Luke 2
1 Mu bilumbu bina, ntinu Sezari Ogisite wuvana lutumu lu tangabatu boso disasama va ntoto wumvimba.
V té době nařídil císař Augustus, aby bylo provedeno sčítání lidu v celé římské říši.
2 Disasama beni diawu diba dithete divangama mu thangu Kiliniusi kaba nyadi wu Sili.
Byl to první soupis a prováděl ho římský místodržitel v Sýrii Quirinius.
3 Kadika mutu wuyenda kisonikisa ku divula diandi.
Každý byl povinen dát se zapsat v místě, odkud pocházel jeho rod.
4 Sumbu Zefu kaba mu nkuna wu Davidi, diawu kabotukila ku divula di Nazaleti, mu tsi yi Ngalili mu kuenda mu tsi yi Yuda ku divula di Betelemi, divula di Davidi.
Tak se vydal na cestu i Josef s Marií, která byla již ve vysokém stupni těhotenství. Putovali z galilejského Nazaretu do judského městečka Betléma, rodiště krále Davida; Josef totiž pocházel z jeho rodu.
5 Wuyenda va kimosi ayi Maliya, nketo wukazola kuela, wuba mu buemba.
6 Buna badi ku Betelemi, Maliya wutula mu thanguꞌandi yibutila.
Sotva tam došli, naplnil se Mariin čas
7 Buna wubuta muana wubakala: muanꞌandi wuthete. Wunzinga mu minledi ayi wuntula mu dikulu ki bibulu bila bibuangu bisia bakana ko mu diambu diawu mu zinzo zinlekanga banzenza.
a porodila svého prvorozeného syna. Zabalila ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci bylo plno a jinde než ve chlévě už na ně nezbylo místo.
8 Minsungi mi mamemi miba mu zitsola zizungidila zunga beni mibansunga mu nkielo buisi minkangu miawu mimamemi.
Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád.
9 Kuna mbasi yi Pfumu yiba monikina ayi nkembo wu Pfumu wubazungidila. Buna tsisi yingolo yiba buila.
Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli,
10 Vayi mbasi yiba kamba: —Bikanu mona boma. Tsangu yimboti ndilunatini. Yikuiza monisabatu boso khini.
ale anděl je uklidňoval: „Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé.
11 Bila buabu balubutidi Mvulusi mu divula di Davidi. Niandi Mesiya, Pfumu.
V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha.
12 Luela mona muana wu tsombi zingulu mu minledi ayi tululu mu dikulu ki bibulu. Kiawu kioki dimbu luela kunzabila.
Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě.“
13 Buela zimbukila nkangu wu zimbasi ziba mu dikabu di masodi ma diyilu wumonika va ndambu mbasi beni. Nkangu beni wuyimbila minzitusu mi Nzambi:
Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali:
14 Nkembo kuidi Nzambi yizangama Ndembama va ntoto kuidi batu baketa zola.
„Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!“
15 Zimbasi bu zibika minsungi, zivutuka ku diyilu, buna minsungi mi mameme mikambasana miawu na miawu ti: —Bika tuendanu ku Betelemi mu kuenda tadi mambu momo mavangimini kuna; momo Pfumu katusamunini.
Andělé je opustili a pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma a přesvědčme se o tom, co nám anděl oznámil.“
16 Bayenda nsualu ayi bayenda bata Maliya ayi Zefu va kimosi ayi muana wu tsombi wulekusu mu dikulu ki bibulu.
Rychle se vydali na cestu a skutečně našli Marii s Josefem i novorozeňátko položené v jeslích.
17 Buna baba mona, basamuna mambu moso momo baba kamba mu diambu di muana.
Když je uviděli, začali vyprávět, co jim bylo pověděno o tom dítěti.
18 Babo bobo bawu wawu, basimina buwombo mu diambu di mambu momominsungi mi mameme miba kamba.
Všichni, kdo je slyšeli, se divili.
19 Vayi Maliya wulunda mambu moso ayi wuba ku mayindulanga mu ntimꞌandi.
Marie si to zapamatovala a přemýšlela o tom.
20 Bosi minsungi mivutuka, minkembisa ayi minsanisina Nzambi mu diambu di mamo ma bamona ayi ma bawa. Mawu maba banga kuandi bu babakambila mawu.
Pastýři se vrátili ke svým stádům, radovali se a děkovali Bohu, že našli všechno tak, jak jim anděl oznámil.
21 Dinana di bilumbu bu biduka, thangu yi zengisa lunitu lu kibakala lu muana bu yifuana, buna bamvana dizina Yesu. Diawu dizina divana mbasi tuamina nguandi kaba mu buemba buandi.
Osmý den dali Marie s Josefem chlapce obřezat. Dostal jméno Ježíš, jak to anděl určil ještě před jeho narozením.
22 Bilumbu bizengu mu Mina mi Moyize mu diambu di tsukudulu awu bu bifuana, bambuta ba Yesu zinnata ku Yelusalemi mu diambu dikummonisa kuidi Pfumu.
Mojžíšův zákon přikazoval, aby každá žena čtyřicátý den po narození chlapce přinesla oběť do chrámu.
23 Boso buidi busonama mu Mina mi Pfumu ti: Woso muana wuthete wu bakala wumbutuka, wela tambuku kuidi Pfumu.
24 Bayiza diaka mu diambu di tambika dikaba boso buididi mu Minami Pfumu: biduka biodi voti bana buadi ba mabembi.
Proto i Marie po této době splnila tuto povinnost. Zároveň s sebou vzali i dítě, aby ho podle jiného Mojžíšova předpisu jako prvorozeného syna zasvětili Bohu.
25 Mutu wumosi wuba ku Yelusalemi, dizina diandi Simewoni. Wubamutu wufuana ayi wusonga. Wuba vingila mbombolo yi Iseli ayi Pheve Yinlongoyiba va niandi.
V Jeruzalémě žil zbožný stařec jménem Simeon. Řídil se Božími přikázáními a očekával Mesiáše.
26 Bila Pheve Yinlongo yinkamba ti kalendi vika fua ko enati kamuenieti ko Klisto yi Pfumu.
Byl veden Duchem svatým, který ho také ujistil, že nezemře dříve, dokud Mesiáše na vlastní oči neuzří.
27 Niandi wuyiza ku nzo Nzambi mu lutumunu lu Mpeve Yinlongo. Mu thangu bambuta ba Yesu zinata muana mu diambu di dukisa mambu madi mu Mina,
Na pokyn Ducha přišel do chrámu právě ve chvíli, kdy rodiče zasvěcovali Ježíše Bohu.
28 buna Simewoni wunsimba mu mioko ayi wusanisina Nzambi bu katuba:
Simeon vzal dítě do náruče a modlil se:
29 A Pfumu, yekula buabu kisadi kiaku kienda mu ndembama boso buididi tsilꞌaku
„Pane, děkuji ti, že jsi splnil svůj slib. Nyní mohu klidně zemřít,
30 bila meso mama manueni phulusu aku
protože jsem na vlastní oči viděl Spasitele,
31 yoyi wukubika mu diambu di batu boso
kterého dáváš celému světu.
32 yawu yidi muinda mu diambu di kienzula makanda; ayi nkembo wu Iseli, batu baku.
Pohanům bude světlem a Izraeli slávou.“
33 Dise ayi ngudi basimina buwombo mu wa mambu katuba mu diambu diandi.
Josef a Marie se podivili tomu, co Simeon pověděl o dítěti.
34 Simewoni wuba sakumuna ayi wukamba Maliya, nguandi Yesu ti: —Tala muana wawu wu kubukulu mu diambu di buisa ayi mu telimisa batu bawombo mu Iseli. Wela ba dimbu kiela bangusanga bawombo;
Potom jim požehnal a Marii ještě řekl: „Toto dítě bude příčinou pádu jedněch a vyvýšení druhých v Izraeli. On je znamení z nebe, proti kterému se mnozí postaví a tak prozradí svoje nejvnitřnější smýšlení.
35 muingi mayindu ma mintima mi batu bawombo matotuka. Vayi kuidi ngeyo veka, wela ba banga mbedi yela tobul mpeve aku.
Tvé vlastní srdce pronikne bolest jako meč.“
36 Mbikudi wumosi wu nketo wuba diaka muna. Dizina diandi Anna, muana Fenueli, wuba mu dikanda di Aseli. Wuba wununa ngolo. Tsambudi di mimvu kaka kavuandila va makuela mu bumuana buandi.
Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z rodu Ašerova. Po sedmiletém manželství ovdověla a nyní jí bylo čtyřiaosmdesát let. Nevycházela už vůbec z chrámu a její dny i noci byly naplněny službou Bohu, modlitbami a častými posty.
37 Bosi wukituka difuola ayi wuzingila mu kidifuola nate mu tezo ki lunana lu mimvu ayi mimvu minya. Kadi lumbu kimosi kasia bika ko nzo Nzambi bila muna kaba nsadilanga Nzambi builu ayi muini mu lusambulu ayi mu kukifuisa nzala mu diambu di lusambulu.
38 Niandi mamvandi bu kayiza muna thangu yina, wusanisina Nzambi ayi wuyolukila mambu ma muana kuidi batu bobo baba mvingilanga khudulu yi Yelusalemi.
V tu chvíli k nim přistoupila i ona a děkovala za to dítě. Všem, kteří v Jeruzalémě vyhlíželi Spasitele, oznamovala, že očekávaný Mesiáš je již zde.
39 Bu bamana dukisa mambu momo masonama mu Mina mi Pfumu, Maliyaayi Zefu bafutuka ku buala buawu, Nazaleti, didi mu Ngalili.
A tak Josef s Marií splnili, co přikazoval zákon. Později se vrátili do Nazaretu v Galileji.
40 Muana wuyunduka ayi wukinda. Diela diwombo diba yandi ayi nlemvo wu Nzambi wuba mu niandi.
Dítě rostlo, sílilo a bylo velice moudré. Všichni mohli poznat, že ho Bůh miluje.
41 Kadika mvu bambuta ba Yesu ziba kuendanga ku Yelusalemi mu nyengo Pasika.
Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma slavit velikonoční svátky.
42 Yesu bu kadukisa kumi mimvu miodi buna bayenda ku Yelusalemi, mu diambu di nyengo, boso bubela kifu kiawu.
Když bylo Ježíšovi dvanáct let, vzali ho poprvé s sebou.
43 Nyengo bu wumanisa, bavutuka kuawu. Vayi muanꞌawu Yesu wusiala ku Yelusalemi ayi bambuta bandi zisia bu zaba ko.
Po slavnosti se všichni vydali na cestu domů, ale Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.
44 Bawu babanzila ti widi muidi bakundi bawu bayenda yawu va kimosi. Bu badiata lumbu kimvimba, buna batona kuntomba muba bibutu biawu ayi bazabana yawu.
Ti ho zpočátku ani nepohřešovali. Domnívali se, že zůstal někde vzadu mezi poutníky, kteří s nimi měli stejnou cestu. Protože se však celý den neukázal, sháněli ho mezi příbuznými a známými.
45 Vayi sumbu basia kummona ko; diawu bavutukila ku Yelusalemi mu kuenda ntombi.
Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho tam.
46 Bilumbu bitatu bu bivioka, bambakula muna nzo Nzambi, buna kavuendi va khatitsika minlongi mi mina. Wuba wa ayi wuba yuvula biuvu.
Po třech dnech ho objevili v chrámu, jak sedí mezi učiteli zákona, naslouchá jim a hovoří k nim.
47 Babo bobo banwa, basimina mu diambu di diela diandi ayi mu diambu di mimvutuziandi.
Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad moudrostí, se kterou odpovídal na otázky.
48 Zimbuta bandi zisimina buwombo bu zimmona vana. Buna nguandi wunkamba: —Muanꞌama, bila mbi wutuvangidi bobo e? Zebi kuaku ti siaku ayiminu tsisi yiwombo tumueni ayi tutombidi ngolo.
Rodiče tím byli překvapeni a matka mu vyčítala: „Chlapče, proč nám děláš takové starosti? Otec a já jsme tě hledali celí zoufalí.“
49 Buna Yesu wuba vutudila: —Bila mbi lufueti kuthombila e? Lusi zaba ko ti mfueti ba mu nzo yi dise diama?
Ježíš jim odpověděl: „Proč jste mne hledali? Cožpak nevíte, že musím být tam, kde se jedná o záležitosti mého Otce?“
50 Vayi basia sudika ko mambu momo ka bakamba.
Ale oni nepochopili, co tím mínil.
51 Buna wuyenda yawu ayi wuvutuka ku Nazaleti. Wuba tumukina. Vayi nguandi wulunda bumboti mambu moso momo mavioka.
Ježíš se pak s rodiči vrátil do Nazaretu a poslouchal je. Jeho matka si všechny takové události dobře zapamatovala.
52 Yesu wuyunduka mu nduenga ayi mu ntela. Khini yiwombo kamonisa Nzambi ayi batu.
S Ježíšovým věkem rostla i jeho moudrost a byl milý Bohu i lidem.
