Luⱪa 10
1 Bu ixlardin keyin, Rǝb muhlislardin yǝnǝ yǝtmixini tǝyinlǝp, ɵzi barmaⱪqi bolƣan barliⱪ xǝⱨǝr-yezilarƣa ikki-ikkidin ɵzidin burun ǝwǝtti.
Ježíš vybral ještě jiných sedmdesát svých následovníků a poslal je ve dvojicích napřed do míst, která chtěl později sám navštívit.
2 U ularƣa mundaⱪ tapilidi: — Yiƣilidiƣan ⱨosul dǝrwǝⱪǝ kɵp, lekin ⱨosulni yiƣⱪuqi ixlǝmqilǝr az ikǝn. Xunga ⱨosul Igisidin kɵprǝk ixlǝmqilǝrni Ɵz ⱨosulungni yiƣixⱪa ǝwǝtkǝysǝn, dǝp tilǝnglar.
Řekl jim: „Úroda je bohatá, ale ženců je málo. Proste Boha, ať pošle dělníky na svoji sklizeň.
3 Menginglar! Mǝn ⱪozilarni bɵrilǝrning arisiƣa ǝwǝtkǝndǝk silǝrni ǝwǝtimǝn.
Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky.
4 Ⱨǝmyan, hurjun wǝ kǝxlǝr almanglar; yolda kixilǝr bilǝn salamlixixⱪa [tohtimanglar].
Neberte s sebou žádnou peněženku, ani mošnu, ani náhradní obuv. Nemarněte čas zbytečným povídáním.
5 Ⱪaysi ɵygǝ kirsǝnglar, aldi bilǝn: «Muxu ɵydikilǝrgǝ aramliⱪ bolƣay!» dǝnglar.
Do kteréhokoliv domu vejdete, pozdravte je přáním pokoje.
6 U ɵydǝ «aramliⱪ igisi» bolsa, tiligǝn aramliⱪinglar xu ɵygǝ ⱪonidu; ǝgǝr bolmisa, u aramliⱪ ɵzünglarƣa yanidu.
Přijmou-li vás přátelsky, usídlí se skutečně v tom domě pokoj, který jste jim přáli. Odmítnou-li vás, vám pokoj zůstane, a oni ho budou postrádat.
7 Andin qüxkǝn ɵydǝ turup yɵtkǝlmǝnglǝr, xu ɵydikilǝrning bǝrginini yǝp-iqinglar, qünki ixlǝmqi ɵz ix ⱨǝⱪⱪini elixⱪa ⱨǝⱪliⱪtur. U ɵydin bu ɵygǝ yɵtkilip yürmǝnglar.
Tam, kde vás přijmou, zůstaňte potřebnou dobu a nerozpakujte se přijmout jejich pohostinnost, protože dělník má právo na svou mzdu.
8 Silǝr ⱪaysi xǝⱨǝrgǝ kirsǝnglar, ular silǝrni ⱪobul ⱪilsa, ular aldinglarƣa nemǝ ⱪoysa xuni yǝnglar.
9 U yǝrdiki kesǝllǝrni saⱪaytip, ularƣa: «Hudaning padixaⱨliⱪi silǝrgǝ yeⱪinlaxti!» dǝnglar.
V tom místě uzdravujte nemocné a hlásejte, že docela nablízku je Boží moc a milosrdenství, že Kristus je zde.
10 Biraⱪ silǝr ⱪaysi xǝⱨǝrgǝ kirsǝnglar, ular silǝrni ⱪobul ⱪilmisa, ularning rǝstǝ-koqiliriƣa qiⱪip kɵpqilikkǝ:
Tam, kde vás nepřijmou, vyjděte do ulic a řekněte:
11 «Silǝrgǝ agaⱨ bolsun üqün ⱨǝtta xǝⱨiringlarning ayiƣimizƣa qaplaxⱪan topisinimu ⱪeⱪip qüxürüwetimiz! Ⱨalbuki, xuni bilip ⱪoyunglarki, Hudaning padixaⱨliⱪi silǝrgǝ [rasttinla] yeⱪinlaxti!» — dǝnglar.
‚Nechceme od vás nic, i ten váš prach setřásáme ze svých nohou. Vezměte však na vědomí, že i k vám přichází Kristus, a protože ho odmítáte, čeká vás Boží soud.
12 Mǝn silǝrgǝ eytip ⱪoyayki, xu küni ⱨǝtta Sodom xǝⱨiridikilǝrning kɵridiƣini bu xǝⱨǝrdikilǝrningkidin yenik bolidu.
Budete na tom hůř než lidé ze Sodomy, kteří neměli takovou příležitost jako vy.‘“
13 Ⱨalinglarƣa way, ǝy ⱪorazinliⱪlar! Ⱨalinglarƣa way, ǝy Bǝyt-Saidaliⱪlar! Qünki silǝrdǝ kɵrsitilgǝn mɵjizilǝr Tur wǝ Zidon xǝⱨǝrliridǝ kɵrsitilgǝn bolsa, u yǝrlǝrdikilǝr heli burunla bɵzgǝ yɵginip, külgǝ milinip towa ⱪilƣan bolatti.
Pak Ježíš začal hovořit o galilejských městech, kde mu tak mnozí neuvěřili: „Běda ti, Korozaim, běda ti, Betsaido!
14 Ⱪiyamǝt künidǝ Tur wǝ Zidondikilǝrning kɵridiƣini silǝrningkidin yenik bolidu.
Kdyby se v pohanských městech Týru a Sidónu děly takové zázraky jako u vás, dávno by činili pokání ze všeho zlého, kterého se kdy dopustili. A tak Týru a Sidónu bude v den posledního soudu snesitelněji než vám.
Poroste až do nebe tvá pýcha, Kafarnaum? Tvůj pád bude veliký!“ (Hadēs g86)
16 [U muhlisliriƣa yǝnǝ]: — Kimdǝkim silǝrni tingxisa, menimu tingxiƣan bolidu; kimdǝkim silǝrni qǝtkǝ ⱪaⱪsa, menimu qǝtkǝ ⱪaⱪⱪan bolidu; kim meni qǝtkǝ ⱪaⱪⱪan bolsa, meni ǝwǝtküqinimu qǝtkǝ ⱪaⱪⱪan bolidu, — dedi.
Potom učedníkům ještě dodal: „Kdo vám bude naslouchat, naslouchá mně, kdo vámi pohrdne, pohrdá i mnou. A kdo mne odmítne, odmítne toho, který mne poslal – samého Boha!“
17 Yǝtmix muhlis huxal-huramliⱪ iqidǝ ⱪaytip kelip: — I Rǝb! Ⱨǝtta jinlarmu sening naming bilǝn bizgǝ boysunidikǝn! — dǝp mǝlum ⱪildi.
Později se těch sedmdesát učedníků vrátilo s radostnými zprávami: „Pane, dařilo se nám vyhnat i démony, když jsme vyslovili tvé jméno.“
18 U ularƣa: — Mǝn Xǝytanning asmandin qaⱪmaⱪtǝk qüxüp kǝtkǝnlikini kɵrgǝnmǝn.
Ježíš řekl: „Mám před očima satanovu konečnou porážku.
19 Mana, mǝn silǝrgǝ yilan-qayanlarni dǝssǝp yanjixⱪa wǝ düxmǝnning barliⱪ küq-ⱪudritini besip taxlaxⱪa ⱨoⱪuⱪ bǝrdim. Ⱨeqⱪaqan ⱨeqⱪandaⱪ nǝrsǝ silǝrgǝ zǝrǝr yǝtküzǝlmǝydu.
Už teď vám dávám moc zašlapávat síly tohoto nepřítele, jako když člověk hubí jedovaté hady a štíry. Nebojte se jich, neuškodí vám.
20 Lekin silǝr roⱨlarning silǝrgǝ boysunƣanliⱪi tüpǝylidin xadlanmanglar, bǝlki naminglarning ǝrxlǝrdǝ pütülgǝnliki tüpǝylidin xadlininglar, — dedi.
Z toho se však neradujte, že se vám mocnosti zla podrobují, ale radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“
21 Xu waⱪitta, Əysa roⱨta huxallinip mundaⱪ dedi: «Asman-zemin Igisi i Ata! Sǝn bu ⱨǝⱪiⱪǝtlǝrni danixmǝn wǝ ǝⱪilliⱪlardin yoxurup, sǝbiy balilarƣa axkariliƣanliⱪing üqün seni mǝdⱨiyilǝymǝn! Bǝrⱨǝⱪ, i Ata, nǝziringdǝ bundaⱪ ⱪilix rawa idi.
Boží Duch naplnil Ježíše v té chvíli velkou radostí, takže se modlil: „Děkuji ti, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl před učenými a rozumáři tyto skutečnosti a odkrýváš je dětsky prostým lidem. Ano, Otče, tak se ti to líbí.
22 Ⱨǝmmǝ manga Atamdin tǝⱪdim ⱪilindi; Oƣulning kimlikini Atidin baxⱪa ⱨeqkim bilmǝydu, wǝ Atiningmu kimlikini Oƣul wǝ Oƣul axkarilaxni layiⱪ kɵrgǝn kixilǝrdin baxⱪa ⱨeqkim bilmǝydu».
Všechno jsi mi svěřil; jen ty víš, kdo jsem já, a já vím, kdo jsi ty. Nikdo není schopen tě pochopit, pokud mu to neobjasním.“
23 Andin u muhlisliriƣa burulup, ularƣa astiƣina: Silǝr kɵrüwatⱪan ixlarni kɵrgǝn kɵzlǝr nǝⱪǝdǝr bǝhtliktur!
Pak se obrátil na své učedníky a řekl jim: „Radujte se, že to všechno smíte vidět na vlastní oči.
24 Qünki mǝn silǝrgǝ xuni eytip ⱪoyayki, nurƣun pǝyƣǝmbǝrlǝr wǝ padixaⱨlar silǝr kɵrgǝn ixlarni kɵrüxkǝ intizar bolƣini bilǝn ularni kɵrmigǝn; wǝ silǝr anglawatⱪan ixlarni anglaxⱪa intizar bolƣini bilǝn, ularni anglap baⱪmiƣan, — dedi.
Mnozí proroci a králové si přáli vidět a slyšet, co vy teď spoluprožíváte, ale nebylo jim to dáno.“
25 Wǝ mana, Tǝwrat ustazliridin biri ornidin turup Əysani sinimaⱪqi bolup: — Ustaz, mǝnggülük ⱨayatⱪa waris bolmaⱪ üqün nemǝ ixni ⱪilixim kerǝk? — dǝp soridi. (aiōnios g166)
Jeden z učitelů zákona chtěl přivést Ježíše do úzkých a zeptal se ho: „Mistře, co mám dělat, abych si zajistil věčný život?“ (aiōnios g166)
26 U jawabǝn: — Tǝwrat ⱪanunida nemǝ pütülgǝn? Buningƣa ɵzüng ⱪandaⱪ ⱪaraysǝn? — dedi.
Ježíš mu odpověděl otázkou: „Co o tom říká Mojžíšův zákon? Co tam čteš?“
27 Ⱨeliⱪi kixi jawabǝn: — «Pǝrwǝrdigar Hudayingni pütün ⱪǝlbing, pütün jening, pütün küqüng wǝ pütün zeⱨning bilǝn sɵygin»; wǝ «Ⱪoxnangni ɵzüngni sɵygǝndǝk sɵy» — dedi.
Muž na to uvedl slova ze zákona: „Miluj Pána Boha z celého srdce, z celé duše, vší silou a celým rozumem a svého bližního miluj tak, jako miluješ sebe.“
28 Əysa uningƣa: — Toƣra jawab bǝrding. Mana xundaⱪ ⱪilsang ⱨayat bolisǝn, — dedi.
„Správně, “řekl Ježíš, „řiď se podle toho a přijdeš do nebe.“
29 Lekin ɵzini ⱨǝⱪⱪaniy dǝp ispatlimaⱪqi bolup, Əysadin yǝnǝ sorap: — Əmdi «Mening ⱪoxnam» kimdur? — dedi.
Učitel zákona se však nechtěl tak lehce vzdát, a proto se ještě zeptal. „Ale kdo je můj bližní?“
30 Əysa jawabǝn mundaⱪ dedi: — Bir adǝm Yerusalemdin Yeriho xǝⱨirigǝ qüxüwetip, yolda ⱪaraⱪqilarning ⱪoliƣa qüxüp ⱪaptu. Ⱪaraⱪqilar uning kiyim-keqǝklirini salduruwelip, uni yarilandurup, qala ɵlük ⱨalda taxlap ketiptu.
Na to mu Ježíš vyprávěl následující příběh: „Jeden muž se vydal z Jeruzaléma do Jericha. Cestou ho přepadli lupiči, okradli, zbili a polomrtvého nechali ležet.
31 Wǝ xundaⱪ boldiki, mǝlum bir kaⱨin xu yoldin qüxüwetip, ⱨeliⱪi adǝmni kɵrüp, yolning u qeti bilǝn mengip ɵtüp ketiptu.
Šel kolem kněz, uviděl zraněného, ale vyhnul se mu.
32 Xuningdǝk bir Lawiyliⱪ [roⱨaniy] bu yǝrgǝ kǝlgǝndǝ, yeniƣa kelip ⱪarap ⱪoyup, yolning u qeti bilǝn mengip ɵtüp ketiptu.
I jeden chrámový sluha šel okolo, ale ani ten mu neposkytl pomoc.
33 Lekin sǝpǝrdǝ bolƣan bir Samariyǝlik ⱨeliⱪi adǝmning yeniƣa kǝlgǝndǝ, uni kɵrüpla iq aƣritiptu
Nakonec přišel jeden muž ze Samaří. Když uviděl zraněného, bylo mu ho líto.
34 wǝ aldiƣa berip, jaraⱨǝtlirigǝ may wǝ xarab ⱪuyup, tengip ⱪoyuptu. Andin uni ɵz uliƣiⱪa mindürüp, bir sarayƣa elip berip, u yǝrdǝ ⱨalidin hǝwǝr aptu.
Zapomněl na starou nenávist mezi Židy a Samařany, ošetřil přepadeného a ovázal mu rány. Pak ho posadil na svého mezka, zavezl do hostince a tam o něho pečoval.
35 Ətisi yolƣa qiⱪⱪanda, ikki kümüx dinarni elip saraywǝngǝ berip: «Uningƣa ⱪarap ⱪoyung, buningdin artuⱪ qiⱪim bolsa, ⱪaytiximda sizgǝ tɵlǝymǝn» dǝptu.
Druhého dne dal hostinskému dva stříbrňáky s prosbou: ‚Věnuj mu potřebnou péči, a kdyby tě to stálo víc, než jsem ti dal, vyrovnám se s tebou, až pojedu zpátky.‘“
36 [Əmdi Əysa ⱨeliⱪi ustazdin]: — Seningqǝ, bu üq adǝm iqidǝ ⱪaysisi ⱪaraⱪqilarning ⱪoliƣa qüxkǝn ⱨeliⱪi kixigǝ [ⱨǝⱪiⱪiy] ⱪoxna bolƣan? — dǝp soridi.
„Co myslíš, “zeptal se Ježíš, „který z těch tří se zachoval k tomu přepadenému jako bližní?“
37 — Uningƣa meⱨribanliⱪ kɵrsǝtkǝn kixi, — dǝp jawab bǝrdi u. Əysa uningƣa: — Undaⱪ bolsa, sǝn ⱨǝm berip xuningƣa ohxax ⱪilƣin, — dedi.
Učitel zákona odpověděl: „Ten, který mu pomohl.“Ježíš na to řekl: „Jdi a jednej také tak.“
38 Wǝ xundaⱪ boldiki, u [muhlisliri bilǝn billǝ] yolda ketiwetip, mǝlum bir yeziƣa kirdi. U yǝrdǝ Marta isimlik bir ayal uni ɵyigǝ qaⱪirip meⱨman ⱪildi.
Ježíš s učedníky pokračoval v cestě. V jedné vesnici je do svého domu pozvala žena jménem Marta.
39 Martaning Mǝryǝm isimlik bir singlisi bar idi. U Əysaning ayiƣi aldida olturup, uning sɵz-kalamini tingxiwatatti.
Její sestra Marie se posadila a pozorně naslouchala Ježíšovým slovům.
40 Əmdi meⱨmanlarni kütüx ixlirining kɵplükidin kɵngli bɵlünüp kǝtkǝn Marta Əysaning aldiƣa kelip: — I Rǝb, singlimning meni meⱨman kütkili yalƣuz taxlap ⱪoyƣiniƣa karing bolmamdu? Uni manga yardǝmlixixkǝ buyruƣin! — dedi.
Marta měla zatím plné ruce práce s pohoštěním. Za chvíli přišla k Ježíšovi s výčitkou: „Pane, nevidíš, co mám práce, a že Marie si jen tak sedí? Pošli ji, ať mi pomůže!“
41 Lekin Əysa uningƣa jawabǝn: — Əy Marta, Marta, sǝn kɵp ixlarning ƣemini yǝp awarǝ bolup yürüwatisǝn.
Ježíš jí odpověděl: „Milá Marto, ty se moc staráš a příliš se namáháš pro věci, které za to nestojí.
42 Biraⱪ birla ix zɵrürdur; wǝ Mǝryǝm xuningdin ɵzigǝ nesiwǝ bolidiƣan yahxi ülüxni tallidi; bu ⱨǝrgiz uningdin tartiwelinmaydu — dedi.
Člověk potřebuje jen málo. Doopravdy vlastně jen jedno. Marie to pochopila a to jí nikdo nevezme.“
