< Zǝbur 12 >
1 Nǝƣmiqilǝrning bexiƣa tapxurulup, xeminit bilǝn oⱪulsun dǝp, Dawut yazƣan küy: — Ⱪutⱪuzƣaysǝn, Pǝrwǝrdigar, qünki ihlasmǝn adǝm tügǝp kǝtti; Adǝmlǝr arisidin sadiⱪ mɵminlǝr ƣayip boldi.
Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.
2 Ⱨǝrbirsi ɵz yeⱪinliriƣa yalƣan eytidu; Huxamǝtqi lǝwlǝrdǝ, alikɵngüllük bilǝn sɵzlixidu.
Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.
3 Pǝrwǝrdigar barliⱪ huxamǝtqi lǝwlǝrni, Ⱨakawurlarqǝ sɵzlǝydiƣan tilni kesiwǝtkǝy!
Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,
4 Ular: «Tilimiz bilǝn ƣǝlibǝ ⱪilimiz; Lǝwlirimiz bolsa ɵzimizningkidur; Kim bizgǝ Rǝb bolalisun?» — dǝydu.
Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?
5 «Ezilgüqi ajizlarni basⱪan zulum wǝjidin, Miskinlǝrning aⱨuzarliri wǝjidin, Ⱨazirla ornumdin turay» — dǝydu Pǝrwǝrdigar, «Mǝn ularƣa, ular zariⱪip kütkǝn azadliⱪni yǝtküzimǝn».
Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.
6 Pǝrwǝrdigarning sɵzliri bolsa sap sɵzlǝrdur; Ular yǝttǝ ⱪetim saplaxturulƣan, Sapal ⱪazanda tawlanƣan kümüxtǝktur.
Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.
7 Sǝn Pǝrwǝrdigar, ularni saⱪlaysǝn; Sǝn [mɵminlǝrni] muxu dǝwrdin mǝnggügǝ ⱪoƣdaysǝn;
Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.
8 [Qünki] rǝzil adǝmlǝr ⱨǝryanda ƣadiyip yürüxidu, Pǝskǝxlik insan baliliri arisida aliyjanabliⱪ dǝp mahtalmaⱪta!
Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.