Zǝbur 120

1 «Yuⱪiriƣa qiⱪix nahxisi» Beximƣa kün qüxkǝndǝ mǝn Pǝrwǝrdigarƣa nida ⱪildim; U manga jawab bǝrdi.

Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

2 I Pǝrwǝrdigar, jenimni yalƣan sɵzlǝydiƣan lǝwlǝrdin, Aldamqi tildin ⱪutuldurƣaysǝn.

Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

3 Sanga nemǝ berilidu, Sanga nemǝ ⱪoxuluxi kerǝk, Əy aldamqi til?

Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

4 — Palwan atⱪan ɵtkür oⱪlar, Arqa qoƣliri sanga tǝgsun!

Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

5 Mǝxǝk diyarida musapir bolup yaxiƣinimƣa, Kedar qedirliri arisida turƣinimƣa ⱨalimƣa way!

Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

6 Mǝn tinqliⱪⱪa ɵqlǝr arisida uzundin buyan turuwatimǝn;

Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

7 Mǝn tinqliⱪpǝrwǝrmǝn; Biraⱪ gǝp ⱪilsam, ular uruximizla, dǝydu.

Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.