Acts 17
1 Bu bamana vioka Amfipolisi ayi Apoloni, Polo ayi Sila batula ku Tesalonika; kuna kuba nzo lukutukunu yi Bayuda.
Vydali se přes Amfipolis a Apollonii, až přišli do Tesa loniky, kde byla židovská synagoga.
2 Polo wukota mu nzo lukutukunu banga bubela kifu kiandi. Zimbingu zitatu kasoludila yawu mu masonoko.
Pavel, jak už to měl ve zvyku, zahájil svou misijní činnost mezi židy. Tři soboty po sobě k nim promlouval
3 Wuba kuba sudikisa ayi kuba monisa bumboti ti Klisto kafuetimona ziphasi ayi kafueti fuluka mu bafua; wuba kamba ti: —Yesu diodi ndilembo lulongi niandi Klisto!
a snažil se jim dokázat z Bible, že slíbený Mesiáš musel projít utrpením, zemřít a vstát z mrtvých. „Ten Mesiáš je Ježíš a o něm jsem vám přišel povědět, “říkal Pavel.
4 Bayuda bankaka mu bawu bawilukila, bafubakana kuidi Polo ayi Sila. Buawu bobo basi Ngelese, bawombo bobo bankizikanga Nzambi, va kimosiayi baketo baluzitu bakutakana yawu.
Někteří z nich tomu uvěřili a ty Pavel a Silas dále vyučovali. Získali pro Krista i mnoho bývalých pohanů, mezi nimi také řadu žen z významných rodin.
5 Vayi Bayuda bankaka bamona kikhenene, bakambisila bivungisi biobi bieti diengila phamba-phamba mu zinzila muingi batotula khindu. Bawizana ayi batotula khindu mu divula. Bakota mu nzo yi Yasonimu tomba Polo ayi Sila mu diambu di kuba nata kuidi nkangu wu batu.
To vzbudilo závist židů, kteří v Ježíše neuvěřili. Najali si lidi z městské spodiny a ti vyvolali pouliční výtržnost. Přitáhli k Jásonovu domu, kde Pavel a Silas bydleli, a chtěli je lynčovat.
6 Bu bakambu kuba mona, bakanga Yasoni ayi basi dibundu bobo babayandi, babanata kuidi bapfumu zi divula ayi bayamikina: —Batu bobo balembo nikuna tsi, beka kuaku.
Nezastihli je však, a tak dovlekli Jásona s několika věřícími na radnici. Tam židé žalovali na křesťany:
7 Yasoni niandi wuba tambula ku nzoꞌandi! Baboso babundudi Mina mi Sezali, bila balembo tubanga ti ntinu wunkaka widi, dizina diandi Yesu!
„Tihle lidé organizují vzpoury v celé říši. Ruší císařovy zákony a snaží se nastolit za krále jakéhosi Ježíše. Teď dorazili až k nám a tento muž jim poskytl svůj dům.“
8 Nkangu wu batu ayi bapfumu bu bawa bobo, bafuema ngolo.
Městští úředníci dostali strach,
9 Diawu bafutisila Yasoni ayi baklisto bankaka lumandi, bosi babayekula.
ale nakonec propustili Jásona a jeho přátele, když zaplatili kauci.
10 Muna builu, bakhomba zitinisa Polo ayi Sila ku Bele. Bu bayetula kuna, bakota mu nzo lukutukunu lu Bayuda.
Křesťanští bratři hned v noci tajně vyvedli Pavla a Silase z města a vypravili je na cestu do Beroje. Také tam začali činnost v židovské synagoze.
11 Muaki Basi Bele baba batu ba mintima mimboti viokila basi Tesalonika. Bakikinina Mambu ma Nzambi mu luzolo loso lumboti; ayi kadika lumbu baba fionguninanga masonoko mu diambu di zaba kani mambu momo baba kuba longanga maba makiedika.
Berojští židé byli otevřenější a naslouchali ochotně zprávám o Ježíšovi; každý den se scházeli a studovali Písmo a ověřovali si, zda se Pavlova zvěst shoduje s předpověďmi izraelských proroků.
12 Buna bawombo mu bawu bawilukila va kimosi ayi baketo ba luvalu ba basi Ngelese buela ayi babakala bawombo.
Mnoho jich uvěřilo a opět se k nim připojili pohané, muži i ženy, někteří i z urozených vrstev.
13 Vayi Bayuda ba basi Tesalonika bu bawa ti Polo wulembo longi mambu ma Nzambi ku Bele, bayiza kuna, batona divunzi ayi khindu mu batu.
To se ovšem doneslo k židům v Tesalonice. Vypravili se do Beroje a snažili se i tam Pavlovu práci překazit.
14 Bakhomba batinisa Polo ku ndambu mbu. Vayi Sila ayi Timote basiala kuna.
Berojští křesťané raději hned dovedli Pavla do nejbližšího přístavu a někteří ho doprovodili po moři až do Atén. Silas a Timoteus zůstali zatím v Beroji. Pavel jim však vzkázal po svých průvodcích, aby se za ním co nejdříve vypravili.
15 Batu bobo banata Polo, bantudisa nate ku Atene bosi bavutukaku Bele. Bawu banatina Sila ayi Timote thumu ti Polo wuba kamba bavikaku nlandakana.
16 Polo bu kaba vingidila bakundi bandi ku Atene, buna wumonakiadi mu ntima mu mona ti bitumba biwombo biba mu divula.
Zatímco na ně čekal, procházel Pavel Aténami. Všechno se v něm bouřilo, když viděl, jak tam lidé horlivě uctívali sochy bohů.
17 Wuba solulanga ayi Bayuda ayi batu bankaka baba sambilanga Nzambi mu nzo lukutukunu. Kadika lumbu Polo wuba solulanga va nyalu-nguba va kimosi ayi batu bobo kaba dengananga kuna.
Den co den hovořil s židy a bohabojnými Řeky v synagoze, ale vycházel i na náměstí a mluvil ke všem, kdo mu byli ochotni naslouchat.
18 Ndambu yi batu bankaka baba mu dikabu di Baepikuli ayi dikabu di Basitoyika, bafindana yandi ziphaka. Bankaka batuba: —Kiololoko kioki mbi kantuba e? Vayi bankaka batuba ti: —Tumueni ti niandi wulembo longi zinzambi banzenza! Bayolukila bobo mu diambu di Polo kaba nlonga nsamu wu Yesu ayi wu mfulukulu yi bafua.
Tak se dostal do hovoru i s aténskými filozofy, epikurejci a stoiky, a vyprávěl jim o Ježíšovi, který vstal z mrtvých. Někteří ho okřikovali: „Neposlouchejte toho žvanila!“ale druhé to začalo zajímat. Říkali: „To bude nějaké nové náboženství.“Atéňané i lidé, kteří tam přicházeli studovat, byli totiž velice zvědaví a posedlí touhou povědět nebo uslyšet něco nového a neobvyklého. Vzali Pavla mezi sebe, dovedli ho na řečniště zvané Areopag a požádali ho, aby jim pověděl něco více o tom novém učení plném překvapujících myšlenek.
19 Vayi babuila Polo ayi bannata va buangu kiba ntedilanga “Aleyopaze”, vovo bayuku findininanga ziphaka. Bankamba: —Tulenda kueto zaba tsundu yi malongi momo ma mona wulembo longi e?
20 Bila mambu momo wuntuba madi mamona kuidi beto ayi tutidi zaba tsundu yi mambu momo.
21 Muaki basi Atene ayi banzenza babakalanga ku Atene, kisalu baluta sala viokisanga thangu mu tuba ayi mu wa mambu mamona.
22 Polo wutelama vana khatitsika Aleyopaze, wutuba: —A basi Atene, ndimmona ti lueti zola buwombo sambila
Pavel tedy vystoupil na místo pro řečníky a oslovil shromážděné: „Atéňané, všiml jsem si, že jste opravdu nábožensky založení lidé.
23 bila bu ndibedi zieta mu divula dieno, ndimueni bitumba biwombo biobi lueti sambila. Tala, ndimueni va diziku dietitambukulu makaba vasonama: “kuidi nzambi yoyi tukambulu zaba!” Diawu Nzambi yoyi lueti sambila mu kambu kunzaba niandi ndikulusamunina.
Když jsem prohlížel vaše četné chrámy a svatyně, viděl jsem také oltář zasvěcený ‚neznámému bohu‘. Tušíte tedy, že je zde někdo, kdo přerůstá vaše představy a máte ho v úctě. A právě o něm jsem vám přišel povědět!
24 Nzambi yoyi yivanga nza ayi bibioso bidi mu nza ayi niandi Pfumu yi Diyilu ayi ntoto, kakalanga mu zinzo zi Nzambi zitungulu mu mioko mi batu ko.
Jediného pravého Boha, který stvořil svět a všechno živé, který ovládá Zemi a celý vesmír, toho nemůžete postavit jako sochu do svých chrámů.
25 Bosi mioko mi batu milendi kunsadila ko, bila kasukamanga ko! Niandi weti vana luzingu ayi weti vana batu boso phumukunu; niandi weti vana bima kuidi batu boso.
On není závislý na tom, zda ho někdo uctívá a přináší mu oběti. Vždyť on sám dává všem život a udržuje i zajišťuje ho vším potřebným.
26 Mu mutu wumosi kavangila batu boso mu diambu bavuanda va ntoto wumvimba. Wuvasa zithangu; wutula zindilu zi bibuangu biobio balenda vuanda muingi batomba Nzambi.
Celé lidstvo vytvořil z jediného člověka, rozsadil nás po celé zemi a vymezil jednotlivým národům prostor i dějinná období.
27 Mu mamoso mama kavanga, wuntomba ti batu bantomba bila thangu yinkaka balenda kunsimba mu fifita ayi kumbakula ka diambu ko kasi ko thama kuidi kadika mutu buna tuididi.
A všichni máme veliký úkol: hledat Boha. A tu po pracném poznávání zjišťujeme, že je nám vlastně nablízku.
28 Bila mu diambu diandi tulembo zingila, tundiatila ayi tuididi. Banga minsoniki mieno minkaka misonika: “Bila beto mamveto tuidi mu nkunꞌandi.”
On nám totiž dává život, pohyb a celé bytí. Pěkně to vyjádřili někteří vaši básníci: jsme jeho děti, Boží rodina.
29 Bu tuidi mu nkuna Nzambi buna tubika banza ti kinzambi kidedikinibanga nolo, palata voti banga ditadi; bima bivangulu mu mioko mi batu ayi mu mabanza ma batu.
Jak bychom si tedy měli myslet, že božská pocta přísluší nějakému lidskému dílu ze zlata, stříbra nebo mramoru? To je přece výtvor lidského umění a obratnosti. Vidíte, do takového omylu lidstvo zapadlo,
30 Mu thama Nzambi wuvibidila kambu ku diela ku batu, buabu wulembokambi batu boso badi mu bibuangu bioso ti babalula mavanga mawu.
ale Bůh je trpělivý a chce nám to prominout. Teď ale vzkazuje všem lidem, že je na čase toho všeho nechat a obrátit se k němu, k pravému Bohu.
31 Bila wukubika lumbu kioki kela sambisa batu ba nza mu busonga, mu nzila yi mutu wowo kakubika bu kavana dimbu kuidi batu boso mu fulukisa mutu beni mu bafua!
Blíží se totiž den, kdy nás bude soudit, a všechno závisí na tom, jaký zaujmeme postoj k jedinému muži, kterého Bůh poslal, ke Kristu Ježíši. K němu se Bůh jasně přiznal tím, že ho vzkřísil z mrtvých.“
32 Buna bawa nsamu wu mfulukulu yi batu bafua; bankaka banseva bosi bankaka bankamba: —Tuela kuwa mu khumbu yinkaka.
Dosud pozorní posluchači teď Pavla přerušili. Vzkříšení z mrtvých bylo na ně příliš. Někteří se mu rovnou vysmáli, druzí se vymluvili: „Pro dnešek to stačí, poslechneme si tě zase příště.“
33 Diawu Polo kaba bikila.
34 Muaki batu bankaka bafubakana yandi ayi bawilukila. Mu bawu muba Denisi wuba mu dikabu di Aleyopaze, nketo wumosi baba tedilanga Damali ayi bankaka mu bawu.
Ale někteří byli přece jen zaujati, požádali Pavla o bližší vysvětlení a uvěřili. Byl mezi nimi i člen soudního dvora Areopagu Dionysios a žena jménem Damaris.
