Markus 9
1 U ularƣa yǝnǝ: — Mǝn silǝrgǝ xuni bǝrⱨǝⱪ eytip ⱪoyayki, bu yǝrdǝ turƣanlarning arisidin ɵlümning tǝmini tetixtin burun jǝzmǝn Hudaning padixaⱨliⱪining küq-ⱪudrǝt bilǝn kǝlgǝnlikini kɵridiƣanlar bardur.
Někteří z vás, jak tu stojíte, se ještě dočkají mocných projevů Božího království.“
2 Wǝ altǝ kündin keyin, Əysa Petrus, Yaⱪup wǝ Yuⱨannani ayrip elip, egiz bir taƣⱪa qiⱪti. U yǝrdǝ uning siyaⱪi ularning kɵz aldidila ɵzgirip,
Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vystoupili na vršek hory. Tam, daleko od lidí, se před očima učedníků stala s Ježíšem zvláštní proměna.
3 kiyimliri yǝr yüzidiki ⱨeqbir aⱪartⱪuqimu aⱪartalmiƣudǝk dǝrijidǝ parⱪirap ⱪardǝk ap’aⱪ boldi.
Jeho tvář ozářila nadpozemská sláva a oděv se skvěl oslnivou bělostí, nedosažitelnou lidskými prostředky. Tu uviděli dva muže, jak s Ježíšem rozmlouvají;
4 Ularning kɵz aldida Musa wǝ Ilyas [pǝyƣǝmbǝrlǝr] tuyuⱪsiz kɵründi; ular Əysa bilǝn sɵzlixiwatⱪanidi.
byli to Elijáš a Mojžíš.
5 Petrus bu ixⱪa jawabǝn Əysaƣa: — Ustaz, bu yǝrdǝ bolƣinimiz intayin yahxi boldi! Birini sanga, birini Musaƣa, yǝnǝ birini Ilyasⱪa atap bu yǝrgǝ üq kǝpǝ yasayli! — dedi
Petr zvolal: „Mistře, jak je dobře, žes nás vzal s sebou! Hned vám třem postavíme přístřeší.“
6 (qünki Petrus nemǝ deyixini bilmǝy ⱪalƣanidi, qünki ular ⱪorⱪunqⱪa qɵmüp kǝtkǝnidi).
Ani si vzrušením neuvědomoval, co říká; tak byli tím viděním vyvedeni z míry.
7 Tuyuⱪsiz bir parqǝ bulut ularni ⱪapliwaldi wǝ buluttin: «Bu Mening sɵyümlük Oƣlumdur; uningƣa ⱪulaⱪ selinglar!» degǝn awaz anglandi.
Vtom je všechny zahalil oblak a z něho se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“
8 Ular lappidǝ ǝtrapiƣa ⱪarixiwidi, lekin yǝnǝ ⱨeqkimni kɵrmidi, ɵz yenida pǝⱪǝt Əysanila kɵrdi.
Když se mrak rozplynul, učedníci se rozhlédli, ale kromě Ježíše už nikoho neviděli.
9 Ular taƣdin qüxüwatⱪanda, Əysa ularƣa, Insan’oƣli ɵlümdin tirildürülmigüqǝ, kɵrgǝnlirini ⱨeqkimgǝ eytmasliⱪni ǝmr ⱪilip tapilidi.
Cestou dolů jim Ježíš přikázal, aby o té události nikomu nevyprávěli dříve, než vstane z mrtvých.
10 Ular uning bu sɵzini kɵngligǝ püküp, «ɵlümdin tirilix» degǝnning zadi nemǝ ikǝnliki ⱨǝⱪⱪidǝ ɵzara mulaⱨizilǝxti.
Slíbili, že o tom zatím budou mlčet, ale vůbec nechápali, co myslel tím, že „vstane z mrtvých“.
11 Ular uningdin yǝnǝ: — Tǝwrat ustazliri nemǝ üqün: «Ilyas [pǝyƣǝmbǝr Mǝsiⱨ kelixtin] awwal ⱪaytip kelixi kerǝk» deyixidu? — dǝp soraxti.
„Proč učitelé zákona říkají, že dříve než Kristus musí znovu přijít prorok Elijáš?“otázali se Ježíše.
12 U ularƣa jawabǝn: — Ilyas [pǝyƣǝmbǝr] dǝrwǝⱪǝ [Mǝsiⱨtin] awwal kelidu, andin ⱨǝmmǝ ixni orniƣa kǝltüridu; ǝmdi nemixⱪa muⱪǝddǝs yazmilarda Insan’oƣli kɵp azab-oⱪubǝt qekidu wǝ horlinidu, dǝp pütülgǝn?
„Ano, nejprve měl přijít Elijáš, aby dal vše do pořádku. A on také přišel a připravil mi cestu. Ovšem, jak je v Bibli předpověděno, naložili s ním, jak se jim zlíbilo. Ale všimněte si, že Písmo hovoří také o Synu člověka, jak musí velmi trpět a upadnout do opovržení.“
13 Lekin mǝn silǝrgǝ xuni eytayki, Ilyas [pǝyƣǝmbǝr] dǝrⱨǝⱪiⱪǝt kǝldi wǝ dǝl muⱪǝddǝs yazmilarda u ⱨǝⱪⱪidǝ pütülgǝndǝk, kixilǝr uningƣa nemini halisa xundaⱪ ⱪildi.
14 Ular muhlislarning yeniƣa ⱪaytip barƣinida, zor bir top adǝmlǝrning ularning ǝtrapiƣa olixiwalƣanliⱪini, birnǝqqǝ Tǝwrat ustazlirining ular bilǝn munazirǝ ⱪilixiwatⱪanliⱪini kɵrdi.
Když sestoupili k ostatním učedníkům, našli je obklopené množstvím lidí; mezi nimi byli i učitelé zákona, kteří se s učedníky o něčem dohadovali.
15 Uni kɵrgǝn pütün halayiⱪ intayin ⱨǝyran boluxti wǝ yügürüp kelip uning bilǝn salamlaxti.
Když však uviděli Ježíše, uctivě ztichli a šli mu naproti, aby ho uvítali.
16 U ulardin: — Ular bilǝn nemǝ toƣruluⱪ munazirǝ ⱪilixiwatisilǝr, — dǝp soridi.
„O čem se dohadujete?“zeptal se jich.
17 Halayiⱪtin birǝylǝn uningƣa: — Ustaz, mǝn oƣlumni sening aldingƣa elip kǝldim, qünki uningƣa gaqa ⱪilƣuqi bir roⱨ qaplixiwalƣan.
Z davu vystoupil jeden muž: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna; je posedlý démonem, který ho připravuje o řeč i sluch.
18 Ⱨǝr ⱪetim roⱨ uni qirmiwalsa, uni tartixturup yiⱪitidu, xuning bilǝn balining aƣzi kɵpüklixip, qixliri kirixip ketidu; ⱪaⱪxal bolup ⱪalidu. Muhlisliringdin jinni ⱨǝydiwǝtkǝysilǝr dǝp tilidim, biraⱪ ular ⱪilalmidi, — dedi.
Kdykoliv se ho ten duch zmocní, svíjí se v křeči, skřípe zuby, z úst mu jde pěna a upadá do bezvědomí. Žádal jsem tvé učedníky, aby ho od toho osvobodili, ale nedokázali to.“
19 U jawabǝn: — Əy etiⱪadsiz dǝwr, silǝr bilǝn ⱪaqanƣiqǝ turay?! Mǝn silǝrgǝ yǝnǝ ⱪaqanƣiqǝ sǝwr ⱪilay? — Balini aldimƣa elip kelinglar — dedi.
„Ach, vy lidé, “zvolal Ježíš, „jak dlouho bude trvat, než uvěříte? Jak dlouho vás budu ještě snášet a mít s vámi trpělivost? Přiveďte toho hocha ke mně!“
20 Ular balini uning aldiƣa elip kǝldi. Əysani kɵrüx bilǝnla roⱨ balining pütün bǝdinini tartixturuwǝtti. Bala yiⱪilip, aƣzidin kɵpük qiⱪⱪan peti yǝrdǝ yumilap kǝtti.
Šli pro něj. Sotva se s však přiblížil k Ježíšovi, chlapec se svalil na zem a svíjel se s pěnou u úst.
21 U balining atisidin: — Bu ix bexiƣa kǝlginigǝ ⱪanqǝ uzun boldi? — dǝp soridi. U: — Kiqikidin tartip xundaⱪ,
„Jak dlouho tím trpí?“otázal se Ježíš otce. „Už od malička.
22 jin uni ⱨalak ⱪilix üqün kɵp ⱪetim otⱪa wǝ suƣa taxlidi. Əmdi bir amal ⱪilalisang, bizgǝ iq aƣritip xapaǝt ⱪilƣaysǝn! — dedi.
Často byl ve smrtelném nebezpečí, protože ten démon jím smýkal do ohně i do vody. Jestliže je to možné, slituj se a pomoz!“
23 Əysa uningƣa: — «Ⱪilalisang!» dǝysǝnƣu! Ixǝnqtǝ bolƣan adǝmgǝ ⱨǝmmǝ ix mumkindur! — dedi.
„Jestli je to možné?“podivil se Ježíš. „Všechno je možné pro toho, kdo věří.“
24 Balining atisi dǝrⱨal: — Mǝn ixinimǝn; ixǝnqsizlikimgǝ mǝdǝt ⱪilƣaysǝn! — dedi yiƣlap nida ⱪilip.
„Věřím, Pane, ale pomoz mi věřit víc!“zvolal otec se slzami v očích:
25 Əmdi Əysa kɵpqilikning yügürüxüp kǝlgǝnlikini kɵrüp, ⱨeliⱪi napak roⱨⱪa tǝnbiⱨ berip: — Əy adǝmni gas wǝ gaqa ⱪilƣuqi roⱨ! Buyruⱪ ⱪilimǝnki, uningdin qiⱪ, ikkinqi kirgüqi bolma! — dedi.
Ježíš si všiml, že se sbíhají další lidé, a tak přikázal: „Duchu, který ovládáš jeho smysly, vyjdi z něho – jednou provždy!“
26 Xu ⱨaman jin bir qirⱪiridi-dǝ, balini dǝⱨxǝtlik tartixturup, uningdin qiⱪip kǝtti. Bala ɵlüktǝk yetip ⱪaldi, halayiⱪning kɵpinqisi «U ɵldi!» deyixti.
Mladík vykřikl, ještě jednou se zkroutil křečí a pak ztichl. Démon ho opustil. Hoch však zůstal ležet bez známek života. Davem proběhl šepot, že je mrtvý.
27 Lekin Əysa balini ⱪolidin tutup yɵlidi, bala ornidin turdi.
Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl jej a on se postavil.
28 Əysa ɵygǝ kirgǝndin keyin, muhlisliri uning bilǝn yalƣuz ⱪalƣanda uningdin: — Biz nemǝ üqün jinni ⱨǝydiwetǝlmiduⱪ? — dǝp soraxti.
Když pak Ježíš vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme toho démona nemohli vyhnat my?“
29 U ularƣa: — Bu hil [jin] dua wǝ rozidin baxⱪa yol bilǝn qiⱪirilmas, — dedi.
„Zde pomůže jen modlitba a půst, “odpověděl jim.
30 Ular xu yǝrdin ayrilip, Galiliyǝdin ɵtüp ketiwatatti. Biraⱪ u buni ⱨeqkimning bilixini halimaytti.
Když se odtamtud vydali na další cestu, procházeli Galileou, ale Ježíš si nepřál, aby se o něm lidé dozvěděli.
31 Qünki u muhlisliriƣa: — Insan’oƣli insanlarning ⱪoliƣa tapxurulup, ular uni ɵltüridu. Ɵltürülüp üq kündin keyin u tirilidu, — degǝn tǝlimni beriwatatti.
Chtěl mít čas pro své učedníky. Znovu je připravoval na to, že Syn člověka – totiž on sám – bude vydán na pospas lidem, kteří ho zabijí. Ale třetí den po smrti zase vstane k životu.
32 Lekin [muhlislar] bu sɵzni qüxǝnmidi ⱨǝmdǝ uningdin soraxⱪimu petinalmidi.
Oni tomu sice stále nerozuměli, styděli se však zeptat se ho.
33 U KǝpǝrNaⱨum xǝⱨirigǝ kǝldi. Ɵygǝ kirgǝndǝ u ulardin: — Yolda nemǝ toƣrisida mulaⱨizilǝxtinglar? — dǝp soridi.
Potom se vrátili do Ježíšova příbytku v Kafarnaum. Tam se Ježíš zeptal svých učedníků, o čem se to cestou dohadovali.
34 Lekin ular xük turdi, qünki ular yolda ⱪaysimiz ǝng uluƣ dǝp bir-biri bilǝn mulaⱨizilǝxkǝnidi.
Oni však mlčeli. Přeli se totiž, kdo z nich je významnější.
35 U olturup, on ikkǝylǝnni yeniƣa qaⱪirip, ularƣa: — Kim birinqi boluxni istigǝn bolsa, xu ⱨǝmmǝylǝnning ǝng ahirⱪisi wǝ ⱨǝmmǝylǝnning hizmǝtkari bolsun, — dedi.
Ježíš se posadil a shromáždil je kolem sebe. „Kdo chce být na prvním místě u mne, bude u lidí jako ten poslední a všem bude sloužit, “řekl.
36 Andin u kiqik bir balini otturida turƣuzdi wǝ uni ⱪuqiⱪiƣa elip turup, ularƣa mundaⱪ dedi:
Pak k sobě zavolal malé děcko a vzal je před nimi do náruče se slovy:
37 — Kim mening namimda muxundaⱪ kiqik balini ⱪobul ⱪilsa, meni ⱪobul ⱪilƣan bolidu. Kim meni ⱪobul ⱪilsa, u meni ǝmǝs, bǝlki meni ǝwǝtküqini ⱪobul ⱪilƣan bolidu.
„Kdo se zastane takového dítěte a přijme ho v mém jménu, přijímá mne. Nepřijímá však jenom mne, ale i toho, který mne poslal.“
38 Yuⱨanna uningƣa: — Ustaz, sening naming bilǝn jinlarni ⱨǝydǝwatⱪan birsini kɵrduⱪ. Lekin u biz bilǝn birgǝ sanga ǝgǝxkǝnlǝrdin bolmiƣaqⱪa, uni tostuⱪ, — dedi.
„Mistře, “hlásil mu Jan, „viděli jsme člověka, který tvým jménem vyhání démony, a nebyl to nikdo z našich. Zakázali jsme mu to, když mezi nás nepatří.“
39 Lekin Əysa: — Uni tosmanglar. Qünki mening namim bilǝn bir mɵjizǝ yaratⱪan birsi arⱪidinla mening üstümdin yaman gǝp ⱪilixi mumkin ǝmǝs.
„Neměli jste mu bránit, “odpověděl Ježíš. „Vždyť přece žádný, kdo v mém jménu učiní zázrak, nemůže se hned po tom obrátit proti mně.
40 Qünki bizgǝ ⱪarxi turmiƣanlar bizni ⱪolliƣanlardur.
Kdo není proti nám, je s námi.
41 Qünki mǝn silǝrgǝ xuni bǝrⱨǝⱪ eytip ⱪoyayki, Mǝsiⱨkǝ mǝnsup bolƣanliⱪinglar üqün, mening namimda silǝrgǝ ⱨǝtta birǝr piyalǝ su bǝrgǝn kiximu ɵz in’amiƣa erixmǝy ⱪalmaydu.
A kdyby vám někdo podal sklenici vody jen proto, že jste moji – říkám vám, nepřijde o svou odměnu.
42 Lekin manga etiⱪad ⱪilƣan bundaⱪ kiqiklǝrdin birini gunaⱨⱪa putlaxturƣan ⱨǝrⱪandaⱪ adǝmni, u boyniƣa yoƣan tügmǝn texi esilƣan ⱨalda dengizƣa taxliwetilgini ǝwzǝl bolatti.
Kdo by však připravil o víru někoho, kdo mi důvěřuje jako toto dítě, lépe by mu bylo uvázat mlýnský kámen na krk a hodit ho do moře.
43 Əgǝr ǝmdi ⱪolung seni gunaⱨⱪa putlaxtursa, uni kesip taxliwǝt. Qünki ikki ⱪolung bar ⱨalda dozahⱪa, yǝni ɵqürülmǝs otⱪa kirginingdin kɵrǝ, qolaⱪ ⱨalda ⱨayatliⱪⱪa kirgining ǝwzǝldur. (Geenna g1067)
Svádí-li tě tvá ruka k činění zla, utni ji! Je pro tebe rozhodně lépe být bez ruky a mít jistotu, že budeš žít věčně, než mít obě ruce a jít do neuhasitelného ohně, odkud není vysvobození. (Geenna g1067)
44 Qünki dozahta xularni [yǝydiƣan] ⱪurt-ⱪongƣuzlar ɵlmǝydu, yalⱪunluⱪ ot ɵqmǝydu.
45 Əgǝr ǝmdi putung seni [gunaⱨⱪa] putlaxtursa, uni kesip taxliwǝt. Qünki ikki putung bar ⱨalda dozahⱪa, yǝni ɵqürülmǝs otⱪa taxlanƣiningdin kɵrǝ, tokur ⱨalda ⱨayatliⱪⱪa kirgining ǝwzǝl. (Geenna g1067)
Podobně – svádí-li tě ke zlému tvá noha, zbav se jí. Je lépe být chromý a mít jistý věčný život, než s oběma nohama navěky zahynout. (Geenna g1067)
46 Qünki dozahta xularni [yǝydiƣan] ⱪurt-ⱪongƣuzlar ɵlmǝydu, yalⱪunluⱪ ot ɵqmǝydu.
47 Əgǝr kɵzüng seni [gunaⱨⱪa] putlaxtursa, uni oyup taxliwǝt. Ikki kɵzüng bar ⱨalda otluⱪ dozahⱪa taxlanƣiningdin kɵrǝ, singar kɵzlük bolup Hudaning padixaⱨliⱪiƣa kirgining ǝwzǝl. (Geenna g1067)
A tak i oko: je-li původcem zla ve tvém životě, zbav se ho. Lépe je vejít do Božího království jednooký, než s oběma očima do věčného zahynutí. (Geenna g1067)
48 Qünki dozahta xularni [yǝydiƣan] ⱪurt-ⱪongƣuzlar ɵlmǝydu, yalⱪunluⱪ ot ɵqmǝydu.
49 Ⱨǝmmǝ adǝm ot bilǝn tuzlinidu wǝ ⱨǝrbir ⱪurbanliⱪ tuz bilǝn tuzlinidu.
Ke každé oběti patří sůl.
50 Tuz yahxi nǝrsidur. Ⱨalbuki, ǝgǝr tuz ɵz tuzluⱪini yoⱪatsa, uningƣa ⱪaytidin tuz tǝmini ⱪandaⱪmu kirgüzgili bolidu? Ɵzünglarda tuz tepilsun wǝ bir-biringlar bilǝn inaⱪliⱪta ɵtünglar.
Sůl je dobrá věc. Ztratí-li však svou chuť a schopnost bránit rozkladu, čím ji nahradíte? Nebraňte se proto zkouškám a držte spolu.“
