Luke 22
1 Buna Pasika yeka nduka, “nyengo wu mapha makambu tulu luvi”,
Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
2 bapfumu banganga Nzambi ayi minlongi mi mina batomba diluaku divondisila Yesu bila batu baba mona tsisi.
I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
3 Buna satana wukota mu Yuda wubaba ntedilanga Isikalioti, wubawumosi mu kumi ayi minlonguki miodi.
Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
4 Niandi wuyenda wuwizana ayi bapfumu banganga Nzambi ayi bapfumu zi bobo bansunganga nzo Nzambi mu zaba buevi kafueti kuba yekudila niandi.
A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
5 Bawu bamona khini ayi bawizana mu kumvana zimbongo.
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
6 Yuda wukikinina ayi wutona tomba diluaku dimboti di kuba yekudila niandi nkanguwu batu mu kambu zaba.
A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
7 Lumbu kinyengo wu mapha makambu tulu luvi kifuana; kiawu lumbu baba tambikanga muana dimemi wu Pasika.
Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
8 Yesu wutuma Piela ayi Yowani wuba kamba: —Yendanu lutukubikila bidia bi Pasika muingi tudia.
I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
9 Bawu banyuvula: —A kuevi tidi tuenda kubikila yawu e?
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
10 Niandi wuba vutudila: —Tala, muthangu lukuiza koti mu divula buna ma dengana bakala dimosi dineti mvungu. Buna lunlundakana nate mu nzo kankota.
On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
11 Bosi lutuba kuidi pfumu yi nzo ti: “nlongi wuyuvuditi: kuevi kuidi buangu kioki kafueti dila Pasika va kimosi ayi minlonguki miama e?”
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
12 Niandi ma kalumonisa ku yilu banga vinga kimosi kinneni kikubuku. Kuna lufueti kubikila bidia bi Pasika.
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
13 Bawu bayenda ayi babata mambu moso boso kaba kambila ayi bawubakubika bidia bi Pasika.
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
14 Thangu bu yifuana, Yesu wuvuanda va meza va kimosi ayi mimvuala miandi.
A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15 Buna wuba kamba: —Phuila yiwombo yiba yama mu diambudi dia Pasika yayi va kimosi ayi beno tuamina ndimona ziphasi.
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
16 Bila ndikulukamba ndilendi buela yi dia ko nate yela mana fuana mu Kipfumu ki Nzambi.
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17 Bu kabonga mbungu, wuvutula matondo ayi wutuba: —Bonganu mbungu yayi ayi lukabana yawu beno na beno
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18 bila ndikulukamba ti ndilendi buela nua vinu ko nate kipfumu ki Nzambi kiela kuiza.
Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19 Wubonga dipha, wuvutula matondo. Wubukuna diawu ayi wuba vana diawu. Bosi wutuba: —Yayi yawu nitu ama [yitambuku mudiambu dieno. Luvanganga bobo mu kumbanzanga.
A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
20 Buna bamanisa dia, wuba vana mbungu ayi wutuba: —Mbungu yayi yidi Nguizani yimona mu menga mama matengulu mu diambu dieno.]
Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21 —Vayi tala mutu wowo wukunyekula widi vava, wundia yama va meza.
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
22 Ayi Muana mutu wedi bumbote boso butezulu vayi mabienga kuidimutu wowo wunyekudi.
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23 Buna batona kukiyuvula bawu na bawu kani nani mu bawu wukuiza vangi diambu diodi.
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24 Minlonguki mifindana ziphaka ziwombo mu diambu di zaba nani mu bawu lutidi munneni.
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
25 Buna Yesu wuba kamba: —Mintinu mi Bapakanu minyadilanga batu bawuayi bobo beti yadila mubawubeti tedulu: “mimvangi mi mambote”.
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26 Vayi bwawu ko bufueti bela kuidi beno. Woso widi wunneni mu benobuna bika kakituka banga muana lezi. Ayi woso weti yala kaba banga kisadi.
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
27 Bila nani lutidi munneni: mutu vuendi va meza voti mutu wowo wulembu sadi e? Keti mutu wowo vuendi va meza lutidi munneni e? Vayi minu ndidi va khatitsikꞌenu banga kisadi.
Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28 —Vayi beno, luidi batu bobo babedi bakuikama yama mu zithotolo ziama.
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29 Sumbu didi ti Tata wuphana Kipfumu, mamvana ndiluveni Kipfumu beni
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30 muingi lubaka budila ayi bu nuina va meza yama mu Kipfumu kiama ayimuingi lubaka bu vuandila mu bikundu bi Kipfumu mudiambu di sambisa kumi makanda muadi ma Iseli.
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31 Yesu wukamba Simoni ti: —A Simoni, A Simoni, satana wululombidi mudiambu kaluyungula banga bu beti yungudila ble.
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
32 Vayi minu tsambidingi mu diambu diaku muingi minu kiaku kibika lebakana. Diawu buna ngeyo wela vutuka, buna wuba kindisa bakhomba zikau.
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33 Simoni wunkamba: —A Pfumu, ndidi wukubama mu kuenda yaku mu nloko ayi ku lufua.
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34 Vayi Yesu wumvutudila: —A Piela, bukiedika ndikukamba ti mu buabu kuandi tuamina tsusu yikokula ngeyo zikhumbu zitatu mawu thunukina ti wusi kunzaba ko.
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
35 Buna wuba kamba: —Mu thangu ndilutuma mu kambu nata photomoni, mu kambu sakosi, mu kambu nata zisapatu; a kima mbi lukambu e? Bawu bamvutudila ti: —Kadi kima tusia kambu ko.
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36 Vayi Yesu wuba kamba: —Vayi buabu woso widi photomoni buna bika kayibonga; bobuawu woso widi ayi sakosi bika kayibonga ayi woso kambulu mbedi bika kasumbisa nledi andi mu diambu kasumba mbedi
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
37 bila ndikulukamba ti mama masonama madedakana mu diambudiama: bantula mu ntanda wu batu bambimbi. Bila mambu momo masonama mu diambu diama madi ayi tsukulu.
Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
38 Bawu batuba: —A Pfumu, tala zimbedi zizole zidi vava! Niandi wuba vutudila ti: —Bufueni.
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
39 Buna wutotuka boso bubela kifu kiandi, wuyenda ku mongo mingi mi olive. Minlonguki miandi minlandakana.
A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
40 Bu katula, ku buangu beni, buna wuba kamba: —Lusambila tala luedibua mu phukumunu.
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
41 Buna niandi veka wuba tatukila fiote mu tezo kilenda tudila ditadi bu diozulu. Buna wufukama ayi wusambila:
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42 —A Tata, enati zodidi, khatudila mbungu yayi. Muaki bika luzolo luaku luvangama vayi bika luama. [
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
43 Buna mbasi yitotukila ku Diyilu yiyiza kunkindisa.
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
44 Bu kaba mu tsisi yi khindu; wuluta buela sambila diaka ngolo ayi diunga ditotuka mu nitu andi diba banga mabeti ma menga maba bua va ntoto.]
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
45 Bu kamanisa sambila, wutelama ayi wuyiza vaba minlonguki miandi. Wuba buana baleka mu diambu di kiadi.
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
46 Buna wuba kamba: —Bila mbi lulembo lekila tulue? Kotukanu! Lusambila tala luedi bua mu phukumunu.
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
47 Buna kamanisini ko tuba, tala nkangu wu batu wutotuka. Yuda, wumosi mu kumi mimvuala miandi miodi, wuba vana ntuala; wufikama vaba Yesu mu diambu kamfifa besi.
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
48 Vayi Yesu wunkamba: —A Yuda, mu besi weka yekudila Muana mutu e?
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
49 Bobo banzungidila bu bamona mambu momo meka bua bankamba: —A nlongi, tubonga zimbedi muingi tunuana e?
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
50 Wumosi mu bawu wuzuba kisadi ki pfumu yi banganga Nzambi ayi wunzenza dikutu diandi di lubakala.
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
51 Vayi Yesu wuba vutudila: —Bikanu mabela bobo nate buabu! Bu kasimba dikutu buna wumbelusa.
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
52 Bosi yesuwukamba bapfumu banganga Nzambi, bapfumu zi minsungi mi nzo Nzambi ayi bakulutu ba batubobo banata nkangu wubatu mudiambubiza nkangi: —Lutotukidi ayi zimbedi ayi zimbindi mudiambu di lunuanisa dovula e?
I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
53 Bilumbu bioso bu ndibedi yeno mu nzo Nzambi ayi kadi mutu kadiaku khanga ko vayi buabu yawu thangu eno ayi thangu yi luyalu lu tombi.
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
54 Buna bambuila, bannata ayi bankotisa mu nzo yi pfumu yi zingangazi Nzambi. Piela kuna manima kaba nlandikinina.
A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
55 Mu thangu balunga mbazu va khatitsika nganda ayi bu bavuanda va kimosi. Piela mamvandi wuvuanda yawu.
A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
56 Kisadi kimosi ki nketo wummona buna kavuendi va ndambu mbazu, wunsungimina kuntala mu kiezila wu nlaki wu mbazu, ayi wunkamba: —Mutu wawu bedingi yandi!
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
57 Vayi Piela wutunuka kuandi bu katuba: —A nketo, ndisi kunzaba ko!
A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
58 Buela vuanda fioti, mutu wunkaka wumona Piela ayi wunkamba: —Ngeyo widi mu dikabu di batu bobo! Vayi Piela wuvutula ti: —A bakala, minu ndisi ko mu dikabu diawu.
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
59 Nduka-nduka thangu yimvimba yivioka, mutu wunkaka wuyiza buelasindisila diaka ti: —Bukiedika mutu wawu bedingi yandi bila mamvandi widi muisi Ngalili.
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
60 Vayi Piela wuvutula ti: —A bakala, ndisi zaba ko diambumbi wunyolukila! Muna thangu buna wukidi tubi tsusu yikokula.
I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
61 Pfumu wubaluka, wutala Piela. Buna Piela wutebukila moyo mambumankamba Yesu ti “tuamina tsusu yikokula, ngeyo mu zikhumbu zitatu mawuthumukina”.
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
62 Buna Piela wutotuka ku nganda ayi wudila ngolo.
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
63 Batu bobo basunga Yesu bansekinina ayi bambeta.
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
64 Bamfukidila zizi ayi banyuvula: —A ngeyo, bikula ko e! Nani wubetidi e?
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
65 Buna batuba mambu mawombo mankaka mu diambu di kumfinga.
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
66 Buisi buna bukia, bakulutu ba batu, bapfumu banganga Nzambi va kimosi ayi minlongi mi mina bakutakana. Banata Yesu va ntualalukutukuu luawu lunneni;
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
67 Bawu banyuvula: —Enati ngeyo widi Klisto, buna bika wutukamba. Buna wuba vutudila: —Enati ndilukembi, buna lulendi wilukila ko.
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
68 Ayi enati ndiluyuvudi biuvu, lulendi kuphana ko mvutu.
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
69 Vayi tona buabu Muana mutu wela vuanda va koko ku lubakala lu lulendo lu Nzambi.
Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
70 Buna bawu bobo batuba: —Buna ngeyo widi muana Nzambi e? Yesu wuba vutudila: —Beno veka lutubidi ti minu buawu bobo ndididi.
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
71 Vana vawu bayamikina: —Mbi kimbangi kinkaka tufueti buela tomba e? Bila beto veka tunwilumu mambu mandi katubidi.
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
