Luⱪa 8
1 Keyin, [Əysa] xu yurtlarni kezip, xǝⱨǝrmu-xǝⱨǝr, yezimu-yeza Hudaning padixaⱨliⱪining hux hǝwirini elan ⱪilip jakarlidi; on ikkiylǝnmu uning bilǝn birgǝ bardi.
I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním.
2 Uning bilǝn billǝ barƣanlardin yǝnǝ yaman roⱨlardin wǝ aƣriⱪ-silaⱪlardin saⱪaytilƣan bǝzi ayallarmu bar idi; ularning arisida ɵzidin yǝttǝ jin ⱨǝydǝp qiⱪirilƣan Mǝryǝm (Magdalliⱪ dǝp atalƣan),
I ženy některé, kteréž byl uzdravil od duchů zlých a od nemocí: Maria, kteráž slove Magdaléna, z níž bylo sedm ďáblů vyšlo,
3 Ⱨerod [han]ning saray ƣojidari Huzaning ayali Yoanna, Suzanna wǝ baxⱪa nurƣun ayallarmu bar idi. Bular ɵz mal-mülükliri bilǝn u [wǝ uning muhlislirining] ⱨajǝtliridin qiⱪatti.
A Johanna manželka Chuzova, úředníka Heródesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.
4 Qong bir top adǝmlǝr yiƣilƣanda, xundaⱪla ⱨǝrⱪaysi xǝⱨǝrlǝrdin kixilǝr uning yeniƣa kǝlgǝndǝ, u ularƣa bir tǝmsil sɵzlǝp bǝrdi:
Když se pak scházel zástup mnohý, a z měst hrnuli se k němu, mluvil v podobenství:
5 — «Uruⱪ qaqⱪuqi uruⱪ qaqⱪili [etizƣa] qiⱪiptu. Uruⱪ qaqⱪanda, uruⱪlardin bǝziliri qiƣir yol üstigǝ qüxüp, dǝssilip ketiptu wǝ asmandiki uqar-ⱪanatlar kelip ularni yǝp ketiptu.
Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podlé cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští zzobali je.
6 Baxⱪa bǝziliri taxliⱪ yǝrgǝ qüxüptu. Yǝrdǝ nǝmlik bolmiƣaqⱪa, ünüp qiⱪⱪini bilǝn ⱪurup ketiptu.
A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, proto že nemělo vláhy.
7 Baxⱪa bǝziliri tikǝnlǝrning arisiƣa qüxüptu, tikǝnlǝr maysilar bilǝn tǝng ɵsüp maysilarni boƣuwaptu.
Jiné pak padlo mezi trní, a spolu zrostlé trní udusilo je.
8 Baxⱪa bǝziliri bolsa yahxi tupraⱪⱪa qüxüptu. Üngǝndin keyin, yüz ⱨǝssǝ ⱨosul beriptu». Bularni degǝndin keyin u yuⱪiri awaz bilǝn: — Angliƣudǝk ⱪuliⱪi barlar buni anglisun! dǝp towlidi.
A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9 Keyin uning muhlisliri uningdin: — Bu tǝmsilning mǝnisi nemǝ? — dǝp soridi.
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
10 U ularƣa mundaⱪ dedi: — Hudaning padixaⱨliⱪining sirlirini bilix silǝrgǝ nesip ⱪilindi. Biraⱪ bu ixlar ⱪalƣan baxⱪilarƣa tǝmsillǝr bilǝnla eytilidu. Mǝⱪsiti xuki, «Ular ⱪarisimu kɵrmǝydu, anglisimu qüxǝnmǝydu».
A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
11 Əmdi tǝmsilning mǝnisi mundaⱪ: — Uruⱪ bolsa, Hudaning sɵz-kalamidur.
Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
12 Qiƣir yol boyidikilǝr bolsa muxular: Ular sɵz-kalamni anglaydu; lekin Iblis kelip, ularning ixinip ⱪutⱪuzuluxining aldini elixi üqün ularning ⱪǝlbidiki sɵzni elip ketidu.
A kteréž padlo podlé cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.
13 Taxliⱪ yǝrgǝ qüxkǝn uruⱪlar sɵz-kalamni angliƣan ⱨaman huxalliⱪ bilǝn ⱪobul ⱪilƣanlarƣa tǝmsil ⱪilinƣan. Ularda yiltiz bolmiƣaqⱪa, pǝⱪǝt bir mǝⱨǝl ixinip, andin sinaⱪ-müxküllük waⱪti kǝlgǝndǝ, [etiⱪadtin] teyilip ketidu.
Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí přijímají slovo, ale ti kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
14 Tikǝnlikkǝ qüxkǝn uruⱪlar bolsa xundaⱪ adǝmlǝrni kɵrsǝtkǝnki, sɵzni angliƣan bolsimu, yolƣa qiⱪⱪandin keyin bu paniy ⱨayattiki ǝndixilǝr, bayliⱪlar wǝ ⱨalawǝtlǝrning eziⱪturuxliri bilǝn boƣulup, uruⱪ pixmay ⱨosul bǝrmǝydu.
Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyší, ale po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.
15 Lekin yahxi tupraⱪⱪa qeqilƣan uruⱪlar bolsa — sɵz-kalamni anglap, sǝmimiy wǝ yahxi ⱪǝlbi bilǝn uni tutidiƣanlarni kɵrsitidu; bundaⱪ adǝmlǝr sǝwrqanliⱪ bilǝn ⱨosul beridu.
Ale kteréž v zemi dobrou, ti jsou, kteříž v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají, a užitek přinášejí v trpělivosti.
16 Ⱨeqkim qiraƣni yeⱪip ⱪoyup üstigǝ idixni kɵmtürüp ⱪoymas yaki kariwat astiƣa turƣuzmas, bǝlki qiraƣdanning üstigǝ ⱪoyidu; buning bilǝn ɵygǝ kirgǝnlǝr yoruⱪluⱪni kɵridu.
Žádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
17 Qünki yoxurulƣan ⱨeqⱪandaⱪ ix axkarilanmay ⱪalmaydu, wǝ ⱨeqⱪandaⱪ mǝhpiy ix ayan bolmay, yoruⱪluⱪⱪa qiⱪmay ⱪalmaydu.
Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti, a na světlo vyjíti.
18 Xuning üqün, anglixinglarning ⱪandaⱪ ikǝnlikigǝ kɵngül ⱪoyunglar! Qünki kimdǝ bar bolsa, uningƣa tehimu kɵp berilidu; ǝmma kimdǝ yoⱪ bolsa, ⱨǝtta bar dǝp ⱨasabliƣinimu uningdin mǝⱨrum ⱪilinidu.
Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.
19 Əmdi uning anisi wǝ iniliri uning bilǝn kɵrüxkili kǝldi. Lekin adǝm nurƣun bolƣaqⱪa, yeniƣa kelǝlmigǝnidi.
Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup.
20 Xuning bilǝn birsi uningƣa: — Aningiz wǝ iniliringiz siz bilǝn kɵrüximiz dǝp, sirtta turidu, — dedi.
I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce tebe viděti.
21 Lekin u jawabǝn: — Mening anam wǝ aka-uka ⱪerindaxlirim bolsa Hudaning sɵzini anglap, uningƣa ǝmǝl ⱪilƣuqilardur, dedi.
A on odpověděv, řekl jim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž slovo Boží slyší a plní je.
22 Wǝ xundaⱪ boldiki, xu künlǝrdin biri, u muhlisliri bilǝn bir kemigǝ qüxüp, ularƣa: — Kɵlning u ⱪetiƣa barayli, — dedi. Xuning bilǝn ular yolƣa qiⱪti.
Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl jim: Přeplavme se přes jezero. I pustili se.
23 Kemǝ ketiwatⱪanda u uyⱪuƣa kǝtkǝnidi. Kɵlgǝ tuyuⱪsiz ⱪara boran kelip, kemigǝ su toxup ketip, ular hǝwptǝ ⱪaldi.
A když se plavili, usnul. Tedy přišel vítr bouřlivý na jezero, a lodí se naplňovala, tak že v nebezpečenství byli.
24 Muhlislar kelip uni oyƣitip: — Ustaz, ustaz, tügixidiƣan bolduⱪ! — dedi. Lekin u ornidin turup, boranƣa wǝ dawalƣuƣan dolⱪunlarƣa tǝnbiⱨ bǝrdi; ⱨǝmmisi tohtap, tinq boldi.
I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I spokojili se, a stalo se utišení.
25 U muhlisliriƣa ⱪarap: — Ixǝnqinglar nǝgǝ kǝtti? — dedi. Ular ⱨǝm ⱪorⱪuxup, ⱨǝm bǝkmu ⱨǝyran bolup, bir-birigǝ: — Bu adǝm zadi kimdu, buyruⱪ ⱪilsa, ⱨǝtta xamallar wǝ dolⱪunlarmu uningƣa boysunidikǝn-ⱨǝ! — dǝp ketixti.
I řekl jim: Kdež jest víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že i větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho?
26 Xuning bilǝn ular Galiliyǝning udulidiki Gerasaliⱪlarning yurtiƣa yetip bardi.
I přeplavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.
27 U ⱪirƣaⱪⱪa qiⱪixi bilǝnla, uzundin beri jinlar qaplaxⱪan, xǝⱨǝrdin kǝlgǝn mǝlum adǝm uning aldiƣa kǝldi. Bu adǝm kiyim kiymǝy, ⱨeq ɵydǝ turmay, gɵrlǝr arisida yaxaytti.
A když vystoupil na zemi, potkal jej muž nějaký z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domě nebýval, ale v hrobích.
28 Lekin u Əysani kɵrüpla warⱪirap, uning ayiƣiƣa yiⱪilip ⱪattiⱪ awaz bilǝn: — Ⱨǝmmidin Aliy Hudaning Oƣli Əysa, sening mǝn bilǝn nemǝ karing! Sǝndin ɵtünimǝnki, meni ⱪiynima! — dǝp towlap kǝtti.
Uzřev pak Ježíše a zkřikna, padl před ním, a hlasem velikým řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap mne.
29 Qünki Əysa napak roⱨning uningdin qiⱪixini buyruwatatti (qünki jin nurƣun ⱪetim uni tutuwalƣanidi; u qaƣlarda kixilǝr uning put-ⱪollirini kixǝn-zǝnjirlǝr bilǝn baƣlap uni ⱪamap ⱪoyƣan bolsimu, u zǝnjirlǝrni üzüp ⱪeqip qiⱪⱪan wǝ jin tǝripidin qɵl-bayawanlarƣa ⱨǝydiwetilgǝnidi).
Nebo přikazoval tomu duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, tak že býval ukován řetězy, a v poutech ostříhán, ale on polámaje okovy, býval od ďábelství puzen na poušť.
30 Əysa bu adǝmdin: — Isming nemǝ? — dǝp soriwidi, u: — Ismim «Ⱪoxun», — dedi. Qünki nurƣun jinlar uning iqigǝ kirip qaplixiwalƣanidi.
I otázal se ho Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Množství. Nebo bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.
Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval odtud odjíti do propasti. (Abyssos g12)
32 Xu yǝrdǝ taƣ baƣrida qong bir top tongguz padisi ozuⱪliniwatatti. Jinlar Əysaƣa yalwurup, tongguzlarning tenigǝ kirixkǝ ijazǝt berixini ɵtündi. U ularƣa ijazǝt bǝrdi.
Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.
33 Jinlar xu adǝmdin qiⱪip, tongguzlarning tenigǝ kiriwaldi; xuning bilǝn pütkül tongguz padisi tik yardin etilip qüxüp, kɵlgǝ ƣǝrⱪ boldi.
I vyšedše ďáblové z toho člověka, vešli do vepřů, i hnalo se to stádo prudce s vrchu do jezera, a ztonulo.
34 Tongguzlarni baⱪⱪuqilarmu bu wǝⱪǝni kɵrüp u yǝrdin ⱪeqip, xǝⱨǝr-yezilarda bu hǝwǝrni tarⱪatti.
A viděvše pastýři, co se stalo, utekli, a šedše, vypravovali to v městě i po vsech.
35 Halayiⱪ zadi nemǝ ix bolƣanliⱪini kɵrgili qiⱪti; Əysaning aldiƣa kǝlgǝndǝ, xu yǝrdǝ ɵzidin jinlar qiⱪⱪan ⱨeliⱪi adǝmning kiyim-keqǝkni kiyip, ǝs-ⱨoxi jayida ⱨalda Əysaning ayiƣi aldida olturƣinini kɵrdi; ular ⱪorⱪup ketixti.
I vyšli, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.
36 Bu wǝⱪǝni kɵrgǝnlǝrmu jinlar qaplaxⱪan adǝmning ⱪandaⱪ saⱪaytilƣinini kɵpqilikkǝ tǝswirlǝp bǝrdi.
A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest ten vyproštěn, kterýž ďábelství měl.
37 Andin Gerasaliⱪlarning yurtidikilǝr wǝ ǝtrapidiki barliⱪ kixilǝr uning ularning arisidin ketixini ɵtünüxti. Qünki dǝⱨxǝtlik ⱪorⱪunq ularni basⱪanidi. Xunga u kemigǝ qüxüp, ⱪaytixⱪa yol aldi.
I prosilo ho všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.
38 Əmma jinlar ɵzidin qiⱪip kǝtkǝn ⱨeliⱪi adǝm uningƣa, Mǝn sǝn bilǝn billǝ ketǝy, — dǝp yalwurdi. Lekin u uni yolƣa selip:
Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:
39 — Ɵyünggǝ ⱪaytip berip, Hudaning sanga xunqǝ qong ixlarni ⱪilip bǝrgǝnlikini yǝtküzgin, — dedi. U adǝm ⱪaytip berip, pütkül xǝⱨǝrni arilap, Əysaning ɵzigǝ xunqǝ qong ixlarni ⱪilip bǝrgǝnlikini elan ⱪildi.
Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš.
40 Əysa ⱪaytip kǝlginidǝ, xundaⱪ boldiki, halayiⱪ uni huxalliⱪ bilǝn ⱪarxi elixti; qünki ⱨǝmmǝylǝn uning ⱪaytip kelixini kütüp turatti.
Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.
41 Wǝ mana, bir kixi, sinagogning qongi bolƣan Yairus isimlik kiximu Əysaning aldiƣa kelip ayiƣiƣa ɵzini etip, uning ɵyigǝ berixini ɵtündi.
A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.
42 Qünki uning on ikki yaxliⱪ yalƣuz ⱪizi sǝkratta idi. Əysa u yǝrgǝ barƣinida, top-top kixilǝr uning ǝtrapiƣa ziq olixip uni ⱪistixatti.
Nebo měl dceru jedinou, asi ve dvanácti letech, a ta umírala. A když šel, tiskli jej zástupové.
43 Arisida hun tǝwrǝx kesiligǝ giriptar bolƣiniƣa on ikki yil bolƣan bir ayal bar idi; u bar-yoⱪini tewiplarƣa hǝjlǝp tügǝtkǝn bolsimu, ⱨeqⱪaysisidin xipa tapmiƣanikǝn.
Tedy žena, kteráž nemoc svou trpěla od let dvanácti, a byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti,
44 U [Əysaning] arⱪisidin kelip, uning tonining pexini siliwidi, xuan hun tohtidi.
Přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její.
45 Əysa: — Manga ⱪol tǝgküzgǝn kim? — dǝp soridi. Ⱨǝmmǝylǝn inkar ⱪilƣanda, Petrusmu wǝ uning bilǝn bolƣanlarmu: — Ustaz, halayiⱪ top-top bolup tɵt ǝtrapingni olixip, seni ⱪistixiwatⱪan yǝrdǝ, sǝn «Manga tǝgkǝn kim?», dǝp soraysǝnƣu? — dedi.
I řekl Ježíš: Kdo jest, ješto se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
46 Lekin Əysa: — Yaⱪ! Birsi manga tǝgdi; qünki wujudumdin ⱪudrǝtning qiⱪip ketiwatⱪinini sǝzdim, — dedi.
I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že moc ode mne vyšla.
47 Ⱨeliⱪi ayal ɵzining yoxurup ⱪalalmaydiƣanliⱪini bilip, titrigǝn ⱨalda uning aldiƣa yiⱪildi wǝ kɵpqilik aldida ɵzining nemǝ sǝwǝbtin Əysaƣa ⱪol tǝgküzgǝnlikini, xundaⱪla xuan ⱪandaⱪ saⱪayƣanlikini eytti.
A viduci ta žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla jemu přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.
48 Əysa uningƣa: — Yürǝklik bol, ⱪizim, ixǝnqing seni saⱪaytti! Aman-hatirjǝmlik bilǝn mangƣin! — dedi.
A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.
49 U sɵz ⱪiliwatⱪanda, sinagog qongining ɵyidin qiⱪⱪan birǝylǝn kelip sinagog qongiƣa: — Ⱪizingiz jan üzdi. Əmdi ustazni kayitmiƣin, — dedi.
A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Umřela dcera tvá, nezaměstknávej Mistra.
50 Lekin Əysa buni anglap uningƣa: — Ⱪorⱪmiƣin! Pǝⱪǝt ixǝnqtǝ bol, u saⱪiyip ketidu, — dedi.
Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Neboj se, věř toliko, a zdrávať bude.
51 U ɵygǝ barƣanda Petrus, Yuⱨanna, Yaⱪup wǝ ⱪizning ata-anisidin baxⱪa ⱨeqkimning ɵzi bilǝn billǝ ɵygǝ kirixigǝ ruhsǝt ⱪilmidi.
A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému, než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.
52 U yǝrdikilǝr hǝmmisi ⱪizƣa matǝm tutup yiƣa-zar kɵtürüwatatti. Lekin u: — Boldi, yiƣlimanglar! Qünki ⱪiz ɵlmidi, pǝⱪǝt uhlap ⱪaptu! — dedi.
Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spí.
53 Ular bolsa ⱪizning alliⱪaqan jan üzdi dǝp bilgǝqkǝ, uni mǝshirǝ ⱪildi.
I posmívali se jemu, vědouce, že umřela.
54 Lekin u ularni qiⱪiriwetip, ⱪizning ⱪolidin tartip: — Balam, ornungdin tur, — dǝp qaⱪirdi.
On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zvolal, řka: Děvečko, vstaň.
55 [Ⱪizning] roⱨi ⱪaytip kelip, u dǝrⱨal ornidin turdi. U ⱪizƣa yegüdǝk birnemǝ berixni eytti.
I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti.
56 Ⱪizning ata-anisi intayin ⱨǝyran ⱪelixti. Lekin u ularƣa bu ixni ⱨeqkimgǝ eytmasliⱪni tapilidi.
I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo.
