mutu wawu kasi vanga ko bila kioki kafueti vondulu.
Stejně jste dopadli se svou žalobou u Heroda, jinak by mi ho neposlal zpět. Nespáchal žádný hrdelní zločin,
16 Diawu ndieka kunzubisa bikoti bosi ma ndiyekula. [
a tak, abyste neřekli, dám ho zbičovat a pak ho propustím.
17 Pilatu wuba kifu ki kuba totudilanga mutu wumosi wu nloko mu kadikanyengo.]
Vždyť víte, že každý rok o Velikonocích uděluji milost jednomu vězni. Tentokrát propustím Ježíše.“
18 Vayi nkangu woso wuyamikina: —Vondisa mutu wowo; totula Balabasi!
Ale dav křičel: „Pryč s ním, propusť Barabáše!“
19 Balabasi beni wukotusu mu nloko mu diambu di khindu yimosi yiba mu divula, ayi mu diambu di vonda batu.
Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu.
20 Vayi Pialatu wuzola totula Yesu, wubuela yuvula nkangu vayi wawu wuyamikina diaka:
Pilát se znovu pokusil přesvědčit dav o Ježíšově nevině, aby ho mohl propustit.
21 —Mbanda va dikulusi! Mbanda va dikulusi!
Ale lidé ho přehlušili: „Ukřižovat, ukřižovat!“
22 Buna wuyuvula diaka mu khumbu yintatu ti: —Vayi mbimbi mbi kavengi e? Ndisi mona kadi diambu di mbimbi kodiodi kafueti zengulu nkanu wu lufua. Ndieka kunzubisa bikoti bosi ma ndinyekula.
Zkusil to ještě do třetice: „Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho.“
23 Vayi babuela sindisila mu ngolo ayi baluta buela yamikina ti kabandu va dikulusi. Buna yamikina kuawu ayi koko ku bapfumu zi zinganga Nzambi kununga.
Volání davu, aby byl Ježíš ukřižován, se však stále stupňovalo,
24 Pilatu wubaka lunaku luvanga luzolo luawu.
a tak jim Pilát nakonec vyhověl.
25 Wuba totukila mutu wowo balomba, wowo wuba mu nloko mu diambu di khindu ayi mu diambu di vonda batu. Wuba yekudila Yesu muingi bamvangila boso bubela luzolo luawu.
Propustil Barabáše a Ježíše poslal na popravu, jak žádali.
26 Bu baba kunnata, babuila mutu wumosi dizina diandi Simoni muisi Silene ku nsitu kuandi kaba. Bankuika kanata dikulusi, ku manima ma Yesu.
Když vojáci Ježíše odváděli, přinutili cestou jednoho muže, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény, který právě přicházel z pole.
27 Nkangu wu batu wunlandakana va kimosi ayi baketo banionga mu diambudiandi, badila mu diambu diandi.
Odsouzeného sledoval zástup lidí a mnohé ženy nad ním plakaly a naříkaly.
28 Bu kabaluka kuidi baketo beni; wuba kamba: —A beno baketo ba Yelusalemi, lubika dila mu diambu diama! Vayi ludila mu diambu dieno veka ayi mu diambu di bana beno.
Ježíš se k nim otočil a řekl: „Ženy, nade mnou neplačte, ale nad sebou a svými dětmi.
29 Bila tala bilumbu bilembu yizi ku ntuala biobi batu bela tuba ti: “Khini kuidi bisita ayi kuidi bivumu bikambu buta ayi khini kuidi mabenimakambu yemika!”
Jednou budete litovat, že jste do tohoto světa přivedly děti.
30 Buna bela kamba miongo: “Bika lutubuila!” ayi zikhundubula: “bika lutufuka!”
Lidé budou prosit hory, aby se na ně sesuly a pohřbily je.
31 Bila enati bamvangila mambu mama kuidi nti wu nlandu bunabuevi bela vangila nti wu yuma e?
Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?“
32 Batu buadi bankaka, mimvangi mi mambu mambimbi, banatu yandi mu vondu va kimosi.
Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci.
33 Bu batula va buangu kintedulungu “Mvesi wu ntu” vana bambandilava dikulusi va kimso ayi mimvangi miodi mi mambu mambimbi. Wumosiku koko kuandi ku lubakala ayi wunkaka ku koko kuandi ku lumoso.
Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici.
34 Buna Yesu wutuba: —A tata, bika wuba lemvukila bila basi zaba ko mambu balembu vangi. Babula zeki mu diambu di kabana minledi miandi.
Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“Vojáci losovali o jeho šaty.
35 Nkangu wu batu wutelama vana, wutala. Ayi minyadi mamvawu minsekinina bu mituba: —Niandi wuvukisidi batu bankaka, bika kakivukisa niandi veka enati niandi Klisto, mutu wusobulu kuidi Nzambi!
Kolem stál a přihlížel dav. Ozval se i posměch, který podněcovali přítomní členové nejvyšší rady: „Pomáhal jiným, ať pomůže teď sobě. Mesiáš poslaný od Boha by to dokázal!“
36 Masodi mamvawu mansekinina; mafikama va kaba ayi mantambika vinu ki ngami
Také vojáci se přidali k posměchu. Nabízeli mu svoje kyselé víno a říkali:
37 ayi batuba: —Enati ngeyo widi ntinu wu Bayuda, bika wukivukisa ngeyo veka!
„Jsi-li skutečně židovský král, zachraň se sám!“
38 Va mbata ntu andi vaba tini ki dibaya kisonama mambu mama: “Niandi niawu ntinu wu Bayuda.”
Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“
39 Wumosi mu mimvangi mi mambu mambimbi wubandu va mdikulusiwumfinga bu katuba: —Ngeyo ko Klisto e? Buna wukivukisa ngeyo veka bosi wutuvukisa beto mamveto!
Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“
40 Vayi wunkaka wuntebidila bu kankamba: —Ngeyo kadi tsisi wukadi mona Nzambi! Bila ngeyo widi ku thumbudulu yimosi?
Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha?
41 Beto tubeki thumbudulu yifueni ayi yisonga bila tutambudi mfutu wufueni mu mambu matuvengi vayi niandi kasi vanga kadi diambu dimosi dimbimbi ko.
My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“
42 Buna wukamba Yesu: —A Pfumu bika wuba kuthebukila moyo mu thangu wela kuiza mu kipfumu kiaku!
Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“
43 Buna Yesu wumvutudila: —Bukiedika ndikukamba, mu lumbu kiaki ngeyo ma wuba yama va kimosi ku Paladisu.
Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
44 Yiba nduka-ndkuka midi, tsi yoso yiba mu tombi ayi kiawukinzingila nate mu thangu yi ntatu ku manima midi.
Kolem poledne se najednou setmělo a tma trvala do tří hodin.
45 Thangu yinomba bosi lido yinneni yi nzo Nzambi yikanzuka va khatitsika.
Chrámová opona, která oddělovala svatyni od nejsvatějšího místa, se v tu chvíli roztrhla od shora až dolů.
46 Buna Yesu wuyamikina mu ndinga yingolo: —A tata, mu mioko miaku ndintambika mpeve yama! Bu katuba mambu momo, wufua.
Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, odevzdávám svého ducha do tvých rukou!“A s těmi slovy na rtech zemřel.
47 Pfumu yi masodi bu kamona mambu mavioka, wukembisa Nzambi bu katuba: —Bukiedika kuandi ti mutu wawu wubedi wusonga!
Když důstojník velící popravě viděl, co se stalo, vzdal čest Bohu a řekl: „Je jasné, že tenhle člověk byl nevinný.“
48 Nkangu woso wu batu bakutakana mu tala mambu mavangama, bu bamona mambu mavioka, bavutuka kuawu, ayi baba nionga.
Také v přihlížejícím davu se probudilo svědomí a lidé odcházeli otřesení.
49 Ayi batu bobo bazabana yandi ayi baketo bobo banlandakana tona ku Ngalili thama batelimina mu tala mambu momo.
Nakonec tam zůstali v povzdálí jen Ježíšovi přátelé a ženy, které ho doprovázely z Galileje a všechno to viděly.
50 Tala, mutu wumosi dizina diandi Zefu wuba wumosi mu batu baba kotanga mu lukutukunu lunneni lu Bayuda. Wuba mutu wumboti ayi wusonga.
Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk,
51 Niandi kasia bundana mu nzengolo yawu ko ayi mu mavanga mawu ko. Niandi wuba muisi divula di Alimate, divula di bayuda ayi niandi mamvandi wuba vingilanga Kipfumu ki Nzambi.
nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království.
52 Wuyenda kuidi Pilatu, wunlomba nitu yi Yesu.
Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše.
53 Bu kayi kulula va dikulusi, buna wuyizinga mu dilasola di lino ayi wutula yawu mu dibumbi disokulu mu ditadi dinneni. Kadi mutu kazikulu ko mu dibumbi beni.
Sňal je z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.
54 Kiba lumbu ki khubumunu, tuamina lumbu ki saba.
To bylo v pátek večer, právě před začátkem soboty.
55 Baketo bobo balandakana Yesu tona ku Ngalili balandakana Zefu, bamona bibumbi ayi buevi batudila nitu yi Yesu.
Ženy, které provázely Ježíše z Galileje, se připojily k pohřbu. Viděly hrobku i způsob, jakým bylo tělo uloženo.
56 Bosi bavutuka kuawu ayi bakubika mafuta ma tsudi yi kotoko ayi malasi. Bavunda kuawu mu lumbu ki saba boso bubela mina.
Chtěly je ještě potřít vonnými oleji a mastmi, ale musely to odložit, aby neporušily zákon o sobotě.
