Acts 13
1 Mu dibundu di Antioshi muba mimbikudi ayi minlongi mi Mina; muna muba Balinabasi, Simewoni mutu baba ntedilanga “Ningeli” bu dinsundula: “Ndombi”, Lusuisi muisi Silene, Manayeni mutu wuyunduka va kimosi ayi ntinu Elode ayi Sawuli.
Ve sboru v Antiochii bylo několik mužů, kterým Bůh dával zvláštní porozumění jeho pokynům i schopnost tlumočit je lidem. Byli to Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius z Kyrény, Manahen, který byl vychováván spolu s galilejským knížetem Herodem Antipou, a Saul.
2 Bu baba sadila Pfumu ayi kukifuisa nzala mu diambu di lusambulu, Pheve Yinlongo yituba: —Luphengumunina Balinabasi ayi Sawuli mu diambu di kisalu kioki ndiba tedila!
Ti se jednou připravovali postem a modlitbami na službu Bohu a dostali pokyn od Ducha svatého: „Vyšlete ze svého středu Barnabáše a Saula k práci, kterou jim chci svěřit!“
3 Diawu bu bamana kukifuisa nzala mu diambu di lusambulu ayi bu bamana sambila, baba tetika mioko ayi baba bika benda.
Znovu se tedy modlili a postili, pak jim požehnali pokládáním rukou a vyslali je na misii. Jako pomocník s nimi šel Jan Marek.
4 Mu lutumunu lu Pheve Yinlongo, Balinabasi ayi Sawuli bayenda ku Selesi. Kuna babakila masuwa mu kuenda ku Sipeli.
Podle pokynů Ducha se vypravili do přístavu Seleukie a odtud se plavili na ostrov Kypr.
5 Bu batula ku Salamine, balonga mambu ma Nzambi mu zinzo zi zikhutukunu zi Bayuda. Yowani wuba kuba sadisanga.
Přistáli v městě Salamině a v židovských synagogách začali kázat o Kristu.
6 Bu basabuka sanga kioso nate ku Pafosi, badengana Nyuda wumosi wuba nsadilanga mazi, dizina diandi Bali-Yesu, wuba mbikudi wu luvunu.
Prošli tak celým ostrovem až do Páfu.
7 Bali-Yesu wuba vuandanga va kimosi ayi Selingiusi Pawulusi, nyadi wu sanga, wuba mutu wu diela. Niandi wutumisa Balinabasi ayi Sawuli bila wuzola wa mambu ma Nzambi.
Tam sídlil římský místodržitel Sergius Paulus, vzdělaný muž, a ten k sobě pozval Barnabáše a Saula, aby od nich slyšel Boží zvěst.
8 Vayi Elimasi nkua mazi (yawu tsundu yi dizina diandi), wuba kakidila ayi wutomba bu zimbikisa minu ki Nyadi.
U Sergia byl také židovský mág Barjezus, který se vydával za proroka. Říkalo se mu Elymas, to znamená čaroděj. Ten se teď tvrdě postavil proti Barnabášovi a Saulovi a snažil se ze všech sil, aby jim Sergius neuvěřil.
9 Bosi Sawuli baba tedilanga diaka Polo bu kaba wuwala mu Pheve Yinlongo, wusungimina tala nkua mazi bosi wunkamba:
Saul, nyní známější pod jménem Pavel, se v síle svatého Ducha podíval Barjezovi přímo do očí a řekl:
10 —A ngeyo mutu wuwala luvunu ayi mutu wu mambu mambimbi, muana wu Satana mbeni yi mambu masonga, wulendi vonga ko mu vondanga zinzila zilulama zi Pfumu e?
„Tvoje jméno sice znamená ‚syn Ježíšův‘, ale ve skutečnosti jsi syn ďáblův, plný klamu a falše! Jsi nepřítel Boží pravdy a stojíš v cestě lidem, kteří hledají Boha.
11 Vayi tala buabu koko ku Nzambi kueka kuvana thumbudulu; weka kituka phofo; wulendi buela mona ko muini mu ndambu bilumbu! Vana vawu weka mona mbungi ayi tombi mu meso, wubaluka mu zindambu zioso, wutomba mutu wulenda kunsimba mu koko mu kuntuadisa.
On je však pánem i nad tebou. Na důkaz toho teď oslepneš a na čas neuvidíš ani slunce!“Barjezovi se skutečně setmělo před očima, tápal kolem sebe a hledal, kdo by mu podal ruku a vedl ho.
12 Nyadi beni buna kamona mambu mama mavioka, wuwilukila bilawusimina mu diambu di malongi ma Pfumu.
Když místodržitel viděl, co se stalo, uvěřil a dychtivě přijímal Ježíšovo učení.
13 Polo ayi bakundi bandi boso bakota mu masuwa ku Pafosi, bayenda ku Pelinge mu zunga ki Pamfili. Yowani wuvasuka yawu, wuvutuka kuandi ku Yelusalemi.
Z Páfu se Pavel a jeho průvodci plavili do Perge v Pamfylii. Jan Marek se však od nich odloučil a vrátil se odtud do Jeruzaléma.
14 Vayi bawu bu babotuka ku Pelinge, basabuka tsi ayi batula ku Antioshi mu zunga ki Pisidi. Mu lumbu ki saba, bu bakota mu nzo lukutukunu, buna bavuanda.
Z Perge šli do Pisidiské Antiochie a zúčastnili se tam sobotní bohoslužby v synagoze.
15 Buna bamana tanga minkanda mi Mina ayi mi mimbikudi, bapfumu zi nzo lukutukunu baba fidisila batu mu kuba kamba: —A bakhomba, enati mambu malenda kindisa batu madi yeno, buna lulenda tuba!
Když byly přečteny oddíly ze zákona a prorockých knih, vyzvali je představení synagogy: „Bratři, jestliže máte pro nás nějaké duchovní povzbuzení, ujměte se slova!“
16 Polo bu katelama, wuvumbula koko kuandi ayi wutuba: —A basi Iseli ayi beno boso lueti kinzika Nzambi, bika luwa:
Tu vystoupil Pavel, naznačil obvyklým gestem, že bude hovořit, a začal: „Muži Izraele, i vy, jiného původu, kteří ctíte jediného Boha! Dobře poslouchejte!
17 Nzambi yi batu baba ba Iseli wusobula bakulu beto, wufunisa batu bu baba vuandanga mu tsi yi Ezipite ayi wuba totula mu koko kuandi ku lulendo.
Bůh si vyvolil naše praotce a za pobytu v Egyptě dal jejich potomkům vyrůst ve veliký národ. Mocnými činy je pak z té otrokářské země vysvobodil.
18 Wuba sadisa mu makumaya ma mimvu mu dikanga.
Po čtyřicet let kočovali pouštěmi a Bůh se o ně pečlivě staral.
19 Bu kamana vonda tsambudi di makanda mu tsi Kana, wuba vana mawu banga kiuka.
Potom jim podmanil všechny národy, které obývaly Kenaan a daroval tu zemi dědičně Izraeli.
20 Mambu momo bu mavioka, nate nduka-nduka zikhama ziya ayi makumatanu ma mimvu, wuba vana mazuzi nate mu thangu mbikudi Samueli.
Po více než čtyři století jim Bůh vládl prostřednictvím moudrých vůdců, z nichž poslední byl prorok Samuel.
21 Bosi balomba ntinu; buna Nzambi wuba vana Sawuli muana Kisi, muisi dikanda di Benyamini; niandi wuba yadila mu makumaya ma mimvu.
V jeho době zatoužili naši předkové po králi a Bůh jim tedy dal za krále Saula, syna Kíšova z kmene Benjamín. Vládl jim čtyřicet let.
22 Vayi Nzambi wumvengumuna, wuba totudila Davidi mu ba ntinu, niandi Nzambi katelimina kimbangi kiaki: Ndimueni mu Davidi, muana Yese, mutu wudedakani banga ntimꞌama, wela vanga luzolo luama loso.
Bůh se však od něho odvrátil a dal Izraeli za krále Davida, o němž řekl: ‚Vybral jsem si Davida, Jišajova syna. To je muž podle mých představ a bude se řídit mou vůlí.‘
23 Vayi mu nkuna Davidi Nzambi katotudila Yesu, Mvulusi mu diambu Iseli bila bobo bubela tsilꞌandi.
Slíbil také, že z Davidova rodu se narodí Vysvoboditel, a splnil to, když poslal Ježíše.
24 Tuamina ndizulu andi, Yowani wulonga batu boso malongi matedi mbotokolo bu bameni balula mavanga mawu.
Před jeho příchodem hlásal Jan všem Izraelcům, aby se zřekli svých hříchů a dali se pokřtít.
25 Ku tsukusunu luzingu luandi, Yowani wuba yuvula: “Kuidi beno minu ndidi nani e? Minu ama ko mutu wowo lulembo vingila vayi niandi wela kuiza ku mbusꞌama. Minu ndisi fuana ko mu nianguna minsinga mi zisapatu ziandi.”
Ke konci své činnosti Jan říkal: ‚Nemyslete si, že já už jsem ten očekávaný! Ten přichází po mě a pro mne by byla příliš velká čest, kdybych mu směl třeba jen boty rozvázat.‘
26 A bakhomba ziama, beno luidi mu nkuna Abalahami, kuidi beno ayi kuidi bobobeti kinzika Nzambi, luzaba ti kuidi beto kuyiza mambu mama ma phulusu.
Bratři, kteří jste z Abrahamova národa, i vy ostatní, kteří spolu s námi ctíte jediného Boha, dnes vám přinášíme zvěst o spáse!
27 Bila batu bakalanga ku Yelusalemi ayi bapfumu ziawu basia zaba Yesu ko, ayi basia sudika ko minkanda mi mimbikudi miba tangungu kadika lumbu ki saba. Badedikisa mambu beni bu bazengila Yesu nkanu.
Obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové však v Ježíšovi nerozeznali Spasitele. Odsoudili ho a nevědomky tak splnili, co o něm psali proroci, jak to čítáme každou sobotu.
28 Ka diambu ko basia mona ko mu niandi kadi bila kikalenda vondolo vayi baleba Pilatu mu diambu kamvondisa.
Neměli žádný důvod, aby ho vydali na smrt. Přesto však naléhali na Piláta, aby ho dal popravit.
29 Bu bamana dukisa mambu moso masonama mu diambu diandi, bankulula va nti ayi bantula mu ziami.
Ale i tak se uskutečnily doslova všechny předpovědi Písma. Ježíšovo tělo bylo sňato z kříže, pohřbeno,
30 Vayi Nzambi wumfulukisa mu bafua!
ale Bůh jej vzkřísil z mrtvých!
31 Bosi wukimonikisa mu bilumbu biwombo kuidi batu bobo bayenda yandi tona ku Ngalili nate ku Yelusalemi. Buabu batu beni bawu bayika bambangi bandi va meso ma batu.
Po řadu dní jej vídali jeho galilejští učedníci, kteří s ním přišli do Jeruzaléma. Ti to dosud osobně dosvědčují.
32 Beto, tulembo lusamunina Nsamu wumboti landila tsilayivana Nzambi kuidi bakulu beto
I vám dnes zvěstujeme, že veliký slib, který Bůh dal našim předkům,
33 ti Nzambi wudedikisidi yawu kuidi beto bana bawu bu katotula banga busonimina mu Nkunga wummuadi: Widi Muanꞌama, buabu ndibutidi.
splnil nyní jejich potomkům a potvrdil ho Ježíšovým vzkříšením. Na něho se vztahují slova druhého žalmu: ‚Ty jsi můj syn, dávám ti dnes život.‘Bůh slíbil Davidovi, že jeho království bude věčné.
34 Muaki wumfulukisa mu bafua muingi kabika buela fua. Diawu katubila ti: Ndiela kulusakumuna mu mambu manlongo, mavedila momo ndivanina Davidi tsila.
35 Diawu katubila mu buangu kinkaka: Wulendi tala ko ti nitu yi mutu aku wunlongo yibola.
A David říká Bohu: ‚Nedopustíš, aby tvůj vyvolený podlehl smrti.‘To se ovšem netýkalo samého Davida, jenž splnil ve své době úkol, zemřel, byl pohřben a jeho tělo se rozpadlo v prach.
36 Bila Davidi, bu kamana sala mu tsungi andi mu luzolo lu Nzambi, wufua ayi wuziku va buangu kimosi ayi bakulu bandi, bosi wubola.
37 Vayi mutu wowo Nzambi kafulukisa, kasia bola ko.
Ta proroctví se vztahují na Krista, Davidova potomka, kterého Bůh vzkřísil, takže jeho tělo nepodlehlo zkáze.
38 A bakhomba; bika luzaba ti mu niandi muyizila ndemvokolo yi masumu.
Uvědomte si, bratři, co to pro vás znamená: Každému, kdo uvěří v Ježíše, odpouští Bůh všechny hříchy, a to i ty, které podle Mojžíšova zákona nemohly být odpuštěny.
39 Ayi mu niandi, woso mutu wukunwilukila, wela kunnungisa mu mambu moso momo Mina mi Moyize milendi baka ko bu kulunungisila.
Dejte si však pozor, aby se na vás nesplnila prorocká předpověď:
40 Diawu, lulubuka muingi mambu matuba mimbikudi mabika kulubuila:
‚Jen se dobře dívejte, vy, kteří mnou opovrhujete. Zděste se, váš konec se blíží. Před vašimi zraky se děje něco velikého, druzí vám o tom svědčí, ale vy tomu nechcete věřit.‘“
41 Lutala beno lueti vueza Nzambi, lusimina ayi lubotuka! bila minu ndieka vanga diambu mu bilumbu bieno, luisi ba wilukila diambu beni ko enati mutu wulusamunini diawu.
42 Bu batotuka ku nganda, baleba Polo ayi Balinabasi mu diambu di biza longi diaka mambu beni mu lumbu ki saba kinkuiza.
Když vycházeli ze synagogy, posluchači prosili Pavla a Barnabáše, aby jim o tom všem znovu vyprávěli ještě další sobotu.
43 Lukutukunu bu lumanisa mu nzo lukutukunu; Bayuda bawombo ayi basi makanda mankaka baba sadilanga Nzambi, bobo bakikinina Kiyuda, balandakana Polo ayi Balinabasi; basolula yawu ayi baba kindisa mu tatamana mu nlemvo wu Nzambi.
Mnozí židé i na židovskou víru obrácení pohané doprovázeli Pavla a Barnabáše. Ti s nimi hovořili a vedli je k tomu, aby se drželi Božího odpuštění.
44 Mu lumbu ki saba kilanda, nduka-nduka divula dioso dikutakana mu wa mambu ma Nzambi.
Následující sobotu se shromáždilo skoro celé město, aby slyšelo hlásání Božího slova.
45 Vayi Bayuda bu bamona nkangu wu batu, bamona kikhenene ayi bavunisa Polo mu mambu momo kaba tuba, bamvunisa ayi bavueza Nzambi.
Židé žárlili, že se sešlo tolik lidí, skákali Pavlovi do řeči, odporovali a posmívali se mu.
46 Polo ayi Balinabasi babakamba mu bukhafi boso ti: —Kuidi beno theti kufueti samununu Mambu ma Nzambi vayi sumbu lu malozidi ayi sumbu lukimonisini ti luisi bafuana ko mu baka luzingu lukalumani, tala tueka mbaluka kuidi Bapakanu. (aiōnios g166)
Nakonec jim tedy Pavel s Barnabášem řekli: „Vy jste měli přednost, vám jsme měli vyřídit Boží slovo jako prvním. Protože je však odmítáte a vzdáváte se tak naděje na věčný život, obracíme se k pohanům. (aiōnios g166)
47 Bila Pfumu wutuvana lutumunu ti: Ndibieka mu ba kiezila kuidi Bapakanu mu diambu di nata phulusu nate ku sukisina ntoto.
Tak nám to Pán totiž přikázal: ‚Neste světlo pohanům a zvěstujte spásu všem lidem.‘“
48 Bapakanu bu bawa mambu mama, bamona khini. Baniemisa mambu ma Nzambi ayi bobo bakubuku mu baka luzingu lukalumani bawilukila. (aiōnios g166)
Pohané z toho měli velkou radost a ze srdce děkovali Bohu za to, co od Pavla slyšeli. Ti, v nichž Bůh probudil touhu po věčném životě, uvěřili (aiōnios g166)
49 Mambu ma Pfumu ma tembakana mu tsi yoso.
a Kristovo evangelium se šířilo v celém kraji.
50 Vayi Bayuda bakambisila baketo bobo baba luvalu, baba sadilanga Nzambi va kimosi ayi batu ba luvalu ba divula beni; batona yamisa Polo ayi Balinabasi ayi baba kuka mu zunga kiawu.
Židé, kteří Krista odmítli, však využili svého vlivu na urozené ženy, které se přiklonily k víře Izraele, a na městské úředníky. Vzbudili tak nepřátelství proti Pavlovi a Barnabášovi, až je vyhnali z kraje.
51 Polo ayi Balinabasi bakukumuna mbungi-mbungi yiba mu malu mawu, bayenda ku Ikonuimi.
Ti se rozhodli, že se nebudou svým odpůrcům vnucovat a odešli do Ikonia.
52 Muaki minlonguki miba miwala mu khini ayi mu Pheve Yinlongo.
Sbor v Antiochii však rozkvétal a Bůh tamějším věřícím dával radost a svého Ducha.
