< Batur Ⱨakimlar 6 >

1 Israillar Pǝrwǝrdigarning nǝziridǝ rǝzil bolƣanni ⱪildi; xuning bilǝn Pǝrwǝrdigar ularni yǝttǝ yilƣiqǝ Midiyaniylarning ⱪoliƣa tapxurup bǝrdi.
Èinili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let.
2 U waⱪitta Midiyaniylar Israilning üstidin ƣalib kelip, Israil Midiyaniylarning sǝwǝbidin ɵzliri üqün taƣlardin, ɵngkürlǝrdin wǝ ⱪoram taxlardin panaⱨ jaylarni yasidi.
A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti.
3 Ⱨǝr ⱪetim Israillar uruⱪ teriƣanda xundaⱪ bolattiki, Midiyaniylar, Amalǝkiylǝr wǝ mǝxriⱪtikilǝr kelip ularƣa ⱨujum ⱪilatti.
A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim.
4 Ularƣa ⱨujum ⱪilixⱪa bargaⱨlarni tikip, zemindiki ⱨosulni wǝyran ⱪilip, Gazaƣiqǝ Israilƣa ⱨeqⱪandaⱪ axliⱪ ⱪaldurmay, ularning ⱪoy, kala, exǝklirinimu elip ketǝtti.
Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla.
5 Qünki ular qekǝtkilǝrdǝk kɵp bolup, ɵz mal-qarwiliri wǝ qedirlirini elip kelǝtti; ularning adǝmliri wǝ tɵgiliri san-sanaⱪsiz bolup, zeminni wǝyran ⱪilix üqün tajawuz ⱪilatti.
Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak přicházejíce do země, hubili ji.
6 Xuning bilǝn Israil Midiyaniylarning aldida tolimu har ⱨalǝtkǝ qüxüp ⱪaldi; andin Israillar Pǝrwǝrdigarƣa nalǝ-pǝryad kɵtürdi.
Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu.
7 Midiyaniylarning dǝstidin Israil Pǝrwǝrdigarƣa pǝryad kɵtürginidǝ xundaⱪ boldiki,
Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských,
8 Pǝrwǝrdigar Israilƣa bir pǝyƣǝmbǝrni ǝwǝtti. U kelip ularƣa: — Israilning Hudasi Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: «Mǝn silǝrni Misirdin qiⱪirip, «ⱪulluⱪ makani»din elip qiⱪⱪanidim;
Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby,
9 silǝrni misirliⱪlarning ⱪolidin, xundaⱪla silǝrgǝ barliⱪ zulum ⱪilƣuqilarning ⱪolidin ⱪutⱪuzup, ularni aldinglardin ⱪoƣliwetip, ularning zeminini silǝrgǝ bǝrdim
A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi jejich.
10 wǝ silǝrgǝ: «Mana, Mǝn Pǝrwǝrdigar silǝrning Hudayinglardurmǝn; silǝr Amoriylarning zeminida turƣininglar bilǝn ularning ilaⱨliridin ⱪorⱪmanglar» degǝnidim. Lekin silǝr Mening awazimƣa ⱪulaⱪ salmidinglar», — dedi.
I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.
11 Andin Pǝrwǝrdigarning Pǝrixtisi kelip Ofraⱨ degǝn jayda Abiezǝr jǝmǝtidiki Yoaxⱪa tǝwǝ bolƣan dub dǝrihining tüwidǝ olturdi. U waⱪitta [Yoaxning] oƣli Gideon Midiyaniylarning [bulangqiliⱪidin] saⱪlinix üqün xarab kɵlqiki iqidǝ buƣday tepiwatatti.
Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.
12 Pǝrwǝrdigarning Pǝrixtisi uningƣa kɵrünüp: — Əy jasarǝtlik palwan, Pǝrwǝrdigar sǝn bilǝn billidur! — dedi.
I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný.
13 Gideon uningƣa jawab berip: — I hojam, ǝgǝr Pǝrwǝrdigar biz bilǝn billǝ bolƣan bolsa, bu kɵrgülüklǝr nemixⱪa üstimizgǝ kǝldi? Ata-bowilirimiz bizgǝ sɵzlǝp bǝrgǝn uning barliⱪ mɵjiziliri ⱪeni? Bular toƣrisida ata-bowilirimiz: «Mana, Pǝrwǝrdigar bizni Misirdin qiⱪirip kǝlmigǝnmidi?» — dedi. Lekin bügünki kündǝ Pǝrwǝrdigar bizni taxlap, Midiyanning ⱪoliƣa tapxurup bǝrdi! — dedi.
Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských.
14 Pǝrwǝrdigar uningƣa ⱪarap: — Sǝn muxu küqünggǝ tayinip, berip Israilni Midiyanning ⱪolidin ⱪutⱪuzƣin! Mana, Mǝn seni ǝwǝtkǝn ǝmǝsmu? — dedi.
A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal?
15 Gideon Uningƣa: — I Rǝb, mǝn Israilni ⱪandaⱪ ⱪutⱪuzalaymǝn? Mening ailǝm bolsa Manassǝⱨ ⱪǝbilisi iqidǝ ǝng namriti, ɵzüm atamning jǝmǝtidǝ ǝng kiqikidurmǝn, — dedi.
Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domě otce svého.
16 Pǝrwǝrdigar uningƣa: — Mǝn jǝzmǝn sǝn bilǝn billǝ bolimǝn; xunga sǝn Midiyanlarni bir adǝmni urƣandǝk urup ⱪirisǝn, — dedi.
Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho.
17 Gideon Uningƣa iltija ⱪilip: — Mǝn nǝziringdǝ iltipat tapⱪan bolsam, mǝn bilǝn sɵzlǝxküqining ⱨǝⱪiⱪǝtǝn Sǝn Ɵzüng ikǝnlikigǝ bir alamǝt kɵrsǝtkǝysǝn;
Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.
18 ɵtünimǝn, mǝn yenip kelip ɵz ⱨǝdiyǝ-ⱪurbanliⱪimni aldingƣa ⱪoyƣuqǝ bu yǝrdin kǝtmigǝysǝn, — dedi. U jawab berip: — Sǝn yenip kǝlgüqǝ kütimǝn, dedi.
Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.
19 Gideon berip [ɵygǝ] kirip bir oƣlaⱪni tǝyyarlap, bir ǝfaⱨ esil undin petir nan pixurup, gɵxni sewǝtkǝ selip, xorpisini koriƣa usup bularni uning ⱪexiƣa elip kelip, uningƣa sundi (U tehiqǝ dub dǝrihining tüwidǝ olturatti).
Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval.
20 Andin Hudaning Pǝrixtisi uningƣa: — Bu gɵx bilǝn petir nanlarni elip berip, muxu yǝrdiki [ⱪoram] taxning üstigǝ ⱪoyup, xorpini tɵkkin, — dewidi, u xundaⱪ ⱪildi.
I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak.
21 Pǝrwǝrdigarning Pǝrixtisi ⱪolidiki ⱨasini uzitip uqini gɵx bilǝn petir nanlarƣa tǝkküziwidi, [ⱪoram] taxtin ot qiⱪip, gɵx bilǝn petir nanlarni yǝp kǝtti. Xu ⱨaman Pǝrwǝrdigarning Pǝrixtisimu uning kɵzidin ƣayib boldi.
Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel od očí jeho.
22 Xuning bilǝn Gideon uning Pǝrwǝrdigarning Pǝrixtisi ikǝnlikini bilip: — Apla, i Rǝb Pǝrwǝrdigar! Qataⱪ boldi, qünki mǝn Pǝrwǝrdigarning Pǝrixtisi bilǝn yüzmuyüz kɵrüxüp ⱪaldim...! — dedi.
A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych umřel?
23 Lekin Pǝrwǝrdigar uningƣa: — Hatirjǝm bolƣin! Ⱪorⱪmiƣin, ɵlmǝysǝn, — dedi.
I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš.
24 Xuning bilǝn Gideon Pǝrwǝrdigarƣa atap u yǝrdǝ bir ⱪurbangaⱨ yasap, uning ismini «Yaⱨwǝⱨ-xalom» dǝp atidi. Bu ⱪurbangaⱨ ta bügüngiqǝ Abiezǝr jǝmǝtining Ofraⱨ degǝn jayida bar.
Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského.
25 U keqisi Pǝrwǝrdigar uningƣa: — Sǝn atangning [qong] buⱪisi wǝ yǝttǝ yaxliⱪ ikkinqi buⱪisini elip atangƣa tǝwǝ bolƣan Baal ⱪurbangaⱨini ɵrüp, uning yenidiki Axǝraⱨ butini kesiwǝtkin.
Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé něho, posekáš.
26 Andin muxu ⱪorƣanning üstigǝ Pǝrwǝrdigar Hudayingƣa atalƣan, bǝlgilǝngǝn rǝsim boyiqǝ bir ⱪurbangaⱨ yasap, ikkinqi bir buⱪini elip, ɵzüng kesiwǝtkǝn Axǝraⱨning parqilirini otun ⱪilip ⱪalap, uni kɵydürmǝ ⱪurbanliⱪ ⱪilƣin, — dedi.
A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou s dřívím háje, kterýž posekáš.
27 Xuning bilǝn Gideon ɵz hizmǝtqiliridin on adǝmni elip berip, Pǝrwǝrdigarning ɵzigǝ eytⱪinidǝk ⱪildi; lekin u atisining ɵyidikilǝrdin wǝ xǝⱨǝr adǝmliridin ⱪorⱪⱪini üqün, u bu ixni kündüzi ⱪilmay, keqisi ⱪildi.
Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města, neučinil toho ve dne, ale v noci.
28 Ətisi sǝⱨǝrdǝ xǝⱨǝr hǝlⱪi ⱪopup ⱪarisa, mana, Baal ⱪurbangaⱨi ɵrüwetilgǝn, uning yenidiki Axǝraⱨ buti kesiwetilgǝnidi wǝ yengi yasalƣan ⱪurbangaⱨning üstidǝ ikkinqi buⱪa ⱪurbanliⱪ ⱪilinƣanidi.
Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném.
29 Buni kɵrüp ular bir-birigǝ: — Bu ixni kim ⱪilƣandu? — deyixti. Ular sürüxtüriwidi, buni Yoaxning oƣli Gideonning ⱪilƣanliⱪi mǝlum boldi.
I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil.
30 Xuning üqün xǝⱨǝrning adǝmliri Yoaxⱪa: — Oƣlungni qiⱪirip bǝrgin! U Baal ⱪurbangaⱨini ɵrüp, uning yenidiki Axǝraⱨni kesiwǝtkini üqün ɵltürülsun! — dedi.
Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho.
31 Biraⱪ Yoax ɵzigǝ ⱪarxilixixⱪa turƣan kɵpqilikkǝ jawab berip: — Silǝr Baal üqün dǝwalaxmaⱪqimusilǝr? Silǝr uni ⱪutⱪuzmaⱪqimu? Kimki uning toƣrisida dǝwalaxsa ǝtigǝ ⱪalmay ɵlümgǝ mǝⱨkum ⱪilinsun! Əgǝr Baal dǝrwǝⱪǝ bir huda bolsa, undaⱪta uning ⱪurbangaⱨini birsi ɵrüwǝtkini üqün, u xu adǝm bilǝn ɵzi dǝwalaxsun! — dedi.
Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho.
32 Bu sǝwǝbtin [atisi] Gideonni «Yǝrubbaal» dǝp atidi, qünki [atisi]: «U Baalning ⱪurbangaⱨini ɵrüwǝtkini üqün, Baal ɵzi uning bilǝn dǝwalaxsun!» degǝnidi.
I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho.
33 Əmma Midiyan, Amalǝklǝr wǝ mǝxriⱪtikilǝrning ⱨǝmmisi yiƣilip, [Iordan] dǝryasidin ɵtüp Yizrǝǝl jilƣisida qedirlirini tikixti.
Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel.
34 U waⱪitta Pǝrwǝrdigarning Roⱨi Gideonning üstigǝ qüxti; u kanay qeliwidi, Abiezǝr jǝmǝtidikilǝr yiƣilip uning kǝynidin ǝgixip mangdi.
Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě.
35 Andin u ǝlqilǝrni Manassǝⱨning zeminiƣa berip, u yǝrni aylinip kelixkǝ ǝwǝtiwidi, Manassǝⱨlǝr yiƣilip uningƣa ǝgixip kǝldi. U Axirlarƣa, Zǝbulunlarƣa wǝ Naftalilarƣa ǝlqi ǝwǝtiwidi, ularmu uning aldiƣa qiⱪixti.
A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc.
36 Gideon Hudaƣa: — Əgǝr Sǝn ⱨǝⱪiⱪǝtǝn eytⱪiningdǝk mening ⱪolum bilǝn Israilni ⱪutⱪuzidiƣan bolsang,
Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil,
37 Undaⱪta mana, mǝn hamanƣa bir parqǝ ⱪoy terisi ⱪoyup ⱪoyimǝn; ǝgǝr pǝⱪǝt terining üstigila xǝbnǝm qüxüp, qɵrisidiki yǝrlǝrning ⱨǝmmisi ⱪuruⱪ tursa, mǝn Ɵzüng eytⱪiningdǝk mening ⱪolum arⱪiliⱪ Israilni ⱪutⱪuzmaⱪqi bolƣiningni bilimǝn, — dedi.
Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil.
38 Ix dǝrwǝⱪǝ xundaⱪ boldi. Ətisi sǝⱨǝrdǝ Gideon ⱪopup, yungni siⱪiwidi, liⱪ bir piyalǝ xǝbnǝm süyi qiⱪti.
I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný koflík vody.
39 Andin Gideon Hudaƣa yǝnǝ: Ƣǝzipingni manga ⱪozƣimiƣaysǝn, mǝn pǝⱪǝt muxu bir ⱪetimla dǝymǝn! Sǝndin ɵtünǝy, mǝn pǝⱪǝt yǝnǝ bu ⱪetim bu terǝ bilǝn sinap baⱪay; iltija ⱪilimǝnki, ǝmdi bu ⱪetim pǝⱪǝt terǝ ⱪuruⱪ bolup, qɵrisidiki yǝrning ⱨǝmmisigǝ xǝbnǝm qüxkǝy, — dedi.
Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa.
40 Bu keqisimu Huda xundaⱪ ⱪildi; dǝrwǝⱪǝ pǝⱪǝt terila ⱪuruⱪ bolup, qɵrisidiki yǝrning ⱨǝmmisigǝ xǝbnǝm qüxkǝnidi.
I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.

< Batur Ⱨakimlar 6 >