< John 4 >
1 Yesu bu kazaba ti Bafalisi bawa ti wukitula ayi wubotika minlonguki miwombo vioka Yowani,
Stále více lidí se připojovalo k Ježíšovi a jeho učedníci je křtili.
2 muaki niandi veka Yesu kasia botika mutu ko vayi minlongukimiandi kaka miba botikanga batu;
3 buna wukatuka mu Yuda, wuvutuka ku Ngalili.
Aby zabránil případnému střetnutí s náboženskými vůdci, opustil Ježíš Judsko a vrátil se do Galileje.
4 Kafueti kaka viokila va Samali.
Šel skrze Samařsko.
5 Buna wutula va divula dimosi di Samali bantedilanga Sikali, difikimini ayi nsitu wu Yakobi wowo kavana muanꞌandi Zozefi.
Kolem poledne přišel k Jákobově studni u městečka Sychar.
6 Kuna kuba dibulu di nlangu di Yakobi. Yiba nduka-nduka midi, Yesu wuvuanda mu nkuefu wu dibulu bila phokongo yi nzietolo yiba yandi.
7 Zimbukila nketo wumosi wu muisi Samali wuyiza ku teka nlangu, Yesu wunkamba: —Wuphana nlangu wunua!
Jeho učedníci odešli do města nakoupit něco k jídlu. Ježíš si chtěl u studny odpočinout. Sotva usedl, jedna z místních žen přišla pro vodu. „Prosím tě, dej mi napít, “obrátil se na ni Ježíš.
8 Minlonguki miandi miyenda ku divula ku sumba bidia.
9 Vayi nketo beni wunkamba: —Buna buevi ngeyo widi Nyuda wufueti kundombila nlangu wu nua minu nketo wu muisi Samali e? Bila Bayuda ayi basi Samali baba wizananga ko.
„Jak to, že žádáš službu od Samařanky, když jsi Žid?“(Mezi Židy a Samařany vládlo totiž napětí.)
10 Yesu wumvutudila: —Enati zebi dikaba di Nzambi ayi mutu wulombidi nlangu wu nua; nganu ngeyo wunlombidi nlangu wu nua ayi niandi wuveni nlangu wu luzingu.
Ježíš jí odpověděl: „Kdybys věděla, kdo jsem a co ti nabízím, prosila bys ty mne, abych ti dal napít té životodárné vody.“
11 Nketo wumvutudila: —A Tata, wusi ko kadi kima kitekila nlangu, ayi dibulu thipula didi. Buna kuevi wulenda bakila nlangu beni wu luzingu e?
„Vždyť nemáš žádnou nádobu! Jak chceš nabrat vodu z tak hluboké studny?“namítla žena.
12 Nkuluꞌeto Yakobi wutuvana dibulu diadi, niandi veka wunua nlangu wu dibulu diadi va kimosi ayi bana bandi ayi bibulu biandi. Buna wumbanzila ti ngeyo lutidi nkulu eto Yakobi mu buneni e?
„Jsi snad mocnější, než byl náš praotec Jákob, který ji vyhloubil? Čerpal z ní vodu pro sebe, svou rodinu i svůj dobytek.“
13 Yesu wumvutudila: —Woso kuandi mutu wela nua nlangu wawu wela buela mona phuila;
Nato jí Ježíš odpověděl:
14 vayi woso mutu wela nua nlangu wowo ndiela kumvana kalendi buela mona phuila ko. Bila nlangu wowondiela kumvana wela kituka mu niandi nto yinkumba nate mu luzingu lukalumani. (aiōn , aiōnios )
„Voda, kterou nabízím já, uhašuje žízeň navždy a naplňuje touhu po věčnosti.“ (aiōn , aiōnios )
15 Buna nketo beni wunkamba: —A Tata, wuphana nlangu beni muingi ndibika buela monanga phuilaayi muingi ndibika buela kuiza tekanga nlangu vava!
„Pane, tu vodu mi dej ať už sem nemusím chodit, “prosila ho žena.
16 Yesu wunkamba: —Yenda tedi bakala diaku mbila, buna wiza yandi vava.
„Jdi a přiveď svého muže, “přikázal jí Ježíš.
17 Nketo wumvutudila: —Ndisi wukuela ko. Yesu wunkamba: —Buiedika kuandi tubidi ti wisi wukuela ko.
„Nemám muže, “odpověděla žena. „To máš pravdu, “řekl jí Ježíš.
18 Bila babakala batanu baba yaku. Diodi didi yaku buabu kasiꞌandibakala diaku ko. Mambu momo tubidi madi makiedika.
„Vystřídala jsi jich pět a ani ten, se kterým žiješ nyní, není tvůj muž.“
19 Nketo wumvutudila: —A tata, mbueni ti widi mbikudi.
„Pane, vidím, že jsi prorok, “vyhrkla s údivem.
20 Bakulu beto basambila va mongo wawu vayi beno lueta tuba ti ku Yelusalemi kaka kuawu bafueti sambidilanga.
„To bys mi mohl odpovědět, proč vy Židé považujete jen Jeruzalém za místo vhodné k uctívání Boha. Naši předkové se od nepaměti modlili na této hoře.“
21 Yesu wumvutudila: —Nketo, wunguilukila; thangu yeka kuiza yoyi luela sambidila Tata bika va mongo wawu ayi bika ku Yelusalemi.
Ježíš jí odpověděl: „Věř mi, blíží se doba, kdy lidé nebudou uctívat Boha ani v Jeruzalémě, ani na této hoře.
22 Beno lunsambilanga ma lukambulu zaba. Vayi beto tuzebi ma tuetasambila, bila phulusu yitotukila kuidi Bayuda.
My známe smysl naší bohoslužby, ale vy ho neznáte, protože Mesiáš vyjde ze Židů.
23 Vayi thangu yeka nduka kuiza, ayi yifueni yoyo minsambidi mikiedika miela sambilanga Tata mu Pheve ayi mu kiedika, bila Tatawuntombanga bobo bankunsambidilanga mu phila yoyo.
Nastává však doba, kdy nebude záležet na tom, kde se kdo modlí, ale jak se modlí. Skuteční vyznavači budou ctít Otce upřímně a neformálně. O takové vyznavače Otci jde.
24 Nzambi niandi Pheve, buna bufueni bobo bakunsambila bafueti kunsambidila mu Pheve ayi mu kiedika.
Bůh je duchovní bytost a ti, kdo ho vzývají, mají tak činit opravdově a pod vedením Ducha svatého.“
25 Nketo wunkamba: —Nzebi ti Mesiya mutu beta tedila Klisto wela kuiza, bu kela kuiza. Buna kela kuiza buna wela kutu sudikisa mambu moso.
„Vím, že přijde Mesiáš, “pravila žena, „ten nám všechno vysvětlí.“
26 Yesu wumvutudila: —Minu wawu wunyoluka yaku.
„Ten Mesiáš jsem já, “řekl jí nato Ježíš.
27 Muna thangu yina, minlonguki miandi mivutuka, misimina bu miyiza kumbata wulembo solula ayi nketo wu muisi Samali. Muaki kadi mutu wumosi kasia kunyuvula ko ti: “mbi wulembo nyuvulanga e?” Bila “mbi wulembo soludilanga yandi e?”
V té chvíli se učedníci vrátili z města a byli překvapeni, když Ježíše zastihli v rozhovoru se ženou. Neodvážili se však zeptat, proč s ní mluví.
28 Vana vawu nketo wutumbu bika mvunguꞌandi, wuvutuka nsualu ku divula ayi wukamba batu:
Žena nechala své vědro ležet u studny a spěchala do města, kde řekla lidem:
29 —Yizanu, lutala mutu wukhembi mambu moso momo ndivanga. Niandi ko Klisto e?
„Pojďte se podívat na člověka, s nímž jsem se dosud nesetkala, a přesto o mně všechno ví. Není to snad Mesiáš?“
30 Diawu batu batotuka mu divula ayi bayenda ku kaba.
Lidé z města se tedy vydali za Ježíšem.
31 Mu thangu yina, minlonguki miandi mintatimisa bu minkamba: —Labi, dia!
Učedníci ho zatím pobízeli, aby se najedl.
32 Vayi Yesu wuba vutudila: —Minu bidia bidi yama biobi beno lukambulu zaba.
On však odmítl: „Nebudu jíst. Mám jiný pokrm, který neznáte.“
33 Minlonguki miyuvasana bawu na bawu: —Buna mutu wunnatiningi bidia e?
„Kdo mu přinesl jídlo?“říkali si.
34 Yesu wuba kamba: —Vanga luzolo lu mutu wuthuma ayi manisa kisalu kiandi biawu bidia biama.
Ježíš je hned vyvedl z nejistoty: „Sytím se tím, že konám Boží vůli. Dokončit jeho dílo – to je můj pokrm.
35 Beno lutubanga ko ti: zingonda ziya zisiedi buna thangu yi tota bidia mu zitsola yifueni e? Vayi tala minu ndikulukamba ti: luvumbula meso meno, lutala zitsola, makundi mameni yela.
Obilí bude zralé za čtyři měsíce, ale lidé jsou již zralí ke žni.
36 Mvedi wu makundi wuntambulanga mfutu andi ayi wunkupikanga mu diambudi luzingu lukalumani muingi nkuni ayi mvedi bamona khini va kimosi. (aiōnios )
Ten, kdo bude sklízet a shromažďovat tuto úrodu pro věčnost, dostane za svou práci odměnu. A ten, kdo rozséval, bude se radovat spolu s ním. (aiōnios )
37 Bila vava vamonikini tsundu yi nongo yayi: “Wunkaka niandi wunkunanga; wunkaka niandi wumvelanga”.
Neříká se nadarmo, že jeden zasévá a druhý žne.
38 Ndilutuma luenda vedi makundi mu tsola yi lukambu kueno sala, batu bankaka bawu basala vayi beno luvela makundi ma kisalu kiawu.
Já vás posílám sklízet pole, které jste neosévali. Jiní se před vámi lopotili a vy sbíráte výsledky jejich práce.“
39 Mu divula dina, basi Samali bawombo bawilukila Yesu mu diambu di kimbangi kitelama nketo wuna bu katuba ti: “wukhembingi mambu moso momo ndivanga.”
Na základě svědectví té ženy uvěřilo v Ježíše mnoho Samařanů ze Sychar.
40 Thangu basi Samali bayiza vaba Yesu, banleba kateka kala yawu. Bilumbu biodi kavuandila yawu.
Prosili ho, aby u nich zůstal. Zdržel se tam dva dny, mluvil k nim a jejich víra rostla.
41 Buna batu bawombo bankaka bawilukila mu diambu di mambu mandi
42 ayi bakamba nketo beni ti: —Buabu beto tuwilukidi, bika sia ti mu diambu di mambu maku wutukembingivayi mu diambu di beto veka tunwilu. Tuzebi bukiedika kuandi ti niandi Mvulusi wu nza.
Ženě řekli: „Teď už věříme ne pro to, co jsi o něm pověděla, ale slyšeli jsme ho a víme, že je opravdu Spasitel světa.“
43 Bilumbu biodi biobi bu bivioka, Yesu wubotuka kuna, wuyenda ku Ngalili.
Po dvou dnech pokračoval Ježíš v cestě do Galileje.
44 Bila niandi veka Yesu wutelama kimbangi, bu kakamba ti: Mbikudi kasi nzitusu mu yandi tsi ko.
I když doma nebývá nikdo ve vážnosti, přijali ho Galilejští velmi srdečně. I oni byli totiž o Velikonocích v Jeruzalémě a stali se tam svědky některých jeho zázraků.
45 Bu katula ku Ngalili, basi Ngalili banyakula bu bamona bikumu biobi kavanga ku Yelusalemi mu thangu nyengo bila bawu mamvawu baba kuendanga ku nyengo.
46 Wuvutukila ku Kana, mu tsi Ngalili, kuna kakitudila nlangu vinu. Vayi kuba Pfumu yimosi yi leta, muisi Kafalinawumi, wuba ayi muanꞌandi wubakala wuba kimbevo
Když Ježíš procházel Galileou, zastavil se také v Káni, kde před nedávnem při svatbě proměnil vodu ve víno. Nedaleko odtud leželo město Kafarnaum. Zde žil jeden královský úředník, jehož syn těžce onemocněl.
47 Bu kawa ti Yesu wubotukidi mu tsi Yuda; buabu widi mu tsi Ngalili, buna wuyiza kunleba mu diambu kiza belusa muanꞌandi wubakala wuba nduka mu fua.
Jakmile se dověděl o Ježíšově návratu, hned ho vyhledal a prosil o pomoc. Žádal ho, aby s ním šel domů a vrátil zdraví umírajícímu synovi.
48 Yesu wunkamba: —Enati lukadi mona bidimbu ayi bikumu buna lulendi wilukila ko e?
Ježíš mu odpověděl: „Cožpak mi neuvěříte, pokud neuvidíte zázraky?“
49 Pfumu beni wunleba: —Pfumu, tuenda nsualu tuamina muanꞌama kafua!
Královský úředník úpěnlivě prosil: „Pane, pojď hned se mnou, vždyť mi doma umírá syn.“
50 Yesu wumvutudila: —Yenda kuaku, muanꞌaku wulembo zingi! Mutu wuwilukila mambu mankamba Yesu, ayi, wuyenda kuandi.
Ježíš mu však jen krátce řekl: „Vrať se domů. Tvůj syn je zdráv.“Úředník jeho slovům uvěřil a rychle spěchal domů.
51 Buna wukidi mu nzila, bisadi biandi biyiza kundengana, binkamba ti: “muanꞌaku wulembo zingi.”
Již cestou potkal své sluhy, kteří mu běželi naproti se zprávou o synově uzdravení.
52 Wuba yuvula kani thangu mbi muanꞌandi kamonina mbote. Bamvutudila: —Zinzangala zimeni kibedi zono va thangu yitheti ku manima midi.
Ten se jich dychtivě zeptal, v kterou dobu se jeho syn uzdravil. „Včera v jednu hodinu odpoledne mu přestala horečka, “odpověděli.
53 Dise dizaba ti yawu yina thangu Yesu kankambila ti: “Muanꞌaku wulembo zingi” Buna mutu beni va kimosi ayi batu boso baba mvuandanga ku nzoꞌandi bawilukila.
Radostí naplněný otec si uvědomil, že právě v tu chvíli mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je zdráv.“Po této události královský úředník uvěřil, že Ježíš je pravý Mesiáš. A uvěřila tomu i jeho rodina a všechno služebnictvo.
54 Kioki kumu kimmuadi kivanga Yesu bu kaba mu tsi Yuda mu kuenda ku Ngalili.
Tak Ježíš učinil druhý zázrak v Galileji po svém návratu z Judska.