Acts 10
1 Pfumu yimosi yi masodi ma basi Loma mu nkangu wuba ntedilanga “Italiya” wuba kalanga ku Sezali, dizina diandi Khoneli.
V Césareji žil římský setník Kornélius, který sloužil u takzvaného Italského pluku.
2 Wuba mutu wu busonga, wuba kinzikanga mambu Nzambi va kimosi ayi basi nzoꞌandi yoso. Wuba sadisanga minsukami ayi wuba sambilanga Nzambi mu zithangu zioso.
Tento voják s celou svojí rodinou uvěřil v jediného Boha. Podporoval chudé a pravidelně se modlíval.
3 Wumona mu tsongolo nduka-nduka mu thangu yintatu mu masika, mbasi yi Nzambi yikota mu nzoꞌandi ayi yinkamba: —A Khoneli!
Při odpolední modlitbě, která se konala ve tři hodiny, uviděl, jak k němu přichází Boží posel, a uslyšel oslovení: „Kornélie!“
4 Khoneli wusungamana kuntala ayi lukhuku, ayi wunyuvula: —A Pfumu! Mbi biobi e? Mbasi wumvutudila: —Zitsambulu ziaku ayi makaba weti vana minsukami bitudidi kuidi Nzambi, wubitebukidi moyo.
Setník na něj ustrašeně zíral a zeptal se: „Co tě ke mně přivádí, Pane?“Anděl mu řekl: „Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti.
5 Fidisa buabu batu ku Yope; tumisa Simoni, mutu wowo beti tedila Piela,
Pošli své sluhy do Joppe a pozvi k sobě Šimona zvaného Petr.
6 Widi ku nzo Simoni diodi wumvanganga bima mu minkanda mi bibulu nzo beni va muenda mbu yidi.
Bydlí v domě koželuha Šimona u moře. Petr ti poví, co máš dělat.“
7 Mbasi yoyi yiba kunkamba bu yitumbu kuenda, Kolineyi wutumisa bisadi biodi mu bisadi biandi ayi disodi dimosi mu masodi momo maba kalanga va ndambuꞌandi, diodi diluta kinzikanga mambu ma Nzambi.
Potom anděl odešel. Kornélius si hned zavolal dva ze svých sluhů a jednoho oddaného vojáka ze své stráže.
8 Bu kamana kuba samunina mambu moso, buna wuba fidisa ku Yope.
Vysvětlil jim, co se stalo, a poslal je do Joppe.
9 Mu lumbu kilanda, bu baba mu nzila ayi bu bafikama ayi Yope, Piela wumaka ku yilu muanzu mu kuenda sambila. Yiba nduka-nduka midi.
Druhého dne v poledne, když se Kornéliovi poslové blížili k městu, byl Petr na ploché střeše domu, aby se tu mohl v klidu modlit.
10 Nzala yiwombo yiba yandi ayi wuzola dia. Sumbu diba ti buna bakidi nlambila bidia, buna wuzamuka mu Pheve.
Dostal velký hlad, a zatímco mu připravovali jídlo, spatřil zvláštní vidění.
11 Wumona diyilu dizibukidi ayi wumona kima kimosi kidedakani banga nledi wunneni wukuluka mu zitsongi ziandi ziya va ntoto.
Jako by se nebe otevřelo a někdo k němu spouštěl plachtu uvázanou za čtyři rohy.
12 Muna muba mintindu mioso mi bibulu; bibio bindiatilanga mu bivumu, ayi mintindu mioso mi zinuni.
V té plachtě byla všelijaká zvířata, čtvernožci, plazi i ptáci.
13 Wuwa mbembo yimosi yinkamba: —Piela, telama! Vonda ayi dia!
Vtom uslyšel hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“
14 Piela wuvutula: —Nana Pfumu! Bila ndididi ko bima bisumuka ayi bimvindu.
Petr odpověděl: „Kdepak, Pane, zásadně nejím, co je podle tvého zákona nečisté.“
15 Mbembo yibuela kunkamba mu khumbu yimmuadi: —Biobi Nzambi kavedisa ngeyo kadi kubi mona bisumuka.
Ale hlas se ozval znovu: „Neodtahuj se od toho, co Bůh pokládá za čisté!“
16 Mu zikhumbu zitatu kamonina tsongolo beni bosi ku nzimunina kima beni kikuma ku diyilu.
Tak se to opakovalo třikrát a nakonec byla plachta vytažena do nebe.
17 Piela bu kaba yindula tsundu yi tsongolo yoyi kamona, muna thangu beni, batu bobo Kolineyi kafidisa buna bateliminiva muelo nzo bu bamana yuvula nzo yi Simoni.
Petr byl zaražený tím viděním a přemýšlel, co mu to má říci. Kornéliovi poslové mezitím nalezli dům Šimona koželuha a stáli před vraty.
18 Batela mbila ayi bayuvula enati Simoni diodi beti tedila Piela widi mu nzo beni.
Dotazovali se, zda tam bydlí Šimon zvaný též Petr.
19 Piela bu kaba yindula tsongolo beni, Pheve wunkamba: —Tala, batu batatu balembo tombi.
Petrovi, který ještě přemýšlel o tom vidění, ujasnil Boží Duch: „Ti muži, co tě hledají, jsou sice pohané,
20 Vayi telama, kuluka ayi yenda yawu mu kambu memata bila minu veka ndiba fidisidi.
ale ty sejdi dolů a bez rozpaků se vyprav s nimi. Já jsem je k tobě poslal.“
21 Piela bu kabaluka kuba batu beni, buna wukamba: —Tala minu mutu wowo luntomba; A diambu mbi luizidi e?
Petr tedy sestoupil dolů a řekl jim: „To jsem já, koho hledáte. Proč jste přišli?“
22 Bamvutudila: —Kolineyi, pfumu yi masodi ma basi Loma wututumini, niandi widi mutu wusonga ayi wunkinzikanga Nzambi ayi tsi yoso yi Bayuda yeti kuntelimina kimbangi kimboti. Mbasi yi Nzambi yinlubudi mu diambu katumisa ku Nzoꞌandi muingi kawa mambu kuidi ngeyo.
Odpověděli: „Posílá nás římský setník Kornélius, spravedlivý muž, který ctí Boha a má dobrou pověst mezi všemi Izraelci. Zjevil se mu totiž anděl a dal mu pokyn, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvoje poselství.“
23 Bu kaba kotisa mu nzo; wuba vangisila nleko. Va nsuka, wutelama ayi wuyenda yawu ayi ndambu yi bakhomba zi divula Yope bayenda yandi.
Petr uvedl ty muže dovnitř a oni u něho přenocovali.
24 Batula ku Sezali mu lumbu kilanda. Kolineyi wuba kuba vingila, wumana kutikisa bibutu biandi ayi bakundi bandi.
Nazítří se Petr s několika bratřími z Joppe vypravil s nimi. Dalšího dne dorazili do Césareje, kde už je očekával Kornélius. K setkání s Petrem sezval své příbuzné a dobré přátele.
25 Mu thangu Piela kaba kota mu nzo, Kolineyi wuyiza dengana Piela, wubua va malu mandi ayi wumbuongimina.
Když Petr vcházel do jeho domu, Kornélius mu vyšel naproti, klekl si před ním a hluboce se mu poklonil.
26 Vayi Petelo wuntelimisa bu katuba: —Telama kuaku! Bila minu mamvama ndidi mutu!
Petr ho však pozvedl se slovy: „Vstaň, já jsem také jen člověk.“
27 Bu kaba solula yandi, wukota mu nzo ayi wumona batu bawombobuna bakutikini.
A v přátelském rozhovoru šli spolu dovnitř, kde Petr uviděl to shromáždění.
28 Piela wuba kamba: —Beno luzebi ti dikandama mu Mina mi Bayuda kuidi Nyuda mu fubakananga voti buminanga mutu kambulu Nyuda. Vayi Nzambi wumbonisini ti kadi mutu wumosi ndilendi tedilanga ko wusumuka voti wumvindu ko.
Oslovil je: „Vy jistě víte, že jako žid bych sem neměl chodit a že máme zakázáno přátelit se s lidmi jiného původu. Ale Bůh mi ukázal, že nemám žádného člověka považovat za poskvrněného nebo nečistého.
29 Diawu bu lufidisi batu biza thombi, ndizidi mu kambu ziphaka. Buabu thidi zaba diambu mbi luthumisini.
Poslechl jsem proto bez rozpaků vašeho pozvání a tady mě máte. Jen chci vědět, proč jste mě pozvali.“
30 Kolineyi wumvutudila: —Kiawu kiaki lumbu kinya mu thangu yi phila yayi; mu thangu yintatu yi masika buna ndilembo sambila mu nzoꞌama, tala mutu wumosi, wuvuata minledi miba lezama, wuyiza kuthelimina ku ntuala.
Kornélius vysvětloval: „Před třemi dny jsem držel půst až do tří hodin a pak jsem se tady doma modlil. Najednou přede mnou stál muž v běloskvoucím rouchu
31 Ayi wukhamba: “Khoneli, Nzambi wuwilu zitsambulu ziaku bosi wutebukidi moyo makaba maku momo weti vana minsukami.
a oslovil mne: ‚Kornélie, Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti.
32 Fidisa batu ku Yope, tumisa Simoni diodi bantedilanga Piela, widi ku nzo Simoni diodi dieti vangila bima mu minkanda mi bibulu. Nzo andi vana muenda mbu yidi.
Pošli do Joppe a pozvi k sobě Šimona řečeného Petr. Bydlí u moře v domě koželuha Šimona. Má pro tebe důležité zprávy.‘
33 Diawu mu kambu vingila, mfidisi batu kuidi ngeyo ayi diambu dimboti vengi bu wizidi. Buabu beto boso tuidi vava va ntuala Nzambi mu wa mambu mamo Pfumu katumini mu kutukamba!”
Tak jsem tedy pro tebe hned poslal a jsem rád, žes mi vyhověl. Všichni, co jsme tady, věříme v jediného Boha a tvá slova přijmeme jako jeho vzkaz.“
34 Piela weka nyoluka: —Bukiedika mbakudi ti Nzambi katalanga bizizi bi batu ko.
Petr k nim promluvil: „Teď jsem tedy přesvědčen, že Bůh nedělá mezi lidmi rozdílu
35 Vayi mu zitsi zioso woso mutu weti kunkinzika ayi weti sadila busonga, niandi wummonisanga Nzambi khini.
a že je mu milý člověk z kteréhokoliv národa, když ho ctí a jedná správně.
36 Niandi wufidisa mambu mandi kuidi bana ba Iseli, mu kuba samunina Nsamu Wumboti wu ndembama mu nzila yi Yesu Klisto, niandi Pfumu yi batu boso.
Izraelcům svěřil své poselství, radostnou zprávu, že nastává věk smíření ve jménu Ježíše Krista, Pána všech.
37 Luzebi mambu moso masamunu mu Yuda dioso, tonina mu zunga ki Ngalili mu thangu Yowani kamanisa longa nsamu wumbotokolo;
Snad už víte, jaké události začaly v Galileji a pak se rozšířily i do Judska. Nejprve Jan hlásal pokání a křtil.
38 buevi Nzambi kadukudila Pheve Yinlongo ayi lulendo kuidi Yesu, wuba muisi Nazaleti. Niandi wudiengila mu bibuangu bioso mu vanganga mamboti ayi mu belusa batu bobo baba bakangama mu buvika bu lulendo lu Satana, bila Nzambi wuba yandi.
Potom Ježíše z Nazaretu vybavil Bůh zvláštní mocí a svatým Duchem. Všude, kam přišel, pomáhal a uzdravoval všechny, které sužoval ďábel. Bůh se k němu přiznával
39 Beto tuidi bambangi ba mambu moso momo kavanga mu tsi yi Bayuda ayi mu Yelusalemi. Niandi bavondisa bu bambanda va nti.
a my můžeme dosvědčit jeho činy v zemi Židů i v Jeruzalémě. A přesto ho tam popravili na kříži!
40 Vayi Nzambi wumfulukisa mu lumbu kintatu ayi wumvana minsua mi monikina diaka,
Bůh však Ježíše třetího dne vzkřísil a my jsme se s ním opět setkávali.
41 bika sia ti kuidi batu boso vayi kuidi bambangi ziozi niandi veka Nzambi kakisobudila thama, fuana beto tudia ayi tunua yandi ku nzimunina bu kafuluka mu bafua.
Neukázal se všem lidem, ale jenom nám, které si vybral za svědky zmrtvýchvstání. Dokonce jsme s ním po jeho vzkříšení jedli a pili.
42 Niandi wututuma tulonga batu ayi tutelama kimbangi ti niandi Nzambi kabieka zuzi di batu badi moyo ayi bafua.
Dostali jsme příkaz, abychom všem hlásali a dosvědčovali, že toho Ježíše Bůh ustanovil soudcem nad živými i mrtvými.
43 Mimbikudi mioso mintelimina kimbangi ti woso wunkuwilukilawela lemvokolo masumu mandi mu dizina diandi.
Na něho se vztahují sliby, které vyřizovali proroci: každému, kdo v něho uvěří, odpustí Bůh hříchy.“
44 Buna Piela wikidi tubi mambu mama, Pheve Yinlongo yikuluka mu batu boso bobo bawa mambu beni.
Petr ještě nedomluvil a Duch svatý již sestoupil na všechny posluchače.
45 Bayuda bobo bawilukila bayiza ayi Piela, basimina mu mona ti dikaba di Pheve Yinlongo dieka ayi kuidi batu bobo bakambulu Bayuda.
Petrovi průvodci, kteří byli židé obráceni ke Kristu, žasli, že dar Ducha svatého dostávají nyní i lidé pohanského původu.
46 Bila babawa babo banyoluka zimbembo zinkaka ayi bankembisa Nzambi.
Vždyť je slyšeli, jak mluví zvláštními jazyky a chválí Boha. Petr jim řekl:
47 Buna Piela wuba yuvula: —A buevi, mutu wulenda kandika batu baba babotama mu nlangu, bawu batambudi Pheve Yinlongo banga beto e?
„Copak jim můžeme odepřít křest, když jim Bůh dal svého Ducha jako nám?“
48 Diawu wuvana lutumunu muingi babotama mu dizina di Yesu Klisto. Bosi banleba mu diambu kakala ndambu bilumbu.
A dal pokyn, aby noví věřící byli pokřtěni ve jméno Ježíše Krista. Na jejich prosbu tam pak ještě několik dní zůstal.
