Acts 28
1 Buna tumana vuka, batu batukamba ti dizina di sanga beni Maliti.
Od lidí, kteří se seběhli k místu naší záchrany, jsme se dozvěděli, že jsme na ostrově Malta.
2 Basi sanga beni batuyakula bumboti, batulungila mbazu yinnenivana disimu dinbu muingi tuyotila mu diambu di kiozi bila mvula kunoka.
Byli k nám neobyčejně laskaví. Pršelo a bylo zima, a tak nám rozdělali velký oheň a vůbec se o nás starali.
3 Mu thangu Polo kaba tota zikhuni zitula ku mbazu; kusa kimosi kiba mu zikhuni kitotuka mu diambu di ndukutila yi mbazu, kinama mu koko kuandi.
Pavel také pomáhal sbírat chrastí. Jak je však přikládal na oheň, vylezla z jeho otýpky zmije vypuzená horkem a zakousla se mu do ruky.
4 Basi sanga bu bamona ti nioka yinemi mu koko kuandi, bakambasana: —A beno makiedika ti mutu wawu mvondi, bila, ka diambu ko vukidimu mbu vayi busonga bu Nzambi bumengi ti kaba moyo!
Mezi domorodci se ozvalo: „Ten člověk je jistě vrah! Zachránil se z moře, ale božské spravedlnosti neutekl.“
5 Vayi Polo wunikuna koko, nioka yibua ku mbazu, kadi buasa kasia mona ko.
Pavel však klidně hada setřásl do ohně a nic zlého se s ním nedělo.
6 Batu boso baba mvingila muingi bamona ti kani maka vimba voti makatumbu bua ayi fua. Vayi bu bavingidila ngolo ayi bu bamona ti kadidiambu dimosi kasia mona ko; babalula mayindu ayi batuba: —A beno, nzambi yoyo!
Lidé čekali, že opuchne a zemře. Když však byl Pavel i po hodné době v pořádku, začali si lidé šeptat, že je to asi nějaký vtělený bůh.
7 Vana muenda disimu diodi tutapukila, vaba tini ki ntoto kiba ki Publiwusi, niandi wuba pfumu vana sanga. Wutuyakula bumboti, bilumbu bitatu katuvanina nleko.
Zachránili jsme se na pomezí statků Publia, římského správce ostrova. Přijal nás a tři dny přátelsky hostil.
8 Dise di Publiwusi wuba wulambalala va mbuka bila zinzangala ayi vumu vioka kaba mbela. Polo bu kayenda kuntala, wunsambidila, wuntetika mioko ayi wumbelusa.
Publiův otec stonal – byl postižen horečnatou úplavicí. Pavel ho navštívil, modlil se nad ním a pak ho dotekem rukou uzdravil.
9 Bosi batu bankaka baba mbela vana sanga bayiza kuidi Polo, bamana beluka.
Rozkřiklo se to po ostrově, a tak ze všech stran přicházeli za Pavlem nemocní a on je uzdravoval.
10 Buna bamona bobo, batukinzika ayi batuniemisa. Thangu eto yikuendila bu yifuana, batuvana bima bioso biobi tuba nfunu.
Za to si nás ohromně vážili a před odjezdem nás zahrnuli všemi potřebnými věcmi.
11 Zingondi zitatu tuvuandila vana; bosi tukuma mu masuwa mamosi ma Alekisandiya, ma baba ntedilanga “Bitsimba”. Masuwa beni maviokisa sivu va sanga ki Malite.
Trvalo to však tři měsíce, než jsme mohli pokračovat v cestě. Vzala nás loď, která měla domovský přístav v Alexandrii a jejímž znamením byla dvojčata Kastor a Pollux, ochránci námořníků.
12 Tuyenga tula ku Silakuze; bilumbu bitatu tukadila kuna.
Přistála nejprve v Syrakusách na Sicílii, kde jsme se zdrželi tři dny.
13 Tusia nanguka kuna, tulandakana muyenda nlangu bosi tutula ku Legio. Lumbu kimosi bu kivioka, mpemo wuba ku Sude wutona vevumuka. Bilumbu biodi tudiatila bosi tutula ku Puzole.
Pak jsme přepluli úžinu do Regia a s jižním větrem v zádech jsme se po dalších dvou dnech dostali do přístavu Puteoli.
14 Kuawu tumona bakhomba zituleba mu diambu tukala yawu tsambudi bilumbu. Bosi tuyenda ku Loma.
Tam tedy skončila naše pohnutá plavba do Itálie. Na prosby tamních křesťanů jsme zůstali v Puteolech celý týden.
15 Zikhomba ku Loma bu ziwa zitsangu zieto, bayiza tudengana kuna “zandu di Apiusi” ayi vana “zinzo zitatu”. Polo bu kabamona, wuvutula matondo kuidi Nzambi; bosi wubaka kibakala.
Odtud jsme se pěšky vydali do Říma. Mezitím se o nás dozvěděli bratři v Římě a někteří nám přišli naproti sedmdesát kilometrů, až na Appiovo tržiště, jiní alespoň ke Třem hospodám. Když se s nimi Pavel setkal, děkoval Bohu a šel dál s novou odvahou.
16 Buna tutula ku Loma, bavana Polo minsua mu vuanda mu nzo yi niandi veka vayi disodi dimosi diba kunsunganga.
V Římě byl potom umístěn v soukromém bytě – vždy s jedním vojenským strážcem.
17 Bilumbu bitatu bu bivioka, Polo wutumisa bapfumu zi Bayuda babaku Loma. Bu bakutakana, wuba kamba: —A bakhomba ziama, kadi mbimbi ndisia vangila ko basi dikanda dieto ayi bifu bi bakulu beto vayi bakhanga ku Yelusalemi ayi bandiekula mu mioko mi basi Loma.
Tři dny po příchodu do Říma si Pavel k sobě pozval tamní významné židy. Když přišli, řekl jim: „Bratři, nijak jsem se neprovinil proti našemu národu, ani proti našim tradicím. Přesto jsem byl v Jeruzalémě uvězněn a předán Římanům.
18 Basi Loma batsambisa, badi kandiekula kuama bila basia mona ko diambu diodi mfueti vondolo.
Ti mě vyslýchali a byli by mě propustili, protože jsem neudělal nic, zač bych zasluhoval smrt.
19 Vayi Bayuda bamanga, diawu ndilombila minsua mu kuiza sambi va meso ma Sezali. Vayi ndisi ko mayindu ma funda basi dikanda diama.
Jeruzalémští židé však proti mně byli zaujatí, a tak jsem nakonec nucen odvolat se k císaři. Nehodlám tu však žalovat na svůj národ.
20 Kiawu kioki bila ndilutumisini muingi tumonana ayi tusolula yeno. Bila mu diambu di diana diama mu Iseli diawu bakhangidi zisieni ziazi.
Proto jsem si přál setkat se s vámi a vysvětlit vám to. Pro naši společnou víru v Mesiáše mám tato pouta!“
21 Bayuda bamvutudila: —Kadi diambu dimosi beto tusi kuwila ko! Bila kadi minkanda miba ku Yuda tusi mona ko kuidi bakhomba bayiza kuaku.
Odpověděli mu: „My jsme o tobě z Judska nedostali žádnou zprávu nebo žalobu, ani písemně, ani ústně.
22 Vayi wutukambi mambu moso momo wulembo yindula, bila tuzebi ti mu bibuangu bioso balembo findisa dibundu diaku ziphaka.
Chtěli bychom však slyšet tvoje názory. Víme totiž, že vaše sekta se všude setkává s odporem.“
23 Bosi bawizana lumbu. Lumbu beni bu kifuana, batu bawombo bayiza kunzoꞌandi. Masolo mazingila tona va nsuka nate va masika. Wuba yolukilamambu ma Kipfumu ki Nzambi bu kasingimina mu Mina mi Moyize ayi mu minkanda mi mimbikudi. Wuba leba bawilukila Yesu.
Dohodli se tedy na dalším setkání a pak se jich u něho sešlo mnohem více. Pavel jim celý den vykládal o tom, že Boží království přišlo mezi lidi v osobě Ježíše Krista. Snažil se je o tom přesvědčit důkazy a předpověďmi ze Starého zákona.
24 Va khati ka batu beni, bankaka bawilukila, vayi bankaka bamanga kuawu wilukila.
Některé získal, jiní však odmítali uvěřit.
25 Vayi mu thangu bazola vutuka buna bakidi findana ziphaka. Buna polo wutuba diambu dimosi kaka: —Mambu matuba Pheve Yinlongo madi makiedika, mu munu wu nbikudi Ezayi ti:
Odcházeli takto rozdvojeni a Pavel těm zatvrzelým řekl: „Přesně tak to Duch svatý předpověděl vašim předkům ústy proroka Izajáše:
26 Yenda kambi batu baba ti: luela wa vayi lulendi sudika ko; luela tala vayi lulendi mona ko,
‚Jdi k tomu lidu a řekni mu: Budete naslouchat a naslouchat, a přece neporozumíte. Budete se dívat a dívat, ale nic neuvidíte.
27 bila mintima mi batu baba ngolo midi bakengi matu mawu ayi meso mawu mu diambu di meso mawu mabika mona, ayi matu mawu mabika wa; mu diambu di mintima miawu mibika sudika tala bedi balula mintima miawu muingi ndiba vukisa!
Máte totiž otupělé srdce, zacpané uši a zavřené oči, aby se vám snad nestalo, že byste viděli, slyšeli a srdcem pochopili; to byste se totiž ke mně obrátili a já bych vás uzdravil.‘“
28 Polo wubuela tuba ti: —Thidi luzaba ti Nzambi wuveni phulusu andi kuidi Bapakanuayi bela tambula mambu beni.
„Proto se nedivte, “dodal Pavel, „že zprávu o Boží záchraně hlásáme pohanům. Ti ji dychtivě přijímají.“
30 Mimvu miodi Polo kakadila mu nzo yoyi kaba futilanga. Wuba yakulangabumboti batu bobo baba kuntalanga,
Celé dva roky byl Pavel ve svém soukromém římském vězení a směl přijímat všechny návštěvy.
31 wuba kuba kambanga Nsamu wu Kipfumu ki Nzambi ayi wuba kuba longanga Nsamu wu Pfumu Yesu Klisto. Kadi mutu kasia ku nkandika ko.
A tak svobodně a bez překážek hlásal Boží království a učil o Pánu Ježíši Kristu.
