Rut 1
1 [Batur] Ⱨakimlar ⱨɵküm sürgǝn mǝzgildǝ xundaⱪ boldiki, zeminda aqarqiliⱪ yüz bǝrdi. Xu waⱪitta bir adǝm ayali wǝ ikki oƣlini elip Yǝⱨuda zeminidiki Bǝyt-Lǝⱨǝmdin qiⱪip, Moabning sǝⱨralirida bir mǝzgil turup kelixkǝ bardi.
Stalo se pak za času soudců, že byl hlad v zemi. I odšel člověk z Betléma Judova, a bydlil pohostinu v krajině Moábské s manželkou svou a se dvěma syny svými.
2 U kixining ismi Əlimǝlǝk, ayalining ismi Naomi, ikki oƣlining ismi Maⱨlon bilǝn Kilyon idi. Ular Bǝyt-Lǝⱨǝmdǝ olturuⱪluⱪ, Əfrat jǝmǝtidin idi. Ular Moabning sǝⱨrasiƣa kelip xu yǝrdǝ olturaⱪlaxti.
Jméno pak muže toho Elimelech, a jméno ženy jeho Noémi, jméno také dvou synů jeho Mahalon a Chelion, Efratejští z Betléma Judova; a přišedše do krajiny Moábské, bydlili tam.
3 Keyin Naomining eri Əlimǝlǝk ɵldi; ayali ikki oƣli bilǝn ⱪaldi.
Umřel pak Elimelech, muž Noémi; i pozůstala ona s oběma syny svými.
4 Ular Moab ⱪizliridin ɵzlirigǝ hotun aldi. Birining eti Orpaⱨ, yǝnǝ birining eti Rut idi. Ular xu yǝrdǝ on yildǝk turdi.
Kteříž pojali sobě ženy Moábské; jméno jedné bylo Orfa a jméno druhé Rut. I bydlili tam téměř deset let.
5 Maⱨlon bilǝn Kilyon ⱨǝr ikkisi ɵldi; xuning bilǝn apisi eri ⱨǝm oƣulliridin ayrilip yalƣuz ⱪaldi.
Umřeli také oni oba dva, Mahalon i Chelion, a zůstala žena ta po dvou synech svých a manželu svém.
6 Xuning bilǝn ayal ikki kelini bilǝn ⱪopup Moabning sǝⱨrasidin ⱪaytip kǝtmǝkqi boldi; qünki u Pǝrwǝrdigarning Ɵz hǝlⱪini yoⱪlap, axliⱪ bǝrgǝnliki toƣrisidiki hǝwǝrni Moabning sǝⱨrasida turup angliƣanidi.
Tedy vstavši ona s nevěstami svými, navracela se z krajiny Moábské; nebo slyšela v krajině Moábské, že Hospodin navštívil lid svůj, dav jemu chléb.
7 Xuning bilǝn u ikki kelini bilǝn billǝ turƣan yeridin qiⱪip, Yǝⱨuda zeminiƣa ⱪaytixⱪa yolƣa qiⱪti.
Vyšedši tedy z místa, na němž bydlila, a obě nevěsty její s ní, daly se na cestu, aby se navrátily do země Judské.
8 Naomi ikki kelinigǝ: — ⱨǝr ikkinglar ⱪaytip ɵz ananglarning ɵyigǝ beringlar. Silǝrning mǝrⱨumlarƣa wǝ manga meⱨribanliⱪ kɵrsǝtkininglardǝk Pǝrwǝrdigarmu silǝrgǝ meⱨribanliⱪ kɵrsǝtkǝy!
Řekla pak Noémi oběma nevěstám svým: Jděte, navraťte se jedna každá do domu matky své. Učiniž Hospodin s vámi milosrdenství, jakož jste i vy činili s mrtvými syny mými i se mnou.
9 Pǝrwǝrdigar silǝr ikkinglarni ɵz eringlarning ɵyidǝ aram tapⱪuzƣay! — dǝp, ularni sɵyüp ⱪoydi. Ular ⱨɵrkirǝp yiƣlixip
Dejž vám Hospodin, abyste nalezly odpočinutí, jedna každá v domě muže svého. I políbila jich, ony pak pozdvihše hlasu svého, plakaly.
10 uningƣa: — Yaⱪ, biz qoⱪum sening bilǝn tǝng ɵz hǝlⱪingning yeniƣa ⱪaytimiz, — deyixti.
A řekly jí: Obrátíme se raději s tebou k lidu tvému.
11 Lekin Naomi: — Yenip ketinglar, ǝy ⱪizlirim! Nemixⱪa mening bilǝn barmaⱪqisilǝr? Ⱪorsiⱪimda silǝrgǝ ǝr bolƣudǝk oƣullar barmu?
I řekla Noémi: Navraťte se, dcerky mé. Proč chcete jíti se mnou? Zdaliž ještě budu míti syny, aby byli vaši muži?
12 Yenip ketinglar, ǝy ⱪizlirim! Qünki mǝn ⱪerip kǝtkǝqkǝ, ǝrgǝ tegixkǝ yarimaymǝn. Dǝrⱨǝⱪiⱪǝtǝn bügün keqǝ bir ǝrlik boluxⱪa, xundaⱪla oƣulluⱪ boluxⱪa ümid bar degǝndimu,
Navraťte se, dcerky mé, a odejděte, neboť jsem již stará k vdání; nýbrž bych i řekla, že mám naději, bych i noci této se vdala a syny zrodila,
13 ular yigit bolƣuqǝ sǝwr ⱪilip turattinglarmu? Ularni dǝp baxⱪa ǝrgǝ tǝgmǝy saⱪlap turattinglarmu? Yaⱪ, bolmaydu, ⱪizlirim! Qünki Pǝrwǝrdigarning ⱪoli manga ⱪarxi bolup meni azablaydiƣini üqün, mǝn tartidiƣan dǝrd-ǝlǝm silǝrningkidin tehimu eƣir bolidu, — dedi.
Zdaž byste na ně čekaly, až by dorostli? Zdaliž tou příčinou meškati se budete, abyste se neměly vdáti? Ne tak, mé dcerky, nebo mé trápení větší jest nežli vaše, proto že ruka Hospodinova jest proti mně.
14 Ular yǝnǝ ⱨɵrkirǝp yiƣlaxti. Orpaⱨ ⱪeynanisini sɵyüp hoxlaxti, lekin Rut uni qing ⱪuqaⱪlap turuwaldi.
Ony pak pozdvihše hlasu, opět plakaly. A Orfa políbivši svegruši svou, odešla, Rut pak přídržela se jí.
15 Naomi uningƣa: — Mana, kelin singling ɵz hǝlⱪi bilǝn ilaⱨlirining yeniƣa yenip kǝtti! Sǝnmu kelin singlingning kǝynidin yenip kǝtkin! — dedi.
Kteréžto řekla Noémi: Aj, přítelkyně tvá navrátila se k lidu svému a k bohům svým, navratiž se také za ní.
16 Lekin Rut jawabǝn: — Mening sening yeningdin ketiximni wǝ sanga ǝgixix niyitimdin yenixni ɵtünmǝ; qünki sǝn nǝgǝ barsang mǝnmu xu yǝrgǝ barimǝn; sǝn nǝdǝ ⱪonsang mǝnmu xu yǝrdǝ ⱪonimǝn; sening hǝlⱪing meningmu hǝlⱪimdur wǝ sening Hudaying meningmu Hudayimdur.
Ale Rut řekla: Nenuť mne, abych tě opustiti a od tebe odjíti měla. Nebo kamž se koli obrátíš, půjdu, a kdekoli bydliti budeš, i já bydliti budu; lid tvůj lid můj, a Bůh tvůj Bůh můj.
17 Sǝn nǝdǝ ɵlsǝng mǝnmu xu yǝrdǝ ɵlimǝn wǝ xu yǝrdǝ yatimǝn; ɵlümdin baxⱪisi meni sǝndin ayriwǝtsǝ Pǝrwǝrdigar meni ursun ⱨǝm uningdin axurup jazalisun! — dedi.
Kdekoli umřeš, umru, a tu pochována budu. Toto mi učiň Hospodin, a toto přidej, že toliko smrt rozdělí mne s tebou.
18 Naomi uning ɵzigǝ ǝgixip berixⱪa ⱪǝt’iy niyǝt ⱪilƣinini kɵrüp, uningƣa yǝnǝ eƣiz aqmidi.
Tedy viduci, že se na tom ustavila, aby šla s ní, přestala k ní mluviti.
19 Ikkisi mengip Bǝyt-Lǝⱨǝmgǝ yetip kǝldi. Xundaⱪ boldiki, ular Bǝyt-Lǝⱨǝmgǝ yetip kǝlginidǝ pütkül xǝⱨǝrdikilǝr ularni kɵrüp zilziligǝ kǝldi. Ayallar bolsa: — Bu rasttinla Naomimidu? — deyixti.
I šly obě dvě spolu, až přišly k Betlému. I stalo se, že když přišly do Betléma, roznesla se pověst o nich po všem městě, a pravili: To-li jest ta Noémi?
20 U ularƣa jawabǝn: — Meni Naomi demǝy, bǝlki «Mara» dǝnglar; qünki Ⱨǝmmigǝ Ⱪadir manga zǝrdab yutⱪuzdi.
Jimž ona řekla: Nenazývejte mne Noémi, říkejte mi Mara; nebo hořkostí velikou naplnil mne Všemohoucí.
21 Toⱪⱪuzum tǝl ⱨalǝttǝ bu yǝrdin qiⱪtim; lekin Pǝrwǝrdigar meni ⱪuruⱪ ⱪaytⱪuzdi. Pǝrwǝrdigar meni ǝyiblǝp guwaⱨliⱪ bǝrdi, Ⱨǝmmigǝ Ⱪadir meni harliƣanikǝn, nemixⱪa meni Naomi dǝysilǝr? — dedi.
Vyšla jsem plná, teď pak prázdnou mne zase Hospodin přivedl. Pročež tedy nazýváte mne Noémi, poněvadž mne Hospodin ssoužil, a Všemohoucí mne znuzil?
22 Xundaⱪ ⱪilip Naomi bilǝn kelini Moab ⱪizi Rut Moabning sǝⱨrasidin ⱪaytip kǝldi; ular ikkisi Bǝyt-Lǝⱨǝmgǝ yetip kelixi bilǝn tǝng arpa ormisi baxlanƣanidi.
A navrátila se Noémi s Rut Moábskou, nevěstou svou; navrátila se pak z krajiny Moábské. I přišly do Betléma, když počínali žíti ječmene.
