John 11
1 Vaba mutu wumosi wuba mbevo, dizina diandi Lazale. Niandi wuba muisi Betani, buala buba mvuandanga Maliya ayi khombꞌandi Malata.
Ježíšův přítel Lazar těžce onemocněl. Žil se svými sestrami Marií a Martou ve vesnici Betanii.
2 Maliya, niandi nketo wudukudila Pfumu Yesu malasi ma tsudi mu malu ayi wufiona mawu mu zitsuki ziandi. Lazale wuba kimbevo, wuba khomba yi bakala yi Maliya.
(Marie byla ta žena, která pomazala vzácnou mastí Ježíšovy nohy, jak se ještě dovíme.)
3 Buna bakhomba bandi babaketo zituma mutu kuidi Yesu mu kunkamba: —Pfumu, tala mutu wowo weta zola wulembo bedi.
Bály se o bratrův život, a tak poslaly Ježíšovi vzkaz: „Pane, tvůj milovaný přítel je vážně nemocný.“
4 Vayi Yesu bu kawa bobo, wutuba: —Kimbevo kioki kilendi kumvonda ko, vayi kidi mu diambu di nkembo wu Nzambi muingi Muana Nzambi kakemboso mu kimbevo kioki.
Když se to Ježíš dověděl, řekl: „Nebojte se, Bůh nechce Lazarovu smrt, chce jen oslavit svého Syna.“
5 Muaki Yesu wuzola buwombo Malata, khombꞌandi yi nketo ayi Lazale.
Měl velmi rád obě sestry i Lazara,
6 Vayi bu kawa ti Lazale wulembo bedi, wubuela vuanda bilumbu biodi va buangu kioki kaba.
ale přesto se ještě dva dny zdržel na místě, kde ho zastihla zpráva o Lazarově nemoci.
7 Bosi wukamba minlonguki miandi: —Tuvutukanu ku Yuda.
Teprve pak řekl svým učedníkům: „Pojďme tedy do Betanie!“
8 Vayi minlonguki miandi minkamba: —A Labi, keti ndambu kuandi yi bilumbu biviokidi, Bayuda bazola kuzuba matadi vayi buabu tidi kuaku buela vutuka ku Yuda!
Ale ti namítali: „Mistře, ty chceš do Judska? Vždyť tě tam chtěli nedávno zabít, a ty se tam chceš vrátit?“
9 Yesu wuba vutudila: —Muisi ko kumi zithangu zizole mu muini e? Enati mutu dieti va muini kalendi bumina thutu ko bila wulembo moni kiezila ki nza.
„Proč se bojíte, jako by už nastávala noc, “řekl jim Ježíš. „Můj den ještě neskončil.
10 Vayi enati mutu wulembo diati va builu, buna maka bumina thutu, kiezila kisi ko mu niandi.
Kdo chodí ve dne, nemusí se bát úrazu, protože dobře vidí na cestu. Teprve cesta za tmy je nebezpečná.“
11 Bu kamanisa tuba mambu momo, buna wubuela diaka: —Nkundi eto lazale wulembo leki tulu vayi ndiedi mu kuenda nkotula.
Potom dodal: „Náš přítel Lazar usnul a já ho jdu probudit.“
12 Minlonguki mimvutudila: —Pfumu, enati lekidi tulu buna wela beluka.
Učedníci se zaradovali: „Tak on spí? To mu udělá dobře.“
13 Muaki Yesu wuyolukila lufua luandi vayi bawu babanzila ti Yesu wuyolukila tulu toto tunlekongo.
Ježíš však nemluvil o uzdravujícím spánku, ale o Lazarově smrti.
14 Buna Yesu wuba sudikisa ti: —Lazale fuidi.
Řekl jim tedy otevřeně: „Lazar zemřel
15 Vayi khini ndimmona mu diambu dieno bu ndikambu ba vawu muingi luwilukila. Vayi tuendano buabu ku kadi.
a já jsem rád, že jsem k němu nepřišel před jeho smrtí. Mohu vám tak podat nový důkaz o své moci, abyste mi uvěřili. Pojďme tam.“
16 Tona mutu wowo baba ntedilanga Didime, wukamba bakhomba bandi minlonguki: —Tuendano kuna mu diambu beto mamveto tufua yandi va kimosi.
Tomáš, kterému říkali Dvojče, rezignovaně povzdechl: „Pojďme, ať třeba umřeme s ním!“
17 Yesu bu katula, wuyenda bata buna Lazale weka bilumbu biya ku tsi ntoto.
Do Betanie přišli čtyři dny po Lazarově pohřbu.
18 Betani diba divula difikama ayi Yelusalemi, nduka-nduka bikilometele bitatu,
Z Jeru-zaléma bylo do Betanie jen asi tři kilometry,
19 ayi Bayuda bawombo bayiza kuidi Malata ayi Maliya mu kuba bomba mu diambu di khombꞌawu wu bakala.
a tak mnozí známí z města přicházeli těšit Lazarovy sestry v jejich žalu.
20 Malata bu kawa ti Yesu lembu yizi, wuyenda kundengana vayi Maiya wuba wuvuanda ku nzo.
Ty se dověděly, že Ježíš přichází. Marie zůstala doma,
21 Malata wukamba Yesu: —Pfumu, enati wubedi vava nganu khombꞌama kasi fua ko.
ale Marta mu běžela vstříc se slovy: „Pane, kdybys tu byl, bratr by jistě neumřel.
22 Vayi buabu nzebi kuama ti dioso kuandi diambu di wela lomba kuidi Nzambi, Nzambi wela kuvana diawu.
Ale já vím, že ani teď Bůh neodmítne žádnou tvoji prosbu.“
23 Yesu wunkamba: —Khombꞌaku wela fuluka.
„Neboj se, “odpověděl jí Ježíš, „tvůj bratr bude zase žít.“
24 Malata wumvutudila: —Nzebi ti wela fuluka mu lumbu kitsuka, batu bu bela fuluka.
25 Vayi yesu wunkamba: —Minu ndidi mfulukulu ayi luzingu. Woso wukunguilukila, ka diambu ko wufua, wela zinga.
Ježíš jí řekl: „To já přináším vzkříšení a život. Ti, kdo ve mne uvěřili, ať zemřeli nebo ještě žijí,
v žádném případě nezemřou navždy. Věříš tomu, Marto?“ (aiōn g165)
27 Malata wumvutudila: —Nyinga Pfumu, minu nguilukidi ti ngeyo Klisto, Muana Nzambi, wunkuiza va nza.
„Věřím, že jsi Boží Syn. Jsi Mesiáš, který měl přijít na svět, “odpověděla.
28 Bu kamana tuba mambu momo, Malata wuyenda tela mu kinsueki Maliya, khombꞌandi yinketo, mu kunkamba: —Maliya, Nlongi wizidingi, ngeyo kantela!
Marta se pak vrátila domů a pošeptala své sestře: „Přišel Mistr a chce s tebou mluvit.“
29 Maliya bu katumbu wa Malata; wutelama mu nsualu ayi wuyenda kuidi Yesu.
Sotva to Marie uslyšela, vstala a spěchala k němu.
30 Muaki buna Yesu kakikotidi ko mu buala, wuba kaka va buangu kioki Malata kayiza kundenginina.
Ježíš se zatím zdržoval na místě, kde se setkal s Martou.
31 Bayuda bobo baba ayi Maliya mu nzo ayi bobo baba kumbomba, bu bamona ti Maliya wutumbu telama mu nsualu ayi wutotuka, buna banlandakana bila babanizla ti wedi ku biziami ku dila.
Židé, kteří Marii utěšovali, se domnívali, že se jde vyplakat k Lazarovu hrobu, proto šli za ní.
32 Vayi Maliya wutula vaba Yesu, bu kammona buna wubua va malu mandi ayi wunkamba: —Pfumu, enati wubedi vava nganu khombꞌama kasi fua ko!
Jakmile Marie našla Ježíše, poklekla před ním na zem a naříkala: „Pane, kdybys byl zastihl Lazara živého, jistě bys ho nenechal zemřít.“
33 Yesu bu kamona ti Maliya wulembo didi va kimosi ayi bayuda bobo babayandi, buna kiadi kingolo kimbuila mu ntima.
Mariin pláč Ježíše rozrušil a okázalý nářek Židů se ho nemile dotkl.
34 Buna wuyuvula: —Kuevi luntudidi e? Bamvutudila: —Pfumu Yiza tadi.
Zeptal se: „Kam jste Lazara pohřbili?“„Pojď, Pane, ukážeme ti, “odpověděli.
35 Yesu wudila.
Teď vyhrkly slzy i Ježíšovi.
36 Bayuda batuba: —A beno…, Tala phila yikanzodila!
„Podívejte, jak ho měl rád, “šeptali někteří mezi sebou.
37 Vayi bankaka mu bawu batuba: —Mutu wawu niandi wuzibula meso ma phofo, nganu kasi vanga ko diambumuingi mutu wawu kabika fua e?
Jiní však namítali: „Proč nechal Lazara zemřít? Vždyť před tím uzdravil slepce. Nemohl ho zachránit?“
38 Yesu wuluta buela mona kiadi kiwombo mu ntima. Wuyenda ku biziami. Ziami beni kiba kisokolo mu ditadi. Va muelo vawu batula ditadi dinneni.
To Ježíše popudilo a vykročil k hrobu. Byla to jeskyně zavalená balvanem.
39 Yesu wuba kamba: —Botulanu ditadi diodi. Malata, khomba yi mutu wufua, wunkamba: —Pfumu, weka kuiza tsudi bila kiaki kieka lumbu kinya tona kazikulu.
„Odvalte ten kámen!“přikázal Ježíš. „Pane, bratr zde leží už čtyři dny a jeho tělo je jistě v rozkladu, “namítla Marta.
40 Yesu wunkamba: —Ndisi kukambanga ko ti mawumona nkembo wu Nzambi enati wilukidi e?
„Kde zůstala tvoje víra, že se Bůh oslaví?“podivil se Ježíš.
41 Babotula ditadi. Yesu wuvumbula meso mandi ku diyilu, wutuba: —Tata, ndivutudidi matondo bila wukunguilanga.
Otevřeli hrob, Ježíš pohlédl k nebi a modlil se: „Otče, děkuji ti, že mne vyslyšíš.
42 Nzebi ti weta kunguila mu zithangu zioso, vayi enati ndintubila bobo mu diambu di nkangu wawu wunzungididi muingi bakikinina ti ngeyo wuthuma.
Já vím, že vždycky slyšíš, ale říkám to nahlas, aby tito lidé uvěřili, že jsi mne poslal.“
43 Bu kamana tuba mambu momo, Yesu wuyamikina mau mbembo yingolo: —Lazale, totuka!
Pak zvolal: „Lazare, pojď ven!“
44 Mutu wufua wutotuka, wuzingu bitendi-bitendi bi minledi mu mioko ayimu malu; zizi kiandi kifuku ku tsi nledi. Yesu wuba kamba: —Lunnianguna, lumbika kenda kuandi.
A Lazar vyšel. Ruce a nohy měl ovinuté plátnem, tvář zahalenou šátkem. „Sundejte mu to, “přikázal Ježíš, „ať může chodit.“
45 Bawombo mu Bayuda bobo bayiza kuidi Maliya, bu bamona mambu momo mavanga Yesu, banwilukila.
Tehdy mnoho z přihlížejících Židů Ježíšovi uvěřilo, protože se stali svědky tohoto zázraku.
46 Vayi bankaka mu bawu bayenda bata Bafalisi ayi baba kamba mamo mavanga Yesu.
Někteří z nich však zprávu o této události donesli farizejům.
47 Buna bapfumu zi zinganga Nzambi ayi Bafalisi bakutakana mu lukutukunu lunneni ayi bakamba: —Mbi tufueti vanga e? Bila mutu wawu wulembo vangi bikumu biwombo.
Ti se sešli k poradě s předními židovskými kněžími: „Co si s ním počneme? Ten člověk dělá skutečné divy!
48 Beto kumbika ti kalembo kavanganga bobo, buna batu babo mabanwilukila. Buna basi Loma bela kuiza, bela tulula nzuꞌeto Nzambi ayi tsi eto.
Bude-li ve své činnosti pokračovat, všichni mu uvěří a provolají ho králem. Římané zakročí a je konec s naší vládou, chrámem i národem.“
49 Vayi wumosi mu bawu, dizina diandi Kayife, niandi wuba pfumu yi zinganga Nzambi mu mvu beni, wuba kamba: —A buna lusi zaba kadi kiasa ko e?
Úřadující velekněz Kaifáš řekl: „Vezměte rozum do hrsti!
50 Luisi zaba ko ti bulutidi mboti mutu wumosi kafua mu diambu di batu boso ayi tsi yoso yibika bungu!
Proč by měl být zničen celý národ, ať zemře jeden za všechny.“
51 Kasia tuba mambu momo mu luzolo luandi veka ko. Vayi bu kaba pfumu yi zinganga Nzambi mu mvu beni, buna wubikula ti Yesu kafueti fua mu diambu di tsi andi.
Když Kaifáš navrhoval tento úklad proti Ježíšovi, netušil, že pověděl slova, která se naplní. Jako velekněz prohlásil, že Ježíš má být obětován za svůj lid.
52 Bika sia ti mu diambu di tsi kaka, vayi mu diambu di kutikisabana babo ba Nzambi bamana sasakana muingi bakituka mutu wumosi.
Jeho výrok se nevztahoval jen na Židy, ale na lidi ze všech národů, ze kterých bude vytvořena Kristova církev.
53 Tona lumbu kina, bawizana va kimosi mu diambu bamvondisa.
Od této chvíle usilovali židovští kněží a farizejové o Ježíšův život.
54 Diawu, Yesu kasi buela kukimonikisa ko va meso ma bayuda. Wubotuka kuna, wuyenda ku zunga kifikimini ayi dikanga, ku divuladibeti tedilanga Efalayimi. Wuvuanda kuna ayi minlonguki miandi.
Ježíš přestal veřejně vystupovat mezi Židy a usadil se se svými učedníky v Efrajimu, na okraji pouště.
55 Pasika yi Bayuda yifikama batu bawombo baba mu mala bayenda ku Yeluzalemi tuamina Pasika yiba mu diambu di bakivedisa.
Přiblížily se opět Velikonoce. Do Jeruzaléma přišlo mnoho poutníků, aby se ještě před hlavními svátky očistili od hříchů.
56 Batomba Yesu. Ayi bu baba mu Nzo Nzambi bayuvasana bawu na bawu: —Buevi lumbanza e? Lummuena ti kalendi kuiza ko ku nyengo e?
Ptali se po Ježíši a říkali si mezi sebou: „Co si myslíte o tom, že tu není?“
57 Bapfumu zi zinganga Nzambi ayi Bafalisi bavana lutumunu muidi batu ti woso kuandi wunzaba kuidi Yesu, buna kafueti samuna muingi bankanga.
Kněží a farizejové veřejně vyhlásili, že každý, kdo by o Ježíši věděl, musí to ihned oznámit, aby ho mohli zatknout.
