Batur Ⱨakimlar 8
1 (Keyin, Əfraimlar uningƣa: — Sǝn nemixⱪa bizgǝ xundaⱪ muamilǝ ⱪilisǝn, Midiyaniylar bilǝn soⱪuxⱪa qiⱪⱪanda, bizni qaⱪirmidingƣu, dǝp uning bilǝn ⱪattiⱪ deyixip kǝtti.
Muži pak Efraim řekli jemu: Co jsi nám to učinil, že jsi nepovolal nás, když jsi táhl k boji proti Madianským? A tuze se na něj domlouvali.
2 U ularƣa jawabǝn: — Mening ⱪilƣanlirimni ⱪandaⱪmu silǝrning ⱪilƣininglarƣa tǝnglǝxtürgili bolsun? Əfraimning üzümlǝrni pasangdiƣini, Abieǝzǝrlǝrning üzüm üzginidin artuⱪ ǝmǝsmu?
Jimž odpověděl: Zdaž jsem co takového provedl, jako vy? Zdaliž není lepší paběrování Efraimovo, než vinobraní Abiezerovo?
3 Huda Midiyanning ǝmirliri Orǝb bilǝn Zǝǝbni ⱪolunglarƣa tapxurƣan yǝrdǝ, mening ⱪolumdin kǝlginini ⱪandaⱪmu silǝrning ⱪilƣininglarƣa tǝnglǝxtürgili bolsun? — dedi. Xundaⱪ dewidi, ularning uningƣa bolƣan aqqiⱪi yandi).
V ruce vaše dal Bůh knížata Madianská Goréba a Zéba, a co jsem já mohl takového učiniti, jako vy? I spokojil se duch jejich k němu, když mluvil ta slova.
4 Əmdi Gideon Iordan dǝryasining boyiƣa yetip kǝldi. U wǝ ɵzigǝ ⱨǝmraⱨ bolƣan üq yüz adǝm ⱨerip kǝtkǝn bolsimu, ular yǝnila Midiyaniylarni ⱪoƣlap dǝryadin ɵtti.
Když pak přišel Gedeon k Jordánu, přešel jej, a tři sta mužů, kteříž byli s ním, ustalí, honíce nepřátely.
5 Gideon Sukkot xǝⱨiridikilǝrgǝ: — Manga ⱨǝmraⱨ bolup kǝlgǝn kixilǝrgǝ nan bǝrsǝnglar, qünki ular ⱨerip-qarqap kǝtti. Biz Midiyanning ikki padixaⱨi Zǝbaⱨ wǝ Zalmunnani ⱪoƣlap ketip barimiz, — dedi.
Protož řekl mužům Sochot: Dejte, prosím, po pecníku chleba lidu, kterýž za mnou jde, nebo ustali, a já honím Zebaha a Salmuna, krále ty Madianské.
6 Lekin Sukkotning qongliri jawab berip: — Zǝbaⱨ wǝ Zalmunna ⱨazir sening ⱪolungƣa qüxtimu?! Biz sening muxu lǝxkǝrliringgǝ nan berǝmduⱪ?! — dedi.
I řekl jemu jeden z knížat Sochot: Což již moc Zebahova a Salmunova jest v ruce tvé, abychom dali vojsku tvému chleba?
7 Gideon: — Hǝp! Xundaⱪ bolƣini üqün Pǝrwǝrdigar Zǝbaⱨ wǝ Zalmunnani mening ⱪolumƣa tapxurƣanda, ǝtliringlarni qɵldiki yantaⱪ wǝ xoha bilǝn hamanda tepimǝn, — dedi.
Jimž řekl Gedeon: Z té příčiny, když dá Hospodin Zebaha a Salmuna v ruku mou, tehdy zmrskám těla vaše trním a bodláčím z pouště té.
8 Gideon u yǝrdin Pǝnuǝlgǝ berip, u yǝrdiki adǝmlǝrgimu xundaⱪ dewidi, Pǝnuǝldiki kixilǝrmu uningƣa Sukkottikilǝrdǝk jawab bǝrdi.
I táhl odtud do Fanuel, a podobně mluvil k nim, ale obyvatelé Fanuel odpověděli jemu tolikéž, jako muži Sochot.
9 U Pǝnuǝldikilǝrgǝ: — Mǝn ƣǝlibǝ bilǝn yenip kǝlginimdǝ, bu munaringlarni ɵrüwetimǝn, — dedi.
I řekl obyvatelům Fanuel: Když se navrátím v pokoji, zbořím věži tuto.
10 U qaƣda Zǝbaⱨ wǝ Zalmunna Karkor degǝn jayda idi; ular bilǝn mangƣan ⱪoxunda on bǝx mingqǝ lǝxkǝr bar idi. Bular bolsa mǝxriⱪliⱪlǝrning pütkül ⱪoxunidin ⱪelip ⱪalƣanliri idi, qünki ulardin ⱪiliq tutⱪanliridin bir yüz yigirmǝ mingi ɵltürülgǝnidi.
Zebah pak a Salmun byli v Karkara spolu s vojsky svými, takměř patnácte tisíců, všickni, což jich bylo pozůstalo ze všeho vojska národů východních, zbitých pak bylo sto a dvadceti tisíc mužů bojovníků.
11 Gideon bolsa Nobaⱨ wǝ Yogbihaⱨning xǝrⱪidiki kɵqmǝnlǝr yoli bilǝn qiⱪip Midiyanning lǝxkǝrgaⱨiƣa ⱨujum ⱪilip, ularni tarmar ⱪildi; qünki lǝxkǝrgaⱨtikilǝr tolimu ǝndixsiz turƣanidi.
I táhna Gedeon cestou bydlících v staních od východní strany Nobe a Jegbaa, udeřil na to vojsko, kteréžto vojsko sobě počínalo bezpečně.
12 Zǝbaⱨ wǝ Zalmunna ⱪeqip kǝtti; Gideon kǝynidin ⱪoƣlap berip, Midiyanning bu ikki padixaⱨi Zǝbaⱨ wǝ Zalmunnani tutuwaldi; u pütkül lǝxkǝrgaⱨtikilǝrni alaⱪzadǝ ⱪilip tiripirǝn ⱪiliwǝtti.
Když pak utíkali Zebah a Salmun, honil je, a jal oba dva ty krále Madianské, Zebaha a Salmuna, a všecko vojsko jejich předěsil.
13 Andin Yoaxning oƣli Gideon Ⱨǝrǝs dawinidin ɵtüp, jǝngdin ⱪaytip kǝldi.
I navracel se Gedeon syn Joasův z bitvy před východem slunce.
14 U Sukkotluⱪ bir yax yigitni tutuwelip, uningdin sürüxtǝ ⱪiliwidi, yigit uningƣa Sukkotning qongliri wǝ aⱪsaⱪallirining isimlirini yezip bǝrdi. Ular jǝmiy bolup yǝtmix yǝttǝ adǝm idi.
I jav mládence z obyvatelů Sochotských, vyptával se ho; kterýž sepsal mu knížata Sochot a starší jeho, sedmdesáte sedm mužů.
15 Andin Gideon Sukkotning adǝmlirining ⱪexiƣa yetip barƣanda: — Silǝr meni zangliⱪ ⱪilip: «Zǝbaⱨ wǝ Zalmunna ⱨazir sening ⱪolungƣa qüxtimu? Biz sening bilǝn billǝ mangƣan muxu ⱨarƣin adǝmliringgǝ nan berǝmduⱪ?» degǝnidinglar! Mana, u Zǝbaⱨ wǝ Zalmunna degǝnlǝr! — dedi.
Přišed pak k obyvatelům Sochot, řekl: Aj, Zebah a Salmun, pro něž jste mi utrhali, řkouce: Zdali moc Zebaha a Salmuna jest v ruce tvé, abychom dali ustalým mužům tvým chleba?
16 Xuni dǝp u xǝⱨǝrning aⱪsaⱪallirini tutup kelip, qɵldiki yantaⱪ bilǝn xohilarni elip kelip, ular bilǝn Sukkotning adǝmlirini urup ǝdipini bǝrdi.
Protož vzav starší města a trní s bodláčím z pouště té, dal na nich příklad jiným mužům Sochot.
17 Andin u Pǝnuǝlning munarini ɵrüp, xǝⱨǝrdiki adǝmlǝrni ɵltürdi.
I věži Fanuel rozbořil, a pobil muže města.
18 Gideon Zǝbaⱨ wǝ Zalmunnani soraⱪ ⱪilip: — Silǝr ikkinglar Taborda ɵltürgǝn adǝmlǝr ⱪandaⱪ adǝmlǝr idi? — dǝp soriwidi, ular jawab berip: — Ular sanga intayin ohxaytti; ularning ⱨǝrbiri xaⱨzadidǝk idi, — dedi.
Potom řekl Zebahovi a Salmunovi: Jací to byli muži, kteréž jste pobili na hoře Tábor? Odpověděli oni: Takoví jako ty, jeden každý na pohledění byl jako syn královský.
19 U buni anglap: — Ular mening bir tuƣⱪanlirimdur, biz bir anining oƣullirimiz. Pǝrwǝrdigarning ⱨayati bilǝn ⱪǝsǝm ⱪilimǝnki, silǝr ǝyni waⱪitta ularni tirik ⱪoyƣan bolsanglar, mǝn silǝrni ⱨǝrgiz ɵltürmǝyttim, — dedi;
I dí: Bratří moji, synové matky mé byli. Živť jest Hospodin, byste byli živili je, nepobil bych vás.
20 xuning bilǝn u qong oƣli Yǝtǝrgǝ: — Sǝn ⱪopup bularni ɵltürgin, — dedi. Lekin oƣul kiqik bolƣaqⱪa ⱪorⱪup, ⱪiliqini suƣurmidi.
Tedy řekl k Jeter prvorozenému svému: Vstaň, pobí je. Ale mládenček nevytáhl meče svého, proto že se bál, nebo byl ještě mládenček.
21 Xuning bilǝn Zǝbaⱨ wǝ Zalmunna: — Sǝn ɵzüng ⱪopup bizni ɵltürgin; qünki adǝm ⱪandaⱪ bolsa küqimu xundaⱪ bolidu, — dedi. Xundaⱪ dewidi, Gideon ⱪopup Zǝbaⱨ wǝ Zalmunnani ɵltürdi. U tɵgilirining boynidiki ⱨilal ay xǝkillik bezǝklǝrni eliwaldi.
I řekl Zebah a Salmun: Vstaň ty a oboř se na nás, nebo jaký jest muž, taková i síla jeho. Vstav tedy Gedeon, zabil Zebaha a Salmuna, a vzal halže, kteréž byly na hrdlech velbloudů jejich.
22 Andin Israillar Gideonƣa: — Sǝn bizni Midiyanning ⱪolidin ⱪutⱪuzƣanikǝnsǝn, ɵzüng bizgǝ padixaⱨ bolƣin; oƣlung wǝ oƣlungning oƣlimu bizning üstimizgǝ ⱨɵküm sürsun, — dedi.
Potom řekli muži Izraelští Gedeonovi: Panuj nad námi i ty i syn tvůj, také syn syna tvého, nebo vysvobodil jsi nás z ruky Madianských.
23 Əmma Gideon ularƣa jawab berip: — Mǝn üstünglǝrgǝ sǝltǝnǝt ⱪilmaymǝn, oƣlummu üstünglǝrgǝ sǝltǝnǝt ⱪilmaydu; bǝlki Pǝrwǝrdigar Ɵzi üstünglǝrgǝ sǝltǝnǝt ⱪilidu, dedi.
I odpověděl jim Gedeon: Nebuduť já panovati nad vámi, aniž panovati bude nad vámi syn můj, Hospodin panovati bude nad vámi.
24 Andin Gideon ularƣa yǝnǝ: — Silǝrgǝ pǝⱪǝt birla iltimasim bar: — Ⱨǝr biringlar ɵz oljanglardin ⱨalⱪa-zerilǝrni manga beringlar, dedi (Midiyanlar Ismaillardin bolƣaqⱪa, ⱨǝrbiri altun zirǝ-ⱨalⱪilarni taⱪaytti).
Řekl jim také Gedeon: Žádost tuto vzložím toliko na vás, abyste mi dali jeden každý náušnici z loupeží svých; (nebo náušnice zlaté měli, proto že Izmaelitští byli.)
25 Ular jawabǝn: — Berixkǝ razimiz, dǝp yǝrgǝ bir yepinqini selip, ⱨǝrbiri uning üstigǝ oljisidin zirǝ-ⱨalⱪilarni elip taxlidi.
I odpověděli: Rádi dáme. A prostřevše roucho, metali na ně každý náušnici z loupeží svých.
26 U sorap yiƣⱪan altun zirilǝrning eƣirliⱪi bir ming yǝttǝ yüz xǝkǝl altun idi, buningdin baxⱪa Midiyan padixaⱨliri ɵzigǝ asⱪan ⱨilal ay xǝkillik buyumlar, zunnar, uqisiƣa kiygǝn sɵsün eginlǝr wǝ tɵgilǝrning boyniƣa asⱪan altun zǝnjirlǝrmu bar idi.
Byla pak váha náušnic zlatých, kteréž vyžádal, tisíc a sedm set lotů zlata, kromě halží a zlatých jableček, i roucha šarlatového, kteréž na sobě měli králové Madianští, a kromě halží, kteréž byly na hrdlech velbloudů jejich.
27 Gideon bu nǝrsilǝrdin bir ǝfod yasitip, ɵz xǝⱨiri Ofraⱨta ⱪoyup ⱪoydi. Nǝtijidǝ, pütkül Israil uni izdǝp buzuⱪqiliⱪ ⱪildi. Buning bilǝn bu nǝrsǝ Gideon wǝ uning pütün ailisigǝ bir tor-tuzaⱪ boldi.
I udělal z toho Gedeon efod, a složil jej v městě svém Ofra. I smilnil tam všecken Izrael, chodě za ním, a byl Gedeonovi i domu jeho osídlem.
28 Midiyaniylar xu tǝriⱪidǝ Israillarning aldida boysundurulup, ikkinqi bax kɵtürǝlmidi; zemin Gideonning künliridǝ ⱪiriⱪ yilƣiqǝ tinq-aramliⱪ tapti.
Madianští pak sníženi jsou před syny Izraelskými, aniž potom pozdvihli hlavy své; a tak byla v pokoji země za čtyřidceti let ve dnech Gedeonových.
29 Yoaxning oƣli Yǝrubbaal ⱪaytip berip, ɵz ɵyidǝ olturdi.
A odšed Jerobál syn Joasův, přebýval v domě svém.
30 Gideonning ayalliri kɵp bolƣaqⱪa, uning puxtidin yǝtmix oƣul tɵrǝldi.
Měl pak Gedeon sedmdesáte synů, kteříž pošli z bedr jeho; nebo měl žen mnoho.
31 Xǝkǝmdǝ uning bir kenizikimu bar idi; u uningƣa bir oƣul tuƣup bǝrdi, Gideon uning ismini «Abimǝlǝk» dǝp ⱪoydi.
Ženina také jeho, kterouž měl v Sichem, i ta porodila jemu syna, a dala mu jméno Abimelech.
32 Yoaxning oƣli Gideon uzun ɵmür kɵrüp, ⱪerip alǝmdin ɵtti. U Abiezǝrlǝrgǝ tǝwǝ bolƣan Ofraⱨda, ɵz atisi Yoaxning ⱪǝbrisigǝ dǝpnǝ ⱪilindi.
A když umřel Gedeon syn Joasův v starosti dobré, pochován jest v hrobě Joasa otce svého v Ofra Abiezeritského.
33 Gideon ɵlgǝndin keyin Israillar kǝynigǝ yenip, Baal butliriƣa ǝgixip buzuⱪqiliⱪ ⱪildi wǝ «Baal-Berit»ni ɵzlirining ilaⱨi ⱪilip bekitti.
Stalo se pak po smrti Gedeonově, že se odvrátili synové Izraelští a smilnili, jdouce za modlami, a vzali sobě Bále Berit za boha.
34 Xundaⱪ ⱪilip Israillar ɵzlirini ǝtrapidiki barliⱪ düxmǝnlirining ⱪolidin ⱪutⱪuzƣan ɵz Hudasi Pǝrwǝrdigarni untudi
A nerozpomenuli se synové Izraelští na Hospodina Boha svého, kterýž je vytrhl z ruky všech nepřátel jejich vůkol.
35 wǝ xuningdǝk Gideonning Israilƣa ⱪilƣan ⱨǝmmǝ yahxiliⱪlirini ⱨeq ǝslimǝy, Yǝrubbaal (yǝni Gideon)ning jǝmǝtigǝ ⱨeqbir meⱨribanliⱪ kɵrsǝtmidi.
A neučinili milosrdenství s domem Jerobále Gedeona, jako on všecko dobré činil Izraelovi.
